AKTUALITY ZE SVĚTA
MATEMATICKÉ MODELOVÁNÍ ŽIVINOVÉ BILANCE
Není pochyby o tom, že zpracování vršků a větví vytěžených stromů na energetickou štěpku ochuzuje lesní stanoviště o živiny. Na druhé straně však také neexistuje žádný důkaz o tom, že lesní porosty na živných stanovištích strádají nedostatkem živin právě z důvodů odnímání většího podílu dendromasy z přirozeného koloběhu živin. Pokud bude takový deficit živin někdy v budoucnu prokázán, je dostatek času na to, aby se tento problém řešil, a to například vracením popela (obsahujícího tyto živiny) po spálení štěpek zpět do lesních porostů. To je ve stručnosti názor vědeckých a výzkumných pracovníků ze SkogForsk. Pro orientaci, k jakým ztrátám živin dochází při energetickém využití těžebního odpadu, vypracovali výzkumníci matematický model využívající Excel. Tento model umožňuje výpočet ztrát živin po jednotlivém těžebním zásahu, i za celou obmýtní dobu porostu. Program, který je bohužel jen ve švédštině, je možno bezplatně “stáhnout” z Internetu (http://www.skogforsk.se)
Podle SkogForsk News, Sim
CO JE TO EKOTURISTIKA?
Odpověď na otázku, co je to ekoturistika hledal seminář FAO v Bangkoku. Stále větší počet cestovních kanceláří totiž označuje své zájezdy jako “ecotourism” jen proto, že směřují do chráněných přírodních oblastí. Skutečnou ekoturistikou je však cestování do těchto oblastí jen tehdy, je-li orientováno na pochopení vztahu člověka a životního prostředí a poznání historie a kultury místního obyvatelstva. Pobyt turistů v oblasti má být nanejvýše šetrný k přírodě, ohleduplný k místním lidem, a má představovat pro místní obyvatelstvo natolik významný ekonomický přínos, aby vzalo za svou myšlenku, že ochrana přírodních zdrojů je pro něj přínosem a nikoliv přítěží. V žádném případě by neměla ekoturistika vést k poškozování přírodních fenoménů. Vybalancovat hranici mezi klady a zápory je však nesmírně obtížné, a tak ekoturistika, která je nejdynamičtěji se rozvíjejícím segmentem průmyslu rekreace představuje značná rizika.
Podle Unasylva 1998/4, Sim
ČLOVĚK V HOLISTICKÉM CHÁPÁNÍ LESNICTVÍ
Skandinávie byla průkopníkem převádění firmami zaměstnaných pracovníků na kontraktory, kterým pak firma zadávala zakázky. Tento systém posléze kopírovaly další země, včetně ČR. Podle nejnovějších údajů ze Švédska a Norska vše nasvědčuje tomu, že tato éra končí. Velké firmy (např. AssiDomän) totiž dospěly k názoru, že “lidské zdroje jsou klíčovým elementem v holistickém chápání lesnictví” a že “zavádění dalších nových technologií vyžaduje současně i neustálé zlepšování pracovních podmínek, jinak nemůže být úspěšné”. Jinak řečeno, další progres v lesním hospodářství může nastat jen při synergickém účinku technologií a člověka. Současně tyto firmy dokladují, že právě tímto synergickým efektem dosahují zdvojnásobení produktivity práce. Harvestorové technologie přirovnávají k hardware a lidský faktor k software. V souvislosti s touto filozofií prudce narůstá význam celoživotního vzdělávání, protože lesní hospodářství přestává být zdrojem pracovních příležitostí pro nekvalifikované pracovníky, schopné jen manuální práce. Při kontraktorském způsobu práce je pak obtížné až nemožné takový systém vzdělávání konstituovat a udržet funkční. Podle nynějších zkušeností jsou přímo řízení pracovníci nejen výrazně produktivnější, ale odevzdávají i práci v lepší kvalitě a díky přímému řízení firmou mají nižší úrazovost a výsledky jejich práce lépe odpovídají představám (resp. zadání) firmy, a to zejména ve vztahu k dalším navazujícím lesnickým činnostem. Zdá se tedy, že mýtus o nejvyšší výhodnosti zadávání prací subjektům mimo vlastníka (správce) lesa dostává zásadní trhlinu.
Podle International Labour Organization a Timber Committee, Sim
KOMBINACE HARVESTORU A FORWARDERU
Mezi víceoperačními těžebními stroji se objevila novinka, kterou je vyvážecí souprava s harvesterovou hlavicí, označovaná jako Combine harvester-forwarder (CHF). Při jediném pojezdu tedy stroj stromy pokácí, odvětví, vymanipuluje výřezy, naloží a vyveze vyrobené sortimenty. Jedná se tak o stroj s nejmenším možným počtem průjezdů porostem. To je výhodné nejen z ekologického hlediska, ale současně to posunuje i ekonomickou přijatelnost harvestorových technologií do porostů s nižší koncentrací dříví k těžbě.
Podle SkogForsk News, Sim
HARVESTORY NA PÁSOVÉM PODVOZKU MAJÍ SVÉ VÝHODY
Informace o moderních jednodrapákových (jednoúchopových) harvestorech, se kterými se naše odborná veřejnost setkává, jsou v převážné míře spojovány se speciálními kolovými podvozky. V poslední době se však na středoevropském trhu stále více vyskytují nabídky harvestorů na pásových podvozcích, převzatých většinou z lehčích typů bagrů. Tato koncepce přináší některé nové technologické a ekonomické pohledy, jimž je účelné věnovat při investiční orientaci náležitou pozornost. Pracovníci Bavorského zemského ústavu pro les a lesní hospodářství a Katedry nauky o práci Univerzity v Mnichově uskutečnili provozní zkoušky jednoho z reprezentantů této kategorie strojů a sice pásového harvestoru kompaktní třídy - Neuson 11002 HV. Tento stroj byl koncipován pro zpracování slabého a středně silného dříví, s možností práce také na strmých svazích. Některá technická data: motor turbodiesel 75 kW; šířka 2,4 m; pojezdové ocelové pásy o šířce 500 mm s 50 mm vysokými příčlemi, jsou zaměnitelné za gumové provedení; pojezdová rychlost max. 4,2 km/h; dosah hydromanipulátoru 9,1 m; max. průměr řezu 49 cm; hmotnost 12,5 t; cena cca 350 tis. DM.
Hlavní poznatky a závěry, získané ve smrkové a borové probírce lze charakterizovat takto: Pracovní postupy se neliší od kolových harvestorů. Pracovní výkonnost v příznivých terénních podmínkách činila ve smrkovém porostu, při výčetním průměru těžených stromů 12,5 cm, 71 stromů (5,5 m3) za hodinu, v borovém porostu při výčetním průměru 15,9 cm 84 stromů (10,1 m3) za hodinu. Výkonnost je na stejné úrovni s kolovými harvestory, avšak nižší pořizovací náklady stroje vedou k nižším těžebním nákladům, což hraje významnou roli zejména při racionalizaci probírek. Škody na zůstávajícím porostu se považují za nízké. Ve smrkovém porostu dosahovalo poškození 4 % zůstávajících stromů, v mladých borových porostech (37 let) dosahovalo 7 %, ve starších borových porostech pak pouze 1 %, což vyplývá z rozdílné hustoty porostů. Škody jsou soustředěny převážně ve výši 0,3-2 m od země, kořenové náběhy jsou prakticky nepoškozeny. Škody na podpovrchových kořenech se dají čekat na přibližovací lince působením pásů, zejména při změnách směru jízdy. Jejich snížení lze dosáhnout nastýláním větví na přibližovací linku při odvětvování, použitím gumových pásů nebo ocelových pásů bez záběrových příčlí v rovinatých terénech (jsou však nutné při práci na svahu). Relativně nízká hmotnost a pásový podvozek vykazují nízký statický tlak na půdu o hodnotě 44 kPa, což je zřetelně méně než u konvenčních kolových harvestorů s širokými pneumatikami a leží pod hranicí 50 kPa, která je z hlediska poškozování půdy kolovými podvozky považována některými autory za kritickou. Kabina operátora odpovídá dnešnímu standardu kolových harvestorů, je však poněkud méně prostorná. Je opatřena uvodorovňovacím zařízením (podélně do 47 %, bočně do 27 %), což způsobuje vyšší posazení operátora se znevýhodněním výhledu do hustých zavětvených porostů. Kabina tvoří s hydromanipulátorem kompaktní otočný celek s trvale dobrým výhledem na pracovní pole. Pásový podvozek nenabízí řidiči tak vysoký komfort jako kolové podvozky s Boogie-nápravami, což se projeví zejména při přejíždění překážek. Ve zkoušeném pásovém harvestoru se spatřuje levný a produktivní prostředek. Je šetrný vůči půdě, umožňuje práci na svazích. Při nižších provozních nákladech dosahuje výkonnosti srovnatelné s kolovými variantami, což je významné zejména pro racionalizaci výchovných těžeb.
Forst & Technik, 6/99, Sve
PŘEHLEDNÉ INFORMACE O TRHU STROJŮ PRO LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Kuratorium für Waldarbeit und Forsttechnik (SRN) zveřejňuje čas od času v časopise Forst & Technik přehledy trhu, zaměřené vždy na specifický typ strojů pro lesní hospodářství. Jde o tabulkovou formu, seřazující abecedně podle výrobců jednotlivé stroje s jejich typovým označením a s uvedením jejich hlavních technických parametrů až po orientační cenu a názornou fotografii. V čísle 9/1998 byl zveřejněn již 2. díl přehledu speciálních lesních traktorů, zahrnující celkem 29 typů, mezi nimiž nechybí i 3 typy u nás známých LKT ze ZŤS (SR). V čísle 12/1998 byl pak zveřejněn přehled sekaček (štěpkovačů) lehkého typu, nesených na tříbodové hydraulice UKT. Přehled obsahuje 47 typů sekaček. V číslech 2 a 3/1999 je pak na pokračování uveden přehled závěsných (1 a 2 osých) sekaček, zahrnující celkem 80 typů. Ve dřívějších číslech časopisu byly uveřejněny také následující přehledy trhu: č. 1/1998 - Drapákové harvestory, č. 3/1998 - Harvestorové hlavice, č. 4 a 5/1998 - Vyvážecí soupravy, č. 8/1998 - Lesní traktory 1. díl. Tato užitečná aktivita KWF a F&T usnadňuje orientaci a objektivní volbu potenciálních zájemců o nákup strojů a zbavuje je závislosti na jednostranně obchodně orientovaných informacích jednotlivých výrobců a prodejců strojů.
Forst & Technik, Sve
LES A GLOBÁLNÍ ZMĚNA KLIMATU
Tomuto tématu je věnována značná část obsahu 11. čísla časopisu AFZ-Der Wald. Při známé vazbě řady hospodářsky významných dřevin s úzkou ekologickou amplitudou na klimatické poměry jsou zřejmě oprávněné úvahy, zda volba dřevin při obnově a přeměnách porostů bez ohledu na předvídané antropogenní změny klimatu nepřinese různá zklamání. Následující tři příspěvky osvětlují tuto problematiku z různých hledisek.
VLIV KLIMATU NA RŮST A ROZŠÍŘENÍ LESNÍCH DŘEVIN
(Lindner, M.)
Výzkum účinků globálních změn klimatu se dosud omezoval na přirozené lesní ekosystémy. Proto trvá zřetelný deficit znalostí o jejich vlivu na hospodářský les a tím i na celý sektor lesního hospodářství. Výjimkou jsou práce skupiny finských odborníků, kteří své úvahy pro nedostatek jiných metodických možností opírají o metodu simulace. Vychází jim hlavně, že předpokládané zvýšení průměrných teplot povede ke kratší době obmýtní, a že bude nutno uspíšit začátek probírek. Jejich výsledky je však nutno přejímat s rezervou. Zabývají se totiž z pochopitelných důvodů simulací vývoje borových hospodářských lesů, ale právě tato dřevina s nesmírně širokou ekologickou amplitudou je na změny klimatu méně citlivá. Kromě toho vycházejí z modelů současných výnosových (růstových) tabulek, které při změně klimatu zřejmě nebudou vyjadřovat růstové procesy dostatečně spolehlivě. Navíc přehlížejí skutečnost, že hospodářské závěry mnohem víc ovlivňují jiná hlediska než produkční poměry lesa (např. nabídka a poptávka, změny v rozloze a rozmístění lesů). Vliv klimatických změn na růst dřevin dostatečně prokázal dendrochronologický výzkum, ale dosavadní znalosti reakce dřevin na klimatické poměry (průměrnou teplotu a všechno, co s ní souvisí - extrémy, vegetační doba, tepelný požitek, vodní režim krajiny, výskyt škůdců) a na složení ovzduší ovšem postačují nanejvýš k tomu, aby se v dlouhodobé strategii volby hospodářských dřevin pokud možno vyloučila zbytečná rizika. Zdá se tedy, že prozatím (až do zdokonalení simulačních metod pro tuto oblast) musíme vystačit se staronovým doporučením zakládat stanovištně vhodné smíšené porosty.
PŘÍZNAKY ZMĚNY KLIMATU - PŘÍKLAD Z RUSKA
(Arefjev, J. F.)
Jedním z faktorů, které mohou mít při globálním oteplování Země vliv na strukturu lesů, je nesporně také zvýšený výskyt parazitů. To platí jak pro boreální lesy, tak pro lesostepní oblast. Proto autor založil v r. 1965 v Chrenovském boru Voroněžské oblasti dlouhodobý výzkum, který má ověřit platnost dvou hlavních pracovních hypotéz: a) ke změně klimatu skutečně dochází, a to v jižním okraji přirozeného areálu borovice lesní výrazněji než v severnější oblasti, b) výskyt houbových i hmyzích parazitů je citlivým bioindikátorem klimatických změn; výhodou zkoumané oblasti je skutečnost, že zde změny teploty nepřekrývají jiné antropické vlivy (emise škodlivin).
Výzkum, jehož metodickým základem bylo sledování teplot ve vegetačním období a registrace změn podílu stromů pěti tříd vitality (1. tř. - zdravé, 5. tř. - odumřelé) na trvalých výzkumných plochách, přinesl po 32 letech tyto výsledky. Na severním okraji lesního masivu se zvýšila průměrná teplota ve vegetačním období o 0,8 0C, na jižním okraji o 1,3 0C. Zastoupení stromů v pěti třídách vitality se změnilo takto: 1. tř. na severu -22,5 %, na jihu -37,7 %; 2. tř. na S +4,6 %, na J +9,8 %; 3. tř. na S +6,9 %, na J 8,2 %; 4. tř. na S +4,8 %, na J 8,2 %, 5. tř. na S +6,2 %, na J +11,5 %. Obě pracovní hypotézy se tedy potvrdily. Autor doporučuje věnovat ve zdejší oblasti zvýšenou pozornost šlechtění borovice na odolnost vůči suchu, introdukci (zejména banksovky) a skupinovitému zakládání kultur borovice, které zmenšuje nebezpečí vyplývající z konkurence stepních trav o vláhu.
PĚSTOVÁNÍ BUKU A DUBU SE ZŘETELEM NA PŘEDVÍDANÉ ZMĚNY KLIMATU
(Heinsdorf, D.)
Autor hledá odpověď na otázku, zda je správné orientovat se v severoněmecké nížině i nadále na přeměnu borových monokultur v horizontálně nebo vertikálně smíšené porosty s bukem (v severní části území) nebo dubem (v jižní části), popř. na zakládání smíšených porostů dubo-bukových. Jisté pochybnosti totiž budí oficiální zprávy o nárůstu tzv. “novodobých” škod na obou listnatých dřevinách, které se projevují řídnutím korun, žloutnutím listí, změnou způsobu větvení a v některých letech také předčasným opadem listí. Buk je podle některých vědeckých pracovníků v oblasti nižších srážek výhledově ohrožen důsledky globálního oteplování Země. Výzkum vitality těchto dřevin na trvalých plochách založených v r. 1987 však ukázal, že řídnutí korun je periodickým jevem, závislým na povětrnostních podmínkách určitého období, a že pak u obou dřevin dochází k opětné revitalizaci. Přesto je třeba vzít v úvahu prognózy postupimského Ústavu klimatologie, že se během příštích 50 let zvýší průměrná roční teplota o 1-3 0C při celkově stejném nebo nepatrně pozměněném úhrnu srážek. Znamená to však, že je v důsledku toho nutno dát před dalším pěstováním buku přednost dřevinám, které jsou tolerantní vůči klimatickým změnám a vůči zvýšenému přísunu dusíku (tj. dubům, lípě malolisté, javorům, habru), jak navrhují někteří specialisté? Autor se domnívá, že nikoli, a poukazuje na to, že zatím nikdo neprokázal menší klimatickou toleranci buku vůči změnám klimatu, a že je naopak mnoho dokladů podporujících opačný názor. Pokud jde o imise cizích látek z ovzduší, dokazují početné výsledky dalších výzkumů, že hlavní sledované dřeviny (bo, sm, bk i db) rostou jejich působením v posledních desetiletích dokonce lépe než dříve. Platí to ovšem jen tehdy, nejsou-li ohroženy jinými stresory; růst a prosperitu borovice v této oblasti např. prokazatelně ovlivňuje zvýšená imise dusíkatých látek. Autor celkově dospívá k závěru, že je možno s bukem i dubem při plánování porostních struktur nadále počítat. Doporučuje věnovat ve výzkumu zvýšenou pozornost ekologické amplitudě buku a koncepci zakládání smíšených porostů se zřetelem na jejich delší produkční doby.
AFZ-Der Wald, 11/99, Čk
BAVORSKÉ STÁTNÍ LESY NEBUDOU PRIVATIZOVÁNY
Ujistil o tom přítomné na shromáždění Svazu německých lesníků (7. 5. 1999) ministr bavorských lesů J. Miller. Výsledky dosavadní reformy státních lesů jsou naprosto dostačující. Do konce června t. r. se počet lesních úřadů sníží proti roku 1993 o 20 (na 142) a do konce reformy to bude celkem o 30-40. Počet revírů poklesne ze 700 na 500-550. Zároveň informoval o záměru převést správu lesů do jedněch rukou (obhospodařování státních lesů, poradenství a podporu soukromých a nadačních lesů a výkon některých funkcí).
Holzkurier 20/99, Proch
TYROLY USNADNÍ KOUPI LESŮ
Obchod se zemědělskými pozemky má být opatrně otevřen. Zemská vláda hodlá tento návrh předložit zemskému sněmu. Každý, kdo by chtěl les obhospodařovat, by měl mít možnost si jej i koupit. V minulém roce již 32 občanů EU si zakoupilo v Tyrolích zemědělské a lesní pozemky.
Holzkurier 20/99, Proch
NŮŽKY MEZI VYSOKÝMI CENAMI KULATINY A TÉMĚŘ STAGNUJÍCÍMI VÝNOSY U ŘEZIVA ZŮSTÁVAJÍ ROZEVŘENY
O tomto problému přednostně hovořili účastníci zasedání Odborného svazu pilařů, konaného v květnu t. r. ve Vídni. Podle H. M. Offnera, předsedy uvedeného odborného svazu, se potíže nejvýrazněji projevují ve východních částech Rakouska, kde především malí a střední pilaři se cítí být ohroženi importy z Česka a Slovenska, a to i u stavebního dříví. Ve vnitrorakouských vztazích jsou starosti s konstrukčním dřevem a také s tím, že tesařská řemesla stále více používají prefabrikované materiály. Všechno směřuje k dalšímu růstu velkých pilařských závodů a zaostávání drobných pilařů, kteří nemají dostatek finančních prostředků na investice. Od podzimu minulého roku roste tlak na lepené dřevo a na hoblované materiály. Ceny lepeného dřeva jsou plně závislé na mezinárodní úrovni. Výnosy z vedlejších pilařských produktů jsou stabilní (štěpky 136 ATS/m3, hobliny poklesly o 3 ATS na 59 ATS/m3). U štěpek se předpokládá zvýšení, u hoblin stagnace. Očekává se, že odbyt řeziva i výnosy zůstanou v tuzemsku i v zahraničí na stejné úrovni. Zásoby řeziva na skladech se mírně zvýšily.
Export do zámoří, konkrétně do Japonska, se vyvíjí příznivě, ale stále je za boomem r. 1997. Přesto někteří pilaři zvýší vývoz ve 2. čtvrtletí proti 1. čtvrtletí na dvojnásobek. Na exportu do USA se v rostoucí míře podílejí velké pily. Zdůrazňuje se, že především u prvních zásilek je třeba dbát na kvalitu. U obou těchto odběratelů (Japonska a USA) se musí respektovat jejich značná odlišnost od evropských poměrů v rozměrech. V USA se např. lépe uplatní co nejširší materiály a vysoká kvalita hoblování. Účastníci zasedání s nelibostí konstatovali zvýšení cen dopravy, a to v některých oblastech až o 3 ATS/km. Připravuje se založení svazu velkopilařů a jednání s lesním hospodářstvím a s italskými obchodními partnery (počátkem září t. r.).
Holzkurier 21/99, Proch
OBAVY O TYROLSKÝ OCHRANNÝ LES
Podle zprávy Zemského ředitelství lesů nebyl zdravotní stav tyrolských ochranných lesů v r. 1998 právě nejlepší. (Zpráva byla zveřejněna v květnu 1999.) Vitalita porostů starších 120 let klesá, což je zřejmé z prosvětlování korun. Jen 39 % ochranného lesa v Severních Alpách nevykazuje nyní poškození korun. Emise škodlivých látek sice klesají, ale koncentrace oxidu dusíku na měřících stanicích poblíž údolí překračují dlouhodobé limity. Podobně je tomu u ozónu, u něhož proti předchozímu roku byly překračovány mnohem častěji mezní hodnoty.
Holzkurier 20/99, Proch