POKRAČOVÁNÍ CYKLU SEMINÁŘŮ NA KLOKOČNÉ

Ing. Vladislav Ferkl - Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany lesa

Na lesnickém úseku Klokočná (polesí Říčany, LZ Konopiště, LČR s. p., Hradec Králové) pokračoval ve dnech 14. června a 6. září letošního roku svou druhou a třetí částí seminář, pořádaný Ministerstvem životního prostředí k “přírodě blízkému způsobu obhospodařování lesů v provozních podmínkách intenzivně využívané krajiny”. Tohoto třídílného cyklu informací a provozních ukázek k popularizaci ekologických způsobů obhospodařování lesů se zúčastnilo rekordních 516 odborníků z oblasti lesního hospodářství a ochrany přírody, tj. v průměru 172 osob na každý díl semináře.

První část se zabývala zásadami přírodě blízkého způsobu obhospodařování lesů a informaci o jejím průběhu a závěrech přineslo zářijové vydání Lesnické práce. Tématem druhé části semináře bylo seznámení s novou metodikou hospodářské úpravy pro lesy s bohatou strukturou (14. 6. 2001). Závěrečná třetí část (6. 9. 2001) se věnovala možnému způsobu vyjádření deklarovaných a reálných efektů funkcí lesů, jejich objektivizaci a provoznímu uplatnění.

NOVÁ METODIKA HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY PRO LESY S BOHATOU STRUKTUROU

Tento díl semináře se věnoval atraktivnímu tématu nového pojetí tvorby a obsahu lesních hospodářských plánů pro lesy, jejichž struktura není dána jednotným věkem porostů s jasně časově vymezenými vývojovými fázemi růstu a s minimální tvorbou vertikálně pestrého zápoje. Pojmem moderního lesnictví, možná zásluhou až přehnaně paušalizovaných názorů, se stal les právě opačných hodnot s co nejsložitější strukturou všeho, co odpovídá našim dnešním představám o lidskou rukou nedotčeném lesním útvaru daného stanoviště. (Nejsem proti, spíš patřím mezi nositele těchto trendů, jen si přitom uvědomuji, že vše má svou míru a místo. Při obhospodařování lesů, kdy provedená opatření působí velmi dlouhodobě, bychom měli umět rozlišovat mezi moderním a módním pojetím - omlouvám se za tento myšlenkový úlet, který bezpochyby nepatří do rámce této informace o průběhu jednotlivých dílů semináře).

V každém případě by měly výhledové cíle a směrnice hospodaření, a to nejen ve zvláště chráněných územích NP a CHKO, daleko více než tomu bylo dříve zohledňovat citlivější a přírodě bližší způsob obhospodařování lesů. Za těmito snahami by hospodářská úprava, jako předvoj lesnického provozu, neměla zaostávat. To byl také důvod, proč se úkol vývoje nové, alternativní metody HÚL dostal mezi dlouhodobé priority programu odboru ochrany lesů MŽP. Řešitelem tohoto úkolu, který v současné době pokračuje ověřovacími projekty v NP Podyjí a Krkonošském NP, je IFER Jílové - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. Prezentace a projednání dosavadních výsledků této práce s odbornou veřejností bylo hlavní náplní druhého dílu semináře na Klokočné.

Úvodní slovo a výklad k předkládané metodice podal účastníkům semináře Ing. Jiří Zahradníček, pracovník IFER Jílové. Obsahem jeho výkladu byla jednak prezentace samotné vyvíjené metody a jednak seznámení se zpracováním a výsledky pilotního projektu pro objekt lesů l. ú. Klokočná. Výstupem tohoto ověřovacího projektu je návrh nového LHP, poprvé zpracovaný podle uvedené metody. Skutečnost, že na tyto lesy a plánované období bude zároveň zpracováván LHP klasickým způsobem, umožní všestranné porovnávání účelnosti obou děl v průběhu celého decennia.

Dílčí poznatky z porovnávání obou metod již z etapy tvorby LHP nasvědčují, že dosavadní způsob HÚL věkových tříd je v pokročilejší fázi přírodě blízkého lesa již obtížněji zpracovatelný (s bohatostí struktury lesa buď enormně stoupá pracnost a tím i cena LHP, nebo výrazně klesá jeho přesnost a použitelnost).

Náplň nové metody

• inventarizační část LHP je řešena statistickým zpracováním sítě zkusných ploch (bližší technické údaje o této části projektu uveřejnil IFER v Lesnické práci již začátkem letošního roku/LP/1/2001/);
• vnitřní rozdělení lesa řeší zachováním stálých jednotek orientačního významu (tj. na úrovni oddělení a dílců). Tato stálá rozdělovací síť je doplněna plošným vymezením jednotek “typu vývoje lesa” (TVL) vylišených na bázi základních stanovištních podmínek. Pohyblivá hranice rozdělovací sítě je vymezena “segmenty typu vývoje lesa” (STVL), do kterých jsou sdruženy porosty a porostní skupiny v přibližně stejném stádiu vývoje z hlediska výhledového cíle pro daný TVL. Do jednoho STVL jsou tedy zařazeny části lesa s přibližně stejnými plánovanými hospodářskými opatřeními;
• pro takto vymezené jednotky, které odpovídají nově zaváděnému evropskému trendu lesnického plánování a hospodaření, jsou zpracovány poměrně podrobné směrnice hospodaření s vymezeným výhledovým a dosažitelným cílem;
• pro TVL a jejich segmenty jsou odvozeny také údaje CBP a PBP příp. dalšího vývoje porostů, těžebního etátu a dalších údajů LHP, jejichž závazná výše je pak za LHC tvořena součtem všech STVL. Na konkrétním případu l. ú. Klokočné bude v následujícím období ověřován předpoklad autorů, že lze tímto způsobem hospodářské úpravy vyhovět všem povinnostem vyplývajícím ze zákona pro hospodaření podle LHP;
• odlišně jsou konstruovány i lesnické mapy, především mapa porostní, která barevně již nemůže vyjadřovat věkové třídy porostů. Barevně jsou naopak vymezeny TVL a jejich segmenty. Ostatní záznamy porostní mapy zůstávají zachovány;
• změny doznala i hospodářská kniha, kde popis porostu i hospodářských opatření jsou ve vazbě na příslušné STVL omezeny především na údaje, které se zásadnějším způsobem liší od charakteristiky a způsobů obhospodařování stanovených směrnicemi hospodaření pro jednotlivé STVL.

Podpora ÚHÚL

Koreferát Ing. Kamila Vyslyšela, náměstka ředitele ÚHÚL Brandýs nad Labem, potvrdil účelnost a opodstatněnost prací na prezentované alternativní metodě tvorby LHP, do jejíhož dopracování se zřejmě postupně zapojí i někteří další odborníci z oblasti hospodářské úpravy lesů. Potvrdil též správnost zásadních směrů řešení alternativní metody HÚL a doporučil, aby navrhovaná opatření maximálně vycházela z jednotných informačních standardů HÚL. Tato potřeba a další konstruktivní návrhy pak byly zdůrazněny i v diskusi k předneseným informacím, především ze strany LČR zastupované Ing. Zezulou.

Druhá část bohaté diskuse proběhla odpoledne k venkovním provozním ukázkám pilotního projektu LHP, které se, obdobně jako při ostatních částech semináře, konalo v objektu lesnického úseku Klokočná, spravovaném LČR.

VYJÁDŘENÍ DEKLAROVANÝCH A REÁLNÝCH EFEKTŮ FUNKCÍ LESŮ, JEJICH OBJEKTIVIZACE A PROVOZNÍ UPLATNĚNÍ

Ústředním bodem třetího dílu semináře byla prezentace, výklad a ukázky metody provozního uplatnění jednoho z nejsložitějších problémů současné etapy rozvoje lesnictví tak, jak jej na zakázku formou čtyřletého grantu odboru ochrany lesa MŽP řešil kolektiv autorů lesnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně pod vedením doc. Ing. Ilji Vyskota, CSc. Oficiální zadání tohoto úkolu znělo “Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesů ČR jako podklad pro jejich oceňování”.

Záměr MŽP

Úvodem do celé problematiky bylo vystoupení ředitele odboru ochrany lesa MŽP Ing. Tomáše Staňka, CSc. Zdůraznil význam nového přístupu k funkčně integrovanému lesnímu hospodářství, možnost konkrétního vyjádření a zhodnocení nejen produkčních, ale i všech ostatních celospolečenských funkcí lesa a tím i posílení prestiže lesnictví v kontextu celého národního hospodářství. Vymezil pozici vyvíjené metody klasifikace lesů podle významnosti reálného potenciálu jejich celospolečenských funkcí jako v současné době jediné metody hodnocení společenských funkcí lesa postavené na exaktních podkladech definičních kritérií. Řešení výše uvedeného zadání respektuje současné celosvětové pojetí integrovaného polyfunkčního hospodaření, které vychází z filozofie rovnocennosti všech funkcí lesů. Diferenciace jejich významu vzniká až uplatněním společenských požadavků na rozdílnost intenzity konkrétního využívání dané lokality.

Praktické uplatnění

Náročnost tématu a působivý výklad hlavního protagonisty metody doc. Vyskota zaujal zcela naplněný sál kulturního domu na Klokočné a vyvolal zajímavou diskusi zaměřenou především na možnosti provozního uplatnění dosažených výsledků.

Na jednu takovou možnost mimořádného významu ve svém vystoupení poukázal i kpt. Ing. Soukup, vedoucí pracovník Policejního prezídia ČR pro oblast lesů a životního prostředí. Podle jeho informace se již nyní tato metoda stala významným a nepostradatelným pomocníkem při posuzování a hodnocení závažnosti vlivu na životní prostředí způsobené nezákonnými těžbami v lesích, a to nejen v procesu vyšetřování, ale i soudního projednávání mnoha případů trestných činů s tímto odborným zaměřením. Svědčí o tom množství odborných posouzení, které lesnická fakulta MZLU v Brně na vyžádání k těmto účelům dosud zpracovala i množství již ukončených soudních případů s úspěšně prokázanou vinou pachatele.

Předkládaná metoda, na rozdíl od všech dosavadních pokusů o řešení tohoto problému, vychází v maximální míře z dostupných reálných podkladů, kterými jsou především databáze HÚL a dalších odborných disciplín, a dosahuje tak výrazně vyšší míry objektivity, a to i v porovnání k zahraničním metodám. Z uvedených podkladů jsou pak propracovaným systémem vyjádřeny bodové hodnoty maximálního potenciálu funkcí lesa a jejich integrovaného působení v rámci porostního typu, reálných efektů těchto funkcí a jejich reálných funkčních potenciálů.Bodové hodnoty jsou vyjádřeny vždy pro daný porostní typ (PT) konkrétního hospodářského souboru.

Domnívám se, že komplexnosti takto zpracovaných souborů hodnot (a nepochybně i jejich praktickému využití) by prospělo jejich dopracování o obdobné vyjádření optimálního funkčního potenciálu výhledového cíle pro polyfunkční využití příslušného hospodářského souboru. Takovéto vyjádření polohy výhledového cíle v systému vyvíjené metody by jednak přispělo k názornějšímu vymezení ostatních hodnot reálného charakteru, jednak by bylo vhodným podkladem při posuzování a objektivizaci společenských záměrů využívání lesů při řešení nového pojetí kategorizace lesů.

DALŠÍ VÝZNAMNÁ VYSTOUPENÍ

O samostatné vystoupení v rámci této části semináře požádal i prof. Ing. Simanov, CSc., děkan Fakulty lesnické a dřevařské MZLU v Brně. Ukázalo se, že toto vystoupení nemělo jen charakter běžného odborného pojednání týkající se řešené problematiky. Bylo spíše prohlášením vrcholného reprezentanta lesnické fakulty k závažným jevům, které sebou přináší současná doba uplatňování nevyzrálé demokracie. Díky specifickému postavení lesa nejen jako hmotného majetku, ale též jako nenahraditelného národního bohatství, jsou projevy tohoto společenského procesu, umocněné specificky českou mentalitou, v lesním hospodářství mnohdy velmi závažné a nebezpečné. V těchto souvislostech vidí brněnská lesnická fakulta prezentované výsledky své dlouholeté práce při řešení složitých vazeb společenských funkcí lesa a funkčně integrovaného způsobu hospodaření v lesích jako svůj přínos k prosazení a obhájení skutečných hodnot demokracie v českém lesnictví.

Velmi významné bylo i vystoupení Ing. Sejáka, CSc., ředitele Českého ekologického ústavu, který ve svém koreferátu objasnil a upřesnil vymezení pozice prezentované metody doc. Vyskota v širších ekologických souvislostech hodnocení celkové krajiny. Zatímco tzv. “Hesenská metoda”, jejímž je Ing. Seják spoluautorem, je uznávaným způsobem hodnocení celkové krajiny a nezabývá se podrobnými rozbory hodnoty lesa, je metoda doc. Vyskota určena speciálně na hodnocení potenciálů a efektů funkcí lesních ekosystémů.

ZÁVĚR

Odpoledním programem ukázek praktického uplatnění klasifikace lesů podle významnosti potenciálů jejich společenských funkcí, předvedených kolektivem spolupracovníků doc. Vyskota v porostech lesnického úseku Klokočná a bohatou diskusí byl celodenní program ukončen. V závěrečném vystoupení pak Ing. Staněk z pověření Ing. Běleho, CSc., náměstka ministra životního prostředí, zhodnotil celý průběh třídílného semináře jako velmi úspěšnou premiéru nového přístupu MŽP k řešení aktuálních lesnických otázek a představení aktivit odboru ochrany lesa.