Archiv časopisu Lesnická práce

Současná kalamitní situace na území NP byla v odborném i populárním tisku a stejně tak i v dalších médiích již široce pojednána. Odpůrci i zastánci aktivního přístupu zveřejnili mnoho argumentů, úvah i spekulací, jež měly podpořit jejich stanoviska a názory. Pro komplexní posouzení stavu a pro rozhodování o zásadách péče o lesy v zájmové oblasti je pak nutno uvážit pokud možno všechna hlediska problému a zvážit důsledky všech rozhodnutí pro další vývoj lesů daného regionu. Nechci hodnotit nutnost současných postupů a opatření nebo posuzovat otázky související s vyhlášením NP v kulturní krajině, byť se značnou přírodní hodnotou, jejíž lesní porosty jsou ve většině případů značně vzdálené přírodnímu stavu. Považuji však za důležité vnést do diskuse dva pohledy, které pokládám za velmi významné.

Od roku 1992 se zabývám problematikou spojenou s lesním hospodářstvím Jižní Ameriky. V řadě článků v minulých ročnících LP jsem nastínil možnosti spolupráce v této oblasti. Po celou dobu jsem si přál, aby tyto moje aktivity dostaly konkrétní podobu. Poslední cesta do Ekvádoru a Chile v dubnu a květnu t. r. byla konečně uskutečněna za přítomnosti ing. Josefa Stříteckého, ředitele Lesní společnosti Jaroměřice n. R., a. s., který zde vystupoval nejen jako vynálezce technologie pěstování obalovaných sazenic PATRIK, ale také reprezentoval naši širokou lesnickou podnikatelskou veřejnost. Tento článek bude proto zaměřen především na výsledky pracovních jednání a poznatky z pohledu budoucí možné spolupráce v podnikatelské sféře.

Soubor právních norem z oblasti ochrany lesů je věcně orientován především na posílení nebo zachování odolnostního potenciálu lesa. Souvisí proto úzce s normami upravujícími základní principy hospodaření v lesích. Relativně samostatnou část právních norem, zařazovaných do tématického okruhu ochrany lesů, pak představují normy věnované problematice boje proti lesním požárům, ochrany proti imisním škodám a ochrany proti škodám zvěří. Samostatně je upravována též problematika orgánu obecné ochrany lesa - tzv. lesní stráže.

Uznávání porostů vycházelo vždy z výsledků výzkumných prací a v praxi se řídilo určitými předpisy. Uplatňování těchto předpisů v praxi přinášelo zkušenosti. Tyto zkušenosti spolu s novými poznatky z oboru biologie lesních dřevin spolupůsobily při vývoji legislativních předpisů. Využití dřívějších zkušeností může být velmi užitečné i v naší současnosti, kdy se nacházíme ve fázi příprav na novelizaci vyhlášky č. 82. Zkusme se tedy krátce ohlédnout na vývoj situace v uznávání porostů v Českých zemích.

Česká lesnická společnost, odborná skupina pro lesnické školkařství a semenářství, ve spolupráci se semenářským závodem Týniště nad Orlicí Lesů ČR, s. p., a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, stanicemi Opočno a Uherské Hradiště, uspořádaly 17. června 1999 celostátní seminář s mezinárodní účastí na téma “Pěstování sadebního materiálu z dlouhodobě skladovaného osiva buku a jedle”. Dopolední část věnovaná přednesu referátů se konala v Hradci Králové v konferenčním centru Silvia areálu ředitelství Lesů ČR, s. p., odpolední exkurzní část pak v areálu VS Opočno. Seminář reagoval aktuálně na současné problémy s pěstováním sadebního materiálu z dlouhodobě skladovaného osiva především u buku. Cílem bylo poskytnout odborné lesnické veřejnosti aktuální informace a poznatky k této problematice, včetně informací o stavu v okolních zemích.

V posledních letech byl na listech buku v Beskydách, na Českomoravské vrchovině a jinde zjištěn zvýšený početní výskyt hálek bejlomorky bukové (Mikiola fagi Htg.). Tento zástupce řádu dvoukřídlých (Diptera), taxonomicky náleží do druhové neobyčejně početné čeledě bejlomorkovitých (Cecidomyiidae), která je podle Skuhravé (1987) zastoupena na území ČR 485 druhy, z nichž většina se vyvíjí v rostlinných hálkách (cecidiích) a asi 90 druhů na lesních dřevinách. Hostitelskou rostlinou bejlomorky bukové je pouze buk (Fagus, spp.).

Chtěl bych popsat své zkušenosti s oplocováním kultur ze své, relativně dlouhé praxe (přes 40 let) na jednom polesí. Oplocenek různého druhu se od roku 1952 stavělo stále více a nyní jsou (kromě nátěrů) hlavním způsobem ochrany zakládaných smíšených porostů s předepsaným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin.

Redakce Lesnické práce uspořádala 11. února 1999 odborný seminář na téma Moderní technologie v lesním hospodářství. Jedním z hlavních tématických okruhů bylo pěstování obalených sazenic metodou Jiffy s pěti ohlášenými referáty. Akce jsem se nezúčastnil, ovšem již v programu mne překvapilo, že metoda Jiffy byla zařazena mezi “moderní technologie”, poněvadž je sice novější, ale známá a používaná u nás již 40 let. Jsem si vědom toho, že je potřebné novější metody v provozu běžně používané znovu a znovu připomínat a upozorňovat na nutnost dodržování stanovených technologických postupů, případně je zdokonalovat, ale ne objevovat objevené. Dovoluji si proto k tomuto tématu podat vysvětlení a uvést několik připomínek.

Ve dnech 28.-30. června 1999 proběhlo v areálu SOUL ve Svobodě nad Úpou 4. společné mistrovství českých a slovenských dřevorubců. I po rozpadu bývalé federace jej pořádají od roku 1993 členové stálých organizačních výborů obou zemí každé dva roky střídavě u nás a na Slovensku. Po Kyslej-Drakšiaru, Hradci Králové a Zvolenu se postupující z jednotlivých kvalifikací sešli na úpatí Krkonoš.

V loňském roce byla obnovena tradice konání soutěže v lesnické všestrannosti na úrovni středních lesnických škol. Po SLŠ Žlutice, kde národní kolo soutěže proběhlo v roce 1998, se letos ujala funkce pořadatele a garanta SLŠ Šluknov.