PROGRAM SAPARD - NOVÝ NÁSTROJ ROZVOJE VENKOVA
V červnovém čísle Lesnické práce jsme se věnovali regionální politice a významu strukturálních fondů Evropské unie. Dnes bych se ráda zmínila o cílené podpoře kandidátským zemím prostřednictvím tzv. předstrukturálních nástrojů EU. S přistoupením 10 kandidátských zemí by se HDP EU snížil o 15 %, což by bylo pro toto společenství nepřijatelné. Z tohoto důvodu EU vytvořila předstrukturální nástroje pomoci pro země, které se připravují na vstup. Těmito nástroji jsou programy PHARE, ISPA a SAPARD. V červnovém čísle Lesnické práce jsme se věnovali regionální politice a významu strukturálních fondů Evropské unie. Dnes bych se ráda zmínila o cílené podpoře kandidátským zemím prostřednictvím tzv. předstrukturálních nástrojů EU. S přistoupením 10 kandidátských zemí by se HDP EU snížil o 15 %, což by bylo pro toto společenství nepřijatelné. Z tohoto důvodu EU vytvořila předstrukturální nástroje pomoci pro země, které se připravují na vstup. Těmito nástroji jsou programy PHARE, ISPA a SAPARD.
PROGRAM PHARE
Už několik let finančně podporuje různé projekty, počítá s částkou 1 mld. EUR pro všech 10 zemí na období 1 roku. Tento program i nadále zůstává hlavním zdrojem finančních prostředků a odborné podpory pro státy střední a východní Evropy. Cíle programu PHARE byly v nedávné době přepracovány s ohledem na specifické priority kandidátských zemí (oživení průmyslu a hlavní infrastruktury a jejich přiblížení úrovni Společenství). Kromě toho byl rovněž vypracován Speciální přípravný program, který je určen pro přípravu legislativy a administrativy nezbytné pro zavedení strukturálních programů.
PROGRAM ISPA
Je novým nástrojem, který bude aplikován od roku 2000 do data přijetí dané kandidátské země. Program počítá taktéž s částkou 1 mld. EUR ročně, ovšem projekty, které budou podporovány musí mít rozpočet nejméně 180-190 mil. Kč. Finanční pomoc poskytovaná tímto fondem bude zaměřena na dvě oblasti: na životní prostředí, s důrazem na spolufinancování investičních požadavků potřebných pro přizpůsobení legislativy právu EU a na dopravu, která má za cíl zlepšit spojení mezi státy střední a východní Evropy transevropskou sítí a rozšířit ji směrem na východ. Finanční příspěvek ISPA může dosáhnout až 85 % veřejných výdajů.
PROGRAM SAPARD
Jeho název je vytvořen z počátečních písmen slov Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development. Je nástrojem, který je zaměřen na pomoc rozvoji zemědělství a venkova. Program je formulován v Návrhu nařízení Rady ES, který byl připraven v souvislosti s projednáváním Agendy 2000 a který byl 21. 6. 1999 schválen Evropskou komisí. Program má vstoupit v platnost 1. ledna 2000 a kandidátskou zemí může být využíván až do jejího vstupu do Evropské unie (stejné pravidlo jako u programu ISPA). SAPARD prozatím počítá s částkou 520 mil. EUR na 1 rok pro všech 10 zemí. S ohledem na výši finančních prostředků jej lze především chápat jako přípravu kandidátské země na využívání strukturálních fondů. Důraz je kladen na skutečnost, že budou v dostatečném časovém předstihu připraveny, vybudovány a odzkoušeny všechny potřebné mechanismy k využívání strukturálních fondů. Při jejich budování a realizaci bude možné si ověřit metodické, organizační a administrativní principy EU. Dalším přínosem programu SAPARD je možnost analyticky vyhodnotit stav venkova, zemědělství a na něj navazujících oborů, posoudit silné a slabé stránky v regionech, vymezit priority a formulovat cíle v souvislosti s agrární, lesnickou a vodohospodářskou politikou MZe a regionální politikou MMR. Program by měl dále ověřit schopnosti podnikatelských subjektů sestavit projekty, které odpovídají svou strukturou, obsahem a formou pravidlům pro projektování, jež jsou v souladu s návrhem Nařízení Rady o SAPARDu. V rámci programu bychom se měli naučit spolupracovat s platební agenturou pro financování SAPARDu a osvojit si principy spolufinancování a taktéž monitorování projektů a jejich následného vyhodnocování. Získané zkušenosti by měly přispět ke zpřesnění pravidel využívání budoucích strukturálních fondů. Finance EU jsou veřejnými prostředky, a tak také s nimi bude muset být nakládáno. Zdrojem pro financování je jeden ze strukturálních fondů a to EAGGF - orientační a záruční zemědělský fond. EU rozhodla, že zmíněné podpory půjdou z garanční části tohoto fondu. To znamená, že finanční prostředky budou přidělovány vždy na jeden rok (není možný jejich převod z roku na rok). Finanční podpora je navrhována až do 75 % celkových výdajů, u ziskových investic je to až 37,5 % a u odborné pomoci to může být až 100 %, přičemž u posledně zmíněné podpory je nutno dodat, že tato podpora je pouze okrajová a měla by tvořit přibližně 2 % všech podpor. Ostatní finanční prostředky by měly být na základě principu spolufinancování doplněny buď z dotací, prostředků podnikatelských subjektů nebo z místních zdrojů. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že finanční prostředky vyčleněné z programu SAPARD pro spolufinancování schválených projektů budou vypláceny zpětně, v několika etapách. V současné době se řeší problém, jakým způsobem finančně pomoci při nastartování projektů.
V návrhu směrnice EU, která se zabývá programem SAPARD, jsou uvedeny možnosti, kam investovat, a opatření, která lze použít. ČR si vybere hlavní priority a uvede opatření, kterými je naplní. Priority budou součástí Programu rozvoje venkova (PRV), přičemž EU klade důraz na konkurenceschopnost zemědělství, na rozvoj pracovních příležitostí na venkově a na ochranu životního prostředí. V rámci PRV jsou navrženy 3 priority, na které naváží konkrétněji specifikovaná opatření a na ty teprve konkrétní projekty. Abychom mohli využívat prostředky z programu SAPARD, je nutno udělat následující kroky: analyzovat současný stav, vypracovat Plán rozvoje venkova, stanovit priority pro budoucí podporu, vytvořit transparentní právní rámec, vytvořit potřebné instituce (platební agenturu, monitorovací a kontrolní výbor, poradenskou službu), ověřit fungování systému, a to vše do 31. prosince 1999.
V současné době je hotova analýza a návrh PRV, který zpracovává konsorcium JČU, VÚZE a Terplan. Tento program by měl být odsouhlasen vládou, poté bude postoupen EK ke schválení. Pokud nebude mít Evropská komise výhrady, přijme plán, ze kterého se stane program a stanoví jeho finanční rámec. Pro tok finančních prostředků z EU se připravuje platební agentura, která má být ustavena do 30. září 1999, aby byla schopna od 1. ledna 2000 pracovat podle předpisů ES. Ještě předtím musí získat atest Evropské komise. V rámci platební agentury je kladen velký důraz na softwarové vybavení, kterým musí být zajištěna provázanost, křížové kontroly, vnitřní audit a kontroly ze strany Národního kontrolního úřadu (NKÚ), Evropské komise, Evropského účetního dvora a Evrop-ského parlamentu. Platební agentura je v České republice budována jako samostatný odbor v rámci MZe. Předpokládá se, že v ČR bude jedna platební agentura pro obsluhu plateb ze strukturálních fondů.
Spolu s platební agenturou se musí vybudovat systém kontrolních mechanismů. Na úseku kontroly půjde o komplexní přebudování systému finančního auditu se základním cílem zabezpečit předběžnou, průběžnou a následnou finanční a věcnou kontrolu na jednotlivých stupních správy se zaměřením na konečného uživatele. Metodickým řízením a koordinací systému vnitřního auditu z hlediska státu je pověřeno ministerstvo financí. Předpokládá se, že finanční prostředky na schválený projekt by měly být vypláceny v měsíčních intervalech. Platí zde zásada, že pokud nebudou vynaloženy v souladu s projektem, musí být vráceny.
ZÁVĚR
V současné době MZe připravuje strukturu podávání projektů pro program SAPARD. Zatím se předpokládá, že žadatelé budou příslušné projekty předkládat na ÚO MZe, kde budou zkontrolovány veškeré formální náležitosti a poté budou zaregistrovány. Pokud bude mít projekt vliv na životní prostředí musí být posouzen i referátem ŽP na OkÚ. Zaregistrované projekty budou předány monitorovacímu a řídícímu výboru na úrovni NUTS II, který rozhodne o výběru vhodných projektů.
Projekty, které mají naději na úspěch by měly být zaměřeny např. na: úsporu nákladů a zvyšování efektivnosti farem, zvyšování počtu pracovních míst, ochranu ŽP, zlepšení kvality výrobků. Co se týče problematiky lesního hospodářství, jsou v PRV navrženy tyto priority a opatření:
Priorita: Investice na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství.
Opatření: Podpora využití a marketingu slabého dříví; zvýšení přidané hodnoty lesnických výrobků; sdružování vlastníků malých výměr.
Priorita: Rozvoj multifunkčního zemědělství a ochrana životního prostředí.
Opatření: Zalesňování zemědělsky nevhodných oblastí, budování lesních cest; zlepšení zdravotního stavu lesů postižených imisemi; podpora výsadby autochtonních druhů volně rostoucích dřevin; podpora rozvoje technologií ke zpracování odpadní dřevní hmoty, její vrácení do lesa a využití k energetickým účelům; podpora rozvoje poradenství a osvěty.
Takto uvedené priority a opatření je nutno chápat stále jako návrh, který není schválen vládou a který může doznat určitých změn. V zářijovém čísle Lesnické práce bych se ještě ráda zmínila o metodice tvorby projektů, o možnosti nahlédnutí do tzv. modelových projektů a uveřejnila bych bližší informace o poradcích pro program SAPARD a regionálních zástupcích pro řešení problematiky lesnictví.