ZÁKLADNÍ PRINCIPY LESNÍHO PRÁVA V SOUSEDNÍCH ZEMÍCH - VIII.

(Spolkové republice Německo, Rakousku, Polsku, Slovensku) 8.část - Ochrana lesů

Mgr. dr. ing. Martin Flora - FLD MZLU Brno

Soubor právních norem z oblasti ochrany lesů je věcně orientován především na posílení nebo zachování odolnostního potenciálu lesa. Souvisí proto úzce s normami upravujícími základní principy hospodaření v lesích. Relativně samostatnou část právních norem, zařazovaných do tématického okruhu ochrany lesů, pak představují normy věnované problematice boje proti lesním požárům, ochrany proti imisním škodám a ochrany proti škodám zvěří. Samostatně je upravována též problematika orgánu obecné ochrany lesa - tzv. lesní stráže.

 

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

Spolkový lesní zákon problematiku ochrany lesa pomíjí a dává prostor zemským úpravám. V Bavorsku je pouze obecně stanovena povinnost ochraňovat les před škodami. V Sasku je držitel lesa povinen předcházet nebezpečí vzniku značných škod na lese způsobených přírodními jevy, požáry a biotickými škůdci a “bojovat včas a dostatečně proti živočišným i rostlinným škůdcům”. Téměř stejná úprava existuje i v Bádensku-Würtembersku, pouze s tím doplňkem, že při boji proti živočišným a rostlinným škůdcům mají přednost “biologická a biotechnická opatření”.

Samostatné paragrafy jsou ve všech třech zemských zákonech věnovány nebezpečí lesních požárů. Obsahují především zákaz rozdělávání ohně a manipulace s ním ve vzdálenosti menší než 100 m od okraje lesa a zákaz kouření v lese buď stále (Sasko), nebo v době 1. 3.-31. 10. (Bavorsko, Bádensko-Würtembersko) s výjimkami pro držitele lesa, lesní zaměstnance a některé další osoby. V Sasku a Bádensku-Würtembersku zákon umožňuje, aby lesní úřad sám provedl některá opatření ochrany lesa proti lesním požárům a přírodním silám, která jinak mohou být ze své podstaty přijata pouze společně pro více držitelů lesa.

Lesní zákon v Sasku věnuje speciální ustanovení též problematice škod zvěří. Podle něj je nutno stavy zvěře udržovat na takové výši, aby byla umožněna bezeškodná obnova lesa. Posudek lesního úřadu o stavu lesní vegetace, stavu škod loupáním a ohryzem a o stavu kultur a zmlazení je pak “podstatným podkladem” pro stanovení plánu odstřelu.

Úkolem lesní stráže (Forstschutz) v Německu je dbát na dodržování ustanovení lesního zákona, zabraňovat chování, které odporuje ustanovením zákona, oznamovat jej atp. Lesní stráží je v Sasku a Bádensku-Würtembersku jednak úředník lesního úřadu, jednak pověřená osoba, kterou může být buď osoba vykonávající revírní službu, nebo osoba soukromá s příslušnými odbornými a charakterovými vlastnostmi a pověřením lesního úřadu. Lesní úřad může v případě potřeby pověřit výkonem lesní stráže i jiné osoby. V Bavorsku jsou lesní stráží jednak policisté v plném služebním poměru podle zákona o policii, jednak tzv. pověřené osoby, kterými jsou buď zaměstnanci státní správy lesů v revírní službě, nebo osoby, vybavené povolením lesního úřadu. Lesní stráž má ve všech třech spolkových zemích při výkonu své činnosti postavení policejního úředníka.

RAKOUSKÁ REPUBLIKA

Rakouský spolkový lesní zákon stanoví v oblasti ochrany lesů vlastníkům lesa a jejich lesnímu a ochrannému personálu kromě obecných povinností též povinnost vhodným způsobem předcházet ohrožení lesa lesními škůdci, věnovat stálou pozornost jejich výskytu a nebezpečné rozmnožení hlásit okresnímu správnímu úřadu. Za škůdce jsou přitom považovány živé organismy, které ohrožují les nebo hodnotu dřeva. Současně s povinností hlásit jejich výskyt mají vlastníci lesa též povinnost provést vhodná opatření k obraně proti nim. Okresní úřad může nařídit provedení vhodných protiopatření všem vlastníkům lesa v potenciálně ohrožené oblasti. Při větším ohrožení nebo přímém napadení nařídí zemský hejtman nebo spolkový ministr zemědělství a lesního hospodářství provedení přímého zásahu podle jednotného plánu. Náklady na jeho provedení se pak rozdělují poměrným dílem mezi majitele lesa a to buď podle výměry jejich majetku, nebo podle hodnoty lesa. Zákon stanoví povinnost varovat před velkoplošným zásahem včelaře, osoby oprávněné k výkonu práva myslivosti a rybářství a rovněž příslušné vodohospodářské orgány. Povinnost bojovat proti přemnožení škodlivých organismů se vztahuje i na majitele dříví, pokud jde o napadení dříví. Příslušný ministr je zmocněn k vydání prováděcího předpisu v této oblasti. Zákon obsahuje rovněž odkaz na příslušná ustanovení zákona č. 1948/124 BGBl., o ochraně rostlin, která upravují fytosanitární pravidla při vývozu a dovozu rostlin a jejich částí.

Spolkový lesní zákon vyhrazuje jednu kapitolu též úpravě problematiky imisních škod na lesích. Spolkový ministr pro zemědělství a lesní hospodářství je zmocněn, aby po dohodě s dalšími ministry označil pro les škodlivé imisní látky, stanovil nejvyšší koncentrace těchto látek, které podle vědeckých poznatků a zkušeností ještě nevedou k ohrožení lesních kultur, stanovil způsob zjišťování těchto látek ve vzduchu a v porostech a způsob zjišťování zdrojů emisí, které vedou k ohrožení lesních kultur a určil druhy podniků, které podle vědeckých poznatků i zkušeností způsobují lesu škodlivé znečištění vzduchu.

Pokud je v určité lesní oblasti zjištěno překročení stanovené mezní hodnoty imisí a z toho vyplývající ohrožení lesní kultury, musí okresní správní úřad určit podnik či zařízení, které ohrožení vyvolává a majiteli podniku pak uložit provedení opatření nezbytných pro další činnost podniku. V případě, že ke snížení ohrožení lesních porostů mohou přispět i vhodná opatření v lese, je okresní správní úřad zmocněn uložit tato opatření vlastníkovi lesa. Náklady na provedení těchto opatření však přitom nesmějí překročit očekávané snížení výnosu. Úhradu těchto nákladů, spolu s náhradou snížení výnosu předepíše okresní správní úřad majiteli podniku, který znečištění ovzduší vyvolává, v případě, že takových podniků je více, rozdělí se náhrada mezi ně poměrně podle množství emitovaných látek a pokud to není možné rovným dílem. Emitující podnik je povinen uhradit rovněž náklady na zjištění množství emisí, pokud bylo zjištěno překročení limitů, v opačném případě hradí náklady stát.

Zvláštní ustanovení jsou věnována boji a ochraně lesa proti požárům. Nepovolaným osobám je zakázáno zakládat a udržovat v lese a tzv. zóně ohrožení (nejbližší okolí lesa) oheň a neopatrně zacházet s nebezpečnými předměty. Pouze stálá tábořiště mohou být z tohoto zákazu vyjmuta. Spalování klestu je možné jen tehdy, když tím není ohrožen les ani úrodnost lesní půdy a nehrozí vznik požáru. Místně příslušnému obecnímu úřadu je třeba nahlásit plánované pálení. V dobách zvýšeného nebezpečí vzniku požáru může okresní správní úřad zcela zakázat jakékoliv rozdělávání ohně v lese a v zóně ohrožení nebo dokonce vyhlásit zákaz vstupu do lesa. Zvláštní pozornost je věnována u nás již téměř neznámým a proto opomíjeným požárům vyvolaným železniční dopravou. Zemské zákonodárství je zmocněno vydat podrobnější předpisy týkající se požárů a boje proti nim.

K povšechné ochraně lesa slouží i v Rakousku lesní stráž (Forstschutzorgan). Lesní stráží může být fyzická osoba starší 19 let, která musí splňovat další předpoklady - může se jí stát pouze tzv. lesní zaměstnanec, absolvent lesnické odborné školy, orgán lesní dohlédací služby, osoba mající vysvědčení z návštěvy příslušného kursu nebo lesní dělník, který prokázal své odborné kvality při pohovoru. Funkcí lesní stráže může být pověřen též vlastník lesa v případě, že je obeznámen s danou problematikou. Lesní stráž má práva veřejné stráže a je při výkonu služby oprávněna nosit krátkou střelnou zbraň. Při své činnosti může vykázat z lesa osoby, které se dopustily porušení zákona nebo jejich další pobyt v lese vyvolává oprávněné obavy o bezpečnost lesa nebo majetku. Může také zjišťovat totožnost návštěvníků lesa, zadržet je a předvést na správní úřad, prozatímně jim zabavit některé lesní produkty a nářadí a za tím účelem prohlédnout jejich zavazadla a dopravní prostředky.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

Základním pramenem práva v oblasti ochrany lesa na Slovensku je zákon č. 100/1977 Zb. Kromě obecně stanovené povinnosti orgánů státní správy, občanů i organizací dbát při veškeré činnosti ochrany lesů zakotvuje zásadu prevence. Tu konkretizuje jako povinnost uživatelů zjišťovat a evidovat výskyt škodlivých činitelů, bránit jejich vývoji, šíření a přemnožení, chránit les před požáry, provádět obnovu a výchovu lesních porostů tak, aby se zvýšila jeho odolnost, vytvářet podmínky pro předcházení škod již při obnově lesa, provést nezbytná opatření ap. Pracovníci státní správy jsou při své činnosti povinni napomáhat a zabezpečovat ochranu lesů.

Pokud vlastník lesa hrubě porušuje stanovené povinnosti, může lesní úřad zabezpečit provedení potřebných úkonů na jeho náklad. Na zabezpečení pohledávky lesního úřadu vůči vlastníkovi či uživateli lesa může přitom vzniknout zástavní právo, jehož předmět určí lesní úřad, který rozhodnutí o jeho zřízení zašle jednak vlastníkovi a jednak orgánu správy katastru nemovitostí. Toto zástavní právo má při konkurenci zástavních práv na jedné věci přednost.

Lesní úřad může rovněž rozhodnutím uložit vlastníkovi nebo uživateli lesa provedení nezbytných opatření proti škůdcům. Zákon stanoví povinnost žádat lesní úřad o souhlas s umístěním stavby a využitím území do 50 m od okraje lesa. V případě vzniku kalamit je uživatel lesa povinen provádět úkony nezbytné k jejich odvrácení. Lesní úřad má možnost v takovém případě omezit nebo zcela vyloučit obecné užívání lesa a může uložit vlastníkovi nebo uživateli lesa provedení potřebných opatření. Zákon samostatně upravuje problematiku ochrany před škodami zvěří. Uživatelé lesa jsou obecně povinni chránit les před škodami zvěří a dbát na to, aby stavy a chovy zvěře byly v souladu se zásadami řádného hospodaření v lese. Uživatelé lesů jsou povinni každý rok do 30. června zjišťovat výši škody způsobené zvěří a jsou povinni v případě, že škody nelze snížit jinak, požádat o snížení stavu zvěře, sledovat, zda toto bylo provedeno, uplatňovat nárok na náhradu škody a neprodlužovat platnost smlouvy o postoupení práva myslivosti v případě, že uživatel honitby závažně nebo opětovně porušuje své povinnosti.

Zvláštní ustanovení jsou věnována postavení a úkolům lesní stráže, která v lesích plní úkoly ochranné služby. Do funkce je lesní stráž ustavována a odvolávána lesním úřadem. Člen lesní stráže se prokazuje služebním průkazem a je oprávněn zjišťovat totožnost osob porušujících ustanovení zákona, ukládat blokové pokuty a v některých případech též předvést osoby policejním orgánům. Lesní stráž dále oznamuje uživateli lesa vznik škod. Při výkonu služby je oprávněna nosit zbraň a při zachování potřebné opatrnosti ji použít v nutné obraně, při zneškodňování zvířat a varovném výstřelu. Zákon zmocňuje příslušné ministerstvo k vydání prováděcího předpisu.

POLSKÁ REPUBLIKA

Podle polského lesního zákona jsou vlastníci lesa a Státní lesy povinni vytvářet rovnováhu v lesních ekosystémech a zvyšovat přirozenou odolnost porostů, zvláště provádět preventivní i obranné zákroky zabraňující vzniku a rozšiřování požárů, jsou povinni předcházet výskytu škodlivých organismů, přijímat ochranná a obranná opatření proti jejich rozšiřování a jsou povinni chránit půdu a vodu. V případě, že se škodlivé organismy v lese vyskytnou v množství ohrožujícím trvalost lesa, je nadlesní povinen přijmout obranná a ochranná opatření a vedoucí okresního úřadu na návrh nadlesního nebo z vlastního podnětu přikáže výkon obranných a ochranných zákroků v soukromých lesích na náklady příslušné kanceláře nadlesního. V případě škod většího rozsahu, týkajících se území více kanceláří nadlesního nebo více krajů rozhoduje buď ředitel oblastního ředitelství Státních lesů, nebo vojvoda. Právnické a fyzické osoby odpovědné za vznik škod v lese za ně odpovídají podle ustanovení polského občanského zákoníku.

Náklady na ochranu a případnou obnovu porostů poškozených nebo ohrožených imisemi, požáry nebo jinými živelními pohromami, hradí v případě, kdy není možné určit původce škod, stát z rozpočtových prostředků. O přiznání a výši náhrady pak rozhoduje ministr životního prostředí, přírodních zásob a lesního hospodářství (v případě lesů ve vlastnictví státu), nebo vedoucí oblastního úřadu (v případě ostatních lesů).

Orgánem obecné ochrany lesů je i v Polsku lesní stráž. Lesní stráží může být pouze příslušník tzv. lesní služby. Lesní služba je tvořena odborným personálem Státních lesů a pouze v nich vykonává svoji činnost (takže místní působnost lesní stráže je omezena na lesy jimi spravované). Jejími příslušníky tak mohou být jen zaměstnanci Státních lesů, kteří se zabývají správou, obhospodařováním, ochranou lesů nebo potíráním trestných činů, přestupků a lesního pychu a kteří splňují některé obecné podmínky (stáří nejméně 21 let, odborné předpoklady, bezúhonnost ap.) a jsou zaměstnáni na plný úvazek. Příslušníci lesní služby požívají stejné ochrany jako veřejní činitelé a mají navíc právo na bezplatné ošacení uniformou (kterou jsou ovšem povinni nosit při výkonu práce), bezplatné bydlení v případě, že místo nebo charakter práce neumožňují bydlení jinde než v místě jejího výkonu, právo na placenou zdravotní dovolenou v maximální nepřetržité délce šest měsíců, pokud práci vykonávají nejméně tři roky a právo na jednorázovou finanční náhradu v případě odchodu do důchodu.

Vlastní lesní stráž, jako část lesní služby, je řízena hlavním inspektorem, který je přímo podřízen generálnímu řediteli Státních lesů. Organizačními jednotkami jsou stanoviště lesní stráže zřizované při jednotlivých kancelářích nadlesního a zásahové jednotky lesní stráže zřizované při oblastních ředitelstvích Státních lesů. Lesní stráž se zabývá bojem s trestnými činy, přestupky a lesním pychem. Je oprávněna vést vyšetřování, vznášet a potvrzovat obvinění ve zjednodušeném řízení podle Trestního řádu, pokud předmětem trestného činu je dříví pocházející z lesů ve vlastnictví státu, je oprávněna v případech lesního pychu plnit funkci veřejného žalobce, může ukládat pokuty podle zvláštních předpisů, legitimovat podezřelé osoby, zadržovat dopravní prostředky a kontrolovat jejich náklad a zavazadla osob, žádat od státních orgánů nezbytnou pomoc, je oprávněna požadovat vysvětlení a vykonávat jinou činnost nezbytnou ke kontrole a předvedení podezřelých osob policejním orgánům, je oprávněna provádět prohlídky bytů a místností v případě oprávněného podezření ze spáchání trestného činu, je oprávněna odebírat věci pocházející z trestné činnosti (proti potvrzení) a má právo nosit palnou nebo plynovou zbraň. Lesní stráž je rovněž oprávněna kontrolovat podniky zabývající se zpracováním lesních produktů.

Při výkonu činnosti může lesní stráž použít donucovacích prostředků, kterými jsou fyzická síla (tj. znehybňující chvaty a jiné prostředky obrany a útoku), obušek, chemické znehybňující prostředky, pouta a služební pes. Lesní stráž je též oprávněna použít palnou zbraň, a to v případě, kdy je nutno odvrátit útok bezprostředně ohrožující život lesní stráže či jiných osob, kdy se osoba vyzvaná k odevzdání zbraně chová způsobem, který ukazuje na její bezprostřední záměr tuto zbraň použít proti lesní stráži nebo jiné osobě, nebo tehdy, když taková osoba usiluje o násilné odebrání zbraně příslušníku lesní stráže. Lesní stráž je přitom pochopitelně povinna šetřit maximálním způsobem zdraví a životy osob, proti kterým zásah směřuje. Na činnost lesní stráže se v uvedených případech vztahují předpisy o policii. Lesní stráž má při své činnosti na území Státních lesů rovněž oprávnění, která zvláštní zákony přiznávají myslivecké stráži, stráži ochrany přírody a rybářské stráži. Zákon zmocňuje ministra životního prostředí, přírodních zásob a lesního hospodářství (částečně ve spolupráci s ministrem vnitra) a vládu k vydání podrobných předpisů týkajících se zejména spolupráce s policií, přechovávání zbraní ap.

SHRNUTÍ

Lesní právo ve všech sousedních zemích vychází v oblasti ochrany lesů zejména ze zásady prevence. Vlastníkům a uživatelům lesa je ovšem vedle toho stanovena též povinnost bojovat proti škodlivým činitelům. Ve všech sousedních státech existuje lesní stráž jako orgán obecné ochrany lesů. Její pravomoci jsou bez výjimky mnohem vyšší, než je tomu u lesní stráže v České republice. Nakonec stojí za připomínku velmi důsledné řešení týkající se škod na lesích způsobených znečištěním ovzduší a s tím spojené právní odpovědnosti, které lze nalézt v rakouském lesním zákoně.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.