O NÁRODNÍCH LESNICKÝCH PROGRAMECH V MADRIDU

Ing. Miloš Kraus - ÚHÚL Brandýs nad Labem

Ve dnech 18. - 20. října 2000 se v Madridu uskutečnil pod záštitou Evropské komise 1. seminář “Národní lesnické programy v sociálním a politickém kontextu”, pořádaný v rámci aktivit programu Evropské unie COST E-19 “Národní lesnické programy v evropském kontextu”. Součástí tohoto mezinárodního setkání byl jednodenní “předseminář” s prezentací španělských oblastních lesních plánů (OLP) - a to jak platných plánů, tak i jejich návrhů (obdoby našich Oblastních plánů rozvoje lesa - OPRL) - jako klíčových nástrojů pro uplatňování lesnické politiky ve Španělsku.

Národní lesnické programy se mají stát v rámci zadání Evropského parlamentu podkladem pro zpracování společné Lesnické strategie Evropské unie na základě úprav lesnických politik jednotlivých členských zemí nebo regionů. Mají tak sloužit k diferenciaci společné Evropské lesnické strategie podle přírodních a socio-ekonomických podmínek. Jednání, jež probíhalo na lesnických fakultách ETIF a ETSIM Polytechnické univerzity Madrid, se zúčastnilo na 150 odborníků různého lesnického zaměření především ze Španělska, ale i Evropy a ze zámoří. Hlavními body programu byly:

- Analýza socio-politického kontextu národních lesnických programů.

- Teoretické dimenze národních lesnických programů jako klíčových nástrojů tvorby lesnické politiky.

- Zasedání pracovních skupin COST E-19.

OBLASTNÍ LESNÍ PLÁNY (OLP) VE ŠPANĚLSKU

Z prezentace španělských OLP, z přednesených příspěvků a z diskusí semináře jsou níže uvedeny některé názory účastníků, které se dotýkají problematiky národních lesnických programů.

Jako názorný příklad jednoho z devíti představených španělských OLP lze uvést OLP pro oblast Madridu s platností pro období 2000 - 2019. Celková výměra oblasti (město Madrid a okolí) činí 800 tis. hektarů, z toho výměra lesní půdy je 354 tis. hektarů. Jde o příměstské lesy, u kterých stále roste veřejná poptávka po uspokojování různých funkcí lesů. V OLP je vytypována řada problémových okruhů ve vazbě na plnění funkcí lesů, např.:

- problematika horských lesů (horské hřebeny na sever od Madridu dosahují výšek kolem 2 300 m n. m.),

- obnova degradovaných stanovišť,

- potřeba znovuzalesnění lesních pozemků (45 tis. hektarů během příštích 20 let),

- problematika pastvy v lesích,

- zajišťování funkce vodoochranné a vodohospodářské (včetně protierozních opatření),

- zajišťování rekreační funkce lesů,

- zajišťování sociální funkce lesů (zdroj pracovních míst).

OLP integruje tuto problematiku do 10 cílových programů. U všech plánovaných činností je provedena kalkulace finančních prostředků, potřebných pro jejich realizaci a je vyčíslen odpovídající počet pracovních míst. Bylo zdůrazněno, že tento OLP musí být periodicky aktualizován. Na základě aktualizované společenské poptávky bude aktualizována i výše finančních prostředků, potřebných pro realizaci aktivit s tím spojených.

Představeny byly OLP i pro další administrativně-správní oblasti Španělska. Pro srovnání s poměry v České republice: oblast Castillia-Leon má celkovou výměru 9,4 mil. hektarů, z toho přibližně 5 mil. hektarů lesů. Na tomto území žijí 2 mil. obyvatel, z toho 1 mil. v urbanizovaných oblastech. Tento OLP stanoví priority lesní politiky oblasti, ale současně je technickým dokumentem, který definuje cíle a zdroje nezbytné k tomu, aby byly uskutečněny (vyjádřeno v počtu pracovních míst - 70 tis. pracovníků/rok). V závěru plán rovněž vyúsťuje do vyčíslení celkových nákladů. OLP tohoto rozsahu je (co do výměry lesů) srovnatelný s tím, co by mohlo být obsahem dokumentu, jenž by mohl být zván českým národním lesnickým programem.

FINANCOVÁNÍ A REALIZACE

Ve Španělsku převažuje soukromé vlastnictví lesů. Podmínkou realizace plánovaných opatření v lesích je proto obstarání finančních prostředků na jejich úhradu (společenská objednávka, dotace). K obhajování požadavků na finanční prostředky ze zdrojů společenského režijního kapitálu (státní, regionální a komunální rozpočty) je nezbytný plán (OLP). Není však přímá vazba mezi OLP a těmito rozpočty. Při rozpočtových jednáních je efektivní metodou zapojení zájmových skupin. Zajišťování finančních prostředků na základě OLP je procesem, na který si příslušní úředníci začínají zvykat. Dnes je situace již lepší, než byla před několika lety. V každém případě sílí požadavky z různých stran na realizaci politiky zachování a ochrany lesa. Tuto politiku bude třeba financovat.

Ze srovnávací analýzy dostupných evropských národních lesnických programů (NLP) nebo jejich metodik vyplývá, že existují různé přístupy při jejich vyhotovení. Je to zejména přístup:

- technokratický (je výsledkem uplatnění zájmů převážně z administrativní a technicko-hospodářské sféry),

- iterativní (je výsledkem postupného sbližování rozdílných zájmů, vzniká součinností různých zájmových subjektů).

Na semináři bylo konstatováno, že vysoce technické studie (plány, programy) se často ocitají v politickém vakuu, což způsobuje problémy s jejich realizací. Účinnější je široká dohoda mezi účastníky o povaze problému, pak jsou možná různá (kompromisní) řešení. Pro efektivní spolupráci je nezbytný rozhovor, při němž se odhalí rozpory (problémy) a jejich relativní důležitost. Dialog by měl mít přednost před autoritativním monologem. Jako velmi produktivní se ukazuje předjednání problematiky. Tyto obecné zásady jsou prokazatelně platné i v procesu vyhotovování národního lesnického programu nebo oblastních lesních plánů nižší úrovně.

Cílem národních lesnických programů je, aby vytvářely společnou strategii a napomáhaly k postupnému dosahování takových způsobů využívání lesních ekosystémů v měnících se ekologických a socio-ekonomických podmínkách jednotlivých států nebo regionů, které by zabezpečovaly jejich trvale udržitelný rozvoj ve smyslu principů přijatých v Rio de Janeiro 1992 a specifikovaných v mezinárodních závazcích. Jsou tedy nástrojem při řešení stávajících problémů v oblasti lesního hospodářství suverénních států i v oblastech navazujících.

Program COST (The European Co-operation in the Field of Scienctific and Technical Research) má ustaveno 13 technických výborů, v 10 z nich jsou i zástupci České republiky. V technickém výboru pro lesy a produkty z lesa, jehož jednou složkou je i projekt COST E-19 “Národní lesnické programy” však Česká republika své zastoupení nemá. Projevilo se to v tom, že na madridském semináři bylo zastoupeno okolo 40 vědecko-výzkumných, univerzitních i správních institucí celé Evropy, podílejících se na realizaci myšlenek národních lesnických programů. Zástupce České republiky však vyslalo jen nevládní neziskové občanské sdružení - Národní lesnický komitét.