VÁHOVÁ PŘEJÍMKA DŘEVA
V současné době je nejrozšířenějším způsobem přejímky dřevní hmoty objemová přejímka. Tato tradiční metoda má však řadu negativních vlastností, které lze odstranit jejím nahrazením váhovou přejímkou dřeva především u méně cenných sortimentů využívaných k výrobě deskových materiálů, dřevotřísek, celulózy aj. O projektu nezávislé přejímky dřeva využívající váhovou metodu jsme psali v LP 7/98. Protože uplynul více než rok od jeho spuštění, je možné provést zhodnocení a posoudit získané zkušenosti.
OBECNÉ PRINCIPY PŘEJÍMKY DŘEVA
Objemová přejímka
Je založená na zjištění rozměrových veličin jednoho nebo více kusů dříví a druhu dřeviny. Ze zjištěných údajů se vypočítává objem dříví s kůrou či bez kůry, přičemž se využívá objemových tabulek a redukčních faktorů. Problematika objemových tabulek se diskutuje, protože tabulky se liší i podle oblasti původu, tj. typu dříví - tvaru kmene. Ve Skandinávii se přešlo od pevných tabulkových hodnot k hodnotám plovoucím. Výhodou této metody je její zažitost a rozšířenost v LH a návaznost na lesní hospodářskou evidenci a účetnictví subjektů v prvovýrobě. Nevýhodami může být subjektivní ovlivnění získaných parametrů (délka, střední a čepový průměr aj.) v provozních podmínkách, kdy může docházet k několikanásobnému měření objemu (v porostu, na odvozním místě, na skladě). Rovněž používané normy jsou zastaralé.
Váhová přejímka
Sleduje trend sjednocení metodik přejímání dřeva v evropských státech. Základem je zjištění hmotnosti dodávky dřeva. Váhovou přejímkou je možné objektivizovat proces dodávky dřevní hmoty, snížit náklady a minimalizovat časové prodlevy. Způsob je vhodný nejen pro příjem méně kvalitních dřevních sortimentů (vlákninové nebo rovnané dříví, surové kmeny), ale i dřevních frakcí (např. piliny nebo štěpky). V ČR se tak přejímá dříví pro zpracování do celulózo-papírenských podniků (přibližně 3 mil. m3 dřeva), což představuje cca 25 % dřevní hmoty zpracované v tuzemsku. V rámci váhové přejímky se rozlišují dva další způsoby: lutro přejímka a atro přejímka. Jednotkou příjmu a účtování je tuna.
LUTRO PŘEJÍMKA
Je založena na principu zjišťování okamžité hmotnosti dříví. Stanovuje se objem dodávky surového dříví a koeficient. Hmotnost dodávky se zjišťuje jako rozdíl hmotnosti dodávky včetně dopravního prostředku (brutto) a hmotnosti vlastního dopravního prostředku (tára). Neurčuje se podíl sušiny v dodávce, předmětem fakturace je netto hmotnost dodávky.
Rychlost příjmu
Způsob příjmu je rychlý, protože je založen na prostém zvážení dodávky a určení sortimentu.
Finanční náročnost
Je nutné vybudovat váhu. Další náklady jsou spojeny s jejím provozem a údržbou.
Kvalita příjmu
Je dána přesností váhy (kalibrací), ročním obdobím, dřevinou a stavem dodávky (vlhkost). Protože je metoda založena na hmotnosti dodávky bez ohledu na vlhkost, postihuje souše a dříví s hnilobou poklesem hmotnosti průměrné prostorové jednotky (m3, prm).
Dodavatel a průběh dodávky
Způsob vyhovuje příjmu od velkých dodavatelů, kteří dodávají rovnoměrné množství hmoty v průběhu celého roku. Důvodem jsou výkyvy ve hmotnosti dříví způsobené druhem těžeb a teplotními vlivy podle ročního období. Dodávky ze zimního období a v předjaří jsou hmotnostně zvýhodněny vyšší vlhkostí, což se projevuje na jejich výsledném zpeněžení oproti dodávkám z léta a podzimu. Tento fakt může mít za následek přesměrování dodávek od menších subjektů do období, které je pro ně výhodnější. Může tak vznikat nerovnoměrnost v zásobách, případně zvýšení nákladů na výkup průměrného m3 dříví pro odběratele.
Nevýhody
Pohyb cen komodit v různých obdobích. Tuto nevýhodu lze omezit vhodnou obchodní strategií.
Metodu lutro přejímky využívají v AssiDomän Sepap, a. s.
ATRO PŘEJÍMKA
Je založena na zjišťování množství dříví při přepočtu ze skutečné vlhkosti na absolutní sušinu. Při procesu přejímání se stanovuje objem dodávky surového dříví, jeho hmotnost, sušina a koeficient. Hmotnost dodávky (netto) se zjistí jako rozdíl hmotnosti dodávky včetně dopravního prostředku (brutto) a hmotnost vlastního dopravního prostředku (tára). Vzorek na stanovení sušiny v podobě pilin se získá vrtačkou, řezem nebo vpichem motorové pily do polen a odebírá se z 6-10 míst jedné dodávky. Místa odběru se liší podle druhu dopravního prostředku. Ze vzorku pilin, které se dobře promíchají (pokud možno v neprodyšném obalu), se co nejrychleji odebere vzorek na stanovení sušiny o hmotnosti 4,0-5,0 g. Vzorek se vloží do mikrovlnné sušárny, kde se vysušuje do absolutně suchého stavu. Z rozdílu vah se určí sušina vzorku. Obsah sušiny se udává s přesností na dvě desetinná místa a vypočítá se jako podíl hmotnosti vzorku před a po vysušení. Hmotnost sušiny v dodávce se vypočítá ze součinu hmotnosti zásilky a obsahu sušiny, který se dělí stovkou.
Vzhledem k nutnosti zjištění vlhkosti dříví v každé dodávce a k časové a finanční náročnosti výše uvedeného postupu je možné řešit měření vlhkosti dříví elektronickými vlhkoměry. Tento způsob však zatím není v našich podmínkách příliš rozšířený. K jednotlivým měřením (obvykle v terénu nebo na pile) jsou vhodné vlhkoměry založené na vodivostním, dielektrickém nebo elektromagnetickém principu. Pro měření vlhkosti velkých (dlouhých) dřevěných těles (kulatina, řezivo) lze použít např. mikrovlnného principu měření, měření pomocí infračerveného záření, laseru aj.
Rychlost příjmu
Ve srovnání s lutro metodou je časově náročnější, protože se odebírá vzorek a zjišťuje se vlhkost dříví v zásilce. Z údajů o hmotnosti a vlhkosti se vypočítá objem dříví za shodné vlhkosti pro všechny dodávky v čase.
Finanční náročnost
Stejně jako u metody lutro je nutné vybudovat váhu. Dále je nutné počítat s náklady na zajišťování dřevních vzorků z dodávek dříví a jejich vysoušením pro zjištění vlhkosti (motorová pila, vrtačka, sušárna) nebo pořízení vhodného vlhkoměru.
Kvalita příjmu
Požadavky na váhu (kalibrace) jsou stejné jako u lutro metody. Důležitá je odbornost personálu, který zjišťuje vlhkost dříví v dodávce (při odběru vzorku nebo při měření vlhkoměrem). Zde může ze subjektivních příčin (neznalost, nedbalost, úmysl) dojít ke zkreslení hodnot. V důsledku provádění výpočtu objemu v absolutně suchém stavu a tzv. atro tuně, není metoda závislá na vlivu ročního období, typu těžby a okamžité vlhkosti.
Dodavatelé a průběh dodávek
Metoda je při dodržení všech zásad při odběru vzorku objektivní pro dodavatele i odběratele, není ovlivněná sezónními výkyvy a neupřednostňuje sezónní dodávky. Z tohoto důvodu může být použitelná i pro roztříštěnou síť dodavatelů s nárazovými a nepravidelnými dodávkami bez rizika finančních a zásobovacích výkyvů.
Nevýhody
Vyšší finanční náročnost ve srovnání s metodou lutro a možnost subjektivního ovlivnění při odběru vzorku pro analýzu sušiny, kdy nelze odebrat stoprocentně objektivní vzorek pilin.
Metodu atro přejímky využívá BIOCEL Paskov, a. s., a projekt je připraven pro Dřevozpracující družstvo Lukavec.
NEZÁVISLÁ PŘEJÍMKA V ASSIDOMÄN SEPAP, a. s., ŠTĚTÍ
Jak je uvedeno výše, společnost AssiDomän Sepap (dále Společnost) využívá k příjmu dřeva váhovou přejímku typu lutro. Projekt, který funguje od 1. ledna 1998, pro Společnost zajišťuje ČAPLH, s. r. o. Je tak garantována nezávislost třetí osobou. V projektu je zaměstnáno 17 pracovníků, kteří zajišťují nepřetržitý příjem a zpracování prvotních dokladů až po předání k fakturaci. Kvalifikace pracovníků se zvyšuje jejich průběžným školením. Řízením a kontrolou přejímky se zabývá nezávislá kontrolní skupina složená ze zástupců AssiDomän, ČAPLH, vlastníků lesa a státní správy.
V r. 1998 prošlo přejímkou přibližně 1,65 mil. m3 dřevní hmoty. V celkovém objemu byly nejvíce zastoupeny sortimenty V.tř. (borovice 850 tis. m3, smrk 430 tis. m3) a ve IV.tř. smrk 140 tis. m3. V kategorii štěpky bylo změřeno 95 tis. m3 smrkové a 55 tis. m3 borové štěpky. Podíl borovice na celkových dodávkách v roce 1998 byl 66 %, smrku 34 %. Průměrný denní příjem dřevní hmoty v roce 1998 činil 2790 tun. Denní dodávky dříví byly zabezpečovány převážně železničními vagóny - přibližně z 85 %, dále lodní dopravou asi z 10 % a z 5 % osovou dopravou.
Získané poznatky
Za období fungování prokázala nezávislá váhová přejímka svou životaschopnost také v našich podmínkách. Po překonání počáteční nedůvěry projekt bez problémů funguje a zdá se, že jde jen o to, překonat zvyk použití objemových metod a uznat výhody počítání v jednotkách hmotnosti. Základem použití hmotnostní přejímky je hodnota použitého hmotnostního koeficientu, který udává míru poměru hmotnosti dřeva a jeho objemu (plm). Tato hodnota závisí na ročním období těžby, délce skladování, poškození biotickými činiteli a dalších faktorech. Během roku se jeho skutečná hodnota mění (graf č. 1), avšak v dlouhodobém průměru zůstává konstantní. Proto lze nastavit průměrný přepočtový koeficient (vážený aritmetický průměr skutečných hmotnostních koeficientů), který supluje skutečné koeficienty pro celé období roku. Vývoj koeficientu v roce 1998 a jeho výsledná hodnota (graf. č. 2) ukazují, že nastavená průměrná hodnota na základě měření z roku 1997 byla reálná.
Do budoucna lze počítat se snahou obchodníků s vlákninovým dřívím přistupovat k nákupu hmoty se zvýšeným zřetelem k jejím vlastnostem. Zejména půjde o mechanické a chemické vlastnosti dřeva (hustota, podíl celulózy a ligninu, obsah cukrů atd.), které nejsou všude stejné a liší se podle oblastí, pěstebních metod či segmentu části kmene. Z tohoto důvodu je možné očekávat, že zejména celulózaře nebude příliš zajímat objem dodávky v m3 nebo v prostorové míře, ale především výsledná kvantitativní a kvalitativní výtěž celulózy. U obchodníků a lesnicky hospodařících subjektů to bude znamenat evidenční rozdíly mezi objemem dříví zjištěného lesnickými postupy v rámci prvotního zpracování dřevní hmoty či hospodářské evidence a zákazníkem přepočítaným objemem z hmotnostní přejímky. Tyto rozdíly jsou však jen fiktivní, protože z celkové dodávky je ve skutečnosti obchodován pouze “obsah dřeva využitelného na celulózu”. Zdánlivě paradoxně by tak měla být stejná dodávka evidována ve dvou odlišných jednotkách. Z hlediska lesnické filozofie se tak k otevírá k diskusi otázka evidence zásob dřevní hmoty (především méně kvalitních sortimentů) ve výrobním a obchodním řetězci.