Myslivecká výročí – Listopad
PhDr. Jiří Uhlíř, řádný člen Obce spisovatelů a emeritní profesor SLŠ Trutnov
- 2. 11. 1951 - zemřel ve Velkém Meziříčí Václav Škvařil, lesní rada, významný moravský lesník, organizátor, vynikající včelař. Pocházel z lesnické rodiny. Po studiích na lesnické škole v Hranicích byl správcem harrachovského velkostatku ve Velkém Meziříčí (1923-1945). Uplatnil se v mnoha organizacích. Byl místo-předsedou Spolku československého lesnictva, členem ústředního výboru ve Volném sdružení lesních správ, v Československé myslivecké jednotě.
Jako kapitán v záloze se činně zúčastnil odbojové práce ve skupině generála Jaroše, byl vězněn gestapem. Jako včelař uložil část svých rozsáhlých vědomostí do článků v časopise Včela moravská a Český včelař, kde psal mimo jiné o medovici, včelařském významu lip, včelařském využití lesních porostů apod. Je též spoluautorem knihy O včelách a včelaření (1941, 2. vyd. 1947). Dal podnět k nové míře rámků a nové úlové soustavě, tzv. úl Škvařilův. V. Škvařil se narodil 25. 9. 1895 v Drahanech u Prostějova (viz LP 2000, s. 386).
- 3. 11. 1991 - zemřel Ing. Karel Zlatuška mladší, odborník v lesotechnických melioracích hrazení bystřin (1962-1991), ředitel stavebního závodu Středočeských státních lesů, odkud odešel do invalidního důchodu v říjnu 1991 a krátce nato zesnul. Narodil se 14. 10. 1935 v Brně v rodině univerzitního profesora pěstování lesů LF VŠZ v Praze (1946-1952) a z rodiny si odnesl vytříbený altruismus, lásku k bližním. Základní školu vychodil v Choceradech a středoškolská studia konal na anglickém arcibiskupském a salesiánském gymnáziu v Praze a zkoušku dospělosti vykonal v Benešově u Prahy. V 18 letech ztratil otce a matka jako vdova po univerzitním profesorovi byla vystavena ústrkům a ponižováním komunistického režimu, stejně jako její syn, kterému se po určitých peripetiích podařilo vystudovat LF VŠZ ČVUT v Praze. Po strastiplném odříkání, kdy si na studia musel vydělat, je ukončil v roce 1959. To už si vydělával jako technik na polesí Dubská LZ Konopiště. Po prezenční službě v roce 1962 přešel k LTM hrazení bystřin, kde pracoval po četných nemocech a zhoršeném zdravotním stavu do října 1991, kdy odešel do předčasného invalidního důchodu z funkce ředitele stavebního závodu Středočeských státních lesů. Jak na něho vzpomíná Ing. Otakar Kokeš (LP 1992, s. 31) ”Byl to nejen znamenitý lesotechnický odborník, ale i lesník ušlechtilých morálních kvalit, který měl vždy na zřeteli dobro svých spolupracovníků i blaho čs. lesů. Byl lesníkem, který měl těžký život, ale choval se čestně a statečně.”
- 9. 11. 1841 - zemřel František Matz, významný český pedagog, lesní inženýr a zakladatel Zlatokorunské lesnické školy (1795 - 1845). Narodil se 28. 7. 1755 na panství Červený Hrádek (viz LP 2000, s. 290). Taxaci se učil u známého lesmistra Ehrenwertha. V roce 1784 vstoupil jako lesní měřič - inženýr do schwarzenberských služeb a zařizoval lesy podle lánové soustavy. Své názory na úpravu lesního hospodářství uložil do rozsáhlé taxační německy psané instrukce z roku 1795. Důsledkem Matzovy taxační a hospodářské činnosti byl vznik lesnické školy ve Zlaté Koruně u Krumlova. V opuštěné budově bývalého kláštera vzdělával prakticky i teoreticky své mladé pomocníky, lesníky, zejména v pěstění lesů a lesní geometrii. Při škole, otevřené 31. 12. 1795, založil v blízkém lese lesní školku o rozloze asi 2,24 ha. Byla to zřejmě jedna z prvních lesních školek v jižních Čechách, jež sloužila praktickému vyučování a v níž byly pěstovány všechny středoevropské druhy lesního stromoví. V polesí novodvorském a želnavském zakládal se svými žáky smíšené porosty. V rukopise zůstaly obsáhlé přednášky o pěstování lesa Klassisches Lehrbuch von der Forstwissenschaft (Klasická učebnice lesnictví, 1796). V tomto rukopisném katechismu lesnických znalostí, jehož část se zachovala, uvádí Matz především způsoby obnovy lesa, volbu dřevin, zalesňování síjí ap. Doporučuje např. větší zastoupení listnáčů, zakládání lesních školek. Když byl r. 1812 Matz přeložen jako lesmistr do Mšence, převzal vedení školy František Schnauer. Škola pro výchovu lesních úředníků schwarzenberských později splynula s hospodářským ústavem v Českém Krumlově a trvala do r. 1845. Na škole se vyučovalo německy. Fr. Matz, který se velmi zasloužil o počáteční úpravu jihočeských lesů a výchovu lesnického dorostu, odešel dne 1. 3. 1837 na trvalý odpočinek a po čtyřech letech zesnul 9. 11. 1841.
- 3. 7. 1916 - se v Uherčicích u Hustopeči na Břeclavsku narodil Cyril Vodička, středoškolský lesnický pedagog v Bělé p. B. (1948-1952), pedagogický zástupce ředitele Střední lesnické technické školy v Trutnově (1952-1957) a ředitel Lesnické mistrovské školy ve Strážnici (Bzenci) na Moravě (1959-1971), později krajinář a ekolog na Strážnicku. Zemřel 11. 8. 1994 ve Strážnici na Moravě.
- 5. 7. 1966 - v Písku zemřel Ing. Vladimír Hendrych, první ředitel Státní vyšší lesnické školy v Trutnově (1945-1957), profesor v Hranicích na Moravě (1926-1939) a na lesnické škole v Písku (1939-1945, 1957-1962), jako prvnímu lesníkovi mu byl propůjčen čestný titul “Zasloužilý učitel” (27. 3. 1957). Uplatnil se nejen jako vynikající pedagog, ale i jako autor a spoluautor 21 středoškolských učebnic ochrany lesů, lesnické zoologie a myslivosti. Narodil se 25. 6. 1902 v Řepově u Mladé Boleslavi (viz almanach Padesát let lesnického školství v Trutnově 1945-1995).
Poznámka autora: Sestavování výročí je velmi pracné a časově náročné. Autor musel vyexcerpovat ročníky Lesnické práce, zejména z posledního třicetiletí, vyexcerpovat biografické příručky, jako je např. Československý biografický slovník (1992), Kdo je kdo v České republice (1991, 1994, 1998), Český biografický slovník XX. století (3 díly, 1999), dále dvou-svazkový slovník biografický Ladislava Skaly Naši předchůdci (1993) a Fričovy Velké vzory našeho lesnictví (1958). Ačkoliv se snažím o akribii a pečlivost, mohlo se stát, že se přes maximální snahu a svědomitost autora i redakce se někde vloudila chybička, anebo že jsem na někoho z neznalosti (nejsem vševědoucí) nebo neinformovanosti, popř. nedostatku pramenů zapomněl, nebo že jsem neznal datum úmrtí nebo jiný důležitý biografický údaj a poznatek. Omlouvám se těm, kteří z výše uvedených důvodů nebyli v rubrice Lesnická výročí připomenuti. Podle mých záznamů nejsou všechny měsíce zcela rovnoměrně zastoupeny, protože např. v měsíci listopadu 2001 jsou prakticky připomenuty jen tři osobnosti, neboť jsem jich více nezaznamenal. Je dobře, že zejména autoři z vysokých škol a lesnických ústavů sami ve zvláštním biografickém článku významné nebo jinak zajímavé osobnosti připomenou a redakce Lesnické práce je ráda zveřejní. Ujišťuji Vás, že mám osobně už dlouholeté zkušenosti se zveřejňováním biografických medailonků, že se jím zabývám od roku 1967 i v regionu Jaroměřska a Trutnovska.