PROVENIENČNÍ PLOCHY MODŘÍNU OPADAVÉHO

Mezinárodní výzkumné provenienční plochy modřínu opadavého série IUFRO 1958/59 v České republice ve věku 38 let

Ing. Jiří Šindelář, CSc., Ing. Josef Frýdl, CSc.- VÚLHM Jíloviště-Strnady

Modřín opadavý (Larix decidua Mill.) nepatří v ČR k dřevinám hospodářsky nejvýznamnějším, avšak jeho produkční a stabilizační funkce v lesních porostech není nezanedbatelná. Dlouhodobé koncepce lesního hospodářství ČR počítají do budoucna se zvýšením jeho zastoupení ze současných 3 % asi na 5 %.

Původní výskyt sudetského modřínu v ČR (úzce vymezená oblast na severní Moravě a ve Slezsku) a jeho pozitivní perspektivy v LH ČR jsou důvodem pro to, že se ČR přihlásila k účasti na založení II. mezinárodního provenienčního pokusu s modřínem (série IUFRO 1958/59). V rámci tohoto pokusu bylo v bývalé Československé republice založeno osm výzkumných ploch, z toho čtyři založil VÚLHM Jíloviště-Strnady, dvě lesnické fakulty v Praze a Brně a dvě byly založeny na Slovensku. Předmětem tohoto sdělení jsou výsledky hodnocení čtyř výzkumných ploch založených VÚLHM Jíloviště-Strnady ve věku 38 let. Jedna z nich, plocha č. 04 - Litvínov, Přítkov, je, s ohledem na značné poškození ledovkou na začátku roku 1996, hodnocena pouze částečně. Metodický postup hodnocení je v souladu s metodou, která byla navržena pro jednotný způsob hodnocení v mezinárodním měřítku koordinátorem pokusu R. Schoberem a navazuje na postup, který byl používán, podle stupně vývoje ploch, při hodnocení ve věku 11 a 20 let.

Hodnoceny byly výzkumné plochy č. 01 - Jíloviště, Třebotov, č. 02 - Město Albrechtice, Krnov, č. 03 - Ruda nad Moravou a č. 04 - Litvínov, Přítkov. Charakteristiku výzkumných ploch uvádí tabulka. Na všech plochách bylo v rámci šetření na podzim 1996 realizováno měření základních růstových charakteristik, tj. výšek a výčetních průměrů, včetně klasifikace tvárnosti (jakosti) kmene. Tyto veličiny, dodatečně i objem středního kmene, byly hodnoceny s přihlédnutím k postupům obvyklého matematicko-statistického zpracování získaných dat. Navíc byla pro jednotlivé provenience odhadována i objemová produkce biomasy na jednotku plochy. Na ploše č. 04 (Litvínov) bylo nutno měření a hodnocení dat omezit pouze na výčetní tloušťky. Homogenita ploch byla ověřována na základě podílu variance pro výšky a výčetní tloušťky, která připadá na výzkumných plochách na opakování. Tímto způsobem byla homogenita prokázána, alespoň pro jeden ze jmenovaných znaků, na plochách č. 01 (Třebotov) a č. 03 (Ruda nad Moravou) zatímco plocha č. 02 (Krnov) se na základě zvolených kritérií jeví jako nehomogenní.

VÝSLEDKY

Během vývoje byly do věku 38 let uskutečněny na plochách tři výchovné zásahy, s výjimkou plochy č. 04 (Litvínov), kde byly pro slabší růst provedeny pouze dva zásahy. Vlivem přirozené mortality a výchovných zásahů se počet jedinců na výzkumných plochách snížil z původně vysazeného počtu na 28-46 %, diferencovaně podle ploch a proveniencí. Průměrné výšky na plochách jsou na všech třech hodnocených lokalitách ve věku 38 let s ohledem na stanovištní poměry dosti odlišné (19,05-21,16 m) a pokud jde o provenience, kolísají na ploše č. 01 (Třebotov), kde je zastoupen nejpočetnější sortiment proveniencí, ve značných mezích (16,00-23,13 m). Nejvyšších průměrných výšek dosahují autochtonní i alochtonní provenience sudetského ekotypu, nejpomaleji rostou provenience z italských a francouzských jihozápadních Alp.

Podobné výsledky byly zjištěny i v rámci hodnocení výčetních průměrů. Průměrné veličiny jednotlivých ploch kolísají v mezích 19,16-22,29 cm. Variabilita průměrných hodnot jednotlivých proveniencí je charakteristická na ploše č. 01 (Třebotov) s nejpočetnějším sortimentem pokusných členů intervalem 19,55-26,43 cm. Převaha autochtonních i alochtonních sudetských proveniencí již však není, ve srovnání s ostatními proveniencemi, tak výrazná jako u výškového růstu. Na výzkumných plochách č. 01 (Třebotov) a č. 02 (Krnov) dále dobře přirůstá do tloušťky japonský modřín a modřín hybridní včetně některých proveniencí ze Slovenska, hlavně z Nízkých Tater.

Tendence proměnlivosti, tak, jak byly naznačeny u výšek a výčetních průměrů, jsou patrné i v objemu středního kmene a biomasy produkované na jednotku plochy. Na výzkumné ploše č. 01 (Třebotov) s početným sortimentem proveniencí prakticky z celého areálu přirozeného rozšíření modřínu kolísá objem středního kmene v mezích 0,25-0,52 m3, objem biomasy na 1 ha plochy v intervalu 155-424 m3/ha. Na nepříliš odlišné úrovni se pohybují i výsledky na výzkumné ploše č. 02 (Krnov), zatímco některé sudetské a slovenské provenience na ploše č. 03 (Ruda nad Moravou) vykazují produkci přes 500 m3/ha.

Jak je známo, tvárnost kmene je u modřínu opadavého z hlediska hodnoty produkovaného dřeva velmi významným znakem a je velmi proměnlivá. Tento kvalitativní znak byl hodnocen pomocí třímístné klasifikační stupnice (1 - kmen zcela rovný, 2 - kmen mírně zakřivený, 3 - kmen silněji zakřivený). Velmi dobrou tvárností kmene se vyznačují především provenience ze severních a severovýchodních výběžků Alp, dále provenience z Vysokých Tater a z rumunských Karpat. Pokud jde o tvárnost kmene, je sudetský modřín charakteristický značnou proměnlivostí, v rámci hodnocení tohoto znaku se řadí k průměru nebo mírně pod průměr pokusu. Neuspokojivou kvalitou kmene se vyznačuje modřín japonský, na výzkumné ploše č. 01 (Třebotov) i modřín hybridní.

Pro praktické využití, eventuálně pro další šlechtitelskou práci, je třeba provenience vysazené na výzkumných plochách souborně charakterizovat a kategorizovat jejich syntetickou hospodářskou hodnotu. V souladu s metodickým doporučením koordinátora pokusu (Schober, 1985) byly provenience roztříděny se zřetelem na jejich kvantitativní produkci a jakost do pěti kategorií (velmi dobré, dobré, průměrné, slabší a špatné). V rámci geografických oblastí je hodnota proveniencí značně proměnlivá, přesto je však možné sledováním tendencí proměnlivosti obecněji charakterizovat soubory z jednotlivých oblastí.

HODNOCENÍ

Jako skupina je pozitivně hodnocen soubor autochtonních i alochtonních sudetských proveniencí. Sudetský modřín vyniká především objemovou produkcí při průměrné jakosti (tvárnosti) kmenů. Je ovšem nutno konstatovat, že soubor sudetských proveniencí je dosti proměnlivý a ne všechny populace sudetského původu jsou synteticky charakterizovány nadprůměrnou hodnotou.

Velmi dobrou hodnotou sledovaných charakteristik se dále vyznačuje soubor proveniencí modřínů z Nízkých Tater. Všechny tři provenience z této oblasti, které jsou ve výsadbě na ploše č. 01 (Třebotov) zastoupeny, vykazují dobrou produkci a nadprůměrnou jakost kmene. Nelze opomenout, pokud jde o pozitivní hodnocení, modřín z Vysokých Tater, který vyniká zejména tvárností kmene.

Průměrnou produkcí a velmi dobrou tvárností kmene se vyznačují dílčí populace ze severní alpské mezizóny a severovýchodních okrajů Alp. Tato skupina se hospodářskou hodnotou přibližuje skupině proveniencí sudetských, kterou předstihuje v tvárnosti kmene.

Modřín japonský roste na ploše č. 02 (Krnov) velmi dobře, na ploše č. 01 (Třebotov) hůře. Tvárnost kmene této provenience neuspokojuje na žádné z lokalit, kde je vysázena. Spontánní hybrid modřínu opadavého a japonského (Kostelec n. Č. l.) vykazuje pouze průměrnou objemovou produkci a v případě hodnocení tvárnosti kmene patří do kategorie proveniencí nejméně hodnotných.

Tabulka: Charakteristika výzkumných ploch

plocha č.	lokalita	nadmořská výška (m)	prům. roční teplota (0C)	roční úhrn srážek (mm)	lesní typ	výměra (ha)	počet vysaz proveniencí	počet parcel	velikost parcel (ha)
01	Jíloviště, Třebotov	340-350	9,3	480	Galio-carpinetum serratuletosum	3,32	49	55	0,0484
02	Krnov, Ježník	440-455	7,7	588	Luzulo-fagetum	2,82	11	30	0,0784
03	Ruda nad Moravou	520	7,9	673	Luzulo-fagetum	0,66	8	10	0,0484
04	Litvínov, Přítkov	700	5,3	899	Piceo-fagetum	0,66	8	10	0,0484