Archiv časopisu Lesnická práce

Ing. Jan Kozel

Vláda České republiky vydala v minulém roce Usnesení č. 532 ze dne 31. května 2001 (Usnesení) ke Zprávě o vývoji škod působených imisemi na lesních porostech a o možnostech snížení rozsahu těchto škod. Vláda zde mj. bere na vědomí, že působení škodlivin zanesených imisemi do lesní půdy v nejvíce postižených oblastech vyžaduje neodkladná opatření, neboť hrozí velkoplošné odumírání lesů. Vláda si je vědoma důležitosti prevence vzniku imisních škod i nezbytnosti a bezodkladnosti odstraňování jejich následků, a to z důvodu, že hrozí nebezpečí z prodlení. V bodu III. Usnesení Vláda uložila mj. zajistit pro rok 2000 částku 79 mil. Kč na vápnění a hnojení kapalnými hnojivy v lesích Krušných hor a Orlických hor v rozpočtové kapitole Ministerstva zemědělství.

Doc. Ing. Vilém Podrázský, CSc. - Ing. Iva Ulbrichová - Ing. Jiří Remeš - katedra Pěstování lesů LF ČZU Praha

Po delším období výrazného nezájmu se stává využitelnost vápnění v imisních oblastech, konkrétně v regionu Krušných hor, opět aktuální. V souvislosti s objevením výrazných příznaků poškození lesních, převážně smrkových, porostů v jejich západní části je znovu aktuální představa o možnostech zmírnění, popřípadě odstranění těchto jevů vhodnou chemickou meliorací. Jako jedna z hlavních příčin chřadnutí byl totiž prokázán deficit živin, v první řadě hořčíku. Celkově se situace blížila tzv. novodobému hynutí lesů (Neuartige Wald-schäden, new type of forest decline), které bylo v minulých desetiletích ve značném rozsahu pozorováno v sousedním Německu a Rakousku. V těchto zemích se vápnění a přihnojení deficitním hořčíkem projevilo jako mimořádně úspěšné.

Tomáš Vrška, Libor Hort - Správa Národního parku Podyjí

S nástupem nového tisíciletí, v roce 2001, si připomínáme významné výročí české lesnické vědy - 150 let od prvních podrobných šetření v pralesovitých porostech, jejichž cílem bylo poznání dynamiky původních lesů (pralesů) a následné využití získaných poznatků pro jejich ochranu i pro pěstební praxi v hospodářském lese.

Prof. Ing. Petr Kantor, CSc., Ing. Zdeněk Peklo - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU v Brně

Před 12 lety informovali Kotek, Habart, Neumann v Lesnické práci 3/1989 (str. 123-124) odbornou veřejnost o technologii výsadeb bukových odrostků na Školním polesí Hůrky Střední lesnické školy v Písku. Výsadba a pěstování poloodrostků a odrostků má na Písecku dlouhou historii; na Školním polesí Hůrky byla tato tradice obnovena počátkem 80. let.

Doc. Ing. Klement Rejšek, CSc., Ing. Jakub Houška - Ústav geologie a pedologie, Fakulta lesnická a dřevařská MZLU v Brně

Ve dnech 28. a 29. května 2001 se poprvé v režii lesnických pedologů konalo reprezentativní setkání české půdoznalecké veřejnosti, a to na Fakultě lesnické a dřevařské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Tato každoroční tradiční odborná akce byla pořádána Českou pedologickou společností, Ústavem geologie a pedologie Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně a Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP). Odborná sdělení a exkurzní trasa byly zasvěceny ústřednímu tématu “PŮDA, JEJÍ FUNKCE, VLASTNOSTI A TAXONOMIE V ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ KRAJINĚ”, které tvořilo ucelený základ celého jednání. Pedologické dny byly věnovány 55. výročí založení Ústavu geologie a pedologie LDF MZLU v Brně a jeho zakladateli prof. Dr. Ing. Josefu Pelíškovi, DrSc. (20. 8. 1909- 23. 5. 1993), profesoru geologie a lesnické pedologie na Lesnické fakultě VŠZ v Brně.

Podle materiálů poskytnutých Ministerstvem zemědělství ČR, sekce lesního hospodářství, připravila redakce

Situací na trzích s dřevařskými výrobky v období 1999 až 2001 v Evropě a Severní Americe se zabývalo v říjnu 2000 v Římě Společné zasedání Dřevařského výboru Evropské hospodářské komise OSN (58. zasedání) a Evropské lesnické komise Organizace pro zemědělství a výživu OSN (30. zasedání). Společného zasedání, které se koná jednou za dva roky, se tradičně účastnila také oficiální delegace ČR; Ing. Pavel Rybníček, náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství (pověřený Ministerstvem zahraničních věcí za spolupráci s Dřevařským výborem a Lesnickou komisí), a Ing. Pavel Škoda, stálý představitel ČR při FAO v Římě.

RNDr. Petr Roth, CSc. - Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha

V posledních měsících se zejména v lesnických kruzích začíná při diskusích o budoucí podobě a režimu lokalit soustavy Natura 2000, kterou jsme povinni připravit do data vstupu do EU (viz též Lesnická práce 10/2000), ozývat názor, že ochranu těchto lokalit bude možné zajišťovat smluvně. Jako důvod bývá uváděno, že nikde v evropské legislativě není explicitně řečeno, že by lokality soustavy Natura 2000 musely být přímo vyhlašovány a že pro zajištění cílů ochrany tedy plně postačí, bude-li zabezpečen režim území právně vymahatelným způsobem, k čemuž je údajně smluvní ochrana dostatečným nástrojem.

Ing. Antonín Navrátil, ÚHÚL, pobočka Olomouc

Stalo se již tradicí, že se uprostřed léta konají závody evropských lesníků v orientačním běhu. Letos ve dnech 30. 7. - 4. 8. proběhlo již 8. Mistrovství Evropy lesníků v orientačním běhu (EFOL) v Norském Elverumu (poblíž Hamaru). Zúčastnilo se ho 365 závodníků ze 14 států (Česká republika, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Spolková republika Německo, Švédsko, Švýcarsko).

Ing. Kamil Beznoska, revírník LČR, s. p., LS Děčín

V srpnovém čísle Lesnické práce se Ing. František Dejnožka zabýval rozdílnými způsoby měření objemu dříví a problémy vznikajícími z odlišných výsledků jednotlivých způsobů měření. V návrhu řešení mimo jiné uvádí: “V současné době se zdá, že relativně nejsnáze by tyto rozdíly mohly být řešeny, kdyby převzaté množství dříví bylo akceptováno do lesnické evidence, čímž by nevznikaly účetní a daňové problémy. Při tomto způsobu měření by tyto rozdíly nesl k tíži vlastník lesa, ale pouze zdánlivě, protože převzatý objem je objem skutečný a objem deklarovaný je spíše kvalifikovaný odhad zjištěný méně přesnými způsoby měření.”

Ing. Richard Slabý - ÚHÚL Brandýs nad Labem

Celosvětový trend komunikace lesníků s veřejností dospěl již i do České republiky. Stejně jako v jiných zemích je podněcován přirozenou snahou lesníků “zviditelnit” svoji práci a zvýšit svou společenskou prestiž. V posledních letech je tato snaha způsobena především tlakem, který je na lesní hospodářství vyvíjen ohledně (údajně) neekologického a nešetrného hospodaření s lesem jako významnou složkou životního prostředí.