PÉČE O LES V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAVA

Jan Řezáč

Šumavské lesy jsou předmětem neutuchajícího zájmu ekologů, médií, laické veřejnosti i lesníků, kteří pozorně sledují úsilí svých kolegů o zvládnutí hrozivé kůrovcové kalamity. V LP 3/99 (str. 104-109) jsme zveřejnili několik základních informací o současné situaci, dnes přidáváme další.

ZÁSAHY V PRVNÍCH ZÓNÁCH

V roce 1998 se potvrdila skutečnost opravňující k mírnému optimismu, že kůrovec je v II. zónách ochrany přírody v NP, kde se provádí důsledná asanace napadených stromů, na ústupu. Mnohem vážnější situace je však v porostech bezzásahového území a I. zón ochrany přírody. O řešení rokovalo v prosinci 1998 rozšířené jednání vědecké rady NP Šumava. Rada na něm dospěla k závěru, že je potřeba přijmout diferencovaný přístup k jednotlivým lokalitám a podle skutečného stavu lesních ekosystémů a jejich hrozícímu rozpadu zvolit i způsoby možné asanace, tj. kácení napadených stromů, mechanické odkornění a ponechání veškeré dřevní hmoty na místě. Cílem je zpomalit v některých lokalitách až neuvěřitelně rychlý rozpad ekosystému. V polovině dubna t. r. se k diferencovanému přístupu a závěrům vědecké rady parku přiklonil i ministr životního prostředí a vydal povolení k asanačním zásahům v I. zónách. Přijaté řešení vychází z rozdělení I. zón na tři skupiny:

1. bezzásahová, stabilní bez vážných rizik,
2. labilní riziková s doporučeným tlumením kůrovce asanací (kácením a odkorněním stromů),
3. asanací už neřešitelná, vůči kůrovci bez zásahu. Zásahy se tedy týkají jen takových ploch, kde může rozpad výrazně zpomalit poražení často jen několika stromů.

K 25. červnu tak bylo v I. zónách asanováno 1200 m3, podle vyjádření pracovníků NP pouze motomanuálně, tj. nikoliv harvestory (které byly nasazeny v některých částech II. zón). Asanace byla povolena na 55 lokalitách z celkových 130, kde byla vyhlášena I. zóna (I. zóna představuje 13 % rozlohy NP, tj. 8841 ha, z toho les napadnutelný kůrovcem zaujímá 30 %). Plošně nejrozsáhlejší zásahy se provádějí v Trojmezenském pralese a nad jezerem Laka. Povolení ministra ŽP platí do konce roku, kdy bude vyhodnocen dosavadní postup a zvolena strategie na příští rok. Centrum kůrovcové kalamity je na lesní správě Modrava (jde asi o 4000 ha), kde je 1500 ha suchých rozpadajících se porostů v bezzásahové zóně (ta se již nerozšiřuje) a 450 ha holin. V bezprostředním nebezpečí jsou porosty na lesní správě Kvilda.

ŽIVLY A TURISTÉ

V listopadu 1998 zasáhla šumavské lesy ničivá vichřice. Většina polomů posloužila letos na jaře jako lapáky. Podle pracovníků NP je k 25. červnu větrná kalamita v rozsahu 92 000 m3 zpracována (prakticky všechny polomy a vrškové zlomy byly 100% napadeny kůrovcem). K tomu bylo vytěženo 16 000 m3 kůrovcového dříví. Do konce června tedy bylo v NP vytěženo 108 000 m3 dříví (v I. zónách asanováno 1200 m3). Někdy se diskutuje o tom, jestli se asanačními těžbami kůrovcem napadených stromů otevírají či neotevírají porostní stěny. Tabulka č. 1 ukazuje přehled nahodilých těžeb za posledních 15 let vzniklých abiotickými příčinami (větrem a sněhem). Z toho je patrné, kdy se porostní stěny otevíraly.

Protože se letos začalo se zpracováním kalamity mimořádně brzy a “šlo se před kůrovcem”, lze předpokládat další výraznější utlumení gradace kůrovce. Ovšem za podmínky, že se podaří z lesa včas odvézt všechno vytěžené dřevo. K tomu je zaměřeno hlavní úsilí všech pracovníků NP. Že to nemají jednoduché, jsem se mohl přesvědčit při své návštěvě, kdy jsem byl svědkem hrubého chování cykloturistů (rodina se dvěma dětmi) vůči pracovníkovi NP, který mne doprovázel, a ignorace zákazu vstupu do míst, v nichž probíhal soustředěný odvoz dříví. Až absurdní mi připadalo chování lidí, kteří své děti jedoucí na kole táhli přivázané jakýmsi provázkem k vlastnímu kolu do kopce po úzké lesní silničce s řadou nepřehledných zatáček, na které jezdily odvozní soupravy plně naložené dřívím. Sami jsme museli z tohoto důvodu zvolit jinou trasu. Vrcholem výsměchu byl přímý dotaz tatínka, zda se přes jakýsi brod dostanou do míst I. zóny (kam je vstup na mapě i v průvodci zakázán) a zda uvidí lítat vrtulník se dřevem. Proti takovýmto návštěvníkům prý nejde dostatečně důrazně zasáhnout, protože pracovníci NP nejsou vybaveni patřičnými pravomocemi. V roce 1998 se do NP přijelo podívat téměř 2 mil. návštěvníků.

OBNOVA LESA

Velká pozornost je v posledních dvou letech věnována obnově původního smíšeného šumavského lesa, vytvoření druhové a věkové pestrosti porostů a nastartování přirozených samoregulačních a obranných funkcí ekosystému. Rozsah a složení výsadeb v r. 1998 ukazuje tabulka č. 2 (v LP 3/99 publikována s chybným popisem). Přes extrémní klimatické podmínky se ztráty při zalesňování pohybují v průměru kolem 30 %, což lze považovat nesporně za úspěch. Dnes je také již možné kriticky vyhodnotit metodu Saprofyt (tj. výsadbu sazenic do padlých, shnilých kmenů), která nesplnila ve všem naděje, které se do ní vkládaly. Podle sdělení pracovníků NP zrušil Patentový úřad patent chránící tuto metodu (autorem patentu byl ing. Leo Košťál). Zajímavou alternativou pěstování sazenic především jedle, která je zde ze všech dřevin nejvíce deficitní, jsou tzv. podokapové školky. Jde vlastně o část porostu, v němž se sníží zakmenění a následně se oplotí. Sazenice se pěstují v zástinu pod porostem, přičemž se počítá, že asi 20 % jich zde zůstane jako základ nového porostu. Po zajištění kultury se školka přesune na jiné místo. V podmínkách NP se vysazuje kolem 1000 sazenic/ha (v podsadbách suchých porostů i na holině), podíl listnáčů přesahuje 50 %.

Z tohoto důvodu se vážným problémem stává ochrana proti škodám především jelení zvěří. Prakticky 85 % výsadeb (kromě smrku) je oplocováno nebo individuálně chráněno (plastovými tubusy). V roce 1998 bylo v NP oploceno 48 ha kultur, nátěry ošetřeno 1670 ha a použito 78 500 ks plastových tubusů (z toho na Modravě oploceno 20 ha, nátěry ošetřeno 126 ha, použito 62 500 tubusů). Myslivost se v NP zásadně provádí ve vlastní režii. Odstřel jelení zvěře rok od roku vzrůstá: r. 1996 - 564 ks, r. 1997 - 673 ks, 1998 - 856 ks, plán na r. 1999 - 950 ks. V oblasti celé Šumavy (česká i německá část) se pohybuje asi 65 rysů, z toho na české straně (území CHKO, které zahrnuje necelých 99 000 ha) asi 35 rysů. Rys tlumí především stavy srnčí zvěře, která se v NP od roku 1996 neloví. Potravu rysa tvoří i lišky. Pozoruhodné je, že se od nich údajně nemůže nakazit vzteklinou. Protože počet rysů poměrně rychle vzrůstá, začalo se hovořit o povolení jeho odstřelu (což zatím není možné) mimo území NP a CHKO. Avšak korektní řešení je v důsledku naprosto odlišných názorů myslivců a ochránců přírody asi v nedohlednu.

Významným prvkem současné obnovy lesa je péče o přirozené zmlazení. Správa NP ve své metodice nevykazuje procentické zastoupení umělé a přirozené obnovy. Lze tedy konstatovat, že jde vesměs o jejich kombinaci (vnášení listnáčů do náletu smrku). Při prohlídce porostů je patrné, že přirozené zmlazení je v různém stupni prakticky všude. Otázkou je, jak se bude dále vyvíjet. Již dnes se ukazují odlišnosti ve vývoji pod suchými a živými porosty. Pod suchými porosty zmlazení pochází především z roku 1995 a odrůstá v jedné vlně. Pod živými porosty dochází vlivem tlaku porostu a doplňování semenáčků v semenných letech k větší selekci a diferenciaci budoucího porostu (např. v genofondu se odlišuje pionýrská a klimaxová forma smrku).

ZÁVĚR

Šumavský region byl letos vyhlášen Evropskou krajinou roku. Řadu podrobných informací o NP se lze dočíst v Ročence Správy NP a CHKO Šumava, která vychází každý rok. Letos se také připravuje nový plán péče o NP s platností od 1. 1. 2000, který zahrnuje zkušenosti nabyté s téměř desetiletou existencí Národního parku Šumava. Doufejme, že pod jeho vlivem bude další vývoj šumavských lesů méně katastrofický.

Tabulka č.1

1. Před vznikem národního parku

   Rok	1984	1985	1986	1987	1988	1989	1990
   m3	170 917	355 838	186 276	133 277	243 929	147 289	245 192

2. Po vzniku národního parku (nařízením vlády č. 163/91 z 20. 3. 1991)

   Rok	1991	1992	1993	1994	1995	1996	1997	1998
   m3	125 879	60 459	103 626	88 031	82 535	24 855	37 827	45 320

Tabulka č. 2 Umělá obnova

Druh dřeviny	Počet ks celý NP	Plocha (v ha) celý NP	z toho počet ks LS Modrava	Zalesněná plocha na LS Modrava
smrk	520 760	424,31	173 170	300,72
jedle	63 040	20,76	110	0,05
borovice	30 030	8,35
buk	225 680	47,33	24 140	5,45
javor klen	43 810	20,21	20 110	4,40
jeřáb	189 340	71,00	181 230	65,65