VÁPNĚNÍ A HNOJENÍ LESNÍCH POROSTŮ V LETECH 2000 - 2001
Josef Balek1, Vít Šrámek2, Bohumír Lomský2
1- Ministerstvo zemědělství ČR, odbor tvorby lesa,
2- Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště - Strnady
Vápnění je prostředkem umožňujícím přímé ovlivnění chemických vlastností lesních půd a vyvážení či melioraci acidifikačních procesů působených industrializací, při kterých se dostalo do půd sudetských pohoří, kromě halogenů a těžkých kovů, více než 5 tun síry na každý hektar lesa. Z tohoto důvodu se v České republice hojně používalo v období vrcholu imisních škod v sedmdesátých a zejména osmdesátých letech.
V letech 1978-1991 se např. v oblasti Krušných hor vápněním ošetřilo (včetně opakovaných zásahů) celkem 62 000 ha, v Jizerských horách 8 000 ha, v Krkonoších 7 409 ha a v Orlických horách 2 800 ha. Vápnilo se rovněž v Jeseníkách a Beskydech. V 90. letech se rozsah vápnění významně snižoval, v jejich druhé polovině byl spojen téměř výlučně s přeměnou porostů náhradních dřevin v oblasti východního Krušnohoří. V Evropě se naopak v tomto období v postižených lesích dále vápnilo - povápněny byly více než 2 miliony hektarů lesů. Přitom je třeba zdůraznit, že poškození lesů v našich severních pohraničních pohořích bylo zřetelně vyšší než jinde v Evropě.
ZHORŠOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU LESNÍCH POROSTŮ
V roce 1999 se v oblasti Horní Blatné a Kraslic projevilo rozsáhlé žloutnutí lesních porostů spojené s prokázaným deficitem bazických prvků - zejména hořčíku a vápníku v jehličí a v lesních půdách. Obdobná poškození byla pozorována i v některých částech Orlických hor. Na jaře 2000 již na řadě lokalit docházelo kromě barevných změn k usychání a odumírání starších ročníků jehličí. Bylo jasné, že zhoršování zdravotního stavu překročilo hranice, kdy mohou stromy přirozeně regenerovat, a že hrozí riziko prořeďování, na některých místech až rozvratu porostů. Situace byla natolik vážná, že se jí zabývala na svém jednání i vláda České republiky. Výsledkem bylo usnesení č. 532 z 31. 5. 2000, ve kterém vláda mj. “ukládá ministru zemědělství zajistit pro rok 2000 částku 79 milionů Kč na vápnění a hnojení kapalnými hnojivy v lesích Krušných hor a Orlických hor v rozpočtové kapitole ministerstva zemědělství” a projednat posílení rozpočtu MZe pro tyto účely v letech 2001-2004.
PŘÍPRAVA PROJEKTŮ VÁPNĚNÍ
Aby mohlo být vládní usnesení efektivně plněno, urychleně se zahájily práce na vypsání soutěže a přípravě projektů vápnění. Cílem bylo vytvořit přehledný systém postupných kroků, který by zahrnoval výběr vhodných ploch, stanovení parametrů aplikovaných látek, kontrolu provádění melioračních zásahů, dlouhodobé hodnocení jejich účinnosti a také dlouhodobou evidenci.
Plochy pro meliorační zásahy vybírali vlastníci lesů podle pokynů Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a MZe. Dodání kapalných hnojiv se omezilo pouze na nejvíce postižené lokality, kde docházelo k prvním fázím odumírání porostů a živiny bylo nutné dodat okamžitě. Pro vápnění se vybíraly přednostně žloutnoucí porosty, převážně v kyselé ekologické řadě. Z vápnění se vyloučily rašeliny, živné půdy a půdy s rizikem introskeletové eroze. Vhodnost ploch vybraných pro vápnění z typologického hlediska potvrzovaly příslušné pobočky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Chemické vlastnosti humusu, minerální půdy a obsah živin v asimilačních orgánech byly v prvním roce získány z dostupných průzkumů VÚLHM a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Od letošního roku bylo také možné využít výsledky půdních průzkumů prováděných v rámci kontroly účinnosti vápnění.
Ochrana přírody
Vhodnost lokalit z hlediska ochrany přírody se zajistila tím, že výběr vápněných ploch podléhal schválení Ministerstvem životního prostředí, v případě Orlických hor také Správou CHKO Orlické hory. Při přípravě projektů se také bral ohled na vodohospodářské zájmy.
MELIORAČNÍ LÁTKA, DÁVKOVÁNÍ A ZRNITOST
Vápnění lesních porostů z prostředků MZe začalo v září 2000. Jako meliorační látka byl využit vápnitý dolomit s vysokým obsahem hořčíku - nad 17 % MgO. V prvním roce vápnění se vzhledem k časovým možnostem dodávek používal vápenec o zrnitosti do 4 mm, od roku 2001 je povoleno používání frakcí do 2 mm s tím, že 70 % celkového množství je pod 1 mm. Aplikace byly letecké, pouze v roce 2001 se na části LS Litvínov odzkoušelo pozemní vápnění. Byla použita jednotná dávka 3t/ha. Během vápnění se kontrolovalo celkové množství vápence, letové deníky, rovnoměrnost a úplnost aplikace, chemické a fyzikální vlastnosti melioračního materiálu (obsah hořčíku, vápníku a těžkých kovů, zrnitostní složení, vlhkost).
HODNOCENÍ ÚČINNOSTI VÁPNĚNÍ
Kromě vlastní kontroly zásahů je připraven projekt dlouhodobého hodnocení účinnosti vápnění. Na všech lokalitách byly VÚLHM a ÚKZÚZ před vápněním odebrány a analyzovány vzorky humusu, svrchních horizontů minerální půdy a asimilačních orgánů. Hustota odběrů půd je jedno odběrové místo na přibližně 70 - 100 ha vápněné plochy, na třetině těchto ploch jsou odebírány také vzorky jehličí. Opakování a vyhodnocení odběrů se plánuje vždy ve druhém, pátém a desátém roce po aplikaci. Výsledky těchto kontrol budou zároveň sloužit jako podklad při rozhodování o případném opakování aplikací. Na území každé lesní správy LČR, s. p., také ÚHÚL vybral kontrolní lokalitu o rozloze jednoho či více oddělení. Tyto lokality budou vyloučeny z programů vápnění i hnojení. I zde se pravidelně odebírají půdních vzorky, které slouží pro srovnání s vývojem na meliorovaných lokalitách.
ZÁVĚR
V roce 2000 se z prostředků MZe povápnilo celkem 10 007 ha celkem téměř za 68 milionů Kč. Další plochy (995 ha) v porostech LČR se vápnily v rámci projektu PHARE. Hnojení kapalnými hnojivy se aplikovalo na 700 ha nejvíce poškozených porostů. V roce 2001 se dosud povápnilo přes 8 000 ha za 56 milionů Kč. V poškozených porostech na LS Kraslice se na 500 ha aplikovala sypká forma hnojiva Silvamix. Další použití kapalných hnojiv financovaly v roce 2001 také Lesy České republiky.