OZDRAVNÁ OPATŘENÍ V KRUŠNÝCH A ORLICKÝCH HORÁCH

Rozhovor s Ing. Miroslavem Sloupem ředitelem odboru tvorby lesa Ministerstva zemědělství ČR (str. 436)

Ing. Jan Kozel

Vláda České republiky vydala v minulém roce Usnesení č. 532 ze dne 31. května 2001 (Usnesení) ke Zprávě o vývoji škod působených imisemi na lesních porostech a o možnostech snížení rozsahu těchto škod. Vláda zde mj. bere na vědomí, že působení škodlivin zanesených imisemi do lesní půdy v nejvíce postižených oblastech vyžaduje neodkladná opatření, neboť hrozí velkoplošné odumírání lesů. Vláda si je vědoma důležitosti prevence vzniku imisních škod i nezbytnosti a bezodkladnosti odstraňování jejich následků, a to z důvodu, že hrozí nebezpečí z prodlení. V bodu III. Usnesení Vláda uložila mj. zajistit pro rok 2000 částku 79 mil. Kč na vápnění a hnojení kapalnými hnojivy v lesích Krušných hor a Orlických hor v rozpočtové kapitole Ministerstva zemědělství.

V posledních dnech zpracovávalo Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) podklady pro rozšířený a dopracovaný “Program nově zahajovaných činností Ministerstva zemědělství České republiky na období do konce volebního období vlády” (Program). V bodě 10 Programu stojí - “ve spolupráci se Spolkovou republikou Německo budeme zlepšovat zdravotní stav lesů vápněním a hnojením kapalnými hnojivy v imisemi nejpostiženějších oblastech za současné úpravy stavů jelení zvěře a zlepšení druhové skladby obnovovaných porostů”. O skutečnostech vyplývajících z těchto dokumentů jsme hovořili s Ing. Miroslavem Sloupem.

Usnesení i Program jsou dokumenty, které ukládají aplikaci ozdravných opatření v našich imisně nejohroženějších lesních komplexech. V čem spočívá jejich hlavní význam?

Především jsme velmi vděční za to, že se do základních úkolů formulovaných v těchto dokumentech dostala i ozdravná opatření v imisemi postižených oblastech České republiky. Pro nás je to významné především tím, že se završuje úsilí započaté již před 4-5 lety, kdy se MZe snažilo prosadit ozdravná opatření hlavně v Krušných a Orlických horách. Začali jsme tehdy připravovat materiál do vlády, který byl nakonec v květnu 2000 přijat. Přijetí samozřejmě předcházelo přesvědčování a dokládání nepříznivé situace v pohraničních horách, včetně ukázek předmětných porostů přímo v terénu.

V imisně výrazně exponovaných českých pohořích se vápnilo velmi intenzivně v 80. letech. Proč se s ním přestalo, když jeho výsledky byly kladné?

V České republice se intenzivně vápnilo zejména ve východní části Krušných hor. Na těchto plochách je dodnes jeho pozitivní dopad zřetelný, i když samozřejmě odeznívá. Obsah živin je stále rozhodně o něco příznivější než v západní části Krušných hor. Obdobné zkušenosti máme například i z Jizerských a Orlických hor. Začátkem 90. let, kdy se podařilo snížit emise škodlivin, jsme upadli do jakéhosi nadšení, že už tato opatření nebudou třeba a příroda si pomůže sama. Z tohoto omylu nás nejprve vyvedla zima 1994/95. V té době vznikly veliké škody na náhradních porostech břízy, ale i na smrku včetně smrku pichlavého. Proto jsme začali být velice opatrní a začali jsme pochybovat o tom, zda je situace již natolik stabilizována, aby nehrozilo nebezpečí rozpadu porostů. Z části se situace z této zimy opakovala znovu v roce 1997. Ve východní části Krušných hor prakticky většina břízy odumřela. Zatím poslední projevy oslabení lesních dřevin jsou zřetelné od roku 1999. To už nás donutilo k přijetí zásadních opatření směřujících k vyvrácení přesvědčení o samovolném ozdravění lesních ekosystémů. Prognóza, že již bude všechno v pořádku bez lidského zásahu, nebyla zcela pravdivá.

Na jak velké ploše se vyskytují příznaky tzv. nového imisního poškození?

V posledních letech se zdravotní stav lesních ekosystémů opět v exponovaných oblastech zhoršil. V roce 1999 se v Krušných horách začaly projevovat příznaky nového imisního poškození. Žloutnutí jehlic, jejich zhnědnutí, opadávání a usychání jednotlivých stromů až skupin se objevilo nejprve na rozloze zhruba 6 000 ha, v současné době odhadujeme výskyt poškození na více než 13 000 ha. V této situaci je již přímo ohrožena existence těchto lesních ekosystémů. Domníváme se, že dosáhnout plynulé obnovy poškozených porostů lze zakládáním nových pod jejich ochranou. Předpokladem však je udržení uspokojivého stavu těch současných, aby nedošlo k rozvratu ekosystému horského lesa na tisících hektarech, jako tomu bylo v 70. letech. Tehdy se imisně postižené plochy těžily a zakládaly se na nich za obrovských nákladů porosty náhradních dřevin, čehož bychom se rádi vyvarovali.

Porosty s charakteristickými symptomy nového imisního poškození jsou pod kontrolou výzkumníků. Byl zjištěn deficit některých prvků v těchto porostech?

Zjištěnou příčinou oslabení a nového imisního poškození je na těchto lokalitách kritický nedostatek hořčíku a často i vápníku v jehlicích. Naše výzkumné práce a práce našich sousedů, zejména v Sasku, ukazují, že dodáním těchto deficitních živin dochází k poměrně rychlému zvýšení jejich obsahu v jehlicích a žloutnutí ustupuje. Samozřejmě vápnění není všelékem a neléčí jehlice, které byly napadeny, a stromy, které již odumírají. Může však zastavit jejich rozšiřování a rozpad dalších ploch. Poznatky z loňského roku nám ukazují, že tomu tak skutečně je a že obsah deficitních živin v jehlicích se zlepšuje. Zkušenosti ze zahraničí - největší v tom případě mají naši sousedé v Sasku a v Bavorsku, kde jsou již sta tisíce hektarů stejným způsobem ošetřeny, v některých případech i opakovaně, hovoří ve prospěch tohoto postupu a žloutnutí se zde prakticky neprojevuje. Jednoznačně to přičítají účinkům aplikace dolomitických vápenců.

Názory na opatření spojená s revitalizací lesních ekosystémů pomocí vápnění a hnojení se různí. Ozývají se hlasy, že jsou emise škodlivin již dostatečně utlumeny a další aplikace nejsou vhodné ani potřebné. Imisní zatížení se skutečně výrazně snížilo, ale je to dostatečné?

My stále žijeme v představě, že se již v našem státě podařilo významně snížit imise, mnohdy, že dnes nezpůsobují žádné škody a nejsou zásadním problémem. Tady je třeba vzít v úvahu jednak působení starých zátěží v půdě a také skutečnost, že nynější imise jsou ještě tak vysoké, že způsobují další škody a násobí vliv kontaminovaných půd. Je pravda, že došlo k velmi výraznému poklesu emisí škodlivin do ovzduší, ale přesto jejich množství stále zůstává na velmi vysoké úrovni. Např. produkce oxidu siřičitého (SO2) v ČR stále představuje více než emise tohoto plynu se Švédsku, Norsku a Finsku dohromady.

Naším cílem je i významnější změna druhové skladby obnovovaných a nově zakládaných porostů ve prospěch listnatých dřevin. Listnáče však pro svůj dobrý růst vyžadují podstatně lepší stav půdy než je dnes. Proto má ošetřování lesních porostů dolomitickým vápencem, mimo podporu co nejdelší existence současných porostů, také za úkol připravit podmínky pro zavádění vyššího podílu listnatých dřevin.

Ve spolkových zemích, kde jsou podobně ohrožené lesní porosty jako v našich pohraničních horách, se postupovalo i v průběhu 90. let stejně jako v letech 80. Z jakého důvodu?

Na rozdíl od České republiky se počátkem se 90. let neuspokojili příznivější situací, vytrvali v ozdravných akcích, pokračují dále a na zdravotním stavu jejich porostů je to patrné. Tady bych si dovolil citovat jednu velmi zajímavou část z vyjádření státní ministryně životního prostředí a lesnictví spolkové země Porýní-Falc Klaudie Martini, která v závěrečné pasáži programu na obranu a ochranu lesních ekosystémů a půdy uvádí: “Vápnění pro ochranu půdy stojí peníze, kdo však chce ušetřit náklady na vápnění, ten musí zakalkulovat riziko “nicnedělání”. A toto riziko představuje zčásti nevratné poškození půdy s nedozírnými následky pro les a naši podzemní vodu. Proto budeme i v dobách omezenějších rozpočtových prostředků prosazovat vápnění pro ochranu půdy jako investici do naší budoucnosti.” Dnes můžeme říci, že jako součást přípravy na vstupu do Evropské unie jsme se na základě Usnesení vlády a zmíněného Programu nově zahajovaných činností MZe zapojili do ozdravných opatření obdobně jako sousední země.

Poprvé se začala ozdravná opatření uložená Usnesením vlády uskutečňovat v minulém roce. Kolik bylo celkem ošetřeno ploch a kde?

Požadavky vyslovené Usnesením vlády spojené s vyčleněním prostředků ve výši 79 mil. Kč na vápnění a hnojení kapalnými hnojivy v roce 2000 se podařilo splnit. V loňském roce se uskutečnilo kapalné hnojení na list a vápnění dolomitickým vápencem na ploše 10 863 hektary. Celkově byly ošetřeny kapalným hnojením 863 hektary. Z této plochy představovaly 523 hektary kapalné hnojení v Krušných horách, 170 hektarů na soukromých majetcích Orlických hor a stejná plocha - 170 hektarů - na státních majetcích v Orlických horách. Dolomitický vápenec byl aplikován na celkové ploše 10 000 hektarů - 1 400 hektarů v Orlických horách a 8 600 hektarů v oblasti Krušných hor.

V Usnesení se hovoří o delším intervalu, ve kterém se mají ozdravná opatření uskutečnit. Jak dlouho a s jakým ročním objemem prostředků se počítá?

Usnesení vlády č. 532 ukládá Ministerstvu zemědělství pro rozmezí let 2001 až 2004, aby ze státního rozpočtu požadovalo ročně 70 mil. Kč na další odstraňování imisní zátěže. V letošním roce jsme proto pokračovali v realizaci ozdravných opatření. Zmíněných 70 mil. v současné době využíváme opět pro vápnění a hnojení v oblasti Krušných a Orlických hor. Prozatím je za předepsanou částku nasmlouváno 8 100 ha vápnění a 400 ha ploch hnojení lesních porostů. V současnosti začínáme připravovat opatření pro rok 2002.

V rámci programu přeshraniční spolupráce - Program Phare CBC (Cross Border Cooperation) - se realizovalo prostřednictvím státního podniku Lesy České republiky (LČR) v roce 2000 také 5 samostatných projektů leteckého vápnění. V jakém rozsahu?

V rámci tohoto projektu se LČR skutečně podílely na leteckém vápnění a také jej spolufinancovaly. Prostřednictvím své Agentury projektů obnovy lesa v Teplicích uskutečnily letecké vápnění na nejexponovanějších plochách náhorní roviny Krušných hor. Bylo tak ošetřeno přibližně 5 500 hektarů. Na vrub programu Phare přišlo 75 % nákladů a 25 % financoval LČR.

V novém Programu MZe se hovoří o spolupráci se Spolkovou republikou Německo. Co se v tomto bodě již uskutečnilo?

Spolupráci deklarovanou v Programu MZe jsme samozřejmě okamžitě zahájili. Již jsme jednali s našimi sousedy ze západní části Krušných hor a sejdeme se ještě v říjnu letošního roku. Při té příležitosti chceme připravit společné dvoudenní jednání na červen příštího roku. Tak, aby to bylo ještě v rámci tohoto volebního období.

Organizace tohoto setkání se ujala Lesnická společnost pobočka PRO SILVA BOHEMICA. Předpokládáme, že červnové setkání bude jakýmsi vyvrcholení spolupráce. V tomto duchu již jsme začali deklarovanou spolupráci se Spolkovou republikou Německo naplňovat.

Děkuji za rozhovor, Ing. Jan Kozel