Archiv časopisu Lesnická práce

Jan Kozel

Vážení čtenáři,

únorové vydání Lesnické práce částečně tematicky navazuje na lednové číslo. V úvodu přinášíme hlavní referáty přednesené na III. Lesnickém fóru. Jmenovitě proslovy Jiřího Olivy, Františka Kučery a Dušana Utinka. Příspěvky zabývajícími se vztahem “les a voda” doplňujeme celistvost lednového tématu - mimoprodukční funkce lesů. Hrazení bystřin se týkají články Subkomise pro hrazení bystřin a lesnickotechnické meliorace ČAZV Praha a Jaroslava Zuny. Zajímavé výsledky výzkumu sledujícího vliv lesa na odtokové poměry malého povodí uvádí Vladimír Švihla.

DISKUSNÍ ODBORNÝ SEMINÁŘ SOUKROMÝCH VLASTNÍKŮ LESA

Pod tímto názvem uspořádalo Sdružení majitelů lesů v lesním hospodářství pro své členy seminář, který se konal 12. 12. 2000 v budově MZe v Praze. Na programu byly informativní referáty představitelů MZe a MŽP o stavu věcí z pohledu státní administrativy, a to se týká

• připravovaných změn zákona o lesích a jeho vyhlášek,
• zákona o myslivosti,
• finančních příspěvků státu k podpoře lesního hospodářství pro 2001,
• povinností majitele lesa podle paragrafů platného zákona o lesích.

ROZŠIŘUJE SE POUŽÍVÁNÍ LOGA PEFC V LESNÍM A DŘEVAŘSKÉM PRŮMYSLU

Používání loga PEFC v rámci lesního průmyslu se zvyšuje. Právo používat logo bylo uděleno 20. 12. 2000 společnostem Suomen Kuitulevy Oy/Finnish Fibreboard Ltd., Ikipuu Oy a pilařským provozům v Kiihtelysvaara a Lappeenranta tvořících součást FinnForest Corporation.

Ing. Jiří Oliva - Lesy ČR, s. p., Hradec Králové

Dámy a pánové, vážení kolegové,

díky organizátorům Lesnického fóra mám již potřetí možnost vystoupit na tomto setkání a jsem velmi rád, že Lesnické fórum našlo pevné místo mezi lesnickými akcemi v České republice. V době svého vzniku bylo zaměřeno spíše na informace o připravovaných záměrech a tato orientace měla svoji logiku. Dnes, kdy je situace ve vlastnických vztazích i podnikatelské sféře relativně stabilní, mohlo by se zaměřit více na diskusi, která může být jedinečnou inspirací pro další kroky všech, kteří se ve sféře lesnictví pohybují, ať je jejich úloha jakákoliv. Proto se ani já nebudu pouštět do hodnocení výsledků a zdůvodňování postojů LČR v tomto roce, ale pokusím se uvažovat nad problémem, který před lesníky v blízké budoucnosti stojí, a tím jsou dopady budoucího možného začlenění České republiky do Evropské unie.

Ing. František Kučera - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Vážené dámy a pánové, vážení hosté!

Byl jsem pověřen zástupci nestátních vlastníků lesů sdružených ve SVOL, abych zde sdělil naše názory a stanoviska k připravovaným změnám lesnické legislativy a některým dalším aktuálním problémům českého lesnictví. Blíží se konec pátého roku platnosti zákona č. 289/95 Sb., o lesích, a ministerstva zemědělství a životního prostředí připravují jeho novelu. Blíží se termíny jejího předložení dané Zemědělským výborem Poslanecké sněmovny. V úvodu svého vystoupení se chci zamyslet, jak by přijetí této novely přispělo k řešení hlavních problémů současného lesního hospodářství. Jsem si vědom toho, že můj pohled je pohledem vlastníka lesa a lesního hospodáře, který se bezpochyby liší od stanoviska orgánů státní správy. Připomínám však, že by bylo pro les jistě prospěšnější a pro stát výrazně snazší a levnější, kdyby vytvořil vlastníkům lesa takové podmínky, aby řádné a popřípadě i přírodě blízké hospodaření zajišťovali ve vlastním zájmu. Snahy o další podrobnější předpisy a nařízení, rozšíření kontrol a výrazné zvýšení sankcí - což je hlavní obsah připravované novely - rozhodně nepovažujeme za účinnou a správnou cestu.

Ing. Dušan Utinek - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Působím jako jednatel Městských lesů Moravský Krumlov s.r.o., městské společnosti, která obhospodařuje 500 ha lesa v majetku města. Ve svém příspěvku se zaměřím na pěstování a převody pařezin a možnosti jejich řešení ve světle omezení zákona o lesích, resp. vyhlášky č. 83/96 Sb. a jejich výkladu státní správou lesů. Jde mi především o zákaz mýtní těžby v porostech mladších 80 let a o maximální šířku paseky do dvou výšek okolního porostu.

Ing. Miloš Kraus - ÚHÚL Brandýs nad Labem

Ve dnech 18. - 20. října 2000 se v Madridu uskutečnil pod záštitou Evropské komise 1. seminář “Národní lesnické programy v sociálním a politickém kontextu”, pořádaný v rámci aktivit programu Evropské unie COST E-19 “Národní lesnické programy v evropském kontextu”. Součástí tohoto mezinárodního setkání byl jednodenní “předseminář” s prezentací španělských oblastních lesních plánů (OLP) - a to jak platných plánů, tak i jejich návrhů (obdoby našich Oblastních plánů rozvoje lesa - OPRL) - jako klíčových nástrojů pro uplatňování lesnické politiky ve Španělsku.

Subkomise hrazení bystřin a lesnickotechnických meliorací ČAZV – OLH

Vývoj krajiny v České republice, především v horských a podhorských územích, je úzce spojen s hospodařením v lesích. Krajinu ovlivňují nejen produkce a těžba dřeva, ale i ostatní účinky lesa na prostředí a na člověka. Toto působení souhrnně nazýváme mimoprodukčními funkcemi lesa, které jsou významné při stabilizaci a tvorbě krajiny. Jejich rozvoj vyžaduje nejen specifické postupy při pěstování lesa, ale musí být podporován také výkonem dalších specializovaných činností. K těm patří zejména lesnickotechnické meliorace a hrazení bystřin, které účinně přispívají k zachování a rozvoji půdoochranné a vodohospodářské funkce lesa.

Doc. Ing. Jaroslav Zuna, CSc.

Po katastrofálních povodních v horských oblastech Rakouského mocnářství, ke kterým došlo v druhé polovině minulého století byl vydán zákon “O neškodném odvádění horských vod” a do té doby ojedinělé zásahy do horských toků, které měly omezit jejich škodlivost, byly pojaty do státní péče. Na úrovni státní správy byla vytvořena “služba hrazení bystřin” a byl stanoven způsob společného financování obcemi, zemí a státem. Tím byl této činnosti přiznán celospolečenský význam.

Doc. Ing. Vladimír Švihla, DrSc. - Česká akademie zemědělských věd Praha

Vliv lesa na hydrologii malých povodí je v popředí odborného zájmu lesníků, hydrologů, zemědělců i obcí téměř 200 let. Katastrofální vliv odlesnění velkých ploch na lidská sídla provází lidskou civilizaci od jejích počátků. Vliv lesů na vodu v krajině je mnohostranný: projevuje se v hydrologické bilanci malých povodí (dále jen MP), v režimu průměrných denních průtoků malých toků i ve velikosti velkých vod. Protože vliv lesa na vodu v krajině není jednoduchý, je těžké jeho zobecnění. Tento vliv se mění podle přírodních podmínek a také jeho důležitost je různá v různých přírodních a civilizačních podmínkách. Je důležité věnovat proto pozornost úplné hydrologické charakterizaci vlivu lesa na odtokové poměry v MP. Hydrická funkce lesů je vlastní všem lesům jako takovým, bez ohledu, jak je klasifikujeme.