VEŘEJNOST VNÍMÁ LESY POZITIVNĚ, ALE...
Ing. Richard Slabý - ÚHÚL Brandýs nad Labem
Celosvětový trend komunikace lesníků s veřejností dospěl již i do České republiky. Stejně jako v jiných zemích je podněcován přirozenou snahou lesníků “zviditelnit” svoji práci a zvýšit svou společenskou prestiž. V posledních letech je tato snaha způsobena především tlakem, který je na lesní hospodářství vyvíjen ohledně (údajně) neekologického a nešetrného hospodaření s lesem jako významnou složkou životního prostředí.
Lesník, a tím i celé lesnictví, je dnes v mnohých zemích často postaven do role nepřítele lesa. Je asi novinářsky atraktivnější dávat slovo aktivistům vyhledávajícím kontroverzi než stavu, který se s maximální péčí snaží hospodařit s lesem podle vůle vlastníka, resp. podle společenské objednávky dané doby. Dnes víme, že činnost minulých generací lesníků byla ovlivněna poptávkou trhu a stavem tehdejšího poznání o lese, což vedlo například k zakládání rozsáhlých smrkových monokultur. Lesník byl vždy veden snahou skloubit požadavky společnosti se stavem lesa v jeden celek.
LESNICKÁ SPECIFIKA
Již charakter lesnictví, jehož hlavním znakem je dlouhověkost a práce pro budoucí generace, svědčí o snaze většiny pracovníků v tomto oboru o dlouhodobě vyrovnané hospodaření, dnes často moderně nazývané “trvale udržitelné hospodaření”. Stejně jako stoupá množství informací v různých oborech lidské činnosti, které vedou, nebo lépe řečeno by měly vést k regulaci příslušné lidské činnosti, roste i povědomí o hospodaření s lesem. U lesnictví je však na rozdíl např. od zemědělství nebo nějakého výzkumu, či pokusu k posouzení hospodaření, potřeba poněkud více času. Lesníci jsou v drtivé většině již po mnoho generací lidé, vedení snahou o co nejlepší výsledky své práce. Vzhledem k již zmíněnému dlouhodobému charakteru lesního hospodářství nejde o krátkodobé, ale nadgenerační snahy. Jsem hluboce přesvědčen a se mnou jistě i většina čtenářů tohoto článku, že toto vše je uvnitř našeho oboru naprosto jasné. Problémem je, jak to sdělit veřejnosti.
Jednou z cest je vložit miliony korun do propagační kampaně s následným investováním do “udržování” získaného povědomí. Další cestou je využití příznivých okolností a existující “lesnické a dřevařské infrastruktury” a společně kráčet po nelehké a nikdy nekončící cestě osvěty a propagace lesa, jako nezastupitelné složky našeho životního prostředí a dřeva, jako jedné z mála trvale obnovitelných surovin. Ani tato cesta však není zdarma...
SILNÉ STRÁNKY
Za příznivou okolnost lze považovat jednoznačně kladný vztah naší veřejnosti k lesu. Za další pozitivum, na kterém je možno stavět, považuji volný vstup do lesů a existenci jednoho silného subjektu pověřeného správou státních lesů, který může jednotně, s dlouhodobou koncepcí a perspektivou, na veřejnost působit, a to bez nároku na další finance ze státního rozpočtu (a také to již několik let dělá). Neméně významnými okolnostmi jsou evropská i celosvětová fóra na téma lesa a životního prostředí, jejichž závěry se promítají do našich vlastních dokumentů - Koncepce státní lesnické politiky před vstupem do EU, Státní politika životního prostředí a Koncepce státní energetické politiky. Energetická koncepce našeho státu počítá s rozvojem obnovitelných energetických zdrojů, kde zmiňuje vedle dalších i biomasu a počítá s nárůstem jejího využívání pro energetické účely z dnešních 1,5 % na 8 % do roku 2020. Deregulace cen energií je jistě, ač se nám to jako jednotlivcům nemusí vždy líbit, také z hlediska propagace dřeva, ať již jako topiva nebo stavebního materiálu, pozitivním prvkem. Zvláště uvedené vládní dokumenty a resortní koncepce by mohly napomoci sjednotit jednotlivá ministerstva (tj. ministerstvo zemědělství, životního prostředí, průmyslu a obchodu, místního rozvoje a školství) ve snaze získat pro dlouhodobou, tzv. “mediální spolupráci” rozhodující sdělovací prostředky - rozhlas, televizi a solidní periodika. Les a dřevo je možno představovat v dobrém světle nejen přímo, ale i ve vztahu k rozvoji regionů, problematice rozvoje venkova, vzhledem k rozvoji turistiky, ve vztahu k povodním a v mnohých jiných případech. Zde všude mohou sdělovací prostředky sehrát pozitivní roli, jde o to je pro podobnou iniciativu získat.
POSTAVENÍ ÚHÚL
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) se aktivně připojil k iniciativě, která vedla v loňském roce ke vzniku Výboru pro komunikaci lesního hospodářství s veřejností (Výbor) - LP 8/2001 str. 340. Stejně tak je ÚHÚL připraven podílet se aktivně v rámci svých kapacit a v součinnosti se zřizovatelem, MZe, na jeho činnosti.
Lidstvo svou činností krajinu přetvořilo, nadále přetváří a dá se předpokládat, že tomu tak bude i v budoucnosti. Lidé, ač si to mnohdy neuvědomují, si na tuto pozměněnou krajinu zvykli, a dokonce za ní jezdí s cestovními kancelářemi přes celé kontinenty. Vezměme jen člověkem zcela pozměněnou krajinu v Holandsku, nebo před vlivem sukcese pečlivě chráněné alpské louky v Tyrolsku.
Podstatnou částí naší krajiny jsou lesy. Již z titulu svého názvu je před naším Ústavem úloha seznamovat veřejnost s tím, že rozumně, “hospodářsky” obhospodařovaný les je zdravou a plně funkční součástí životního prostředí, plnící navíc funkci dřevoprodukční. Mnoho houbařů a návštěvníků lesa kritizuje těžební zbytky. Kdyby však měli sbírat houby v pralese, což jako alternativu hospodářskému lesu mnohdy slyšíme, jistě by se jim to brzy znelíbilo. Dále je nutno veřejnost upozorňovat na to, že vstup do lesa, který je u nás až na malé výjimky volný - naše lesy mají “otevřeno denně” - je také nutno brát jako určitou “službu”, jelikož jde vlastně o “výrobní prostor” a s jistými výrobními odpady a omezeními je nutno počítat. Do továrny není veřejnosti většinou volný přístup umožněn. Navíc ve vztahu k trvalé udržitelnosti je rozumná míra ponechané dřevní suroviny v lesních porostech z hlediska úrovně dnešního poznání nutností. Oproti lesům např. v Severní Americe je vstup do lesa mimo cestu v našich lesích umožněn vlastně jen díky jejich obhospodařování. Společnost bychom s tím měli seznamovat a návštěvníci lesa by s tímto vědomím měli do lesa vstupovat.
Informační datové centrum a oddělení vnějších vztahů
Svou úlohu na poli komunikace s veřejností je připraveno sehrát i naše Informační datové centrum společně s nově zřízeným oddělením vnějších vztahů. Jde zejména o výběr příslušných informací z dlouhodobé řady dat o lesních ekosystémech a způsob jejich šíření. Již dnes je možno se na našich internetových stránkách (www.uhul.cz) seznámit s množstvím informací, i když jsou zatím zaměřeny zejména na odbornou veřejnost. Navíc se chystají zvláštní stránky Výboru. Zvažujeme i zřízení stálé informační služby, která by po Internetu sloužila jak odborné, tak široké laické veřejnosti. Zde je jistě prostor i pro spolupráci se soukromými servery, jako např. server Lesnictvi.cz, který podobnou službu již provozuje. Celé snažení by mělo směřovat k tomu, aby se veřejnosti dostávaly aktuální, pravdivé a ověřené informace.
SPOLUPRÁCE S NAVAZUJÍCÍMI ODVĚTVÍMI
Celá problematika komunikace s veřejností se při širším pohledu stává nadresortní. Náš Ústav byl koncem devadesátých let pověřen nastartováním procesu certifikace v lesním hospodářství. Zde je úzká součinnost s dřevozpracujícím průmyslem a obchodními řetězci snad nejpatrnější. A právě na tomto poli je možná spolupráce. Ke snahám lesního hospodářství je nutno přilákat i ostatní. Narovnávání cen energií bude mít jistě odezvu ve změně pohledu na dřevěné stavby. Dřevostavby budou v budoucnu určitě levnější než klasické z cihel a betonu, jak při vlastním pořízení, tak provozně. Jde o to, tento trend zachytit a k propagaci lesního hospodářství, jako producenta dřeva, náležitě využít. Mnoho se dá v oblasti propagace a osvěty dosáhnout na obalech různých výrobků. Zde jde nejen o upřednostňování obalů na bázi dřeva a papíru na úkor umělých hmot, ale také o poutavý potisk těchto obalů. Producenti obalů jistě rámcovou spolupráci neodmítnou.
Ustavení Výboru je jistě pozitivní signál. Je to signál všem potenciálním partnerům z řad státních institucí jiných resortů, kterých se problematika týká, tak zejména soukromým subjektům, od kterých se očekává také finanční přispění do tohoto procesu. MZe tím, že ustavilo Výbor a stálé pracoviště v rámci VÚLHM ve Strnadech, vyslalo snad dostatečný signál, že “provozní” náklady spojené s tímto procesem hodlá v rámci své kompetence hradit. Od ostatních se očekává spolufinancování jednotlivých konkrétních akcí, o kterých budou partneři v rámci Výboru rozhodovat. Výbor by zde měl sehrát úlohu iniciátora a koordinátora.
PRÁCE S MLÁDEŽÍ
Samostatnou kapitolou je komunikace s dětmi. I v této oblasti jsou naši kolegové v zahraničí o pár kroků před námi. Ne každý má k této práci vlohy, ale pracovníci Ústavu jsou připraveni podle možností sehrát i zde pozitivní roli. Bylo by dobré přijmout ověřenou inspiraci ze zahraničí a postupně vznikající aktivity sjednotit. Je zde velký prostor pro spolupráci s LČR a s různými nevládními organizacemi a ekologickými iniciativami. Ústav může přispět i při tvorbě případných “školních” pomůcek, zejména tištěných, případně multimediálních. Stejná je i připravenost ke spolupráci se zřizovateli naučných stezek, cyklistických tras či podobných informačních zařízení. Na podobné aktivity jsme zvyklí z národních parků, chráněných krajinných oblastí, či rezervací. V rámci svého vlastního programu budují naučné stezky i LČR. Začínají i obce a menší vlastníci a tam nabízíme pomocnou ruku.
ZÁVĚR
Komunikaci s veřejností se musíme učit i my - lesníci. Ve Skandinávii, v Rakousku i v jiných zemích najdeme mnoho příkladů. V Kanadě zřizují informační centra jako důsledek tlaků ekologických aktivistů i těžební akciové společnosti, jelikož zjistily, že peněžní částky vložené do osvěty jsou nakonec nižší než náklady na řešení následných sporů s neinformovanou veřejností. Příklady je nutno drobně přizpůsobit podmínkám a mentalitě, ale nehledejme třetí cestu. Zvláště o prázdninách, kdy jsou lesy často navštěvovány, před Vánocemi, kdy se nakupují vánoční stromky, a v podobných situacích je nutno využít každou příležitost k jejich prezentaci. O výsledku našich snah nakonec rozhodne umění najít na práci lesníka veřejností pozitivně vnímané prvky a zvláště je vhodnou formou podat.
Kontakt:
Ing. Richard Slabý
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.