AKTUALITY ZE SVĚTA

STRATEGIE RAKOUSKÝCH SPOLKOVÝCH LESŮ (ÖBf AG) POTVRZENA

Ve 12. čísle loňské Lesnické práce jsme přinesli zprávu o záměru Rakouské vlády odprodat určitou část plochy spolkových lesů (15-20 %) k vyrovnání schodku státního rozpočtu. Jako náhradu mají ÖBf AG dostat do držení tři jezera a další stojaté vody v celkové hodnotě 3 mld. ATS. Na tiskové konferenci (23. října ve Vídni) o této problematice hovořil ministr lesů a životního prostředí W. Molterer. Kromě několika informací z této konference se zmíníme ještě o redakčním komentáři časopisu Holzkurier, který se rovněž uvedenými otázkami zabývá. Je zřejmé, že záměr vlády vzbudil živý ohlas a věnuje se proto jeho objasnění značná pozornost.

Ministr Molterer zdůraznil, že v novém lesním zákoně, jehož návrh je již v parlamentu, bude zachován zákaz prodeje strategicky důležitých rezerv pitné vody. Výjimky budou přicházet v úvahu pouze v místech, kde územní organizace (města a obce) prokážou nezbytnost vlastní potřeby. V úvahu bude přicházet také výměna určitých částí jezer a pobřeží. V každém případě musí být zachován přístup veřejnosti k jezerům. Zákon bude rovněž obsahovat zákaz prodeje strategicky důležitých lesů. Podtrhl také, že lesní a vodní zákon si zachovají platnost bez ohledu na současné majitele. Ministr připomenul, že pro pitné a užitkové účely se využívají jen 3 % celkových rakouských zásob pitné vody. Pokud jde o prodej části spolkových lesů uvedl, že se uskuteční především v rozptýlených a okrajových porostech a poslouží k posílení selských podniků. Strategické, tedy v nejširším slova smyslu nepostradatelné lesy nebudou určeny k prodeji.

Redakční komentář ve 40. čísle časopisu Holzkurier, pod titulkem “Geht es noch ein Mal gut?” (Bude ještě někdy dobře?), upozorňuje, že Rakouské spolkové lesy představují “rodinné stříbro” a je proto nutné, aby ministr lesů a životního prostředí jen tak nehodil na trh svěřený balík akcií. Zemské zemědělské komory jsou připraveny získat pro své zemědělce vše co bude možné. Především pro Salcbursko, kde je největší plocha spolkových lesů, je tam největší zatížení různými služebnostmi, nejsou tam velké pilařské závody a je tam mimořádně kvalitní vlákninový smrk. Naproti tomu se tamější zemská vláda pokouší získat lesy do svého vlastnictví, neboť v minulosti (od roku 1816) jí patřily.

V další pasáži autor komentáře uvádí, že ÖBf AG mají nyní 821 400 ha lesů a zaznamenaly čistý přírůst plochy 2300 ha, kdežto úbytek byl pouze 230 ha. Hodnota starých ploch je navíc mnohem nižší než ploch nových (48 mil. proti 109 mil. ATS) a nové plochy se nyní nabízejí k prodeji. Autor se ptá: Proč se má prodávat “rodinné stříbro”? Za značně náročné považuje rovněž zorganizování správy vod, které převezmou spolkové lesy. Vyzvedává skutečnost, že ÖBf AG jsou dnes skutečnými ochránci přírody, jak říká, nikdy nebyly tak “zelené” a přitom mají nejlepší hospodářské výsledky za dobu své 75leté existence. Hospodaří bez deficitu, což není u státních lesů v jiných státech tak obvyklé. Rok 1999 ukončily s čistým ziskem 377 mil. ATS a v minulých třech letech daly do státní pokladny jednu miliardu ATS. V závěru autor zdůrazňuje, že bude zapotřebí, aby finanční prokuratura posoudila, zda ceny prodávaného lesa dosahují optimální výše.

Holzkurier 40 a 4/2000, Proch

JAPONSKO IMPORTUJE Z EVROPY REKORDNÍ MNOŽSTVÍ ŘEZIVA

Několik všeobecných údajů o Japonsku

Celková rozloha: 377 855 km2; plocha lesů: 251 400 km2 (lesnatost 70 %); počet obyvatel: 177 mil.; hustota osídlení: 336 obyv./km2; nezaměstnanost: 4,6 %; export: 47 548 mld. jenů (JPY); import: 35 268 mld. JPY.

Japonský dovoz řeziva - prognóza 2000 (1999) v mil. m3

Severní Amerika: 4,3 (4,5); Evropa: 2,2 (1,9); Rusko: 0,55 (0,45); Nový Zéland/Chile: 0,65 (0,66); Jihovýchodní Asie: 0,97 (0,92); celkem: 8,7 (8,4).

Japonský dovoz řeziva z Evropy v roce 1999 (tis. m3)

Finsko: 673; Švédsko: 587; Rakousko: 464; Německo: 47; Česko: 43; Norsko: 24; Holandsko: 12; Francie: 7; Litva: 5; Estonsko: 3; celkem: 1870.

Po dvou letech krize se japonské hospodářství opět vzpamatovalo a v roce 2000 se předpokládal mírný růst - o 1,5 %. Nezaměstnanost se přes úpadek mnoha bank a pojišťoven pohybovala okolo 4,6 %. Zotavení bank a pojišťoven si vyžádalo masivní finanční podporu vlády. Státní dluh tak činí 645 bil. jenů (JPY - 100 jenů = 37 Kč), což představuje 130 % japonského HDP. Japonsko je nejvíce zadluženou zemí z členských států OECD (ČR je členem OECD). Ratingová agentura Japonsko přeřadila z hodnocení Aa1 do Aa2. V Japonsku se v roce 2000 počítalo s postavením 1,2 mil. bytových jednotek (z toho ze dřeva 560 tis. b. j.). Odhadovalo se, že se doveze 8,7 mil. m3 řeziva. Z toho ze Severní Ameriky 4,3 mil. m3 a z Evropy 2,2 m3. Pro Evropu to znamenalo rekordní výši vývozu. Bylo to zřejmě vlivem slabé evropské měny EURa a silného jenu. Odhadovalo se, že v roce 2001 by mohl japonský import řeziva dosáhnout až 3 mil. m3. Kromě jiného se evropskému řezivu dáva přednost s ohledem na sušení (podobně je tomu při dovozu do USA). Další vývoj dovozu řeziva do Japonska bude do značné míry záviset na kursech dolaru, eura a jenu. Závěrem článek konstatuje, že japonský dřevařský průmysl je v defenzivě, a to i přes velké zásoby dřeva v lesích - 3,5 mld. m3. Soudí se, že na to mají vliv vysoké náklady na těžbu a pořez dříví.

Holzkurier 45/2000, Proch

HLAVNÍ SVAZ ZEMĚDĚLSKÝCH A LESNÍCH PODNIKŮ RAKOUSKA

Třetího lesnického fóra v Kostelci n. Č. l. (23. - 24. 11. 2000) se zúčastnil prezident hlavního svazu zemědělských a lesních podniků Rakouska (Hauptverband der Land und Forstwirschaftsbetriebe Österreich) Dipl. Ing. Stefan Schenker, který nám poskytl informační leták o poslání svazu.

Odpovědnost za zemědělskou a lesní půdu

Svaz zastupuje zájmy soukromých majitelů lesních a zemědělských podniků Rakouska. Kořeny svazu sahají až do roku 1807, kdy byla založena c. a k. zemědělská společnost. Členství ve svazu je dobrovolné. Hlavní svaz reprezentuje celkovou plochu lesa okolo 800 tis. ha, z toho 85 % je lesní půda a 15 % zemědělská. Svaz tak zastupuje více než 20 % lesní půdy Rakouska (Rakouské spolkové lesy AG obhospodařují 15 %). Odpovědná péče o les je dána “smlouvou generací”, kdy se současní majitelé cítí jako správcové majetku příštích generací. Velmi oblíbená je věta: “Půdu máme pronajatou od našich dětí”, což pro lidi žijící ze zemědělské a lesní půdy rozhodně nejsou prázdná slova.

Poskytovatelé pracovních příležitostí ve venkovských oblastech

Tyto podniky poskytují práci pro 11 tisíc lidí od lesmistra po lesní dělníky, což má mimořádný význam. V těchto oblastech by jinak velmi rychle vzrostl počet nezaměstnaných.

Lesní závody - spolehlivý dodavatel suroviny

Rakouské lesní závody jsou velmi důležitým dodavatelem suroviny pro pily, papírny, pro továrny na výrobu desek a pro další dřevozpracující průmysl a pro řemesla. V těchto oborech nachází práci 100 tis. lidí.

Utváření krajiny - pilíř cizineckého ruchu

Rozmanitost a krása krajiny, ke které přispívá trvale udržitelné hospodaření v lese, je předpokladem atraktivity Rakouska jako země turistického ruchu. Les je tak důležitým hospodářským faktorem, který přináší pozitivní výsledky.

Naše úkoly

Vedle aktivní poradenské činnosti a péče o naše členy zpřístupňujeme široké veřejnosti význam lesního hospodářství a zemědělství. Považujeme se za nezbytný doplněk veřejných zařízení a zastupujeme naše členy: v hospodářských záležitostech; v ekologických otázkách; v politické rovině.

Naše cíle

Cíle našeho svazu sledují: především udržení a rozvoj soukromého vlastnictví a podnikatelskou svobodu; zdravý les a úrodnost při současné výrobě potravin, surovin a při poskytování služeb; hospodářské užitky právě tak jako ochranné a další užitečné účinky lesa

Hauptverband der Land und Forstwirschaftsbetriebe Österreich - informační leták, Proch

KAM SMĚŘUJE LESNÍ TECHNIKA V 21. STOLETÍ?

To bylo téma pracovního okruhu “Trendy lesního hospodářství” při odborné konferenci KWF 13. září 2000 v Celle/D. Historie lesní techniky je velmi mladá. Před 50 lety ještě čistá ruční a jiná animální práce a dnes plně mechanizované těžební postupy na vysokém stupni vývoje. V lesích na plochách do 30 % sklonu platí dnes skandinávský slogan “Žádnou nohou po zemi, žádnou ruku na dřevo”.

Poznatky Skandinávie (ref. Jan Sondell) hovoří o 2-3 směnném provozu harvestorů s roční výkonností až 100 tis. m3 na stroj. Současné hlavní problémy jsou ve vývoji lepšího logistického systému pro technologický řetězec od těžby přes transport automobilovými soupravami (až 60 t) až ke zpracovateli s využitím GPS (globální poziční systém). Velký význam má zkrácení časového pohybu dříví z lesa až do závodu s cílem současných 2-8 týdnů výrazně zkrátit. Velký problém je také v nepřesném měření průměru; východiskem je bezdotykové měření. Význam strojních kombinací, jako harvarder nebo forester, je spatřován jen ve specifických případech. Závěr: harvestorové technologie mají při správném využití budoucnost, měřící technika vyžaduje velké zlepšení.

Josef Stratmann nastínil otázku - pěstování lesa-lesní technika: Kdo komu slouží? Formuloval požadavky pěstování lesa na lesní techniku jako: ochrana půdy, snížení odběru živin, ochrana zůstávajícího porostu, šetrnost vůči zmlazení a stanovišti odpovídajícím dřevinám s trendem na větší podíl listnáčů. Prof. Heinemann poukázal při těchto požadavcích na potřebu konkurenceschopnosti evropského LH vůči plantážnímu pojetí LH např. v Chile nebo na Novém Zélandě a projevil přání takového obrazu lesa, který vychází vstříc moderním těžebním metodám. Walter Warkotsch soudí, že velké větrné kalamity, které v tomto desetiletí postihly Evropu (Wiebke, Lothar) budou mít velký vliv na cíle pěstování lesa. Lesní technika a pěstování lesa musí být schopny týmové práce, což se neobejde bez kompromisů na obou stranách.

Erki Kare (Timberjack) informoval o druhém prototypu kráčecího harvestoru a jeho zlepšeních. Technickým cílem je bezdotykové měření těžených sortimentů. Ekologickým cílem je minimalizovat škody na půdě, lepší rozložení vah a protizkluzová regulace u kolových podvozků.

Hohenlohe-Waldergurg spatřuje vývojový trend u traktorů v jejich ještě širších a větších pneumatikách, prosadí se přibližovací výkyvný drapák (vedení nákladu, rampování, ergonomie a komfort). Prosazované kombinované traktory s otočnými klanicemi nebo s klembank, navijákem a přestavitelnými klanicemi, umožňující nasazení prakticky ve všech podmínkách, však přináší těžké a drahé stroje. Končil sloganem - dobrý stroj pro špatné lesní hospodářství.

Johanes Loschek vidí z rakouského hlediska pozitivně nárůst lanovkového přibližování v posledních desetiletích. Přesto však je při 70 % nesjízdných terénů podíl lanovek na těžbě jen 15%. Požadavky lanovkových technik na lesníky spatřuje v podpoře těžebních metod celých stromů, v okrajovém zmlazování a zvýšení výtěže pro lanovkovou trasu. Montážní a demontážní náklady jsou konstantní a tak organizační a plánovací příprava při nasazování lanovek má ještě větší význam než u jiných těžebních postupů. U probírek vidí budoucnost v nasazení kráčecích harvestorů v kombinaci s lanovkou v sortimentové metodě. Další vývoj lanovek má být orientován na automatizaci provozu, zdokonalení montážních pomůcek, nucené uvolňování vyklizovacího lana z vozíku a samootvírací úvazky.

O vývoji technologií výroby energického dříví hovořili Weisler a Frommherbst. Současná cena topného oleje činí na CO2 neutrální palivové dříví opět ekonomicky zajímavým. Bavorsko má již plošnou síť tepláren na bázi dřeva, Baden-Württemberk vidí cíl v 5% podílu dřeva na výrobě tepla.

Podle Österreichische Forstzeitung 11/2000, šve

TREND TOPENÍ DŘEVEM V RAKOUSKU TRVÁ

Podle údajů Dolnorakouské zemědělské komory stoupla v posledních 20 letech v Rakousku spotřeba energie o 20 %. S podílem obnovitelných zdrojů na této spotřebě ve okolo 11,5 % zaujímá Rakousko po Novém Zélandu (17 %), Finsku (17 %) a Švédsku (14 %) v mezinárodním srovnání špičkové místo. Z celkové produkce 140 PJ, připadající na obnovitelné zdroje, zaujímá dřevo 70 %. Připočte-li se energetické využití výluhů v průmyslu papíru a celulózy, je to pak 86% podíl produktů na bázi dřeva.

Údaje z roku 1999 jsou rekordní. V tomto roce bylo instalováno 4390 nových kotlů pro spalování dřeva ve formě štěpek a pellet, z toho 42 velkých (nad 1 MW), 159 středních (100 kW - 1 MW) a 4186 malých (pod 100 kW). Celkový počet provozovaných malých topenišť k počátku roku 2000 dosáhl 26 890 kusů a celkový instalovaný výkon poprvé překonal hranici 1 GW (1075 MW). Středních topenišť je k témuž datu 2638 kusů s výkonem 762 MW a velkých topenišť 383 s výkonem 831 MW. Celkový instalovaný výkon topenišť pro spalování štěpek, pellet a kůry je 2668 MW (1,5 x JE Dukovany - pozn. šve). Razantní vývoj byl zaznamenán u instalace topenišť spalujících dřevné pellety, která se na nově instalovaných podílejí více jak polovinou. Ofenzivní strategie producentů pellet a výrobců kotlů vede k průniku tohoto typu paliva i do městských podmínek. Spalování pellet se tak dostává do soutěže se spalováním štěpek.

Podle zkušeností je pro instalovaný výkon 1 MW potřeba 1000 m3 dřeva a kůry ročně. To pro uvedený výkon 2668 MW představuje 2,7 mil m3, což je příznivé pro trh zbytkového a nadbytečného dřeva (zařízení průmyslu papíru a celulózy nejsou zahrnuta). Lesní štěpka se podílí 30 %, větší část je kryta pilařským odpadem a kůrou.

V posledních 2-3 letech se rozvíjí intenzivněji výstavba malých tepelných zařízení pro rozvod tepla na malé vzdálenosti (teplárenské minisítě, společný kotel pro několik blízko stojících domů). Za uvedenou dobu jich bylo realizováno přes 300.

Podstatný vliv na zesílený nárůst výstavby topenišť na pellety měl růst ceny topných olejů. Přínosem byla také finanční podpora v rámci výměny (ekologizace, modernizace) topenišť. Naproti tomu liberalizace elektřiny a zemního plynu neovlivňuje spotřebu biomasy tak příznivě a činí cíle a závazky z Kjóto (snížení emisí CO2 z fosilních opaliv) hůře dosažitelné. Z těchto důvodů zůstává požadavek na ekologizaci daňového systému a zavedení účelových poplatků za fosilní paliva nezměněn a je naprosto oprávněný. A také proto, že: “Příští naftová krize určitě přijde”.

Podle Österreichische Forstzeitschrift 11/2000, šve

NĚKOLIK ÚDAJŮ O DŘEVAŘSKÝCH VELKOPODNICÍCH STORA - ENSO TIMBER A SCHWEIGHOFER AG

Portfolio trhu dřeva Stora - Enso

Evropa 60 %, východní Středomoří 14 %, Asie 18 % (Japonsko 16 %), USA 5 %, Austrálie 3 %. Spotřeba dříví: 10 mil. m3/rok, počet závodů: 18 (Finsko, Švédsko, Rakousko, Česká republika), produkce řeziva 5,5 mil m3/rok, hoblování: přes 1 mil. m3/rok, počet pracovníků: 3700.

Schweighofer AG

Závody: 6 (Rakousko, Česká republika), další rozšíření: Lamco, Sollenau (Rakousko) obrat: 6 mld. ATS/rok, počet pracovníků: 1600.

Holzkurier 33/2000, Proch

BIOTEPLÁRNY V RAKOUSKU - STANDARDY A TRENDY

Vedle více než 500 tis. domácností vytápěných v Rakousku dřívím je také asi 25 tis. bytových jednotek, kterým je teplo dodáváno dálkovým rozvodem z tepláren spalujících biomasu, převážně dříví ve formě štěpek. Koncem roku 1999 bylo v provozu již více než 500 těchto zařízení. Jejich výstavba je podporována ze společenských prostředků a je proto zájem, aby nové bioteplárny byly projektovány a provozovány s vysokou ekonomickou efektivností. Ministerstvo zemědělství přistoupilo k nové formulaci standardů pro podporu biotepláren, opírajíce se o nejnovější poznatky výzkumu. Využívá se k tomu také mezinárodní srovnávací projekt BIOCOST, do něhož je zahrnuto po 20 bioteplárnách ze Švédska, Dánska, Francie a Rakouska. Projekt, ošetřený v Rakousku Agenturou pro využití energie, přinesl pozoruhodné poznatky. Tak např. skandinávské země v široké míře využívají jako součást kotelny vodní akumulátory tepla, z nichž se teplo předává do topných radiátorů podle momentální potřeby. Pro doplňování tepla do akumulátorů pak postačí topeniště nižší výkonnostní kategorie, pracující však převážně na plný výkon, tedy v nejhospodárnějším režimu. Také se ukázalo, že zásoba štěpek před kotlem je v Rakousku 6-7x větší než v jiných zemích, kde se pracuje s přesným harmonogramem dodávek paliva od distributora ke spotřebiteli. Malé sklady snižují investiční náročnost, což je významný ukazatel kvality technického plánování. Investiční náklady na vyrobenou MWh tepla jsou v Rakousku oproti Švédsku více než dvojnásobné.

Nové standardy pro podporu projektů tepláren na biomasu požadují pečlivé projektování systému a dosažení 4 tis. hodin plného výkonu kotle ročně, což předpokládá zařazení vodního akumulátoru tepla a jištění nutného špičkového výkonu kotle fosilním palivem, jehož energetický podíl však nesmí přesáhnout 20 % tepelné hodnoty spotřebovaného paliva.

Zvlášť důležitý je kvalitní projekt dálkové rozvodné sítě tepla, protože se na investičních nákladech podílí 35-55 %. Požaduje se, aby na běžný metr sítě připadal prodej nejméně 1200 kWh prodaného tepla. Tržní podmínky a konkurence s fosilními palivy vyžadují projektování biotepláren s nejvyšší investiční účinností a hospodárností provozu. To se odráží v trendu posledních let - v orientaci na malé společné biokotelny o výkonu do 100 kW s “mikrosítí” rozvodu tepla jen do několika blízko stojících domů. V současné době pracuje v Rakousku již asi 300 takových zařízení a tento trend silně stoupá.

Podle Österreichische Forstzeitschrift 11/2000, šve

FÓRUM LESNICKÝCH SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ

První mezinárodní fórum lesnických sdělovacích prostředků se konalo 6.-8. září 2000 pod záštitou příslušné komise Spojených národů a evropské Lesnické komise FAO za účasti 60 odborníků ze 16 států. V závěru jednání bylo přijato hlavní téma, na něž se má soustředit práce s veřejností v nejbližších letech; tímto tématem má být zdůrazňování obnovitelnosti lesa jako významného přírodního zdroje a obnovitelnosti dřeva jako důležité suroviny.

Důvodem je okolnost, že jsou tato odvětví, ekologicky i hospodářsky významná právě svou obnovitelností (les i nezastupitelností) neustále v globalizované ekonomice zatlačována do pozadí zájmu. Dřevo pak naprosto neobstojí v soutěži s jinými materiály - ocelí, hliníkem, plasty a betonem. “Ocelářská aliance” např. věnuje na ofenzivní reklamu (i proti dřevu) jen v Severní Americe 100 mil. USD. Propagace lesa a dřeva s hlediska obnovitelnosti je - především v Evropě - teprve v začátcích.

Österreichische Forstzeitung, 12/2000, Čk

EVROPSKÉ MALOLESY BEZ NOVÝCH MYŠLENEK

Jako z modlicích mlýnků se opakovaly známé argumenty na sněmování majitelů malých lesů ze 7 evropských zemí, které se konalo v září 2000 v Hannoveru: certifikace je rozhodnutí bez nás, žádáme větší podporu státu, dokument Natura 2000 je nutno přepracovat. Podrobnější stanovisko je zřejmé ze závěrečné proklamace (zkráceno):

• Odpovědnost za les musí zůstat majiteli, svobodu obhospodařování nelze omezovat.
• V celé Evropě je nutno posilovat nestátní lesní hospodářství a podporovat tento trend zejména v kandidátských zemích EU.
• Evropské lesy potřebují regionální lesnickou politiku. Uplatňování strategie EU a odpovědnost Evropské komise vyžaduje objasnění.
• Je třeba omezit pokyny pro chráněné oblasti a ochranu přírody, protože již samo trvalostní lesní hospodářství zahrnuje ochranu přírody. Ztráty z omezení těžeb musí být uhraženy, přímo i formou daňových úlev.
• Přezkoumání vyžaduje také kompatibilita směrnic pro chráněná stanoviště fauny a flóry (FFH - Fauna-Flora-Habitat) v hospodářských lesích. Zákaz zhoršování nesmí vyústit do zákazu jakékoli změny.
• Při úvahách o dalším vývoji regionů je nutno více přihlížet k lesnickým opatřením.
• Škody způsobené na lesích imisemi je nezbytné hradit.
• Je třeba revidovat všechny předpisy, které brání vyššímu využívání dřeva v různých hospodářských odvětvích.

Österreichische Forstzeitung, 12/2000 (Michael Fehrle), Čk

NÁMITKA PROTI DOKUMENTU NATURA 2000

Skutečnost, že chráněné oblasti fauny a flóry (FF-Habitat) vyhlašují zemské vlády, aniž jsou povinny jednat o tom s majiteli lesů, přinesla vzápětí nutně problémy. V Rakousku se již vyskytl první případ úspěšného odvolání majitelů lesů proti úředně vyhlášenému rozsahu FFH v jedné alpské oblasti (Eisenerzer Alpen). Sporné rozhodnutí řešil soud Evropské unie, a na základě jeho rozhodnutí příslušný orgán zemské vlády zmenšil původní rozlohu chráněné oblasti z 9800 ha na 4400 ha a částečně upravil i její strukturu. Důvodem odvolání byla skutečnost, že v chráněném území musí majitelé lesů počítat s těmito omezeními: předpisem cílových dřevin, schvalování dopravní sítě, zákazem holosečí a zákazem stavby malých vodních elektráren.

Österreichische Forstzeitung, 12/2000, Čk

VRBA BÍLÁ V LUŽNÍCH LESÍCH

Dřevo vrby bílé často nebylo ceněno ani tolik, jako její proutí, vhodné pro košíkářské výrobky.- využívá se v Evropě lokálně v drobném truhlářství, při výrobě hraček a sportovních potřeb, jinak také v papírenském průmyslu a ovšem i jako palivo. O to větší je její ekologický význam v lužních biotopech, které v Evropě patří k nejohroženějším. Byla také proto navržena k vyhlášení za “dřevinu roku”. Ochránci přírody právem poukazují na to, že úbytek lužních lesů, kde je tato dřevina domovem, a využívání jejich stanovišť k jiným hospodářským činnostem zvyšuje nebezpečí lokálních záplav, které je stále aktuálnějším problémem.

Vrba bílá je pro lužní stanoviště, zvláště tzv. měkký luh, mimořádně dobře morfologicky vyzbrojena. Její hluboké kořeny snášejí střídavý pokles hladiny vody, ale nevadí jim ani záplavy a stojatá voda - mají totiž zvláštní morfologickou stavbu (podobně jako další vrby měkkého luhu): jsou vybaveny dutinami, jimiž se pod hladinu přivádí pro život nezbytný kyslík. Velkou výhodou je také obrovská regenerační schopnost této dřeviny.

Österreichische Forstzeitung, 12/2000, Čk