ANALÝZY STRUKTUROVANÝCH POROSTNÍCH TYPŮ

Dr. Ing. Jaromír Macků - ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Brno

Pro účely analýz diferenciace růstových podmínek lesních porostů bylo třeba vyřešit nejen uskupení dřevin (vazba na bonitaci, provenienci apod.) reprezentující porostní typ, ale také vazbu na smíšené porosty. Porostní typizace tak, jak je užívaná při tvorbě aktuálních hospodářských souborů (Příloha č. 3 k vyhl. č. 83/96 Sb., Standard LHP - MZe ČR, 1997) je velice hrubá s malou vypovídací schopností a lze ji chápat jen jako základní vodítko pro stanovení základních hospodářských doporučení.

VYMEZENÍ STRUKTUROVANÝCH POROSTNÍCH TYPŮ

Základní filozofie tvorby strukturovaných porostních typů vychází ze skutečnosti, že jen velmi málo problémů bylo kdy vyřešeno přímo, tj. zpracováním primárních údajů, naměřených např. při zjišťování stavu lesa. Nejdůležitější krok spočívá v analýze, která se musí opírat o genezi problému s cílem maximální vypovídací schopnosti.

SPT - strukturovaný porostní typ je dán výčtem skupin dřevin (porostních typů - PT) a charakterem jejich smíšení.

Skupiny dřevin - PT jsou vymezeny podle kriterií: stejná bonitace dřevin, vymezení domácích dřevin a exotů (index e), modřínu, akátu (vliv na charakter ekotopu) a ost. jehličnanů, resp. listnáčů (index x). Tak bylo vymezeno a označeno kódem 18 porostních typů:

Kód	1	1e	2	2e	3	3e	4	4k	4x
ozn. PT	SM	SMe	JD	JDe	BO	BOe	MD	KOS	JX
Kód	5	5e	6	7	7e	8	9	9x	9e
ozn. PT	DB	DBe	BK	JS	AK	OL	TP	LI	Lie

Charakter smíšení je strukturován podle kritérií jejich zastoupení skupin dřevin (PT) v jednotce rozdělení lesa, ke které je SPT vztažen podle následujícího klíče:

Čisté (C) - jeden porostní typ se zast. 91 %

Smíšené (S)

- dominantní (D) - jeden porostní typ se zast. 71-90 %

- majoritní (M) - jeden porostní typ se zast. 51-70 %

Nesourodé (N)

- základní (Z) - jeden porostní typ se zast. 31-50 %

- přimíšené (P) - jeden porostní typ se zast. 11 - 30 %

Vtroušené (V) skupiny dřevin se zastoupením do 10 % nejsou zpravidla uvažovány.

Příklady SPT: C1 - čistý SM, D2 - dominantní JD, m3 - majoritní BO, Z4 - základní MD, P7 - příměs JS, V9x - vtroušené LI, M6 Z1 - smíšená smrková bučina, M8 Z1 P9x - smíšená olšina se smrkem a ost. listnáči.

Samozřejmě účelově lze spektrum uskupení dřevin přizpůsobit požadavkům, např. z ostatních listnáčů lze samostatně vymezit habr nebo břízu apod.

Tento způsob diferenciace porostních typů, provázaný na digitalizovanou obrysovou mapu, umožňuje vytvořit nejen mapu současné druhové skladby lesních porostů, ale další tematické mapy, např.:

- mapu stupňů přirozenosti porostu (porovnání současné druhové skladby se skladbou přirozené potenciální vegetace),

- mapu současného produkčního potenciálu porostů apod.

SPT může být vztažen ke kterékoliv jednotce rozdělení lesa podle toho, jakou vypovídací schopnost požadujeme. Např. pro konstrukci mapy druhové skladby v měřítku 1:10 000 jsou jednotky SPT vztaženy na úroveň porostní skupiny, v měřítku 1:25 000 na úroveň porostu, resp. dílce, v měřítku 1:50 000 na úroveň oddělení atd.

Katalog strukturovaných porostních typů

K jednotce cílového hospodářství lze z databáze LHP pořídit katalog strukturovaných porostních typů. Z dosud zpracovaných analýz za ČR vyplývá, že v každé jednotce cílového hospodářství jsou zpravidla 2 - 4 reprezentativní porostní typy. Podobně lze postupovat pro rámec přírodní lesní oblasti (obsahují materiály OPRL) nebo lesní majetek.

O jakou kvalitativně nesrovnatelnou vypovídací schopnost jde, je dokumentováno na příkladě HS 45 (největší podíl zastoupení v ČR), když čistých a dominantních smrkových porostů je 32 %, smíšených smrkových porostů s borovicí a modřínem 10,5 % a pouze 3,2 % porostů bukových!

Analýzy růstových poměrů strukturovaných porostních typů

Strukturovaná porostní typizace umožňuje pomocí analýz zastoupení AVB jednotlivých skupin dřevin konstrukci růstových poměrů na úrovni různých porostních směsí. To je opět zásadní vypovídací schopnost o tom, jak se dřeviny v různých směsích chovají a pro lesního hospodáře velmi dobrá informace pro rozhodování pěstebních zásahů!

V elaborátech OPRL za příslušné PLO jsou k dispozici tyto analýzy pro reprezentativní HS. Za ČR uvádíme příklad smrkových a bukových PT v cílovém HS 45:

- bukové monokultury jsou svým výrazným pravostranným rozdělením četností AVB (karpatská oblast) produkčně lepší než čisté smrčiny,

- ve smíšených smrkových porostech je opět výrazný pravostranný průběh AVB ve prospěch příměsi buku ve srovnání s příměsí borovice.

Tedy nejen z hlediska lepší ekologické stability, ale i produkce je takto dokumentována v HS 45 preference smíšených buko-smrkových porostů a v karpatské oblasti bukových porostů.

Analýzy stupně přirozenosti lesních porostů

Strukturované porostní typy umožňují v daných přírodních podmínkách porovnat stávající druhovou skladbu se skladbou přirozené potenciální vegetace prostřednictvím vyhodnocení indexu přirozenosti (hodnoty 0-6). Tak např. za ČR v cílovém HS 45 ukazuje stupeň přirozenosti v prvních 10 nejvíce zastoupených SPT (Macků in: Vyskot I. a kol. Projekt PPŽP/620/3/96) viz graf 4.

Z ukázky vyplývá, že stupeň přirozenosti porostů v HS 45 je převážně velmi nízký až nízký vlivem absence listnáčů a jedle. Podobně lze vyhodnotit druhovou diverzitu, tj. stupeň smíšení PT (kombinace C, DP, MZ, MZP, MPP, ZZZ a PPPP).

Vyhodnocení stupně přirozenosti a diverzity PT má lepší vypovídací schopnost na úrovni porostu (ve smyslu dílce - trvalé jednotky) než na úrovni porostní skupiny či etáže. Takto lze ve spojení s vazbou na zdravotní stav a provenienci poměrně elegantně vyhodnotit ekologickou stabilitu lesních porostů. Teprve stupeň ekologické stability lesního porostu je kritériem toho, co dostává obnovený porost do vínku, tj. jestli jde o založenou potenciální kalamitní holinu nebo o založený lesní ekosystém vyhovující kritériím trvale udržitelného rozvoje.

ZÁVĚR

Uvedené příklady tvorby a analýz strukturovaných porostních typů představují poměrně jednoduchý mechanismus s vynikající vypovídací schopností na ekosystémové úrovni. Jedinečnost a ve světě zcela bezkonkurenční provázanost typologických jednotek se strukturovanou porostní typizací je zároveň východiskem pro vyhodnocení funkčního potenciálu lesů (produkce, ekologické stability, ochrany půdy a vodního režimu), dotační politiky, oceňování a ve vazbě na druhy technologií i stanovení modelů přímých nákladů v pěstební a těžební činnosti.