AKTUALITY ZE SVĚTA

ZLEPŠENÍ SITUACE NA TRHU JEHLIČNATÉ KULATINY

V září se konala v Karlsruhe konference lesnických odborníků z Rakouska, Švýcarska, Německa a Francie (tzv. uskupení zemí Bodamského jezera) k vyhlídkám na dřevařském trhu. Výsledkem bylo zjištění, že se dá očekávat mírné zlepšení, třebaže se původní odhady všech zúčastněných zemí musely poněkud snížit. V odvětví, které je pro trh se dřívím rozhodující, tj. ve stavebnictví, se situace v jednotlivých zemích liší. V Německu se podstatně snížil počet stavebních povolení a výroba hotových staveb ze dřeva. Trvá také konkurenční cenový tlak ze středo- a východoevropských zemí. Tento pro lesní hospodářství a dřevoprůmysl negativní vývoj se však patrně v dohledné době zastaví, hlavně vlivem zvýšeného stavebního ruchu nebo obchodního obratu ve všech sousedních západoevropských zemích, především v Itálii.

Přispívá k tomu i skutečnost, že skončilo nucené odbavování dřevní hmoty z rozsáhlých kalamit (orkán “Lothar”, kůrovec). Očekává se i zlepšení na trhu průmyslového dříví, který po období stagnace nebo i poklesu dostane nové impulsy jako důsledek vkládaných investic. Poptávka po energetickém dříví zřetelně roste. Největší očekávání je spojeno s investicemi do zpracování silných sortimentů kmenového dříví. Kromě situace na trhu se přítomní experti zabývali tématy “normotvorné činnosti”, “měření dřeva v závodech” a “další vývoj kapacity pilařských závodů”.

Österreichische Forstzeitung, 10/2001, Čk

PRÁCE VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ OČIMA PRAXE (anketa)

V rakouském Spolkovém lesnickém výzkumném ústavu ve Vídni (FBVA) probíhá reorganizace, jejímž cílem je přizpůsobit efektivnost jeho činnosti novým požadavkům na výzkum, administrativu a služby. V lednu 2001 bylo rozesláno na lesnická i jiná zainteresovaná pracoviště (ochrany přírody, zemědělství) 875 dotazníků, sestavených za účasti odborné agentury a vybraných odborníků. Vrátilo se přibližně 40 %, z toho 70 % účastníků ankety mělo vysokoškolské vzdělání, převažoval věk nad 40 let, svědčící o dostatečné zkušenosti. Dotazníky mohly být vráceny i anonymně, této možnosti využila asi polovina respondentů. Největším překvapením vyhodnocení výsledků ankety byla skutečnost, že 37 % účastníků práci výzkumných ústavů vůbec nebo téměř nezná. Odpovědi byly rozvrstveny podle hlavního věcného zaměření.

Práce výzkumných ústavů byla hodnocena převážně kladně až velmi kladně. Určitá nespokojenost byla s publikační činností, s využíváním založených výzkumných ploch a výzkumu poskytovaných datových podkladů z praxe. Značné výhrady měla vědecká pracoviště k úrovni vyžádaných a dodaných expertiz a posudků, část praxe kritizovala úroveň poskytovaných služeb, nepoužitelnost některých výsledků, neúplnost zpracování zadaných úkolů a složitou komunikaci s výzkumem. Řada respondentů vyslovila názor, že by se výzkum měl více orientovat na netradiční řešení aktuálních problémů. Za služby je ochotna praxe platit. Vedení ústavu hodlá všech námětů v další práci využít.

Österreichische Forstzeitung, 10/2001, Čk

NA TRHU VÁNOČNÍCH STROMKŮ ZVÍTĚZÍ KVALITA

Před zahájením “Rakouského dne vánočních stromků”, který pořádal již po čtvrté Dolnorakouský svaz výrobců vánočních stromků a ozdobného klestu bylo na plakátech uvedeno motto “Má budoucnost jen kvalita?” - záměrně s otazníkem. Odpověď mělo přinést jednání účastníků společně s vystavenými vzorky. Bylo zjištěno, že 65 % rakouských domácností chce mít o Vánocích kvalitní stromek. Umělé napodobeniny a ne vždy čerstvé stromky dodávané na trh supermarkety a některými dalšími obchodními organizacemi již není s to uspokojit jejich požadavky. Trh žádá kvalitu, snadnou dostupnost čerstvé zboží a dokonalé služby, zejména balení, dopravu do domu, event. instalaci. Majitelé plantáží vánočních stromků se zabývali volbou dřevin, proveniencí (důležité zejména u jedle kavkazské /Abies nordmanniana/), dobou výsadby, ochranou kultur, ošetřováním, hnojením, úpravou korun a sklizní. Je zřejmé, že o kvalitě nerozhoduje jen způsob pěstování, ale také podmínky dopravy a přechodného uskladnění. Závěr přinesl i odpověď na úvodem položenou otázku, a to: “Kvalita cílů rozhoduje o kvalitě budoucnosti”.

Österreichische Forstzeitung, 10/2001, Čk

NOVÝ MALÝ PROCESOR DO PROBÍREK

Fa Hypro AB (Lönsboda), která se zabývá výrobou nástavbových procesorů pro universální kolové traktory, představila na veletrhu Elmia Wood 2001 nový procesor do probírek typ Hypro 755. Je určen především pro trh střední Evropy, pro zákazníky, kteří spojují požadavek dobré výkonnosti s rozumnou cenou. Hypro 755 vychází z osvědčeného typu 500 LS a liší se tím, že zpracovávané stromy mohou být vkládány do procesoru z obou stran přibližovací linky pomocí speciálního hydromanipulátoru s dosahem 7 m a otočí 280°. Stroj je vybaven rádiem ovládaným navijákem, který umožní pracovat i v podmínkách s velkým rozestupem přibližovacích linek. Odvětvovací agregát je blízký typu 500 LS, má však vyšší výkonové parametry. Stroj je ovládán z kabiny traktoru pomocí joysticků. Zásobování tlakovým olejem je zabezpečeno buď z traktorové hydrauliky, nebo z externího hydroagregátu, montovaného vpředu na traktoru. Stroj je vybaven již po 10 let ověřenou měřicí Hypro-jednotkou, integrovanou s funkcí vyhledavače poruch. Může být vybaven také počítačovou jednotkou pro záznam průměrů a délek vyrobených sortimentů a také i tiskárnou dat. Nový Hypro 775 je vhodný především pro práci v probírkách. Vzhledem k jeho velké průchodnosti (do Ř50 cm) jej lze použít i v mýtních těžbách.

Podle Forstmaschinen-Profi, září 2001, Šve

TOPENÍ DŘEVEM NA ELMII

Využití biomasy jako zdroje energie má ve Švédsku své trvalé místo. Již po prvé energetické krizi v roce 1973 byl nastartován cílený program, který přináší trvalý vzestup využití energie z lesní biomasy. Po omezení rozvoje jaderné energetiky se stále ve větší míře zřizují bioteplárny, které produkují teplo, ale také i elektrickou energii. Biopaliva jsou ve Švédsku ekonomicky zajímavá, protože ceny energie z fosilních paliv (topné oleje, zemní plyn a uhlí) jsou oproti biopalivům zatěžovány energetickou daní. Dnes je primární spotřeba energie ve Švédsku kryta již z 20 % biomasou. Tento trend se odrazil také na lesnickém veletrhu Elmia Wood 2001 zaměřením mnoha exponátů na využití dřeva pro energetické účely.

Pro přípravu palivového dříví v klasické kusové formě byla nabízena celá řada hydraulických štípaček od jednoduchých pro vybavení venkovských domácností až po složitější automaty na řezání a štípání dříví včetně příčného dopravníku pro přísun kmenoviny a pásového nakládacího transportéru, určené pro podnikatelskou činnost. Pro výrobu palivové štěpky, základního typu paliva pro střední a velké kotelny, byla nabízena celá škála sekaček všech výkonnostních kategorií a také různé typy účelových dopravních prostředků.

Nově předvedly firmy Timberjack a Rottne dva systémy pro svazkování těžebních zbytků na pasece. Stroje produkují válcové, komprimované svazky větví o délce 3-3,5 m, průměru 60-80 cm a hmotnosti 400-700 kg, určené pro spalování ve velkých kotlech tepláren, nebo pro následné centrální štěpkování. Válcová forma sortimentu umožňuje nahradit náročný systém výroby štěpek v lese (se sekačkami a speciálními dopravními prostředky) klasickými prostředky z oblasti těžby a dopravy kulatiny.

Stále většího významu ve švédských domácnostech nabývají, vedle kusového paliva a štěpek, dřevné pelety, vyráběné převážně ze suchých pilin a holin dřevozpracujícího průmyslu. Pelety o vlhkosti 5-10 % lze bez problémů skladovat a jako homogenní sypký materiál použít pro automatické spalování. Protože surovina pro výrobu dřevných pelet je co do množství omezená a poptávka je velká, pociťuje se již nedostatek tohoto paliva. V průběhu veletrhu byla podána informace, že Kanada nabízí dodávku svých pelet v ceně přibližně 130 DM/t loco švédský přístav. Je na pováženou, jestliže dřevné pelety mají cestovat kolem světa stejně jako nafta, když jednou z hlavních výhod biopaliv má být to, že vznikají na místě spotřeby, bez dálkové, na energii náročné přepravy. Ve Švédsku se ovšem cena dřevných pelet pohybuje mezi 300-350 DM/t.

Výroba pelet vyžaduje speciální investičně náročné lisy, které svojí výkonností předznamenávají potřebu větší koncentrace vstupní suroviny. Proto budila pozornost informace fy MiniPell AB (Švédsko), nabízející malý lis pro výrobu pelet, který při el. příkonu 5,5 kW produkuje za hodinu asi 50 kg pelet. Při ceně 17 tis. DM může být použitelný i pro menší dřevozpracující provozovny.

Pro výrobu kusového paliva z kmenoviny do průměru 18 cm nabízela fa NOLIMA relativně malé zařízení Piko Trippel KL-180 jako adapter nesený a naháněný od universálního kolového traktoru, doplněný 3 m dlouhým nakládacím dopravníkem. Cena je okolo 3200 DM. Zařízení je levnější variantou k výkonným automatům pro výrobu krátkého štípaného palivového dříví. Oba poslední stroje lze zařadit do oblasti malých technologií, které umožňují přejít k vyššímu mezistupni technického rozvoje příslušného úseku s nižší investiční náročností.

Podle Forstmaschinen-Profi, září 2001, Šve

FAKTA O RAKOUSKÝCH SPOLKOVÝCH LESÍCH, A. S. (STERREISCHE BUNDESFORSTE AG)

Celková plocha: 856 000 ha (10 % rozlohy státu), z toho 524 000 ha les, z toho 362 000 ha hospodářský les, chráněná území: 46 % plochy (podle Natura 2000 zvýšení na 50 %), etát: 2 mil. m3/rok, těžba: 1,69 mil. m3/rok (2000), vrchol v roce 1997 - 2,4 mil. m3, pracovníci: 1400 (v roce 1994 - 2000). Společenská forma: od roku 1997 akciová společnost, 100 % akcií vlastní stát - Rakouská republika, 97 % plochy ve státním vlastnictví; užívání majetku a management prostřednictvím Bf, 3 % ve vlastnictví Bf AG; roční odvod republice ve výši 50 % ročního přebytku.

Holzkurier 33/01, Proch

SVĚTOVÝ TRH SE DŘÍVÍM JE NEJISTÝ

Světový trh se dřívím je po začátku konfliktu USA-Afghánistán nejistější než kdy jindy. Skandinávci se obávají přerušení lodní dopravy Suezským průplavem do Japonska a tím snížení jejich konkurenceschopnosti. Obávají se rovněž poklesu spotřeby dříví v USA, v Evropě a Asii a tedy zostření krizových scénářů. Silné konkurenceschopné světové dřevařské koncerny reagují na vzniklou situaci výrazným snížením cen, aby tak dobyly trh a aby z něj vytlačily konkurenty. Zároveň ale chtějí, aby mohly rozjet nově postavené závody, zatímco jiní přemýšlejí, jak pokrýt náklady. Tak údajně měl jeden evropský dřevařský koncern, po poklesu cen nejdůležitějších sortimentů jehličnatého řeziva v USA po 11. září (teroristický útok) o 40-43 USD, vypsat v Japonsku zlevněnou nabídku až o 45 EUR/m3 pod současnou cenou.

Holzkurier 42/01, Proch

VELKÁ KONCERTNÍ HALA ZE DŘEVA A SKLA

Finská moderní architektura, využívající dřevo jako základní stavebně konstrukční materiál, má novou “vlajkovou loď” - Sibeliovu koncertní halu v jihofinském městě Lahti. Hala se stala novým domovem Symfonického orchestru města Lahti a místem pořádání každoročního festivalu Jeana Sibelia, světoznámého finského hudebního skladatele. Tato výrazná stavba je již, vedle známých lyžařských můstků, symbolem města - pořadatele mistrovství světa ve skocích na lyžích 2001. Hudba se tak stala sportu architektonickou konkurencí.

Sibeliova koncertní hala je největší stavbou ze dřeva, která byla ve Finsku v posledních sto letech postavena. Je dílem dvou mladých finských architektů, kterým jejich úspěšná práce vytvořila dobré jméno a otevřela cestu k dalším zakázkám. A to nejen pro architektonické řešení, ale také proto, že ani o marku nepřekročili stanovenou rozpočtovou částku (125 mil. FIM) a dodrželi určenou dobu výstavby (18 měsíců). Ke spolupráci byli přizváni dva zkušení američtí specialisté v oboru akustiky koncertních síní, pro něž to byla již třetí významná práce v Evropě.

Hala je považována za šperk moderní architektury. Vlastní koncertní sál je konstruován výhradně ze dřeva a je koncipován jako kvádr o výšce osmipatrového domu s 1250 místy pro sedící diváky v parteru, na balkóně a galerii. Akustika sálu je výborná a lze ji upravovat pohyblivými stěnovými elementy. Základní kvádr je překryt skleněnou fasádou, která je prodloužena v předsálí s prosklenými venkovními stěnami, devíti dřevěnými nosnými sloupy a nástupními schodišti a je prokomponována s historickou cihlovou stavbou, chráněnou jako památník událostí z roku 1864. Velkoplošně pojaté venkovní skleněné stěny haly otevírají na jedné straně výhled na město, na druhé straně výhled na jezero Vesijärvi, na jehož břehu je hala postavena.

Stavba Sibeliovy koncertní haly dokumentuje dlouhodobý a upřímný vztah Finů ke dřevu, ke svému hlavnímu přírodnímu bohatství.

Podle Forstmaschinen-Profi, září 2000, Šve

STIHL TIMBERSPORTS

Nejatraktivnější dřevorubecká soutěž se poprvé konala na evropské půdě. Ve dnech 29. a 30. září 2001 se v areálu mnichovského Olympia parku uskutečnila dřevorubecká show STIHL TIMBERSPORTS. Role hlavního organizátora se ujala firma Stihl ve spolupráci s OUTDOOR CLUB a televizní stanicí DSF.

První den probíhalo otevřené mistrovství Německa. Do tohoto závodu se kvalifikovalo 12 závodníků z Evropy, kteří prošli několika předkoly. Českou republiku reprezentoval Martin Komárek (STIHL CZ). Soutěžilo se v pěti disciplínách: l Standing Chop - přesekávání stojící klády o průměru 30 cm. l Stock Saw - odřezávání dvou kuláčků produkční motorovou pilou. STIHL 066 (tato pila nemá žádné povolené úpravy), kuláčky se odřezávají z kmene o průměru 40 cm. l Underhand Chop - přesekávání ležícího kmene o průměru 32 cm. l Single Buck - odřezávání kuláčků ruční pilou z kmene o průměru 45 cm, řeže pouze jeden závodník. l Spring board - přesekávání stojícího kuláče o průměru 28 cm, který je upevněn na 3 m vysokém stojícím kmeni. Závodník si musí nejprve do kmenu upevnit dvě prkna, za jejich pomoci se dostane nahoru, při přesekávání stojí na druhém prkně.

Z tohoto klání postoupilo prvních šest do nedělní soutěže. Martin Komárek se kvalifikoval jako šestý v pořadí. V neděli probíhala velkolepá show pojatá jako soutěž Evropa proti zámoří. Zde se početnému publiku představilo prvních šest závodníků ze STIHL TIMBERSPORTS SERIES. Byli to Matt Bush, Dave Jewett, Melvin Lentz z USA, Jason Wynyard, David Bolstad z Nového Zélandu a Dale Ryan z Austrálie. Soutěžilo se ve štafetách - šest nejlepších Evropanů proti nejlepším závodníkům ze zámoří. Družstvo, ve kterém byl Martin Komárek, obsadilo třetí místo. Soutěž byla velmi dobře připravena. Již samo prostředí Olympijského parku působilo velkolepě. Dřevorubecká soutěž se těšila velkému zájmu diváků. Kdo se o tento sport zajímá, má možnost zhlédnout jednotlivé soutěže na stanici DSF.

Pavel Veverka - ISŠL Vimperk, člen přípravného týmu soutěže

JEN KVALITNÍ VÁNOČNÍ STROMKY MAJÍ BUDOUCNOST?

Tato tázací věta byla motem 4. Rakouského dne vánočních stromků, který se konal koncem srpna v Kollnitz (Waldviertl). Tohoto odborného trhu se zúčastnilo na 700 zájemců - producentů vánočních stromků a klestu a členů Zemědělské komory. Dr. S. Pechtrager z Vídeňské zemědělské univerzity konstatoval, že stromky průměrné kvality se často prodávají za nízké ceny u supermarketů. Zdůraznil, že vánoční stromky jsou v 65 % rakouských domácností a na tuto skupinu zákazníků se musí producenti a prodejci stromků orientovat s ohledem na neustále se měnící požadavky na kvalitu a cenu. Trh nyní kromě kvality stromků klade důraz na balení a dodávku. Přání zákazníků je si třeba zjistit a důsledně je plnit. Jen tak prodejce zajistí, že se k němu zákazník bude vracet. K podpoře prodeje přispívá také napsání cen a práce s veřejností, jako je např. “den otevřených dveří”. O důležitých faktorech kvality vánočních stromů hovořil Dipl. Ing. K. Schuster. Celý řetězec začíná faktory, které nelze ovlivnit, jako je počasí a stanoviště, pokračuje těmi, které lze ovlivnit (výskyt škůdců) až po velkou skupinu změnitelných parametrů. K nejdůležitějším řadí druh sadby, její původ, kvalitu ošetření ve školce, dobu a technologii sadby, ochranu kultury, technologii péče, hnojení, tvarování řezem, sklizeň, dopravu a uskladnění. O významu sběru semene se v září 2000 přesvědčovala skupina německých a švýcarských praktiků, která s tímto záměrem sledovala podmínky sklizně semen jedle kavkazské (Abies nordmanniana) na Malém a Velkém Kavkaze v Gruzii. O různé kvalitě a vitalitě stromků hovořil H. Pein, který vlastní 23 ha školek v severním Německu. Praktické ukázky byly orientovány na školkařské stroje k přípravě půdy, mulčování, krácení kořenů, balení atd. Příští odborný trh se uskuteční poslední pátek srpna 2003 v Maria Laach am Jauerling.

Holzkurier 42/01, Proch

GLOBÁLNÍ NEJISTOTA

Dřevařský výbor ECE/FAO vidí rok 2002 opět jako stabilní

Ve dnech 2. a 3. října t.r. zasedal v Ženevě jako každoročně Dřevařský výbor ECE/FAO. Z jeho závěrů přebíráme pro náš časopis několik údajů, které uveřejnil rakouský týdeník Holzkurier v čísle 41. Celkově se v závěrech ze zasedání konstatuje, že nelze v roce 2002 očekávat úplné zotavení evropských trhů se dřívím, ale předpokládá se jejich stabilizace. Spotřeba, výroba a obchod výrobků ze dřeva se koncem roku 2000 začaly vyvíjet negativním směrem, v roce 2001 se vývoj dále tlumil, v roce 2002 by mělo být už lépe a v některých oborech se snad dosáhne výsledků roku 2000. Spotřeba dřeva v Evropě: Dřevařský výbor pro rok 2000 prognózoval spotřebu jehličnatého řeziva ve výši 91,7 mil. m3, spotřeba dosáh-la na konci roku 90,7 mil. m3. Na rok 2001 se předpokládalo 92,2 mil. m3, nyní se očekává 86,7 mil. m3 (v tomto údaji se ještě nebraly v úvahu důsledky teroristických úderů 11. září, nelze je ani odhadovat). Bude to zřejmě o něco méně než v roce 1999, ale přesto o 6,9 mil. m3 více než v roce 1998. Na rok 2002 se opatrně prognózuje 88,1 mil. m3. Výroba dřeva v Evropě: V roce 2000 se dosáhlo rekordní výše 93,1 mil. m3 jehličnatého řeziva, které se ale tak hned nedosáhne (počítalo se s 96,1 mil. m3). Pro letošní rok se odhaduje 90,6 mil. m3, prognóza byla 96,9 mil. m3. Na rok 2002 se počítá s 92,1 mil. m3. Export z Evropy: V roce 2000 dosáhl export jehličnatého řeziva rovněž rekordní výše 41,9 mil. m3 (1999 - 38,6) a letos má dosáhnout 41,4 mil. m3. V roce 2002 se očekává 41,9 mil. m3. Import do Evropy: Dovozy jehličnatého řeziva stagnují. Přesto se v letech 1999-2000 zaznamenal vzestup o 4,1 mil. m3, a to z 35,4 mil. m3 na 39,1 mil. m3. V letošním roce se očekává pokles na 37,5 mil. m3. Na rok 2002 se prognózuje 37,9 mil. m3. Rusko: Spotřeba i výroba jehličnatého řeziva roste, roste i export. Růst je rychlejší než před rokem Dřevařský výbor předpokládal. Spotřeba byla v roce 2000 okolo 12,3 mil. m3 (prognóza 10,9 mil. m3), letos bude 13,2 mil. m3 (prognóza 11 mil. m3), v roce 2002 se očekává nejméně 13,8 mil. m3, bude asi ještě vyšší. Severní Amerika: Spotřeba, dovoz a vývoz stagnují, výroba klesá více, než se před rokem očekávalo. Spotřeba v roce 2000 byla okolo 147,6 mil. m3 (prognóza v roce 2000 152,4 mil. m3), letos bude 146,7 mil. m3 (předpokládalo se 152,4 mil. m3). Předpověď na rok 2002 rovněž 146,5 mil. m3. Výroba pravděpodobně dosáhne nejnižšího bodu. V roce 1999 to bylo 155,1 mil. m3, 2000 pokles na 153,3 a letos nebude více než 150 mil. m3. Výhled na rok 2002 150,8 mil. m3.

Holzkurier 41/01, Proch

PANEVROPSKÁ CERTIFIKACE LESŮ (PEFC) JDE KUPŘEDU

V Evropě je v současné době certifikováno systémem PEFC 36,4 milionů hektarů. Celkově je zde certifikováno 42 % lesů. Do konce roku Odborný svaz dřevoprůmyslu počítá s dalším výrazným růstem. Jen v Rakousku se v příštích 3 měsících zvýší plocha certifikovaných lesů na 4 mil. ha. Do konce října má být v Rakousku certifikováno 25 průmyslových podniků (CoC). Podle informací, které jsou k dispozici, bude toto číslo ještě mnohem vyšší. Odhaduje se také, že v Rakousku bude do konce roku certifikováno 50 % kulatiny. Finsko nabízí již nyní velká množství certifikovaného zboží. V Německu je od léta rovněž na trhu. Ostatní hlavní evropští producenti budou následovat do poloviny roku 2002. Členem PEFCC je také Kanada s CSA (Canadian Standard Assotiation) a USA s SFI (Sustainable Forest Initiative) a ATFS (American Tree Farm Systém). Obě země usilují o vzájemné uznání svých národních certifikačních systémů. Fakta o PEFC: l Z celosvětové rozlohy lesů 3,86 mld. ha je certifikováno 85 mil. hektarů. l 95 % certifikovaných lesů je v Evropě. l 36,4 % evropských lesů je certifikováno systémem PEFC. l 5 mil. ha kanadských lesů je certifikováno systémem CSA. l 21,9 mil. ha lesů je v Severní Americe certifikováno systémy SFI/ATFS. l 22,4 mil. ha evropských lesů je certifikováno systémem FSC. Tímto systémem je certifikováno 3,6 mil. ha v Asii, Africe, Jižní Americe a v Oceánii.

Holzkurier 42/01, Proch