CELOSPOLEČENSKÉ FUNKCE LESŮ A OBJEKTIVIZACE JEJICH HODNOCENÍ
Doc. Ing. Ilja Vyskot, CSc. - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU v Brně
Jedním ze společných stěžejních problémů Evropské unie i České republiky je stav přírodního a životního prostředí, podmiňující další společenský i hospodářský rozvoj. Dominantní složkou přírodního prostředí se zásadním vlivem na kvalitu životního prostředí lidské populace jsou lesy. Jejich stav není dobrý. Jsou devastovány a degradovány vlivem společnosti. Komerční produkce dřeva byla prioritou celá staletí a lesnictví je zařazeno do průmyslových odvětví. Empirická poznání a výsledky vědy však jednoznačně prokázaly dominanci životodárných přírodních účinků lesů, účelově donedávna pojímaných jako vedlejší “mimoprodukční funkce”.
POLYFUNKČNÍ VÝZNAM LESŮ
Nastupující novodobé lesnické pojetí integrovaného polyfunkčního hospodaření tak přijímá filozofii rovnocenného významu všech funkcí lesů, včetně dřevní produkce, pro život lidské populace pojmem celospolečenské funkce lesů, nebo prostě funkce lesů. Tzv. mimoprodukční funkce jsou již jen archaickým vyjádřením postupně se měnících hierarchií uplatňování lidských zájmů v lesích. Víme, že vše, co les “umí” a poskytuje, je hmotnou či nehmotnou produkcí lesního ekosystému. V těchto souvislostech ztrácí smysluplnost uměle “vybudované” účelové pojmy funkčních externalit a internalit, stejně jako diferenciace tzv. řízených a samovolných funkcí.
Rovnocenný význam funkcí lesů však neznamená jejich rovnost věcně hodnotovou (kvantitativní). Schopnost lesů poskytovat funkce je velmi diferencovaná a vytváří synergie ekosystémových účinků (podmínky a vlivy stanoviště v interakci s druhovou, věkovou a prostorovou strukturou porostů dnes dominantně kulturních lesů). Tržní mechanismy v lidské společnosti vyžadují umění vyjádřit celospolečenské funkce lesů v hmotné, resp. hodnotové dimenzi a umožnit tak jejich společenské a finanční ocenění. O vyřešení tohoto problému se snaží všechny evropské lesnické instituce. Vágnost dosavadních řešení má několik příčin:
- filozofii účelovosti (záměna funkční schopnosti lesů za diktovaný účel),
- ekonomicko-komerční přístup bez věcně hodnotové objektivizace funkcí lesů,
- nerespektování ekosystémové podstaty funkcí lesů,
- nedostatek soustavných věcných podkladů pro objektivizaci funkcí lesů.
POJETÍ FUNKCÍ LESŮ V ČESKÉ REPUBLICE
V těchto dimenzích osciluje i současné pojetí funkcí lesů v České republice. Lze je charakterizovat takto:
- funkcemi lesů je chápáno naplňování aktuálních účelových požadavků společnosti na les, nikoliv skutečné (existenčně trvale nezbytné) funkční schopnosti lesních porostů,
- funkce lesů jsou pojímány preferenčně diferencovaně, s přetrvávající (i podvědomou) prioritou váhy funkce dřevoprodukční - legislativně, hospodářsky, ekonomicky,
- funkční integrace lesů je proklamována, ale nepochopena,
- mimodřevní funkce jsou zákonem uplatňovány pouze v lesích mimo kategorie lesů hospodářských,
- kategorizace lesů rozděluje lesy podle aktuálních účelových požadavků, bez znalosti skutečné funkční schopnosti lesních porostů, administrativním rozhodnutím, určujícím oddělení plné a omezené dřevní produkce v lesích,
- hodnocení a oceňování lesů je záležitostí pouze lesního pozemku a porostní dřevní produkce,
- současné způsoby hodnocení funkcí lesů (mimo dřevní produkci) nejsou exaktními analýzami jejich funkčních schopností.
Typizační přehled způsobů (analogický s evropským) dokazuje, že nejsou směrovány na podstatu a hodnotovou kvantifikaci funkcí. Základem není exaktní analýza schopností lesa poskytovat funkce, ale spíše hodnocení společenské potřeby, jakou funkci a za jakého úsilí má les v daném čase a prostoru plnit. Všechny současné metody ve svých praktických aplikacích pro středoevropské podmínky citelně postrádají:
- systémovou homogenitu funkcí lesů,
- exaktnost podkladových hodnotových údajů funkcí lesů,
- kvantitativní hodnotové vyjádření funkcí lesů,
- jednotnou komparativní hladinu funkcí lesů.
Způsoby hodnocení celospolečenských funkcí lesů
MERITORNÍ (deduktivní)
* teoretické
* odvozené
* bilanční
EMPIRICKÉ (subjektivní)
* popisné
* odhadové
* bodovací
EKONOMICKÉ (monetární)
* nákladové
* kalkulační
* substituční
Při uplatňování funkčně integrovaného lesního hospodářství je třeba vycházet z odpovídající filozofie, systémové koncepce a řešitelských principů:
- objektivizovaného pojetí a systematiky funkcí lesů,
- ekosystémového přístupu k hodnocení funkcí,
- exaktní kvantifikace optimální i aktuální hodnoty funkcí,
- funkční hodnotové klasifikace jako nástroje praktických aplikací.
PROJEKT HODNOCENÍ FUNKCÍ LESŮ
V těchto intencích je zpracováván dlouhodobý státní projekt programu péče o životní prostředí MŽP ČR “Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesů České republiky jako podklad pro jejich oceňování”. Řešitelským pracovištěm je oddělení tvorby a ochrany krajiny Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně, garantem pak odbor ochrany lesů ministerstva životního prostředí. Koncepce projektu vychází z proponovaných záměrů funkčně integrovaného lesního hospodářství a nového pojetí funkcí lesů v České republice:
- funkční využívání lesů je postaveno na skutečných funkčních schopnostech lesních porostů, nikoliv pouze na aktuálních, vymezených účelových požadavcích společnosti,
- všechny funkce lesů mají pro společnost rovnocenný životodárný význam,
- rovnocenný význam funkcí lesů však neznamená jejich rovnost “věcně hodnotovou”,
- schopnost lesů produkovat “věcnou hodnotu - kvantitu” funkcí je velmi rozdílná a vyplývá z ekosystémových podmínek a limitů,
- velmi rozdílný je i stupeň intenzity společenského využívání funkčních schopností lesů,
- kategorizace lesů vychází ze skutečných schopností lesních porostů produkovat funkce, v souladu s požadavkem společenské naléhavosti “jakou funkci musí les v daném čase a prostoru nezbytně plnit”.
Systémové řešení hodnocení funkcí lesů je založeno na objektivní kvantifikaci:
- Reálného potenciálu funkcí lesních porostů - exaktně kvantifikovaných funkčních schopností lesních porostů (hodnot produkovaných funkcí) v optimálně možných reálných ekosystémových podmínkách.
- Reálného efektu funkcí lesních porostů - exaktně kvantifikovaných funkčních schopností porostů (hodnot produkovaných funkcí) v aktuálních reálných ekosystémových podmínkách.
Reálný potenciál a aktuální reálný efekt exaktně stanovují funkční schopnosti porostů v objektivní poloze, nezávislé na okamžité společenské potřebě, která může být časově i věcně zcela subjektivní. Proto v této fázi nastupuje faktor “společenské naléhavosti” či intenzity nezbytné společenské potřeby, která určí současnou váhu funkčního prospěchu porostu. Je pak výhradně společenskou uzancí, jakým násobkem (koeficientem) či jiným subjektivním kritériem, aktuální společenskou potřebu zhodnotí.
- Faktor společenské naléhavosti (potřeby) funkcí lesních porostů - uzančně (administrativně) stanovený ukazatel (stupeň, koeficient) váhy aktuálního společenského prospěchu funkčních schopností porostů.
Významnou premisou kvantifikace a objektivního hodnocení je homogenní systematika funkcí lesů. Řadou autorů byly pro naše podmínky zpracovány různě koncipované a strukturované systemizace. Jsou však převážně účelové, postrádají ekosystémový základ (podstaty funkcí), funkce lesů neintegrují, naopak individuálně či typově diferencují. Místo funkčně integrovaného hospodaření je tak vytvářeno prostředí hospodaření funkčně diferencovaného, které odporuje pojetí proponované polyfunkčnosti lesů. Funkční integraci z pohledu systémové homogenity funkcí naplňují souběžně působící interakční skupiny celospolečenských funkcí v každé hodnocené jednotce lesa (viz tabulka 1).
STANOVENÍ HODNOT REÁLNÝCH POTENCIÁLŮ FUNKCÍ LESŮ
Z ekosystémového pojetí vyplývá, že funkční schopnosti lesních porostů jsou vymezeny limity a podmínkami jejich ekotopu a typu biocenózy. Tyto limity a podmínky ve svých prvcích a segmentech tvoří širokou škálu specifických exaktních determinantů, jejichž (jednotlivým funkcím) odpovídajícími synergiemi objektivně stanovujeme hodnotící funkční kritéria. Ty umíme parametrizovat a se značnou přesností kvantifikovat. Zdroji podkladových dat jsou lesnické a aditivní databáze České republiky, které shromažďují údaje geologické, pedologické, klimatické, hydrologické, geomorfologické, geobiocenologické, typologické i porostní (inventarizační a evidenční) - viz Schéma ekosystémového pojetí hodnocení funkcí lesů. Detailními analýzami byly zpracovány jejich hodnotové amplitudy pro plný rozsah podmínek České republiky a vymezeny exaktní hodnoty prvků funkčních kritérií pro podrobně specifikované stanovištní a porostní podmínky. Funkčními synergiemi je pak na rovnocenných hodnotových hladinách determinována kvantita potenciálů funkcí typů lesních porostů (RPfl). Rozsah kvantitativních dat potenciálů funkcí je ve velmi pestrých podmínkách našich lesů značný. Pro racionální praktické použití je zpracována výsledná sedmi- stupňová hodnotová stupnice (viz tabulka 2), “kódující” pod každým hodnotovým stupněm kvantity určujících funkčních kritérií a výslednou kvantitu reálného potenciálu funkce.
Hodnoty reálných potenciálů funkcí jsou souborně zpracovány pro všechny hospodářské soubory (HS) lesů České republiky (jako příklad viz tabulky 3 a 4). Tyto jednotky rámcového plánování posloužily nikoliv z aspektu hospodářského, ale vazbou přírodních a porostních poměrů. V rámci každého souboru jsou z databáze lesů ČR vydiferencovány porostní typy až do plošného zastoupení nad 2 % plochy HS a funkčně vyhodnoceny. Komplexní přehledné hodnotové klasifikace funkčních potenciálů lesů ČR jsou publikovány v monografii: Vyskot, I. a kol.: Potenciály funkcí lesů České republiky podle hospodářských souborů a porostních typů (MŽP ČR, 1999, 53 s.).
STANOVENÍ HODNOT REÁLNÝCH EFEKTŮ FUNKCÍ LESŮ
Reálný efekt funkcí lesů (REfl) vyjadřuje hodnotu skutečné funkční schopnosti (účinnosti) lesních porostů, vyplývající z jejich aktuálního “porostního” stavu. Zatímco reálný potenciál je vyjádřením optimálně možné funkční schopnosti, reálný efekt je mírou jeho konkrétního aktuálního naplnění. Podrobnými multikriteriálními analýzami byla hodnocena “určující” významnost funkčních “edifikátorů” stavu lesních porostů. Výsledkem jsou porostní kritéria, dominantně ovlivňující funkční účinnosti porostů. Jsou jimi věk, zakmenění a zdravotní stav v závislostech na porostních vývojových fázích a determinovaných vahách.
Vzhledem k funkčnímu potenciálu má jejich působení “redukční charakter”. Pro postupy stanovení reálných efektů funkcí jsou proto označována jako “funkčně redukční kritéria”. Rozsah tohoto příspěvku nedovoluje představit všechny potřebné podklady a postupové kroky řešení. Ty jsou však přehledně uvedeny v nedávno publikované monografii Vyskot, I. a kol.: Reálné efekty funkcí lesů České republiky (MŽP ČR, 2000, 34 s.).
VYUŽITÍ OBJEKTIVIZACE A KVANTIFIKACE FUNKCÍ LESŮ
Možnosti využití jsou velmi široké a zasahují oblasti nejen lesnické, ale i široce společenské. Základním vkladem jsou “vektory” koncepce funkčně integrovaného lesnického hospodaření s důrazy národohospodářskými i lesopolitickými. Je možné precizovat oblastní plány lesů (potenciály funkcí), díla hospodářských plánů, lesy objektivně kategorizovat, příp. společensky nezbytně rajonizovat. Lze exaktně stanovit újmy na funkcích lesů s dopady na životní prostředí. Přiřazením vhodných cenových relací je možné objektivně ocenit funkce lesů. S tím souvisejí i přesné výpočty dotací, kompenzací, případných sankcí a jiných náležitostí pro státní správu i směrem k vlastníkům lesů a lesním hospodářům. Znalost funkcí lesů a jejich kvantity je nezbytnou společenskou i vlastnickou potřebou.
ZÁVĚR
V zájmu každého vlastníka či správce lesa je vědět, “co jeho les” znamená nejen pro něho, ale i pro životní prostředí. Aktuálně i trvale. Je pak oprávněn žádat uznání a ocenění svého vkladu ve prospěch společnosti.
Tabulka 3: příklady reálných potenciálů celospolečenských funkcí lesů - HS 45
| Cílový HS | Plocha | Dřevinná | Holiny | Zastoupení | Reálný potenciál funkcí lesa - RPfl | |||||||
| (ha) | (ha) | (ha) | (%) | |||||||||
| 45 | 404 428 | 398 241 | 6187 | 16,8 | bio-produkční | ekologicko-stabilizační | hydricko-vodohospodářský | edafický půdoochranný | sociálně-rekreační | zdravotně-hygienický | ||
| Porostní typ | Plocha (ha) | Zastoupení (%) | BP | ES | HV | EP | SR | ZH | SRPfl | Třída RPfL | ||
| C1 | 70 759 | 17,17 | 5 | 1 | 2 | 3 | 3 | 5 | 19 | III | ||
| D1 | 56 352 | 14,15 | 5 | 2 | 2 | 3 | 4 | 5 | 21 | IV | ||
| M1P3 | 12 500 | 3,14 | 4 | 3 | 2 | 3 | 4 | 5 | 21 | IV | ||
| D1P3 | 11 865 | 2,98 | 4 | 2 | 2 | 3 | 4 | 5 | 20 | III | ||
| D1P4 | 9 559 | 2,40 | 5 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 20 | III | ||
| M1P4 | 8 053 | 2,02 | 5 | 2 | 2 | 3 | 4 | 5 | 21 | IV | ||
| C6 | 6 715 | 1,69 | 5 | 3 | 2 | 3 | 3 | 5 | 21 | IV | ||
| M1P6 | 6 176 | 1,55 | 5 | 2 | 2 | 3 | 5 | 5 | 22 | IV | ||
| D6 | 5 993 | 1,50 | 5 | 4 | 2 | 3 | 3 | 5 | 22 | IV | ||
| M1P5 | 5 716 | 1,44 | 5 | 3 | 2 | 3 | 5 | 5 | 23 | IV | ||
Vysvětlivky:
| Porostní typ: | C - čistý, | > 90 %, | dřevina: | 1 - SM | Z - základní, | 31-50 %, | dřevina: | 5 - DB |
| D - dominantní, | 71-90 %, | 3 - BO | P - přimíšený, | 11-30 %, | 6 - BK | |||
| M - majoritní, | 51-70 %, | 4 – MD |
Tabulka 4: příklady reálných potenciálů celospolečenských funkcí lesů - HS 73
| Cílový HS | Plocha | Dřevinná | Holiny | Zastoupení | Reálný potenciál funkcí lesa - RPfl | |||||||
| (ha) | (ha) | (ha) | (%) | |||||||||
| 45 | 404 428 | 398 241 | 6187 | 16,8 | bio-produkční | ekologicko-stabilizační | hydricko-vodohospodářský | edafický půdoochranný | sociálně-rekreační | zdravotně-hygienický | ||
| Porostní typ | Plocha (ha) | Zastoupení (%) | BP | ES | HV | EP | SR | ZH | SRPfl | Třída RPfL | ||
| C1 | 28 701 | 55,41 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2 | 4 | 18 | III | ||
| D1 | 3 251 | 6,28 | 3 | 4 | 3 | 3 | 3 | 4 | 20 | III | ||
| D1P6 | 1 111 | 2,14 | 4 | 4 | 3 | 4 | 3 | 4 | 22 | IV | ||
| Z1eZ9x | 1 025 | 1,98 | 2 | 3 | 3 | 3 | 4 | 4 | 19 | III | ||
| M9xP1e | 858 | 1,66 | 1 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2 | 15 | II | ||
| M1eP9x | 808 | 1,56 | 2 | 2 | 3 | 3 | 4 | 4 | 18 | III | ||
| D9x | 752 | 1,45 | 2 | 1 | 3 | 3 | 2 | 2 | 13 | II | ||
| Z9xP1eP4 | 610 | 1,18 | 1 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2 | 15 | II | ||
| C9x | 584 | 1,13 | 2 | 1 | 3 | 3 | 2 | 2 | 13 | II | ||
| D1e | 559 | 1,08 | 1 | 1 | 3 | 3 | 3 | 4 | 15 | II | ||
Vysvětlivky:
| Porostní typ: | C - čistý, | > 90 %, | dřevina: | 1 - SM | Z - základní, | 31-50 %, | dřevina: | 6 - BK |
| D - dominantní, | 71-90 %, | 1e - SM exot. | P - přimíšený, | 11-30 %, | 9x - ostatní listnáče | |||
| M - majoritní, | 51-70 %, | 4 – MD |