“NOVÉ TECHNOLOGIE” JIFFY?
Redakce Lesnické práce uspořádala 11. února 1999 odborný seminář na téma Moderní technologie v lesním hospodářství. Jedním z hlavních tématických okruhů bylo pěstování obalených sazenic metodou Jiffy s pěti ohlášenými referáty. Akce jsem se nezúčastnil, ovšem již v programu mne překvapilo, že metoda Jiffy byla zařazena mezi “moderní technologie”, poněvadž je sice novější, ale známá a používaná u nás již 40 let. Jsem si vědom toho, že je potřebné novější metody v provozu běžně používané znovu a znovu připomínat a upozorňovat na nutnost dodržování stanovených technologických postupů, případně je zdokonalovat, ale ne objevovat objevené. Dovoluji si proto k tomuto tématu podat vysvětlení a uvést několik připomínek.
POVÁLEČNÉ ZMĚNY
Rozsáhlé hlubší změny v LH i nové technické možnosti se odrazily v poválečném období rovněž v přístupu k řešení dílčích problémů pěstování lesa, a to ku prospěchu věci. Platí to i pro jeden z nejdůležitějších úseků, a to pro zalesňování. LH v té době bylo postaveno před řešení obtížných úkolů zalesňování, a to jak vzhledem k jeho rozsahu, tak k jeho výjimečnosti dané především extremitou prostředí zalesňovaných nelesních půd i zanedbaných, degradovaných holin. Ztráty na zalesňování dosahovaly vysokých hodnot, až přes 50 %. To vyvolalo nejen u nás, ale i v zahraničí zvýšený zájem o zlepšení kvality zalesňovacích prací, mezi tím i o renesanci obalených sazenic. Zaváděla se různá dřevěná pouzdra, papírové obaly apod. Ke kvalitativnímu zlomu došlo po r. 1952, kdy byly v Norsku vyvinuty rašelino-celulózové kelímky Jiffy-pots, vyráběné nasávací technikou z rašeliny a celulózy, neomezující prorůstání kořenů. V r. 1956 se zavedla jejich sériová výroba a byly expedovány do celého světa. V r. 1958 zajistil Koospol spolu s MLVH v Praze konzultace se zahraničními experty i zástupci výrobní firmy Jiffy-pots LTD Oslo a byly získány vzorky obalů. Vzhledem k příznivým referencím některých zahraničních lesníků bylo rozhodnuto, ověřit jejich použitelnost pro naše podmínky, čímž byl pověřen VÚLHM VS Opočno. Bylo okamžitě započato s experimentálním řešením celé problematiky pěstování sazenic a výsadby, které mělo odhalit rozsah použitelnosti, specifikaci ploch vhodných pro výsadbu i ekonomické předpoklady, a to za velké podpory MLVH (zejména ing. F. Kotyzy), které již po prvních výsledcích pochopilo význam metody pro naše LH.
JIFFY V ČESKOSLOVENSKU
Metoda byla ověřována na 15 lesních závodech a již v r. 1964 jsme vydali metodiku “Pěstování lesních dřevin s použitím rašelino-celulózových kelímků”. Do řešení se postupně zapojil i VÚLH Zvolen. V r. 1964 uspořádala výrobní firma z Oslo první mezinárodní konferenci o této metodě, a to u nás, v Náchodě na LZ Hronov, který byl velmi iniciativní. Ročně se k nám začalo dovážet 5 mil. kelímků o průměru 11 cm. Nebylo zcela jednoduché na některých pracovištích zavádění obalených sazenic prosadit, i když by vhodné podmínky pro to byly. Býval nedoceněn jejich ekonomický efekt, poněvadž se uvažovala pouze vyšší cena sazenic a ne celkové náklady na zajištěnou kulturu jimi založenou, která byla podle šetření v té době o 15-20 % nižší. Na některých pracovištích oddalovali zavádění proto, poněvadž čekali stále na něco ještě novějšího. Výhoda možnosti zalesňování během celé vegetační doby se ukázala v praxi jako velmi cenná, především při zalesňování rozsáhlých kalamitních holin z r. 1966 v Krkonoších.
Naše výsledky s pěstováním sazenic, ale i s výsadbou v provozu a zejména experimentální výsledky výzkumu byly natolik objevné a závažné, že je výrobní firma převzala a zapracovala do svých materiálů. Stali jsme se předními odborníky na tuto problematiku. V r. 1966 jsme byli vyzváni, abychom o našich poznatcích referovali na další mezinárodní konferenci zaměřené na obalenou sadbu v Belgii. Přednášeli jsme v r. 1968 v NDR, na konferenci Jiffy-pots v Hradci Králové v r. 1982, v r. 1990 ve Špindlerově Mlýně, v r. 1965, 1967 a 1977 jsme uspořádali instruktáže pro odborníky členských zemí RVHP a řadu dalších pro naše pracovníky. Na mezinárodních konferencích byly konfrontovány naše poznatky se zahraničními a konstatován náš přínos nejen pro zavádění kelímků Jiffy-pots, ale i pro zkvalitnění umělé obnovy používáním obalených sazenic a semenáčků, kterým byl v celém světě věnován stále se zvyšující zájem. Postupně jsme se zabývali i dalšími druhy obalů, které se objevovaly na trhu, jak pro semenáčky, tak sazenice (Paperpots, Kopparfors, sadbovače, polyetylénové a textilní sáčky, pevné kontejnery, manžety, Nissulova metoda, metoda Brika apod.) a od 60. let i zajímavými novými výrobky firmy Jiffy, a to lisovanými rašelinovými kotoučky Jiffy-7. Zejména z ekonomických důvodů došlo k pokusům o výrobu našich rašelino-celulózových kelímků (Přibyslavice), které ovšem nedosáhly kvality originálu a nerozšířily se. Mnohé z ověřovaných technologií nebyly pro naše podmínky doporučeny, jiné byly přijaty jako vhodné, případně i v omezeném rozsahu a doplněn jimi sortiment obaleného sadebního materiálu.
PŘEDNOSTI
Ukázalo se, že obalené sazenice, a to zejména pěstované v rašelino-celulózových kelímcích mají z celého známého sortimentu významné přednosti pro umělou obnovu rozšiřující výhody krytokořenného sadebního materiálu. Je výrazně omezeno poškození kořenového systému při výsadbě a naopak během pěstování se zvyšuje jeho kvalita, je umožněno dodání určitého množství účelově volené kvalitní půdy pro počáteční období růstu sazenic a vylučuje se náhlá změna půdního prostředí, což výrazně omezuje šok z přesazení, ztráty uhynutím a podmiňuje ekonomický efekt. Sazenice jsou méně závislé na průběhu povětrnostních podmínek po vysazení, je omezena většinou i nutnost přípravy půd. Dále jejich použití umožňuje celoroční výsadbu, zlepšuje hygienu práce apod. Získání maximálního efektu je však závislé na přesném dodržování technologie pěstování a výsadby diferencovaně pro jednotlivé dřeviny, i správný výběr prostředí výsadby a na kvalitě jejího provedení. Vhodnost používání kelímků Jiffy zejména pro jehličnaté dřeviny potvrdily i poznatky šetření vlivu různých typů obalů na růst a vývoj kořenového systému, na jeho deformace a na stabilitu stromů v porostu i riziko houbové infekce, což je nutno považovat za nejdůležitější test. Ukázalo se, že z této stránky jsou kelímky z ověřovaných obalů nejvhodnější, což dokazuje tisíce hektarů kvalitních stabilních porostů založených sazenicemi v nich vypěstovanými. I když při pěstování sazenic do určité míry formují jejich kořenový systém, jeho závažné deformace nevyvolávají. Pokud jim to bylo a je přičítáno a došlo k tomu někdy, bylo to v těch případech, kdy při pěstování byly porušeny stanovené technologické postupy. Nelze proto svalovat vinu na metodu. Nejčastější příčinou toho je použití semenáčků a sazenic s nevhodným nebo nedostatečně upraveným kořenovým systémem, jeho nesprávným umístěním do kelímku a delším pěstováním sazenic v obalu. K omezení tvorby adventivních kořenů po výsadbě typických pro smrk ztepilý i normálního rozložení kořenového systému může dojít při výsadbě na stanoviště pro něj nevhodná (suché půdy). Kelímky o průměru 11 cm, které se u nás pro pěstování sazenic lesních dřevin používají jsou dostatečně velké pro pěstování silnějších sazenic, nejvíce potřebných pro extrémnější polohy, kde je těžiště používání obalených sazenic a mají dostatečnou zásobu substrátu pro počáteční období růstu.
NEDOSTATKY
V rámci spolupráce s firmou Jiffy byly odzkoušeny i jimi doporučované kotoučky - tablety Jiffy-7 různých průměrů, které jsou velmi zajímavým řešením obalů pro pěstování semenáčků. Pro naše podmínky nebyly po ověření tehdy doporučeny pro obtíže s jejich oséváním a zajištěním 100% využití všech obalů (některá semena nevyklíčí, při výsevu více semen je nutné nákladné jednocení apod.). Došlo se rovněž k závěru, že přímá výsadba semenáčků hlavních hospodářských dřevin je u nás použitelná pouze u borovice, které však je možno vypěstovat daleko ekonomičtějšími metodami a úspěšně vysazovat jako prostokořenné. Pro smrk, zvláště jeho horské, pomaleji rostoucí provenience a ostatní hospodářské dřeviny jsou semenáčky vypěstované touto metodou pro přímou výsadbu v našich podmínkách nevhodné, malých dimenzí, a pro osazování větších obalů drahé. Vzhledem k tomu nebyly již tyto obaly dále ověřovány a důkladněji nebyl zkoumán ani vliv sítěného obalu substrátu na kořenový systém, který je pravděpodobný.
ZÁVĚR
Výsledky s různými typy obalených semenáčků a sazenic většiny našich dřevin získané na VS Opočno, VÚLH Zvolen, LF VŠZ Brno a jinde se staly podkladem MLVH k jejich širokému zavedení do provozu. Bylo to zakotveno v Instrukcích pro zalesňování v r. 1973, v ČSN 48 2211 a dalších materiálech. Jejich podíl při zalesňování měl dosáhnout 40 %, což se nepodařilo uskutečnit. Rozpracovali jsme diferenciaci obalených semenáčků, sazenic a poloodrostků i prostokořenného sadebního materiálu podle SLT, kterou převzal ÚHÚL do modelů hospodaření podle přírodních podmínek a funkce lesa (podle HS). Jenom o zkušenostech s používáním obalených sazenic v kelímcích Jiffy-pots bylo v letech 1964-1989 československými autory publikováno 58 prací (seznam byl publikován v r. 1990 v materiálech z konference pořádané ve Špindlerově Mlýně). Bylo by jistě vhodné k některým se vrátit a podělit se i o zkušenosti s řadou lesníků, kteří sazenicemi v kelímcích zalesnili tisíce hektarů. V poslední době se zájem o kelímky Jiffy-pots snížil zejména proto, že se začínají často zavádět nové obaly, třeba i méně vhodné a u nás dostatečně neprověřené. Plní se tím většinou touha po originalitě, zavedení něčeho nového a podléhá se jejich zdůrazňovaným, často pochybným přednostem, uváděným z komerčních důvodů. Významnou roli přitom hraje i neinformovanost o tom, co je známé. Technologie Jiffy-pots není proto pro nás novou, je dokonale provozně prověřena a je součástí obnovy lesa u nás. Pro kvalitu vypěstovaného sadebního materiálu, šíři použití i příznivý vliv na růst kultur lze ji považovat v současné době za nejvhodnější pro naše poměry. Poznatky získané s jejím používáním platí většinou i pro ostatní typy obalených sazenic. Je žádoucí je důsledně uplatňovat, diferencovaně využívat jednotlivé prověřené typy obalů podle jejich specifických vlastností, ale nezabývat se tím, co již bylo vyřešeno.