LESY A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V SASKU
Nová orientace saského lesního hospodářství po znovusjednocení Německa
Dipl. Ing. Mike Eller - vedoucí referátu lesnické politiky Ministerstva pro životní prostředí a zemědělství Svobodného státu Sasko
Ve Svobodném státě Sasko je 508 tis. ha lesů a lesnatost dosahuje 27,6 %. Na jednoho obyvatele připadá 0,1 ha lesa. Sasko patří lesnatostí k nejchudším zemím SRN. Lesy jsou navíc rozmístěny velmi nerovnoměrně. Vysokou lesnatostí se vyznačují jen Krušné hory na jihu a nížina na severovýchodě území. Nejméně lesů je v zemědělsky využívané nížině a v okolí velkých měst, především Lipska.
Současné zastoupení dřevin se velmi liší od původní přirozené skladby saských lesů - 80 % lesů tvoří jehličnany (smrk 45 %, borovice 32 %, modřín a další jehličnany 3 %). S ohledem na zdejší stanovištní podmínky by zastoupení dřevin mělo být v obráceném poměru - 70 % listnáčů a 30 % jehličnanů. Při současné dřevinné skladbě nepřekvapuje, že jen 13 % porostů je smíšených, kde zastoupení listnáčů je vyšší než 10 %. Rovněž věková struktura je nepříznivá. Výrazně převažují mladší věkové třídy. Příčinou jsou vysoké přetěžby v minulosti a zmenšená odolnost starších porostů. Důsledkem jsou velmi nízké porostní zásoby (v průměru 207 m3/ha). Ročně se těží 1,2 mil. m3, což je jen část těžitelného přírůstu. Je to patrné z příkladu Státních lesů, které při stálém růstu porostních zásob ročně těží 75 % celkové těžby, ačkoliv obhospodařují jen 37 % plochy lesů. Ve značné části lesů jsou tedy těžební rezervy (týká se to především soukromých lesů), které by se měly využít.
Saské lesy se vyznačují vysokým poškozením. Úspěšná redukce emisí SO2 sice výrazně snížila klasické kouřové škody, ty však byly kompenzovány zvýšením nových škod na lesích (chřadnutím lesů). Navíc je velká část lesů poškozena také zvěří (loupáním). Vysoká hustota osídlení zvýrazňuje význam ochranné a rekreační funkce lesů. Zmapování funkcí lesů, které bylo realizováno na celém území Saska, bez ohledu na vlastnické poměry, jasně prokázalo, že vedle “normálních” těžebních, ochranných a rekreačních funkcí plní zdejší lesy v průměru dvě funkce v mimořádné míře. Obsáhlé a pro společnost částečně nenahraditelné působení lesů vede ale také k omezování LH. Vždyť jen 15 % lesů leží mimo chráněná území, vymezená právními předpisy.
TRANSFORMAČNÍ PROCES PO ZNOVUSJEDNOCENÍ NĚMECKA
Nové uspořádání vlastnických poměrů
Po obnovení německé jednoty muselo saské LH projít značnými strukturními změnami. Významným krokem bylo nové uspořádání vlastnických poměrů. Podle smlouvy o sjednocení Německa získali vlastníci pozemků zpět svá vlastnická práva a mohli se svým majetkem opět volně nakládat. Přibližně 100 tis. ha soukromého lesa bylo navráceno asi 60 tis. vlastníků. Dalších 145 tis. ha lesa bylo privatizováno prodejem. Včetně 11 tis. ha církevních lesů je nyní více než polovina saských lesů v soukromých rukou. Obtížnější než formální vrácení majetku se ukázalo jeho faktické převzetí “novými” vlastníky. Čtyřicet let trvajícím odtržením od majetku vznikly obtížně překonatelné překážky:
- v mnoha případech jsou hranice majetku nejasné;
- právními nástupci byli dědici, ale často dědické společnosti;
- majitelé lesa si od svého majetku odvykli, chybějí jim nejen odborné lesnické znalosti a zkušenosti, ale i stroje a nářadí potřebné k obhospodařování lesa;
- vlastnictví lesa a zemědělské půdy je často odděleno, neboť majitelé pozemků zemědělskou půdu pronajali zemědělským podnikům;
- důvěra ve společnou práci (v práci v družstvu) a ve stát je u mnoha lidí otřesena.
Nemálo majitelů lesů, především drobných soukromých lesů, cítí les jako břemeno a finanční riziko. Úplně jiný vztah mají noví majitelé lesa, kteří jej při privatizaci získali zakoupením od Správy státního majetku (Treuhand). V těchto případech se setkáváme s velkým zájmem a angažovaností.
Saská zemská správa lesů
Správa lesů Svobodného státu Sasko plní tyto úkoly stanovené zákonodárcem: je svrchovaným orgánem správy lesů a myslivosti; výkon služeb pro majitele lesů; práci s veřejností a lesnické vzdělávání; obhospodařování a správu státních lesů; lesnický výzkum a vědu. Při své činnosti dbá na hlediska hospodárnosti.
Saská zemská správa lesů má tři stupně. Nejvyšší stupeň představuje Odbor lesů Státního ministerstva životního prostředí a zemědělství. Jemu je přímo podřízen Zemský ústav pro lesy se dvěma pobočními závody - státní luštírnou semen a pokusnou školkou. Střední stupeň tvoří dvě lesní ředitelství. Nejnižší stupeň představuje 51 lesních úřadů, kterým je podřízeno 362 lesních revírů. Dodatečně bylo jako zvláštní zařízení zřízeno 5 lesních školek, 2 hlavní opěrné body, 2 strojní stanice a 3 domovy u lesnických škol. Současná struktura zemské správy lesů je výsledkem organizačních změn mezi lety 1991-1997. Proces restrukturalizace mohl být ukončen, až když všechny lesy byly obhospodařovány stabilními a výkonnými lesními závody. Celé saské lesní hospodářství vykazuje i při nedokončené transformaci vysokou dynamiku.
NOVÉ LESNICKÉ CÍLE PO ZNOVUSJEDNOCENÍ
Hlubokými změnami v souvislosti s politickými změnami prošly i cíle lesnické činnosti. Průmyslový způsob produkce dřeva v NDR byl zaměněn polyfunkčním LH. Předpokladem úspěšné činnosti je stanovení realizovatelných cílů. Aby bylo spektrum cílů jasně vymezeno, rozpracovalo Saské ministerstvo životního prostředí a zemědělství perspektivu, zásady a cíle saské lesnické politiky v Saském lesnickém programu. Tento program popisuje představu moderního polyfunkčního LH jako trvale udržitelný, přírodě blízký a životnímu prostředí únosný způsob využití krajiny.
Polyfunkční LH - perspektiva saské lesnické politiky
Saský lesnický program stanovuje jako nejvyšší cíl saské lesnické politiky uchování lesa jako nenahraditelného činitele života lidí, současných i budoucích generací. Vůdčí myšlenkou programu je polyfunkční LH s těmito znaky:
1. Trvalá udržitelnost funkcí lesa: všechny funkce lesa mají být plněny nepřetržitě a natrvalo.
2. Všechny funkce lesa jsou stejně důležité - mají stejnou váhu: neexistuje pořadí významu mezi produkčními, ochrannými a rekreačními funkcemi lesa.
3. Časová souvislost funkcí lesa: funkce lesa tvoří trvale jednotný celek, nelze je oddělovat.
Přírodě blízké obhospodařování lesa - důležitý cíl saské lesnické politiky
Státní lesy Svobodného státu Sasko budou obhospodařovány přírodě blízkým způsobem, neboť tento způsob hospodaření nejlépe odpovídá nejen hospodářským požadavkům, ale i požadavkům polyfunkčního lesa. Ostatním majitelům lesa se doporučí, aby se k tomuto způsobu připojili. Tímto směrem budou také orientovány cílové podpůrné programy.
Přírodě blízké obhospodařování lesa je v tomto smyslu takový způsob hospodaření, který cílevědomě využívá přírodních podmínek k tvorbě stabilních, výkonných a víceúčelově využitelných lesů. Orientuje se na přírodní děje a usměrňuje je jen v takové míře, která je nezbytná k dosažení jejich cílů. Nesměřuje tedy k pralesu, ale k přírodě blízkému hospodářskému lesu.
Hlavní znaky přírodě blízkého obhospodařování lesa: druhově a prostorově bohatě strukturované porosty se zvyšujícím se podílem listnáčů; minimalizace holosečí ve prospěch obnovy pod porostem; racionalizace množství použité práce, energie a hmot využitím přírodních procesů, např. přirozené obnovy; ochrana půdy, např. nasazením odpovídajících strojů a omezením pojíždění po porostech, jeho přenesením na přibližovací linky.
Ve státních lesích byla tato pěstební koncepce úspěšně realizována. Do roku 1992 se z 90 % zalesňovalo na holosečích. Do roku 1998 tento podíl klesl pod 10 % a obnova se realizovala většinou pod porostem. Podíl listnáčů se na obnovovaných plochách zvýšil na 60 %. Do roku 1992 to bylo okolo 10 %. Od roku 1993 se plocha zalesněná listnáči ve státních lesích a v lesích pod Správou státního majetku (Treuhand) zvýšila téměř o 8 tis. ha.
Přírodě blízké obhospodařování lesů by se nemělo omezit jen na státní lesy, ale mělo by se rozšířit pokud možno na všechny saské lesy. Aby se tento účelný způsob hospodaření rozšířil i na soukromé a společenstevní lesy, podporuje stát odpovídající lesnická opatření finančně a odbornými radami. K tomuto cíli byl založen podpůrný program, který je ze 75 % spolufinancován EU. K podpoře tohoto způsobu hospodaření bylo v Sasku v uplynulých čtyřech letech vyplaceno soukromým a společenstevním majitelům lesů více než 22 mil. DEM.
ZÁVĚR
Saské LH nebylo po znovusjednocení Německa v jednoduché situaci:
- v lesích byly nízké porostní zásoby, nepříznivá byla i struktura lesů a lesy byly poškozeny imisemi a zvěří;
- majitelé lesů byli v předcházejícím období zbaveni nejen svého majetku, ale i možnosti hospodařit na něm;
- LH se muselo přizpůsobit novému hospodářskému systému.
Od znovusjednocení jsme přesto udělali několik významných kroků na cestě k polyfunkčnímu LH. Jsme přesvědčeni o tom, že nastoupená cesta je správná. Uvědomujeme si však také, že tato cesta není jediná. Je proto velmi důležitá vzájemná výměna zkušeností. Jsem velmi rád, že jsem měl dnes možnost poznat vaše zkušenosti a pohovořit o našich poznatcích a problémech.
Pozn.: Předneseno na Lesnickém fóru v Kostelci n. Č. l. 30. září 1999.