NADACE FACE V KRKONOŠÍCH

Ing. Jan Hřebačka - Správa Krkonošského národního parku

V roce 1992 byl zahájen projekt nizozemské nadace Face nazvaný “Obnova lesních ekosystémů v Krkonošském národním parku”. Spolupráce mezi Nizozemskem a Českou republikou byla původně smluvně zavázána na 20 let prováděcí fáze projektu. Během tohoto období se mělo zalesnit 16 tis. hektarů lesa. Původní prognózy týkající se plošného odumírání lesů, podle kterých se projekt sestavoval, se naštěstí nevyplnily a zdravotní stav krkonošských lesů se začal postupně vylepšovat. Tím se snížil plošný rozsah projektu, ale jeho význam postupem času vzrůstal.

ZAČÁTEK PROJEKTU

Na samém počátku budování vzájemné důvěry mezi nadací Face a Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) stál prof. Josef Fanta. Díky němu nadace Face začala rozvíjet svou činnost právě v Krkonoších. Zpočátku v letech 1992 a 1993 spolupráci organizovaly Lesy České republiky, s. p. Od roku 1994 již byla celá činnost spojena výhradně s Krkonošským národním parkem. Zástupcům nadace Face bylo jasné, že takto rozsáhlý projekt se neobejde bez dostatečné infrastruktury, nových informací použitelných pro zdárný průběh projektu, ale i informací, jak pokračovat dále po skončení prováděcí fáze projektu. Založené porosty je nutno po dobu 99 let průběžně monitorovat a starat se o trvalou udržitelnost lesních ekosystémů. Čilá spolupráce se hned na počátku rozběhla např. s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště - Strnady, VS Opočno, Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. (IFER) a Univerzitou Amsterdam.

OBNOVA LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ V KRNAPU

Nejucelenější výzkumnou zprávu nazvanou “Obnova lesních ekosystémů v Krkonošském národním parku” vypracovala amsterodamská univerzita. Zpráva byla podrobně prezentována před zástupci Krkonošského národního parku, nadace Face a pozvanými hosty ve dnech 22. - 23. 8. 2001. Mezi tématy konference, která se konala v SOUL Svoboda nad Úpou, bylo zejména zhodnocení celého průběhu prováděcí fáze projektu v letech 1992 - 2000. Dále byla pozornost věnována praktickým přístupům k monitoringu a zejména prezentaci závěrečné výzkumné zprávy projektu “Obnova lesních ekosystémů v Krkonošském národním parku”. Projekt byl tematicky rozdělen do několika částí, které tvoří komplexní pohled na obnovu poškozených Krkonošských lesů.

Základní otázky, které byly položeny před začátkem projektu:

1. Jaké jsou ekologické podmínky v okamžiku zahájení projektu obnovy lesních porostů?

2. Jaké znalosti a informace Krkonošský národní park požaduje, aby mohl zajistit úplnou realizaci plánů zalesnění?

3. Jaké znalosti a informace může na podporu Krkonošského národního parku poskytnout Univerzita v Amsterdamu?

4. Jak by měly být nabyté znalosti začleněny do procesu obnovy lesa a ochrany přírody Krkonošského národního parku?

Závěrečná zpráva popisuje historická a topografická východiska problémů životního prostředí v oblasti, která je předmětem zmíněného projektu, a pokusy vypořádat se s těmito problémy na operativní úrovni a v oblasti výzkumu. Jako další krok byly shrnuty výsledky programu, popsány dosažené výsledky a předloženy návrhy na způsob zavedení výsledků do procesu řízené obnovy lesů se strany Správy Krkonošského národního parku.

APLIKACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU

Některé závěry, které se již částečně na území národního parku aplikují:

• Přítomnost listnatých pionýrských dřevin, jako je bříza nebo jeřáb v porostech smrku ztepilého nebo na holosečích, ať už jako výsledek výsadby nebo přirozené obnovy, způsobuje ekologicky významné zvýšení hodnot pH, obsahu bazických prvků a biologické aktivity humusu. Přímým důsledkem těchto zlepšení je zvrácení procesu borealizace, podpora a zlepšení biodiverzity. Proto se doporučuje podporovat používání listnatých pionýrských dřevin v les-ním hospodářství v co možná největší míře.
• Ať už jde o odumírající les, holoseč nebo sukcesní stadia, přirozený vývoj vegetace včetně listnatých pionýrských dřevin pomáhá zlepšovat biodiverzitu stanoviště. Péče o lesní prostředí, která má být efektivní z hlediska nákladů, by se proto měla v každém případě vyvarovat odstraňování těchto dřevin při výchovných zásazích v porostech.
• Na chudých stanovištích s porosty smrkových monokultur může rozsáhlá doplňková výsadba listnatých pionýrských dřevin výrazně zpomalit vývoj porostu, a snížit tak produkci dřeva. Tento fakt má však v Krkonošském národním parku, jehož ekosystémy vlivem borealizace a kyselé atmosférické depozice silně degradovaly, jen podřadný význam.
• Pionýrské dřeviny jsou schopné do 20 let od vysazení či nasemenění ovlivnit chemické vlastnosti horizontu LF a do 40 až 50 let také horizontu H. Vzhledem ke skutečnosti, že obnova humusové formy pod listnatými pionýrskými dřevinami v nesmíšených porostech je záležitostí několika desítek let, management by se měl zaměřit na vytvoření vysokého podílu měkkých listnatých dřevin v lesních porostech. Kromě toho by se měl vysoký podíl listnáčů udržovat poměrně dlouhou dobu, nejlépe celou jednu generaci lesa (přibližně 50 - 90 let).
• Rozsah změn způsobených pionýrskými dřevinami tak, jak ho popisuje tato studie, se vztahuje na přibližně 50leté porosty rostoucí v nadmořské výšce kolem 700 m n. m., v 6. lesním vegetačním stupni (LVS). V případě lokalit ve vyšších polohách (7. a 8. LVS) je k celkovému zlepšení ektorganické vrstvy prostřednictvím listnatých pionýrských dřevin zapotřebí mnohem delšího časového období, a to zejména proto, že na takových stanovištích se vyskytují méně příznivé půdní a růstové podmínky. Proto se doporučuje prioritní podpora pionýrských dřevin v 7. LVS doprovázená výraznou redukcí dřevin okyselujících půdu, především smrku ztepilého. Horní hranice lesa v 8. LVS může být samozřejmě zachována pouze podporou smrku ztepilého. Větší podíl pionýrských dřevin a nižší podíl smrku může výrazně podpořit rozvoj ploch postižených lavinami.

- V drsných klimatických podmínkách trpí listnaté pionýrské dřeviny neustále sněhovými a ledovkovými polomy. Navzdory tomu musí být každý keř, strom nebo skupinka pionýrských listnáčů uchována pro jejich příznivý ekologický vliv a funkce.

Toto je pouze malá ukázka ze závěrů představených na pracovní konferenci. Nadace Face měla zájem okamžitě závěry dílčích výzkumných zpráv aplikovat v prostředí zakládaných porostů v Krkonoších. Proto bylo možno velkou část výsledků již zhlédnout během terénní pochůzky.

ZÁVĚR

Vázání CO2 prostřednictvím fotosyntézy je odvislé od produkce biomasy. V porovnání s jinými oblastmi světa (Malajsie, Equador) je v Krkonoších časová produkce biomasy a tím i množství vázání CO2 nižší. Z těchto důvodů byla na konci roku 2000 prováděcí fáze projektu Face ukončena. Nadace Face získala cenu ministra životního prostředí 2000 za ochranu přírody a krajiny a tvorbu životního prostředí Krkonoš. Dalších 99 let bude probíhat sledování ploch založených s podporou nadace Face.

Ing. Jan Hřebačka,
Správa KRNAP Vrchlabí,
Dobrovského 3,
tel.: 0602 447 653,
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.