Archiv časopisu Lesnická práce

NOVÁ OCEŇOVACÍ VYHLÁŠKA

Dnem 1. 7. 1999 nabyl účinnosti oceňovací předpis s velmi dlouhým názvem a velmi nepříjemným dopadem, kterým je “Vyhláška ministerstva financí 127/1999 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva financí 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)”. Na neúměrně vysokou úroveň cen lesních porostů zjištěných podle vyhlášky 279/1997 upozorňovala ihned po jejím uplatnění řada autorů (např. Kubů, M.: Problém úřední ceny lesa zůstává otevřený, LP 1/1998; Šišák, L.: Nová vyhláška o oceňování majetku, staré problémy s oceňováním lesa, LP 2/1998; Zádrapa, R.: Za kolik se vyplatí koupit les? LP 3/1998), nová vyhláška 127/1999 však rozpor mezi cenami zjištěnými (úředními) a sjednanými (tržními) ještě více prohloubila. Při přepočtu na střední věk, bonitní stupeň a obmýtí jednotlivých dřevin se touto úpravou zvýšily dosavadní úřední ceny lesních porostů v případě SM o 46 %, BO o 24 %, BK o 26 % a DB o 11 %. Extrémní nárůst cen nastal u lesních porostů ve věku 5 let, kdy cena SM se zvýšila o 53 %, BO o 84 %, BK o 67 % a DB o 86 %.

MATEMATICKÉ MODELOVÁNÍ ŽIVINOVÉ BILANCE

Není pochyby o tom, že zpracování vršků a větví vytěžených stromů na energetickou štěpku ochuzuje lesní stanoviště o živiny. Na druhé straně však také neexistuje žádný důkaz o tom, že lesní porosty na živných stanovištích strádají nedostatkem živin právě z důvodů odnímání většího podílu dendromasy z přirozeného koloběhu živin. Pokud bude takový deficit živin někdy v budoucnu prokázán, je dostatek času na to, aby se tento problém řešil, a to například vracením popela (obsahujícího tyto živiny) po spálení štěpek zpět do lesních porostů. To je ve stručnosti názor vědeckých a výzkumných pracovníků ze SkogForsk. Pro orientaci, k jakým ztrátám živin dochází při energetickém využití těžebního odpadu, vypracovali výzkumníci matematický model využívající Excel. Tento model umožňuje výpočet ztrát živin po jednotlivém těžebním zásahu, i za celou obmýtní dobu porostu. Program, který je bohužel jen ve švédštině, je možno bezplatně “stáhnout” z Internetu (http://www.skogforsk.se)

Podle SkogForsk News, Sim

V červnovém čísle Lesnické práce jsme se věnovali regionální politice a významu strukturálních fondů Evropské unie. Dnes bych se ráda zmínila o cílené podpoře kandidátským zemím prostřednictvím tzv. předstrukturálních nástrojů EU. S přistoupením 10 kandidátských zemí by se HDP EU snížil o 15 %, což by bylo pro toto společenství nepřijatelné. Z tohoto důvodu EU vytvořila předstrukturální nástroje pomoci pro země, které se připravují na vstup. Těmito nástroji jsou programy PHARE, ISPA a SAPARD. V červnovém čísle Lesnické práce jsme se věnovali regionální politice a významu strukturálních fondů Evropské unie. Dnes bych se ráda zmínila o cílené podpoře kandidátským zemím prostřednictvím tzv. předstrukturálních nástrojů EU. S přistoupením 10 kandidátských zemí by se HDP EU snížil o 15 %, což by bylo pro toto společenství nepřijatelné. Z tohoto důvodu EU vytvořila předstrukturální nástroje pomoci pro země, které se připravují na vstup. Těmito nástroji jsou programy PHARE, ISPA a SAPARD.

Intenzivní diskuse o ekologické certifikaci lesních produktů v Evropě pokračovala na konci minulého roku mj. i v souvislosti s přípravou společné lesnické strategie Evropské unie. Evropská komise se až do konce minulého roku k problematice certifikace odmítala oficiálně vyjádřit především s odvoláním na připravovaná jednání o zmíněné strategii. Přesto se zdálo, že existuje obecný názor, považující certifikaci za přínosnou pouze pro ty, kteří se jí zabývají a nikoli pro lesy, a dále, že než zavádět certifikaci špatnou, jejíž oprávněnost a důvěryhodnost nebude možné prokázat, tak raději certifikaci žádnou.

V září 1998 zahájilo svou činnost Národní certifikační středisko (dále jen NCS) jako samostatná a nezávislá jednotka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů se sídlem v Brandýse nad Labem. Jejímu založení předcházelo asi dvouleté působení komise pro ekologickou certifikaci při Ministerstvu zemědělství ČR. Na základě činnosti této komise, která se zabývala analýzou systémů certifikace lesů uplatňovaných v Evropě a ve světě a možností zapojení ČR do tohoto procesu, vzešly základní principy pro založení Národního certifikačního systému. Principy navrženého systému certifikace získaly významnou podporu v závěrech mezinárodní konference o certifikaci konané v Praze v srpnu 1998 pod záštitou dřevařského výboru OSN/ECE a MZe ČR.

Panevropský systém certifikace lesů (Pan European Forest Certification - PEFC), rámec pro vzájemné uznávání národních certifikačních systémů, byl oficiálně založen 30. června 1999 v Paříži po měsících intenzivní práce na jeho vývoji. Systém PEFC je dobrovolná iniciativa soukromého sektoru, která dává zákazníkům vlastníků lesů záruku, že výrobky, které kupují, pocházejí z certifikovaných lesů, obhospodařovaných podle celoevropských kritérií definovaných rezolucemi Helsinské a Lisabonské ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (1993 a 1998).

Za rok 1998 byl v rámci resortního statistického zjišťování na MZe nově zpracován a vyhodnocen statistický výkaz Les (MZe) 1-01 - “Roční výkaz o hospodaření v lesích”. Tento výkaz je určen pro ekonomické subjekty - vlastníky lesů, hospodařící na lesních pozemcích s rozlohou 200 ha a více. Zpracování tohoto nového výkazu na MZe tak navázalo na prováděná výběrová šetření z let 1993-1997, která zabezpečoval pro potřeby MZe VÚLHM.

Druhého června t.r. schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve druhém čtení návrh zákona o vytvoření NP České Švýcarsko. Po dlouhých diskusích z uplynulých let, které se týkaly zejména velikosti území parku, se zdá, že bylo nalezeno kompromisní řešení. Protože návrh zákona byl schválen i Senátem, začne NP fungovat pravděpodobně od ledna příštího roku.

Většina plochy národních parků má chránit volný a ničím nerušený průběh přirozených procesů, které v přírodě fungují, umožnit, aby se s nimi také seznámil i lesník a vrátil se ze zajetí chemizace a těžké mechanizace k hospodaření spolu s přírodou. Tím se neobyčejně zlevní celý rozsah lesnické činnosti a rozpadne se uměle vytvořený kolos papírové byrokratizace od kupy směrnic a instrukcí, až po dozorčí a kontrolní instituce na různých úrovních. Spolu s tím vznikne u lesníků zájem o to, co je absolutně nejdůležitější, a to dějiny vývoje druhu a z toho vyplývající jejich životní strategie a vnitřní procesy i souhry složek lesního ekosystému. Protože líčení geologické minulosti a evolučních vlivů v různých obdobích se dá vyprávět stejně prostě a poutavě, jako pohádky o králích a princeznách, teorie nemusí být vždycky a bezpodmínečně nesrozumitelná a bez kouzelné přitažlivosti pro normálního člověka. Proto podvědomý odpor vůči teorii, která vlastně jen vysvětluje příčiny jevů, je škodlivý a úroveň člověka-lesníka ostudně snižuje. Podívejme se tedy z hlediska srozumitelné teorie na problém, který nám vejmutovka v CHKO Labské pískovce už delší dobu předvádí.

Šumavské lesy jsou předmětem neutuchajícího zájmu ekologů, médií, laické veřejnosti i lesníků, kteří pozorně sledují úsilí svých kolegů o zvládnutí hrozivé kůrovcové kalamity. V LP 3/99 (str. 104-109) jsme zveřejnili několik základních informací o současné situaci, dnes přidáváme další.