LESNICKÁ VÝROČÍ - LEDEN 2001

Phdr. Jiří Uhlíř, emeritní profesor SLŠ Trutnov a řádný člen Obce spisovatelů

· 1. 1. 1876 - v Praze se narodil František Bezecný - Benkovčan, lesní revident, absolvent lesnické školy v Písku (1896 - 98) lesnický a myslivecký spisovatel a redaktor. Zemřel 15. 4. 1949 v Praze (viz LP 1999, s. 146).

· 6. 1. 1956 - v Plzni zemřel profesor Ing. Dr. Tech. Josef Sigmond, profesor Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze (1921 - 1938), kde přednášel pěstění lesů a nauku o lesním stanovišti. Vynikl jako zvelebovatel plzeňských a černokosteleckých lesů a výzkumník. Narodil se 18. 4. 1868 v myslivně na Hrádku u Plzně (viz LP 1998, s. 122, s. 190 - 191).

· 11. 1. 1886 - se narodil Ludvík Štětka, významný český myslivecký redaktor a spisovatel. Redigoval 40 let časopis Česká myslivost, 22 let časopis Myslivecká besídka, Listy lovecké aj. Napsal řadu mysliveckých příruček, kalendářů i beletristických knížek. Zemřel počátkem října 1946 v Praze.

· 17. 1. 1926 - se narodil v Dobrušce Doc. Dr. Ing. Vladislav Martinek, CSc., lesnický entomolog, výzkumník a ochranář, bývalý vedoucí oddělení ochrany lesů ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve Zbraslavi - Strnadech. Po maturitě (1946) na gymnáziu v Náchodě vystudoval lesní inženýrství na VŠZLI ČVUT v Praze (1946 - 1950) a zde v r. 1954 obhájil kandidátskou práci o problematice lýkožrouta smrkového. Z fakulty odešel jako odborný asistent LF (1954 - 1958) a pak 30 let až do důchodu působil jako vědecký pracovník, výzkumník a vedoucí oddělení ochrany lesů VÚHLM ve Zbraslavi - Strnadech (1958 - 1988), od r. 1975 docent VŠZ v Praze. Zabýval se především lesnickou entomologií a bionomií lesních škůdců, především pilatkami a ploskohřbetkami, o nichž uveřejnil rozsáhlé práce, jež se staly základem pro jeho habilitaci docenta (1975). Rovněž se zabýval obalečem prýtovým, škůdci vrb a některými čeleděmi much, na něž byl jediným odborníkem u nás a jedním z mála ve světě. Celkem uveřejnil více než 240 prací, 55 z oblasti lesnické entomologie, 95 odborných, mnohé v angličtině a němčině.

Po odchodu do důchodu se věnoval studiu taxonomie, faunistiky a zoogeografie vyšších much - Acalyptrata. Jsou po něm popsány dva druhy much a jeden druh houby, což svědčí o mezinárodním ohlasu. Je autorem sedmi knižních publikací, např. Parasitoids of the European Pine Shoot Rhyacionia buoliana (Shiff.) in Bohemia and Moravia (1984). Doc. Vladislav Martinek patří mezi vynikající české a světové dipterology a navíc v r. 1972 objasnil populační dynamiku hřebenule a r. 1980 ploskohřbetky (viz LP 1986, s. 46, LP 1996, č. 12, s. 459).

· 18. 1. 1841 - zemřel v Banské Bystrici Jozef Dekret Matejovie, významný slovenský lesník, lesmistr v Banské Bystrici, kde je též pohřben. Narodil se 12. 7. 1774 v Dobroči (viz LP 1999, s.290). Dekretův život beletristicky zobrazil slovenský spisovatel Josef Horák v románu Horou pieseň šumí (1956).

· V roce 1726 - se v Nové Soli nad Odrou ve Slezsku narodil Jiří Mikuláš Wachtel, nejstarší příslušník jindřichohradecké lesnické dynastie Wachtelů, vyučený myslivec a lesník v jemčinské oboře na Jindřichohradecku. Zemřel v Jindřichově Hradci r.1787.

· 24. 1. 1871 - zemřel ve Vimperku Josef John, význačný český lesnický odborník v taxaci a systematizaci lesů na schwarzenberském lesním majetku, lesmistr ve Vimperku a iniciátor vyhlášení boubínské rezervace. Narodil se 17. 8. 1802 v Petrově Dvoře na Netolicku jako jedno ze šesti dětí nemajetného poddaného. Po ukončení školy jej přijali za praktikanta do důchodního a kontribučního úřadu netolického panství. V letech 1821 - 24 absolvoval na náklady knížete Matzom lesnickou školu ve Zlaté Koruně. Po absolutoriu nastoupil jako praktikant k lesnímu úřadu v Českém Krumlově.

· 1. 10. 1824 - se stal personálním adjunktem s denním platem 30 krejcarů. Zjara 1826 jej povolalo ředitelství panství do českokrumlovské kanceláře k výpomoci na katastru a především k vyhotovování objemných hraničních popisů jednotlivých obcí. Práce, které skončil v září 1827, daly jeho životní dráze nový směr. Podal si žádost knížeti, aby mohl cestovat po Dolním Rakousku a získat cenné zkušenosti, zvláště v taxačních pracích ve vztahu ke stabilnímu katastru. Dnem 1. července 1829 byl znovu ustanoven v Českém Krumlově za lesního písaře a v květnu 1834 požádal o místo lesního inženýra. V té době byl už všestranně činný. Působil celkem osm let při stavbě plavebního průplavu u Jeleního potoka na Šumavě, pracoval na systematizaci severní části Blanského lesa, přednášel lesnictví na hospodářském ústavě v Českém Krumlově, vyučoval lesnické praxi. V té době publicisticky hájil velkoplošné, holosečné hospodářství, které již řada osvícených lesníků kritizovala. V lednu 1836 byl přidělen na výpomoc k taxačním pracím na třeboňském panství. Pak již v Českém Krumlově dlouho nepobyl. Nařízením z 22. 5. 1838 nastoupil v hodnosti lesního inženýra do Vimperka, aby od 1. 9. 1843 převzal zde vedení lesního úřadu. V listopadu 1839 se teprve mohl oženit. John se při své práci velice zajímal o zbytky nedotčené přírody a zasloužil se, že první exkurze České jednoty lesnické vedly do jihozápadních Čech. Byl ovlivněn učením francouzského myslitele J. J. Rousseaua a zasloužil se o vyhlášení původního hercynského smíšeného pralesa Boubína, jako jedinečnou přírodní památku o rozloze 140 ha. V r. 1858 pak přiměl majitele panství k tomu, že Boubín vyčlenil jako soukromou přírodní rezervaci, o čemž poprvé informoval známý lesnický historik a spisovatel J. E. Chadt Ševětínský v roce 1883. Ještě za Johnova života vražedná vichřice v roce 1870 zredukovala území na pouhých 47 ha. Tento zbytek byl v roce 1933 oficiálně vyhlášen za Státní přírodní rezervaci, která na dnešních asi 670 hektarů byla rozšířena v roce 1958 u příležitosti 100. výročí Johnova podnětu k ochraně pralesa. John pracoval ve Vimperku do roku 1870, kdy pro nemoc dnu a únavu odešel do důchodu, z něhož se netěšil dlouho. Byl raněn mozkovou mrtvicí a zemřel 24. 1. 1871 ve Vimperku (viz LP 1996, s. 343). Byl též dopisujícím členem c. k. vlastenecké hospodářské společnosti a od 1. 1. 1853 byl jmenován lesmistrem.

· R. 1856 - ve Slibovicích u Chlumce nad Cidlinou se narodil Adolf Midloch, zlepšovatel malolesního hospodaření, vrchní lesní rada, odborný spisovatel, vynálezce a zlepšovatel. Sestavil originální stromoměr, tachymetrický úhloměr, sepisoval přírodní památky a přes svou chorobu (r. 1882 raněn mrtvicí) přednášel za první světové války v prvých českých lesnických kursech pro válečné poškozence. Je autorem řady lesnických a mysliveckých spisů. Zemřel 19. 5. 1920 (viz LP 2000, s. 194).

· R. 1841 - se v myslivně Sklenná Huť u Dobříše narodil Josef Václav Černý, významný český odborný lesnický a myslivecký spisovatel a redaktor. Byl nejprve zaměstnán na lesních velkostatcích Hořovice, Dobříš, Zbiroh a vykonal jako první česky státní zkoušku pro lesní hospodáře. Působil jako polesný v lesích města Poličky, později jako lesmistr města Berouna. Přispíval četnými články nejprve do Doležalova Háje (od r. 1872), později do Rozmarových aj. časopisů. Ze samostatně vydaných spisů zasluhují zmínku zejména: Bažantnictví (1864), vydané vlastním nákladem ve věku 23 let, Nauku o lesnictví pro hospodáře ve 3 dílech (1881 - 84) a první české obsáhlé kompendium Myslivost (6 knih, přes 650 stran s mnoha obrázky, 1882-84, ceněno dodnes). Ze zamyšleného, velkoryse pojatého projektu encyklopedie Lesnictví uskutečnil jen Úvodní spis, v němž uveřejnil též terminologický lesnický slovník (1888). Dále vydal několik učebnic, redigoval Listy lovecké (1898 - 1900) a byl redaktorem hesel lesnictví a myslivosti v Ottově naučném slovníku. Zemřel 5. 12. 1906 v Praze (podle jiných pramenů již v roce 1902).

· 29. 1. 1921 - ve Stříbrné Skalici se v rodině hajného narodil Jaromír Čížek, profesor pěstování lesů, Ing. CSc., od r. 1972 ředitel Vědeckého lesnického ústavu VŠZ v Kostelci nad Černými lesy, výzkumník, pedagog. Po skončení středoškolského studia na pražské reálce se na podzim 1938 zapisuje ke studiu lesního inženýrství VŠZLI ČVUT v Praze, studia mohl dokončit v květnu 1947. V roce 1946 se stal asistentem katedry pěstování lesů, v roce 1958 dosáhl hodnosti docenta a v roce 1971 byl jmenován profesorem pro obor pěstování lesů na VŠZ v Praze. Byl silně politicky angažován jako člen KSČ a v roce 1980 mu bylo propůjčeno státní vyznamenání Zasloužilý učitel. Na LF VŠZ v Praze se stal proděkanem pro politickovýchovnou a pedagogickou činnost, 1960 - 62 byl prorektorem pro pedagogickou práci a v letech 1969 - 73 prorektorem pro vědeckovýzkumnou činnost na VŠZ v Praze. Působil i na Ministerstvu školství ve vysokých funkcích do r. 1953, např. i na sekretariátu ministra školství. Byl též publicisticky činný a více než 25 let členem redakční rady Lesnické práce. Je též spoluautorem tří patentů v oboru aplikace výpočetní techniky v lesnictví (viz LP 1981, s. 93).