AKTUALITY ZE SVĚTA
VZDĚLÁVÁNÍ RUSKÝCH DŘEVORUBCŮ
Výrobní partnerství mezi švédskými a anglickými firmami s ruskou firmou Lena Conifer Limited přineslo potřebu zvýšit kvalifikační úroveň ruských dřevorubců, a to jak z lesnického hlediska, tak techniky práce, ochrany životního prostředí, druhování dříví a bezpečnosti práce. Vzdělávání ruských dřevorubců se ujala švédská firma Svante Hansson, a nejednalo se přitom o žádné školení operátorů, ale o dřevorubce, protože podle poznatků zahraničních partnerů není při úrovni mezd v Rusku, žádná mechanizovaná technologie schopná konkurovat motomanuálním technologiím z hlediska jejich finanční nákladovosti.
Podle Forestry and Forest Products International, Sim
VAZONEURÓZA U POLSKÝCH DŘEVORUBCŮ
Mezi dřevorubci v Polsku byl zaznamenán výrazný nárůst onemocnění vazoneurózou, což je určité překvapení. V západoevropských zemích je totiž toto profesionální onemocnění na ústupu od počátku 80. let, kdy začaly být masově uváděny na trh motorové pily se sníženou hladinou vibrací. Polská anomálie se vysvětluje tím, že ekonomická situace nutí polské dělníky pracovat přesčas, případně vykonávat ještě jedno zaměstnání. Tím se dispozice k onemocnění pochopitelně výrazně zvyšují. Určitě působí i to, že při práci kontraktorským způsobem nikdo nekontroluje, zda jsou dodržovány pracovní režimy práce s motorovou pilou, tzn. zda jsou vůbec zařazovány hygienické přestávky. Vzhledem k blízkosti našich a polských poměrů by bylo jistě zajímavé znát, co říkají naše statistické údaje.
Podle International Labour Organization a Timber Committee, Sim
STROJ NA DESINFEKCI PŮDY
Dánská firma EGEDAL, dobře známá svými výrobky i mezi našimi školkaři, vyvinula pojízdný propařovací stroj pro desinfekci půdy přímo na záhonech. Při desinfekci půdy párou dosahuje teplota půdy do hloubky 5-8 cm 70-75 OC, což je dostatečné pro ztrátu klíčivosti semen plevelů, i pro zničení výtrusů hub a imág a vajíček škodlivého hmyzu. Nabídka tohoto stroje je označována jako další krok v boji s pleveli v lesních školkách bez použití chemikálií, a tím i bez nežádoucích vlivů na životní prostředí.
Podle Forestry and Forest Products International, Sim
DOMY Z CEMENTOTŘÍSKOVÝCH DESEK
Dřevotřískové desky, u kterých je jako pojivo použit cement či sádra, jsou relativně laciné, mají dobré tepelně izolační vlastnosti, tlumí hluk, a jsou odolné proti ohni, hnilobám i hmyzu. Přitom je lze snadno řezat, sešroubovávat, lepit, natírat a omítat. Tyto desky, označované jako Cement Bonded Particle Board (CBPB) jsou u nás známy jako cementotřískové desky, a to zejména z použití ve stavebním systému VELOX. Protože jsou takové desky přímo předurčeny pro levnou výstavbu bytových domků, postavila holandská firma ELTEN SYSTEMS na Filipínách závod, který produkuje 10 domků o podlahové ploše 60 m3 denně. Panely pro tyto domky však lze použít i na výstavbu škol, nemocnic atd. Na místě stavby je domek za dvě hodiny postaven, a do pěti dnů připraven k obývání.
Podle Forestry and Forest Products International, Sim
JÍZDA TERÉNNÍHO STROJE V PŘÍČNÉM SKLONU
Jízda terénního stroje v příčném sklonu (po vrstevnici) nečiní operátorovi stroje obtíže jen do náklonu 2-30. Při větším náklonu stroje je již sedění na standardní sedačce nepohodlné až nebezpečné. Proto švédská firma SIT RIGHT RKN AB nabízí i do starších strojů automaticky uvodorovňované sedačky.
Podle Forestry and Forest Products International, Sim
FINSKÁ FIRMA ALUCAR
Finská firma ALUCAR dodává na trh od roku 1984 klanice, ochranné štíty, pomocné rámy k hydraulickým rukám, zařízení k poutání nákladu a další prvky výbavy automobilů pro odvoz dříví, vyrobené z aluminiových slitin. Protože je hmotnost těchto slitin 3x nižší než oceli, umožňuje to přepravovat větší množství dříví při nepřekročení limitů pro zatížení náprav celkovou hmotností vozidla. O úspěšnosti myšlenky svědčí, že je více než 50 % produkce firmy exportováno.
Podle Forestry and Forest Products International, Sim
STROJOVÉ ODKORŇOVÁNÍ DLOUHÉHO DŘÍVÍ NA ODVOZNÍM MÍSTĚ
Technologie strojního odvětvování v lese se rozvíjela zejména ve Skandinávii již v 60. a 70. letech. Postupně ustoupila v souvislosti se zaváděním strojního odkorňování u odběratelů dříví s využíváním odpadové kůry hlavně pro energetické účely. V ČR to byly jednotlivé pokusy, když převládlo odkorňování na centrálních manipulačních skladech a u zpracovatelů dříví. V Německu probíhal tento proces pomaleji a strojní odkorňování v lese na odvozním místě se provozuje dosud. Existuje řada podnikatelů, kteří tuto technologii nabízejí a na společných každoročních setkáních si vyměňují své poznatky.
Tak např. již od roku 1972 provozuje kontraktor Eberhard Herrmann strojové odkorňování dlouhého dříví na skládkách v lese. Za tu dobu použil postupně řadu pojízdných odkorňovacích souprav. Jejich výroba nemá sériový charakter, vznikají jako kusová zakázka, jako výsledek spolupráce kontraktora s konkrétním výrobcem strojů. Zkušenosti E. Herrmanna a Fy Huttner vedly k realizaci poslední, údajně nejvhodnější strojové odkorňovací soupravy. Kompaktní souprava je nesena na sériovém nákladním automobilu (463 PS) s nízko položenou kabinou a sestává z rotačního odkorňovače s průchodností 90 cm, oboustranně nastavitelného vymetače kůry, dvou hydraulických manipulátorů s uzavřenými kabinami pro obsluhu a z hydraulicky ovládaného přísunového a odsunového stolu. Všechny funkce automobilu jsou ovladatelné z obou kabin hydromanipulátorů, což umožňuje rychlý přesun mezi skládkami. To spolu s prací dvou hydromanipulátorů současně vede k vysokému využití strojové soupravy a k výkonnosti v příznivých podmínkách 80-100 plm/hod. Roční výkony byly donedávna 90-100 tis. plm. V poslední době však poptávka po odkorňování v lese klesá. Příčiny se spatřují v poklesu konjunktury ve stavebnictví, ale zejména v tom, že i v Německu se stále více pilařských závodů vybavuje strojními odkorňovacími linkami.
Pro pojízdné odkorňovače dlouhého dříví však zůstává a stále většího významu nabývá odkorňování čerstvého jehličnatého dříví jako účinná nechemická ochrana v boji proti kůrovci. Zejména jde o případy rozsáhlejších nahodilých těžeb, kdy zpracování dříví nesnese odkladu a jeho dodávky k odběratelům je nutno z kapacitních důvodů rozvrhnout do delšího časového úseku. V tom se může skrývat inspirace i pro podmínky LH ČR.
Forst & Technik 8/1999, Sve
CHLADNOU HLAVU I POD OCHRANNOU HELMOU
Namáhavá práce v letních vedrech a s ochrannou helmou na hlavě je nepříjemný zážitek, přinášející i zdravotní problémy. Teplota pod helmou bývá o cca 20 % vyšší než teplota okolí, zvyšuje se lokální vlhkost vzduchu až na 100 %, což vede k fyziologickým problémům, zejména při venkovní teplotě nad 26 0C. Diplomant Vysoké odborné školy v Eberswalde E. Hotz představil na veletrhu Interforst 98 jednoduché ochlazování prostoru pod ochrannou helmou, spočívající v umístění speciálního, v citovaném zdroji blíže nespecifikovaného, “ochlazovacího elementu” do čelní části vnitřního prostoru helmy, který zaručuje asi 1,5 hod. trvající ochlazovací efekt. Při zkouškách na více osobách, pod energetickou zátěží a za daných vnějších podmínek, se teplota pod helmou bez ochlazovací vložky pohybovala mezi 33-35 0C, zatímco s ochlazovací vložkou mezi 22-23 0C. Řešení obdrželo zvláštní cenu Spolkového sdružení zemědělských odborných společenstev.
Forst & Technik 10/98, Sve
PŘENOSNÝ HLEDAČ STŘEPIN VE DŘEVĚ
S pozůstatky války se v lese stále ještě na mnoha místech setkáváme. Místním pamětníkům jsou známy porosty, kde válečné akce měly intenzivnější průběh a kde výskyt kovových střepin a šrapnelů, zarostlých již hluboko ve stromech, je častý a způsobuje potíže hlavně při pilařském pořezu kulatiny. Firma DTI GmbH představila nový typ přenosného hledače střepin v pokáceném dříví přímo v lese (PSM 21 Automatic). Toto zařízení připomíná svým vzhledem ruční armádní minohledačku, je však přizpůsobeno potřebám lesního hospodářství. Indikační sonda má tvar plochého mezikruží, jehož středový otvor usnadňuje přesné označení místa nalezené střepiny. Sonda je upevněna na krátké tyči s možností otočení až o 1800. Na rukojeti je umístěn panel s ukazatelem stavu baterie, optickým ukazatelem intenzity indikačního signálu zaměřeného objektu, dolaďovačem citlivosti přístroje, přepínačem do 3 stupňů citlivosti a konektorem pro signální sluchátka. Zdrojem energie je Akku 7,2 V (10 hod. provozní doba) nebo baterie 4x1,5 V (provozní doba 20 hod.). Zařízení automaticky vyrovnává vliv půdních a vlhkostních podmínek pracoviště. Zařízení umožní na exponovaných místech usměrnit druhování dříví ještě před jeho cíleným odvozem, s příznivým vlivem na jeho zpeněžení.
Forst&Technik, 12/1998, Sve
POKUS O REVITALIZACI STALETÉHO NEMOCNÉHO DUBU (Becker, A.-Irle, A.-Lelley, J.)
Poblíž měst Freudenberg a Krefeld roste prastarý dub, jehož věk se odhaduje na sedm století. Dosáhl výšky 32,5 m a obvodu výčetní základny 5,05 m. V roce 1989 ještě neprojevil známky ubývající vitality, ale úder blesku v létě 1990 zničil na západní straně jeho kmene kůru v délce 20 m a v šířce 30-60 cm. Začal pak chřadnout a měl proto být pokácen. Z iniciativy lesního úřadu Siegen-sever a Ústavu pro výzkum hub v Krefeldu však nakonec Úřad pro tvorbu krajiny schválil a financoval projekt pokusu o jeho revitalizaci, a to především obohacením jeho mykorhizy. Ústav pro výzkum hub totiž vyvinul vlastní jednoduchou metodu přenášení mykorhizy ze speciálně připravených sazenic (“Depotpflanzen”) na porosty a stromy: 2-3 leté sazenice uměle obohacené mykorhizou se vysadí do porostu nebo na místa v dosahu jemných kořínků stromu, který nemá mykorhizu. Nejčastěji se používá buk s mykorhizou čechratky podvinuté (Paxillus involutus). V pokusném 40- a 60-letém smrkovém porostu tak ústav za 3 roky dosáhl zvýšení podílu mykorhizy z 20-25 % na 60 %. U revitalizovaného dubu byly bukové sazenice navíc přihnojeny kombinovaným hnojivem NPK + Mg. Po čtyřech letech bylo již možno u dubu pozorovat nejen stálé zvyšování podílu mykorhizy na kořenovém vlášení, ale i celkově zvýšenou vitalitu (podle délky letorostů, šířky letokruhů a postupu zavalování okrajů rány způsobené bleskem). Definitivní hodnocení bude ovšem možné až za dalších 5-6 let.
AFZ-Der Wald, 5/1999, Čk
DŮVODY A CÍLE ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE LESNÍCH DĚLNÍKŮ(Jansen, G.)
Středoevropské lesní hospodářství dnes charakterizuje úzké sepětí s celospolečenskými problémy moderních průmyslových států, které mají vysoké nároky na tvorbu a ochranu životního prostředí. Pod tlakem globální konkurence současně není s to promítnout stále se zvyšující celkové výrobní náklady pouze do ceny dřeva. Musí proto hledat cesty, jak je promítnout do ostatních tržních i mimotržních produktů. Již tato skutečnost přináší obtížně zvládnutelné, zčásti dokonce kontroverzní úkoly, o nichž musí být vhodnou formou informovány všechny kategorie pracovníků, a to především přímo v pracovním procesu, pokud možno bez různých “školení”, často formalisticky pojatých. Pokud jde o lesní dělníky, vzrůstají nároky na jejich kvalifikaci i z toho důvodu, že je nutno skloubit technicky vyspělé způsoby polyfunkční lesní výroby s ekologickými principy a požadavky trhu. Prakticky to znamená, že se musí průběžně seznamovat:
1. s funkcí, využitím a údržbou nově zaváděných moderních výrobních strojů a pomůcek,
2. s účelnou organizací výroby a práce jednotlivých technologií,
3. s obsluhou a využíváním technicky dokonalých elektronických přístrojů pro komunikaci a pro sběr, záznam a předávání dat.
Součástí je i psychologicky účinné vedení k vyšší samostatnosti a odpovědnosti.
AFZ-Der Wald, 9/1999, Čk
KONCEPT ZÁCHRANNÉHO ŘETĚZCE LESNÍHO ÚŘADU SCHLESWIG (Hinrichsen, T. - Löhr-Dreier, C.)
Nepříznivá statistika úrazů při těžbě dříví přinutila lesní úřad Schleswig k podrobnějšímu propracování postupu rychlého přivolání pomoci do místa úrazu. Základem tohoto záchranného řetězce jsou:
1. Příprava přehledových map s vyznačením vhodných příjezdových míst pro vozidla záchranné služby a celoročně sjízdných cest. Jsou uloženy na lesním úřadě a u příslušné záchranné služby.
2. Vybavení polesí nejnutnějšími pomůckami pro případ úrazu na pracovišti, uloženými ve speciálním kufru: mobilním telefonem, přikrývkou, obvazovým materiálem, houkačkou, sprejovou barvou pro vyznačení směru přístupu k místu úrazu, poučením a mapou.
3. Nezbytnou součástí prevence je i pravidelná instruktáž příslušných pracovníků.
AFZ-Der Wald, 3/1999, Čk
HRAZENÍ BYSTŘIN DŘEVĚNÝMI PŘEHRÁŽKAMI (Bönecke, G. - Gerspacher, M.)
Důsledky povodní a rostoucí nebezpečí sesuvů půdy při dálnici A 8 Stuttgart - Mnichov v úseku Aichelberg přinutily ředitelství lesů ve Stuttgartu zadat napřed vodohospodářský posudek situace a pak projekt i realizaci vybudování stupňovitě uspořádaného systému přehrážek v této části převážně zalesněného povodí. Jednotlivé stupně tvořily skříňové přehrážky z jedlové, douglaskové a modřínové kulatiny, pokusně i z dubové. Každá z nich stála průměrně 38 000 DM na přímých nákladech, výstavba celého dosud nedokončeného systému se odhaduje na 2,7 mil. DM; k tomu bude nutno připočíst náklady doplňkové úpravy včetně vysazování dřevin. Jde o největší projekt svého druhu na území mimo alpské země. Životnost přehrážek se předpokládá 50 let. To pochopitelně vyvolalo diskusi o účelnosti přijatého řešení této územní sanace, kritizovaného především ochránci přírody, kteří doporučují jiné, finančně méně náročné a trvalejší alternativy (“renaturalizaci” území).
AFZ-Der Wald, 3/1999, Čk
CHILE FORESTAL - ZÁŘÍ 1999
V tomto čísle je zveřejněna velmi důležitá tabulka pro soukromé vlastníky lesa. Jsou zde stanoveny celkové náklady na zalesňování, obnovu degradovaných půd, stabilizaci písečných dun a větrolamů pro rok 2000. Jsou stanoveny podle počtu sazenic v rozpětí od 100-2500 ks/ha a rozdíly podle jednotlivých regionů (I - XII) a zda se jedná o sazenice původní nebo introdukované. S nejnižšími počty sazenic je zalesňováno v polopouštních oblastech na severu Chile, tj. v regionech I - III. Náklad na 1 ha je v přepočtu cca 625 USD. Zalesnění při stejném počtu sazenic v ostatních oblastech těchto regionů bude stát 225 USD. V regionech VII - X, tj. lesnicky nejdůležitějších je velmi rozdílné podle původu sazenic. Pro příklad je uvedeno, že zalesnění s počtem sazenic původních dřevin 1800 ks/ha stojí 660 USD, introdukovaných jen 220 USD. Založení protivětrných pásů s použitím topolu stojí 1 km bez rozdílu regionů cca 680 USD. Pokud se použijí jiné sazenice je rozpětí cca 260-660 USD. Plánované náklady se také rozliší podle toho, zda se jedná o sadbu obalovanou, či prostokořennou. Rozdíly jsou až 40 % ve prospěch obalované výsadby.
Významné chilské firmy přesunuly své aktivity v pěstování sazenic a zalesňování do Argentiny a Uruguaje. Je to důsledek výrazného snížení ročního úkolu zalesnění v Chile. Oproti roku 1990, kdy se celkem zalesnilo 130 tis. ha, v roce 1998 to bylo již jen 80 tis. ha. Ve jmenovaných zemích chilské firmy zalesnily v tomto roce 30 tis. ha. Příčiny snížení úkolů ročního zalesňování jsou mimo jiné i v tom, že orientace na obnovu lesa původními dřevinami vyžaduje složitější a časově náročnější pěstování sazenic těchto dřevin ve srovnání s rychlerostoucí Pinus radiata a Eucalyptus ssp.
Že se původním, chilským dřevinám věnuje stále více pozornosti s důrazem na jejich prioritu při obnově v příštích letech, svědčí i pravidelné uveřejňování monografií jednotlivých dřevin. V tomto čísle je věnována pozornost dřevině Quillaja saponaria Mol. (Quillay), patřící do čeledi Rosaceae. Je určena především pro obnovu semiaridních oblastí Chile. V minulosti byla téměř vytěžena pro výrobu dřevěného uhlí, získávání saponinu a na palivo. Druhou prezentovanou dřevinou je Myrceugenia correaefolia Berg. (Petrillo) náležející do čeledi Myrtaceae. Zmiňuji se o nich také proto, že při uvádění technologie PATRIK v listopadu do poloprovozních zkoušek v regionu Rancagua, jsme plnili zkušební kontejnery semenáčky i těchto, nově se navracejících dřevin do chilské přírody.
K zajištění kvalitního, geneticky odpovídajícího osiva lesních dřevin byla v roce 1996 založena Red Andina de Semillas Forestales RASEFOR sdružující andské země Peru, Kolumbii, Chile, Bolívii a Ekvádor. Hlavní vytyčené cíle spočívají v koordinaci zajišťování osiva z původních porostů, výzkumu zaměřeného na zlepšování genetické základny, vzdělávací a informativní činnost, zakládání semenných bank a uznávání semenných porostů a sadů. Na svém zasedání v Chile byla přijata především opatření k lepšímu zabezpečování kvalitního osiva pro malé a střední pěstitele sadbového materiálu, zakládání semenných sadů k rozšiřování produkční základny a výchovu lesnické veřejnosti. Pro zajímavost doplňuji, že řízením a koordinací RASEFORu byl pověřen již v minulých letech výzkumný a vzdělávací ústav DINICE v Ekvádoru.
V článku “Jasný záměr” je provedena analýza zalesnění v Latinské Americe a Karibské oblasti. Poukazuje se na známou skutečnost, že zalesnění má vzrůstající trend orientovaný na zakládání plantáží rychlerostoucích dřevin s cílem zajistit rychlý růst vysoké produkce dřevní hmoty. Zaostává obnova původních lesů, půd ohrožených erozí atd. Tato skutečnost vyplývá z některých uveřejněných údajů. V Jižní Americe bylo v roce 1995 evidováno cca 10 mil. ha zalesněných porostů z toho 4 mil. ha tvoří eucalyptové a 3,7 mil. ha borové porosty. Jedná se o rychlerostoucí borovice Pinus radiata, P. patula, P. caribea. Převaha těchto porostů souvisí s programem zvyšování produkce řeziva a celulózy v Argentině, Brazílii, Kolumbii, Chile, Uruguay a Venezuele. Z ostatních dřevin se zvyšuje i pěstování teaku (Tectona grandis), jehož plantáže v Karibské oblasti představují rozlohu cca 43 tis. ha. Nejvíce jich připadá na Kostariku a Panamu. Nezanedbatelný je i růst topolových a vrbových plantáží. V roce 1995 dosáhla výměra topolových porostů 70 tis. ha s ročním průměrným přírůstem 526 tis. m3 vrbových na ploše 51 tis. ha s ročním průměrným přírůstem 193 tis. m3. V Chile je celková rozloha topolových porostů 10 tis. ha a 8 tis. ha větrolamů. V rámci programu diversifikace zalesňování, by se mělo v průběhu příštích 20 let zalesnit 100 tis. ha topolem. V posledních 5 letech se v Jižní Americe projevuje tendence pěstovat další druhy exotických dřevin. Odhaduje se, že v r. 1997 dosáhly plantáže kaučukovníku (Hevca) výměry 238 tis. ha, kokosové palmy 269 tis. ha a palmy olejné 265 tis. ha.
Hubert Čížek
RAKOUSKÉ SPOLKOVÉ LESY, a. s. - KONZULTAČNÍ PARTNER
Rakouské spolkové lesy, a. s., (ÖBf AG), jsou největším lesnickým podnikem v zemi. O jejich know-how je rostoucí zájem jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Před dvěma lety byl podnik vyčleněn ze státního rozpočtu a přeměněn na akciovou společnost. Z technické kanceláře podniku byl vytvořen samostatný útvar - konzultační středisko (ÖBf - Consulting).
Středisko nabízí širokou paletu konzultací a zpracování nejrůznějších projektů v oboru pěstování lesů, hospodářské úpravy lesů, v těžbě dříví, ve stavbě lesních komunikací, v získávání potřebných dat, v myslivosti, rybářství, ve vodohospodářské problematice, v otázkách přírodního prostředí, speciálního podnikového plánování (projekty koncepce rozvoje podniku) a optimalizace zásob. Marketing a prodej těchto služeb zajišťují dva specialisté, kteří si na jednotlivé úkoly zvou potřebné odborníky. Projekty se realizují v těsné spolupráci se zákazníkem. Obvykle se začíná úvodním pohovorem, při němž se vymezí problémy, které zákazník potřebuje řešit. Dále následuje časový plán, technické a finanční otázky, kontrola kvality provedených prací a prezentace výsledků. Práce spojené s výstavbou lesních komunikací a těžbou dříví zajišťují tři technické závody ÖBf. Na základě dlouholetých zkušeností spolkových lesů nabízí konzultační středisko využití systému digitálních leteckých snímků a digitálních map. V roce 1999 se tento systém uplatnil na území 25 lesních závodů, 40 obcí a 2 národních parků Dolního Rakouska a Burgenlandu. Pracuje se na dalších projektech, které se postupně dají na trh. Středisko má připraveny programy pro mezinárodní školení a exkurze. Zájem o předání rakouských zkušeností projevují středoevropské, východoevropské a další země, které stojí před strukturálními změnami. Středisko shromažďuje zkušenosti s mezinárodními podpůrnými fondy a jejich uplatňováním (PHARE, Světová banka).
Holzkurier 42/99, Proch
KONEC KRIZE? (Lesnické koncerny západní Kanady jsou opět v černých číslech)
Minulá tři léta byla pro lesnické firmy západní části Kanady - především v Britské Kolumbii - velmi obtížná, a to z několika důvodů: neustálé protesty ochránců přírody proti těžbám dříví, zvýšení těžebních tax provinční vládou, asijská krize a nemožnost zvýšit export dříví do USA s ohledem na existující dohodu (“Lumber Agreement”). Lesnické a dřevařské podniky ve východní části Kanady jsou naproti tomu odolnější proti krizovým jevům, a to díky tomu, že jsou méně závislé na asijském trhu, mají vyšší stupeň zpracování suroviny a tak dosahují vyšších cen - zejména v exportu. V první polovině roku 1999 se situace zlepšila - zvýšily se ceny řeziva a stoupla poptávka na asijském trhu. Lesnické koncerny západní Kanady tak opět dosáhly zisku (252 mil. dolarů). Experti však upozorňují na to, že oživení trhu neznamená jeho ozdravení, neboť na těžební náklady má značný vliv politika (94 % lesů je veřejných, přednosti technického vybavení podniků se mezitím ztratily a tlak ochránců přírody stále trvá). Tak např. demonstrace ochránců přírody přinutily největší obchodní řetězec s vybavením pro stavební podniky, který patří v Kanadě k hlavním odběratelům dříví (Home Depot - má 856 supermarketů v celé Severní Americe), k tomu, že nebude do roku 2002 prodávat žádné dříví z ohrožených oblastí. Co se však rozumí “ohroženou oblastí” není stanoveno. Výrobci dříví i jeho odběratelé jsou tedy zainteresováni na certifikaci, ale pro tuto činnost neexistuje uznaná autorita. Stále silnější pozice získává na tomto úseku organizace Forest Stewardship Council (FSC). Definitivní závazná kritéria pro certifikaci mají být stanovena do dvou let.
Mnohé lesnické firmy se snaží vzít ochráncům přírody vítr z plachet a svůj image zlepšit tím, že využívají služeb příslušných konzultačních firem, které vycházejí z certifikačních standardů systému trvale udržitelného obhospodařování lesů a jsou uznávány zájmovými svazy.
Dřívější přednosti lesního průmyslu v Britské Kolumbii (využívání neomezených možností “pralesů” v pobřežních oblastech) se nyní obracejí v protiklad. Cílem turistiky a ochrany přírody se stává uchování krás panenské krajiny a zákaz těžby dřeva.
Holzkurier 39/99, Proch
STARONOVÉ CENY (Rusko chce mít větší vliv na dřevařský průmysl)
Změny v ruském dřevařském průmyslu a lesním hospodářství lze charakterizovat takto: ochrana tuzemského průmyslu zpracování dřeva, návrat k centralizovanému systému řízení, mezinárodní finanční injekce do modernizace průmyslu a zvyšování exportu. Daně na export dubového, bukového a jasanového dřeva se mají zvýšit o 10-20 % a tím se mají vyrovnat ztráty průmyslu. Naproti tomu by se měly snížit daně za export polotovarů a hotových výrobků z 10 na 5 %. Zvýšení státní podpory lesního hospodářství by mělo umožnit růst těžeb o 16 %, aby tak dosáhly více než 90 mil. m3. Další prostředky poskytne Světová banka (60 mil. USD). Ta hodlá financovat Pilotní projekt využití lesů v Rusku. Společně s financemi, které poskytne ruský stát, má být do modernizace prostředků k zalesňování a těžbě dřeva investováno 90 mil. USD. Ruský stát hodlá průmysl zpracování dřeva opět více kontrolovat z centra, a to prostřednictvím nového holdingu RAO Lesprom (Russian Stock Companie), v němž mají být soustředěny všechny státní podniky lesního hospodářství a zpracování dřeva. Od nové organizace se očekává celkové zlepšení kontroly podniků a zejména cen exportovaného dříví. Ruský lesní a dřevařský průmysl vykazoval v prvním pololetí 1999 zotavení. Proti 1. pololetí roku 1998 se těžba kulatiny zvýšila o 3,9 % na 43,8 mil. m3. (Před rokem 1990 se ročně těžilo přes 300 mil. m3). Přírůst zaznamenala i výroba polotovarů - u překližek o 9,6 % (na 645 tis. m3, 1998: 588 tis. m3) u dřevotřískových desek o 21 % na 919 tis. m3, u dřevovláknitých desek o 23 % (z 91 tis. m3 na 112 tis. m3). Zlepšení zaznamenal i celulózopapírenský průmysl - celulóza o 13,7 % (na 743 tis. t.), novinový papír o 17 % na 814 tis. t. (V krátkých zprávách stejného čísla časopisu Holzkurier, v rubrice nazvané Markttelegram, která obsahuje vždy nejnovější údaje o obchodu s dřívím, jsou údaje ještě poněkud vyšší. Pokles se tam zaznamenává pouze u výroby řeziva.) V závěru příspěvku se konstatuje, že uvedené oživení neznamená zásadní obrat a porovnávají se dosažené výsledky s hodnotami let 1988 a 1993, kdy byly několikanásobně vyšší.
Holzkurier 42/99, Proch
NÁRODNÍ PARK SE VYPLÁCÍ
Jeden šilink vložený do národního parku přináší celkový efekt 1,9 šilinku, kdežto ve stavebnictví je to pouze 1,51 šilinku. Vyplynulo to ze studie, kterou zadalo rakouské ministerstvo životního prostředí. V těchto údajích nejsou zahrnuty výdaje na turistiku.
Holzkurier 42/99, Proch
ORGANIZACE AMERICKÉHO OBCHODU JEDNALA V PRAZE
Organizace amerického obchodu s listnatým dřívím (Hardwood Export Council - AHEC) pozvala exportéry Spojených států a evropské importéry amerického listnatého dříví na 4. a 5. listopad do Prahy. Předmětem jednání byla situace na světovém a evropském trhu. V souvislosti s tím se mělo hovořit také o otázce nezbytnosti certifikace amerického dříví s ohledem na evropské požadavky.
Holzkurier 42/99, Proch
ROZSAH ŠKOD PŮSOBENÝCH NA BAVORSKÝCH OCHRANNÝCH LESÍCH LAVINAMI SE V ZIMĚ 1998/99 NEZVĚTŠIL
Ochranné lesy mají v Bavorsku rozlohu 150 tis. ha. Nová lavinová pole v uvedené zimě nevznikla. Konstatuje se však, že 4800 ha horských lesů má zřetelně sníženou ochrannou účinnost a 8 tis. ha může své poslání plnit jen podmíněně. V uplynulých letech se do ohrožených území investovalo 68 mil. DEM, vysázelo se 8,5 mil. sazenic. To je několik údajů z informace bavorského ministra lesů J. Millera.
Holzkurier 33/99, Proch
PROF. CENTENO VYSTOUPIL Z FSC
Prof. J. C. Centeno z Venezuely, jeden ze zakládajících členů certifikační organizace FSC, z ní vystoupil. Tato organizace má sídlo v Mexiku a patří v tomto oboru k nejagilnějším. V ostrém dopise, zveřejněném na Internetu, své rozhodnutí odůvodnil nedostatečnou průhledností činnosti organizace, její nedostatečnou profesionalitou a důvěryhodností. Dále pak uvedl, že nebylo vysvětleno mnoho odhalených nesrovnalostí a že problémy tropických lesů zůstaly téměř nepovšimnuty. (Je třeba připomenout, že právě devastace tropických lesů byly a jsou impulsem k prosazování certifikace trvale udržitelného obhospodařování lesů.)
Holzkurier 28/99, Proch