VÝZKUMNÁ STANICE OPOČNO

Ing. Antonín Jurásek

Výzkumná stanice v Opočně je organizačně součástí Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady. Od svého založení v r. 1951 se VS Opočno zabývá lesnickým výzkumem a poradenstvím v celé šíři oboru pěstování lesa, a to od lesního školkařství a zalesňování až po výchovu a obnovu lesních porostů včetně lesopěstebních meliorací. Na stanici v současné době pracuje 29 stálých zaměstnanců, z toho 13 výzkumných pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

HISTORIE

K založení tohoto výzkumného pracoviště v podhůří Orlických hor vedly dvě skutečnosti. Především to byla dlouholetá, téměř třicetiletá práce vynikajícího pěstitele Hugo Koniase, který podrobně rozpracoval a prakticky realizoval přeměny monokultur na lesy smíšené pomocí jemnějších způsobů hospodaření. V rámci “opočenské pěstební školy” měly největší význam přeměny smrkových porostů s využitím přirozené obnovy, s usměrněním výchovy mladých porostů, s meliorací degradovaných půd a s převody pasečných tvarů na výběrné. Druhým důvodem pro zřízení stanice byla výjimečnost lesů na Opočensku, které se vyznačují velkým rozpětím nadm. výšek, tj. 250-1100 m, velmi pestrými stanovištními podmínkami i druhovým složením porostů. Jsou zde zastoupeny hlavní typologické jednotky charakteristické pro lesní hospodářství ČR, což je pro výzkumné účely zvlášť výhodné.

Výzkumná činnost stanice byla zpočátku zaměřena na řešení pěstebních otázek rozpracovaných na území LZ Opočno, postupně však byly řešeny výzkumné úkoly celostátního charakteru zasahující všechny úseky oboru pěstování lesa i se zakládáním výzkumných objektů v řadě oblastí ČR. Pod dlouholetým, více než třicetiletým vedením doc. ing. Vladimíra Peřiny, CSc. vyřešil tým výzkumníků z Opočna řadu pěstebních problémů, jejichž praktická realizace se promítla nejen do vědeckých a odborných publikací, ale i do celé řady norem, směrnic a pěstebních metodik. Tradicí se na VS Opočno stalo pořádání pěstebních kurzů, instruktáží, seminářů a pořádání exkurzí pro studenty a lesníky z celé republiky i ze zahraničí. Významné je i to, že řada současných pedagogů na lesnických fakultách má své odborné kořeny na tomto pracovišti, kde po určitou dobu aktivně ve výzkumu pracovala.

SOUČASNÁ VÝZKUMNÁ ČINNOST

Výzkum je v současné době soustředěn do rezortního výzkumného úkolu “Pěstování lesů v ekotopech narušených antropogenní činností”, který je zaměřen na aktuální, odvětvím LH MZe ČR definované problémy pěstování lesa. Za prioritní je považováno řešení problémů obnovy a pěstování lesa v oblastech s imisními vlivy a dále v oblastech s očekávanými dopady klimatických změn. Zvláštní pozornost je věnována i prostředí a jeho úpravě v souvislosti s antropogenním narušením. V rámci projektu je prováděn výzkum zvláštních pěstebních opatření (tvorba specifických porostních směsí, podsadby, přeměny porostů náhradních dřevin, aklimatizace a mykorrhizace sadebního materiálu, prověřování růstu sadebního materiálu ze skleníkových technologií apod.).

Ověřovány jsou i šetrné pěstebně-meliorační postupy (např. použití přírodních melioračních materiálů, biologická meliorace). Vzhledem ke zvyšujícímu se podílu listnáčů při obnově lesa je výzkumně řešena i problematika zavádění buku do nestabilních smrkových porostů mimo jiné i s využitím netradičních obnovních postupů (např. prosadeb, řízené přirozené obnovy). V rámci dalšího výzkumu bude podle potřeby věnována pozornost i jiným listnatým dřevinám (např. javoru klenu a mléči, jilmu horskému, lípě srdčité) a jedli bělokoré. Ve výzkumném úkolu jsou řešeny i problémy obnovy borových porostů (omezení tvarových deformací a houbových patogenů ohrožujících vývoj borových kultur) a jsou ověřovány pěstební postupy omezující tyto nežádoucí jevy v zakládaných borových kulturách. Významnou součástí výzkumného úkolu je i studium výchovy lesních porostů hlavních hospodářských dřevin (SM, BO, BK, DB a jejich směsí). Cílem je získání poznatků o reakci těchto dřevin na výchovné zásahy a stanovení zásad porostní výchovy se zřetelem na funkčnost porostů, množství a kvalitu produkce, dopady na stav lesních půd a možné klimatické změny. Řešenou problematiku výzkumného úkolu doplňuje i hledání optimálních postupů pěstování řízkovanců buku a dubu a sledování jejich růstu při obnově lesa. Výzkum těchto problémů reaguje na nedobrý zdravotní stav dubových porostů (tracheomykózy) a nedostatek geneticky kvalitního osiva buku.

Z hlediska pěstebního výzkumu jsou velmi cenné dlouhodobě sledované pokusné plochy, které má VS Opočno založeny v různých imisně ekologických podmínkách prakticky po celé ČR. Jedná se především o síť pokusných ploch s porostní výchovou SM, BO, DB, BŘ a BK, a výzkumných ploch, na nichž se sleduje vliv obnovních zásahů na růst nově zakládaného porostu včetně sledování ekologických charakteristik. Nejvýznamnější plochy jsou vybaveny automatickým zařízením pro digitální registraci meteorologických a mikroklimatických dat (např. srážky, teploty půdy a vzduchu, rychlost a směr větru) a zařízením na měření imisního zatížení.

Velká pozornost je v současné době věnována údržbě a doplňování sítě ploch s podrostním hospodařením. Tyto objekty jsou velmi cenné, protože byly zakládány již v 50. a 60. letech. Cílem je navázat na dřívější opočenské zkušenosti a poznatky s jemnějšími způsoby hospodaření a tyto výzkumné plochy využít i k demonstračním a výukovým účelům.

Dlouhodobé řady měření růstu lesních porostů a registrace meteorologických a mikroklimatických prvků s využitím digitální archivace a možnosti zpracování na počítačích mají nesmírný význam. Pokud se totiž objeví nečekaný pěstební nebo růstový problém (např. zhoršení zdravotního stavu porostů, klimatické změny) je možné zpětně z tohoto pohledu vyhodnotit archivovaná data a značně urychlit výzkum a stanovení nápravných opatření. Informace jsou využitelné i jinak. Např. v loňském roce při katastrofálních povodních na Rychnovsku bylo možné využít data o naměřených srážkových úhrnech na výzkumných plochách v Orlických horách (srážky více než 200 mm během jedné noci) k doplnění měření hydrometeorologického ústavu a objasnění příčin povodňové vlny. VS Opočno disponuje i moderně vybaveným objektem školky s počítačovým řízením a registrací mikroklimatu a závlah na pokusných záhonech a ve foliových krytech.

PORADNÍ A EXPERTNÍ ČINNOST

Je samozřejmostí, že dlouhodobě koncipovaný výzkum, kterým obor pěstování lesa bezesporu je, vyžaduje propracovaný systém rychlého předávání výsledků výzkumu do praxe. Dlouhodobou tradicí stanice je rozsáhlá publikační činnost výzkumných pracovníků, ať jsou to články v odborném tisku a vědeckých časopisech, referáty na tuzemských a zahraničních konferencích a seminářích nebo samostatné knižní publikace. Přehledy publikovaných prací jsou každoročně zveřejňovány, jsou k dispozici ve výroční zprávě VÚLHM a je možné si je vyžádat v knihovně ústavu nebo knihovně stanice.

Vlastní poradní činnost je realizována prostřednictvím pověření MZe ČR, a to jako “Expertní a poradenská činnost v oboru lesního školkařství a zalesňování” a dále jako “Poradenská a expertní činnost v oboru obnovy a výchovy lesních porostů”. Tato pověření jsou koncipována jako služba vlastníkům lesa (bližší náplň pověření a kontaktní adresy jsou uvedeny v LP 4/99, str. 159). V rámci školkařského pověření na stanici funguje i specializovaná laboratoř na hodnocení fyziologické a morfologické kvality sadebního materiálu, jejíchž služeb využívá stále více vlastníků lesa a školkařů (o této službě je více informací v LP 3/99, str. 124). Vzhledem k tomu, že je laboratoř využívána i pro kontrolní účely státní správy bude v letošním roce akreditována

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.