VSTUPUJEME DO TŘETÍHO TISÍCILETÍ
Ing. Jan Fencl, ministr zemědělství České republiky
Motto: “Jestliže lidé nezachovají lesy, budou brzy žít ve světě, který nebude schopen zachovat lidi” (Bryce Nelson).
Vážení čtenáři,
dovolte mi, abych vám a vašim blízkým popřál na začátku roku 2001 pevné zdraví, osobní štěstí, optimismus, dobrou náladu a dostatek motivace k překonávání překážek na cestě životem. Začíná rok, který je zároveň prvním rokem nového tisíciletí. Pro někoho to může být nezajímavá změna letopočtu, pro jiného chvilka k zamyšlení o pomíjivosti času, který ubíhá tím rychleji, čím plnější a intenzivnější život žijeme. Svůj čas měříme hodinami, dny, týdny, roky, ale příroda měří čas čtverem ročních období, životem svých stromů.
Když půjdou naše úvahy hluboko do minulosti zjistíme, že na světě ještě dnes žije několik stromů, které dosáhly již na počátku našeho letopočtu stáří dvou tisíc let. Je neuvěřitelné, že začaly růst v době, kdy známý faraón Cheops poklepával kladívkem na základní kámen pyramidy v Gíze. Od tiché noci v Betlémě až dodnes vyrostlo pouhých dvacet generací dospělých smrků.
Lesní hospodáři se při pohledu do budoucnosti musejí stále otáčet nazpět, neboť při své práci vycházejí z historických zkušeností svých předchůdců, kteří jim předali generační etický závazek. Proto čtou ve stoleté knize letokruhů a poznávají v nich roky chudé i roky bohaté. Vidí, kdy strom zdárně prospíval, přirůstal a sílil, ale také kdy chřadnul a onemocněl. Za dobu života dnes dospělého stromu se vystřídaly čtyři generace lidí, které změnily svět k nepoznání.
Lidské počítání času je jiné než v přírodě. Na jedné straně uspěchaný a dynamický rozvoj lidské společnosti, na straně druhé biologický proces vývoje lesa, jehož hodiny tikají po tisíciletí neměnnou rychlostí.
Právem se ptáme, jaká je úloha lesního hospodářství v České republice, co očekáváme od lesa a lesníků na prahu třetího tisíciletí. Tím základním přáním nás všech je, aby lesy u nás dále existovaly, rozvíjely se a prospívaly. Aby svým podílem přispívaly ekonomickému a sociálnímu rozvoji venkova, k hospodářské prosperitě jejich vlastníků. S tím, jak se budou postupně vyčerpávat neobnovitelné zdroje surovin, bude narůstat význam lesů jako zdroje ekologicky čisté obnovitelné suroviny. Měli bychom si ji daleko více vážit, učit se lépe ji využívat, vkládat do ní více práce. Ve vyšším stupni zpracování dříví a v jeho užití ve společnosti jsou dosud nevyužité možnosti.
Většina z nás ráda navštěvuje lesy, neboť k nim cítí zvláštní nepopsatelné pouto. Hledáme zde klid, zdraví, inspiraci, prostředí pro sport a odpočinek. To jsou všechno penězi obtížně vyčíslitelné přínosy, které les poskytuje nám všem a očekáváme, že je bude poskytovat i nadále. S rostoucím rozvojem společnosti, zvyšujícími se nároky na zaměstnance, budou lidé stále více vyhledávat les jako prostředí, kde budou nabírat síly k další práci. Ale nejen to, společnost očekává, že lesy budou vyrovnávat průtoky vodních toků, zabraňovat splavování půdy z hor, přispívat k zvýšení estetiky krajiny a plnit i další užitky, kterými se vyznačuje naše kulturní obhospodařovaná krajina.
Česká republika se postupně začleňuje mezi rozvinuté evropské státy. To s sebou přináší jak příjemné, tak i náročné skutečnosti. Lesní hospodářství, jako každý jiný obor naší ekonomiky, bude stále více konfrontováno s konkurenčním prostředím trhu, do kterého i v naší zemi nezadržitelně pronikají prvky trhu globálního. Úspěch bude záviset na tom, jak bude každý z nás schopen této konkurenci vzdorovat, jak bude dynamický, tvůrčí, jak se bude umět stále vzdělávat, jak se bude dorozumívat.
Naše historie ve střední Evropě sahá do šestého století tohoto letopočtu. Prožité strasti a události, kterými náš počtem nevelký národ prošel a přitom nezanikl, mě naplňují přesvědčením, že dobře uspěje v konkurenci ostatních evropských národů. Podíváme-li se nazpět, tak jsme vždy překonali všechny nesnáze, které před nás historie postavila. Nesnáze v nás dokonce vždy probouzely to nejlepší, co v sobě nosíme.
Chtěl bych vám všem, kteří pečujete o dlouhověké lesní porosty, poděkovat za povzbudivou stabilitu, se kterou je lesní hospodářství v dnešní rozbouřené době spojováno, za optimismus, se kterým hledíte do budoucnosti, za pevnou víru v to, že vaši následovníci ocení a využijí současné práce a budou na ni k užitku svých potomků navazovat.