KONTAMINACE LESNÍHO PODROSTU INSEKTICIDEM PO LETECKÉ APLIKACI
Ing. František Bartoníček, CSc., Ing. Helena Maloňová - Státní zdravotní ústav Praha
Ing. Milan Švestka, DrSc. - VÚLHM Jíloviště-Strnady
V posledním desetiletí obecně dochází ke snižování rozsahu aplikací pesticidních přípravků. V ochraně porostů před hmyzími škůdci je uplatňována letecká aplikace chemických insekticidů jen v nezbytných případech a pokud není k dispozici vhodný biopreparát. Např. v letech 1997-1998 bylo u nás letecky ošetřeno chemickými insekticidy vždy cca 3500 ha, tj. pouze cca 0,013 % celkové porostní plochy. Povinností majitele je označit ošetřené porosty výstražnými tabulkami s uvedenou ochrannou lhůtou, tj. časovým intervalem, kdy je zakázán sběr lesních plodin, popř. jiná činnost.
Při leteckém postřiku přesto, že je úzce cílený do korun stromů, dochází ke kontaminaci lesního podrostu a lesních plodů. Zasaženy jsou např. porosty maliníku, ostružin, břízy, borůvky a jahodníku včetně jejich plodů. Listí a plody zmíněných rostlin se využívají k přípravě bylinných a léčivých čajů. Podle informací firmy Leros, s. r. o., Zbraslav se pro tyto účely vykoupilo v r. 1997 (vyjádřeno v sušině) - 15 tun listu břízy bělokoré, 7 tun listu ostružiníku křovitého, 3 tuny maliníku obecného, 7 tun listu borůvky černé, 1,5 tuny listu jahodníku obecného a 0,5 tuny sušených borůvek.
Problematika hodnocení reziduí insekticidů v lesních rostlinách a plodech není u nás, ale ani podle dostupné literatury jinde ve světě komplexně zabezpečena. Pro tyto komodity nejsou stanoveny maximální limity reziduí na národní ani na mezinárodní úrovni (s výjimkou hub). Ochranné lhůty uváděné v našem Seznamu povolených přípravků jsou určeny na základě ochranných lhůt příbuzných zemědělských plodin a předpokládá se, že během této doby poklesnou hladiny reziduí na úrovně, které by neměly konzumentovi způsobit zdravotní riziko. Jedním z nejčastěji letecky aplikovaných insekticidů v lesních porostech v našich podmínkách je DIMILIN 48 SC, jehož účinnou složkou je diflubenzuron. Proto byl tento přípravek zvolen pro zjištění kontaminace lesního podrostu a dynamiky reziduí a pro zhodnocení, zda je stanovená ochranná lhůta (28 dnů) dostatečná. Pro úplnost je nutné doplnit, že Dimilin se neaplikuje pouze v lesním hospodářství, ale využívá se i v zemědělství v boji proti obaleči na ovocných stromech a vinné révě, dále pak proti bělásku zelnému u brukvovité zeleniny a proti plísním při pěstování žampionů.
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST
Aplikace přípravku
Byla provedena ve vybrané lokalitě letecky plošníkem pomocí postřikovacího zařízení typu Micronaire AU 4000, umožňující rozptyl 0,2 l přípravku (DIMILIN 48 SC) rozpuštěného v deseti litrech nosné látky - DEDAL 90 EC (3,3 l) a voda (6,6 l) - na jeden hektar lesního porostu. Toto množství představuje 96 g účinné látky (diflubenzuron) na hektar lesa.
Odběr vzorků
V ošetřené lokalitě se vybrala 3 místa o ploše asi 50x50 m, na kterých se vyskytovaly rostliny, které byly předmětem našeho zájmu. Houby se sbíraly po celé ošetřené ploše. Sběr vzorků probíhal v následujících časových intervalech: den postřiku, 1., 3., 7., 14., 28. a 42. den po aplikaci. Při sběru se vzorky ukládaly do přenosné chladničky a do doby zpracování přechovávaly v mrazícím boxu při teplotě -18 °C.
Vlastní zpracování analyzovaného materiálu
Vzorky se nakrájely na malé kousky, zhomogenizovaly v acetonu (2 minuty při 5000 ot./min). Homogenát se filtroval přes filtrační papír za mírného podtlaku. Acetonový extrakt se zpracoval metodou vypracovanou firmou Solvay-Duphar, BV. Extrakt analyzovaného materiálu se čistil v soustavě voda-petrolether. Petroletherová frakce se odpařila, odparek se rozpustil ve směsi dichlormetan-petroleter. Konečná separace se provedla na sloupci aktivovaného florisilu. Diflubenzuron se eluoval ze sloupce sorbentu směsí aceton-petrolether (1 + 4).
Identifikace a kvantifikace se realizovala metodou vysokotlaké kapalinové chromatografie při použití skleněné kolony Tessek CGC 3-150 s náplní SeparonTM SGX C 18, 10 mikrometrů při vlnové délce 254 nanometrů, dávkovací smyčce 20 mikrolitrů a za použití mobilní fáze acetonitril-metylalkohol-voda (60 + 10 + 30).
DISKUSE A ZHODNOCENÍ VÝSLEDKU
Cílem experimentu bylo získat podklady o kontaminaci listí lesních rostlin a plodů z lesních porostů letecky ošetřených insekticidy. Analýzy odebraných materiálů potvrdily, že lesní podrost po leteckém ošetření lesa insekticidy je kontaminován. Největší hodnoty reziduí insekticidů jsme zjistili bezprostředně po postřiku u listí maliníku obecného (1,71 mg/kg), ostružiníku křovitého (1,10 mg/kg), břízy bělokoré (1,59, 1,33 a 1,09 mg/kg) a hub (1,32 mg/kg). U rostlin s nízkým vzrůstem, jako jsou borůvka černá, jahodník obecný, včetně jejich plodů, byly největší zjištěné koncentrace v den aplikace max. 0,52 mg/kg. Úrovně kontaminantu u sledovaných materiálů postupně klesaly. Po proběhnutí ochranné lhůty (28 dnů) se pohybovaly mezi 0,05-0,33 mg/kg (křoviny), u borůvčí, jahodníku a hub jsme naměřili nejvíce 0,07 mg/kg. Převážná část měření byla pod mezí detekce metody (0,05 mg/kg), jak je patrné z tabulky. Nižší hladiny reziduí u nízkých rostlin včetně jejich plodů (s výjimkou hub první den po postřiku) lze s největší pravděpodobností vysvětlit skutečností, že vyšší rostliny a trávy snížily spad jemně rozptýleného postřiku na zem. Tuto domněnku potvrzují i měření mikrokapének postřikové směsi na listech stromů, kde na vrcholu stromu byl větší počet kapének než v jeho spodní části. Vyšší obsah insekticidu u hub sebraných ihned po aplikaci insekticidu byl s největší pravděpodobností způsoben přímým postřikem houby. Houby sbírané v následujících dnech neobsahovaly žádné insekticidy, neboť v době sběru byly převážně schovány pod hrabankou nebo ještě nevyrostly.
ODHAD ZÁTĚŽE DIFLUBENZURONEM
Výroba bylinných čajů se řídí vyhláškou MZe 330/1997. Listí maliníku, ostružiníku, jahodníku či plody borůvky mohou tvořit 100 % obsahu čaje. Listí břízy a borůvky může činit pouze 30 %. V případě, kdy výroba čaje vycházela pouze z kontaminované suroviny, sbírané bezprostředně po aplikaci, bez patřičného naředění, by mohlo dojít při vypití 1 litru čaje za den (30 g čaje) z listí maliníku k přívodu až 0,50 mg insekticidu. To představuje pro dítě o váze 20 kg hodnotu, překračující ADI (denní přijatelná dávka) pro tento insekticid. Příznivější situace je u léčivých čajů (fytofarmak) s deklarovaným složením. Tak například z 1 litru čaje Betuale folium připraveného z 30 g směsi (10 % maliníku a 25 % bříza) by mohl činit přívod do lidského organismu 0,14 mg insekticidu, to je 11 % denní přijatelné dávky. Další nebezpečí člověku hrozí z konzumace syrových hub, sbíraných bezprostředně po postřiku. Podle našich zjištění spotřeba 300 g hub zasažených insekticidem může dodat člověku až 0,4 mg diflubenzuronu, což představuje 30 % denní dávky pro dospělého člověka. Při posuzování zátěže lidského organismu z bylinných čajů a lesních plodů, kontaminovaných diflubenzuronem, je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že uvedený insekticid je v našich podmínkách registrován i v zemědělské praxi. Používá se při ošetřování ovocných stromů, zeleniny a při pěstování žampionů.
ZÁVĚR
Výsledky analýz listí lesního podrostu na obsah reziduí diflubenzuronu z lesa ošetřeného insekticidem ukázaly, že po uplynutí ochranné lhůty klesly hladiny reziduí z miligramových hodnot po postřiku na úroveň blízkou MLR (maximální limit reziduí) pro houby, a tedy relativně neškodnou pro zdraví člověka. U lesních plodů (borůvky, houby) se obsah insekticidu pohyboval po celou sledovanou dobu na hranici citlivosti metody s výjimkou hub první den po aplikaci přípravku.
Bylinné čaje jako doplněk zvláštní výživy vyrobené z kontaminovaného listí spolu s houbami, zasaženými postřikem, mohou při sběru bezprostředně po aplikaci za určitých podmínek při jednorázovém použití naplnit maximální denní příjem noxy, především u dětí. Po uplynutí ochranné lhůty 28 dnů byla úroveň reziduí diflubenzuronu většinou na úrovni meze detekce metody a nepředstavovala zdravotní riziko.
Pozn.: Práce je realizována s finanční
podporou IGA Ministerstva zdravotnictví ČR v rámci grantového úkolu č. 3983-3