VEŘEJNÉ UŽÍVÁNÍ OBECNÍCH A MĚSTSKÝCH LESŮ
Ing. Jiří Procházka - Lesy města Písku, s. r. o.
Městské a obecní lesy jsou předurčeny k využívání veřejností, k návštěvám a ke krátkodobé rekreaci. Jsou významným krajinným prvkem v okolí měst a obcí a přinášejí obyvatelům možnost odpočinku. Majitel - město, případně obec přímo ovlivňuje záměry, cíle a rozsah podpory rekreačních funkcí lesa. Ve využití lesa k rekreaci je rozdíl mezi obcemi a městy. I když se struktura obyvatel na venkově změnila, obyvatelé vesnic navštěvují lesy většinou za nějakým účelem, např. houbařením, případně za prací ve vlastním lese. Proto největší význam krátkodobě navštěvovaných lesů je v okolí měst a městských aglomerací.
HISTORIE VEŘEJNÉHO UŽÍVÁNÍ LESA
Využívání lesů v okolí měst k odpočinku, k zábavě ale i k poučení se začalo prosazovat již v 2. polovině minulého století a pokračuje s menší či větší podporou dodnes. V současnosti nabývají ostatní funkce lesa, ke kterým veřejné užívání lesa patří, na významu. Jako příklad uvádím lesy města Písku, které jsou historickým majetkem města již od 16. století. Počátkem minulého století, kdy se dá hovořit o začátku odborného hospodaření, byl veřejný zájem soustředěn na les jako na důležitý zdroj paliva. Koncem století se začíná uplatňovat rekreační a naučný význam lesa. V tomto období se pod vedením lesmistra Zenkra zalesňovalo návrší v blízkosti města. Pokračovatel lesmistr Knapp zde založil na rozloze 62 ha lesopark s množstvím pěšin, odpočinkových míst, s přírodním divadlem. Pro výsadbu byla použita celá škála cizokrajných dřevin. Les, pro který se vžil název Amerika, byl již tehdy vyjmut z hospodářského lesa a stal se základem pro současné příměstské lesy, které jsou zakotveny již ve třetím hospodářském plánu.
SOUČASNOST VEŘEJNÉHO UŽÍVÁNÍ LESA
Veřejné užívání lesa je věcným břemenem, které je vlastník lesa povinen strpět. Vysoká návštěvnost se soustřeďuje do blízkosti měst, do rekreačních a chráněných oblastí, do národních parků. Pozitivní roli mají příměstské lesy, jejichž smysl vidíme v podpoře návštěvnosti a v soustřeďování zájmu veřejnosti do částí lesa k tomu účelu vyčleněných.
Výchozím bodem pro zvyšování rozvoje příměstských lesů může být studie, která je vhodným tématem pro studentskou diplomovou práci. Je-li dobře zpracována, najde uplatnění a je zcela a nebo alespoň z části realizována.
Informovanost obyvatel je základem usměrňování veřejného užívání lesa. Tomuto bodu je třeba věnovat pozornost a seznamovat veřejnost nejen s aktivitami v příměstských lesích, ale informovat ji i o významu lesa z ostatních hledisek. Vhodnou formou jsou informační tabule, drobné publikace, mapy či přednášky pro děti. Konkrétně o Píseckých horách byla vydána v letošním roce publikace - Písecké hory a turistické mapy přírodního parku Písecké hory.
Vrátíme-li se opět k městským lesům, není rozloha píseckých příměstských lesů, z celkové výměry 6500 ha, velká. Činí pouze 266 ha. Je zde však dostatek atraktivních míst pro návštěvníky: rozhledna Járník - 34,60 m vysoká, obůrka s mufloní zvěří, sportovní a naučné stezky, vyhlídková místa - vyhlídka píseckých lesníků, cesty pro pěší a cyklostezky, odpočinková místa, vodní plochy. Některá zařízení již vybudovaná však nejsou pro příměstské lesy vhodná - např. závodní motokárová dráha v Hradišťském lese. Základem pro uspokojování návštěvníků ale zůstává les, esteticky působivý s pestrou paletou dřevin, s jemným způsobem hospodaření, v krajním případě s maloplošným pasečným způsobem hospodaření.
Zájem veřejnosti o užívání lesa nebývá často v souladu s veřejným zájmem. Je mnohdy protichůdný. V lesích v okolí města se střetávají zájmy turistů, cyklistů, myslivců, mototuristů, terénních motocyklistů, jezdců na koních či zahrádkářů se zájmy lesníků. Regulace jednotlivých zájmových činností je nezbytná. Ochota některých uživatelů k omezení jejich zájmů je však nulová a dochází ke střetu zájmů. Vzhledem k tomu, že lesní stráž nemá dostatek pravomocí, setkáváme se často s nerespektováním pokynů a nedodržováním lesního zákona. Škody jsou způsobovány více či méně všemi zájmovými skupinami užívajícími les. Nemalým problémem je vyhazování nepotřebných věcí na okraje lesních porostů a vznik černých skládek.
Poškozování lesa způsobené jeho obecným užíváním lze omezit, ale při současné právní úpravě a neukázněnosti některých návštěvníků jim nelze zcela zabránit. S rozvojem rekreačních funkcí lesa vzrůstá v příměstských lesích problematika škod zvěří. V lesích, s intenzivní návštěvností narůstají stavy srnčí zvěře, která si zvykne na častý pohyb lidí a žije v krytu mlazin a nárostů. Z bezpečnostních důvodů a skrytého způsobu života se zvěř neloví. Přirozená obnova bez oplocování je v těchto lokalitách prakticky nemožná.
VEŘEJNÉ UŽÍVÁNÍ LESŮ A ZÁKONNÉ NORMY
Obecné užívání lesa je zakotveno v lesním zákoně. Praxe ukázala, že některé zákazy jsou ošetřeny nedostatečně a jejich volný výklad vede k poškozování lesa. Např. odst. j § 20 - je zakázáno mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole a na koni, na lyžích nebo na saních.
Lesy zvláštního určení umožňují a podporují využití lesa nejen k hospodářským účelům. Do této kategorie patří již zmiňované lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy lázeňské. Je zbytečné, dále rozvádět význam této kategorie. Žádoucí změny v kategorii obecného užívání by se měly promítnout do připravované novely lesního zákona.
Na tomto místě se však zmíním o Přírodních parcích, které v současné době byly zřízeny v některých územích. V těchto lokalitách může být závazným předpisem stanoveno omezení takového využití území, které by znamenalo poškození nebo rušení stavu tohoto území. Tyto vyhlášené přírodní parky lesnímu hospodaření nepřinášejí žádné omezení nad rámec lesního zákona. Není však žádoucí aby vývoj směřoval k omezování lesního hospodaření, neboť ploch s omezeným hospodařením v lesích máme již dost.
Vyhlašování rezervací v lesních porostech nechceme bránit, ale vyhlašování za každou cenu je zbytečné a mnohdy kontraproduktivní. Vždyť je v zájmu nás lesníků, tyto porosty chránit a spolupůsobit při jejich vývoji a přirozené obnově. Postup zakládání těchto rezervací byl opodstatněný v době státního plánování, protože po dosažení mýtního věku musel být porost smýcen, pokud nebyl chráněn zvláštním předpisem.
PRÁVO VLASTNÍKA A VEŘEJNÉ UŽÍVÁNÍ LESA
Zákonné normy vztahující se k veřejnému užívání lesa v některých případech omezují právo vlastníka. V podstatě není námitek proti volnému pohybu v lesích, tak jak je u nás historickým zvykem. Otázkou zůstávají jiné, sporné body. V zájmu vyhlášení NPŠ nebylo např. městu Kašperské Hory vydáno 4980 ha historického lesního majetku. Nemám v úmyslu zpochybňovat význam NP. Doposud se však nenašlo řešení ve prospěch Kašperských hor a ostatních postižených obcí. Není vůle, změnit zákon č. 172/91, kde je zakotveno nenavracení historického majetku obcím v NPŠ. Další anomálií je vyhlašování přírodních rezervací či jinak zvláště chráněných bez vědomí a bez souhlasu vlastníka, bez náhrady újmy vlastníka lesa.
ZÁVĚR
Veřejné užívání lesa bude trvale nabývat na významu. Hospodaření v lese by se mělo ubírat směrem, který je pro veřejné užívání lesa nejpřijatelnější. To je podle mého názoru způsob hospodaření přírodě blízký. Neznamená to však slepě prosazovat např. dosažení původního zastoupení dřevin a zásadní omezování nepůvodních dřevin, které ve změněných podmínkách vykazují vyšší životaschopnost než dřeviny původní. Je na nás, na lesnících abychom dokázali, že umíme hospodařit v našich lesích způsobem, který nevyžaduje ochraňovat les před námi samotnými, před našim hospodařením. O tom, že to není lehký úkol, nás přesvědčuje snaha lesníků o zachování lesa v Národním parku Šumava.