OCHRANA PŘED POVODNĚMI A EROZÍ V LESÍCH ČESKÉ REPUBLIKY

Subkomise hrazení bystřin a lesnickotechnických meliorací ČAZV – OLH

Vývoj krajiny v České republice, především v horských a podhorských územích, je úzce spojen s hospodařením v lesích. Krajinu ovlivňují nejen produkce a těžba dřeva, ale i ostatní účinky lesa na prostředí a na člověka. Toto působení souhrnně nazýváme mimoprodukčními funkcemi lesa, které jsou významné při stabilizaci a tvorbě krajiny. Jejich rozvoj vyžaduje nejen specifické postupy při pěstování lesa, ale musí být podporován také výkonem dalších specializovaných činností. K těm patří zejména lesnickotechnické meliorace a hrazení bystřin, které účinně přispívají k zachování a rozvoji půdoochranné a vodohospodářské funkce lesa.

POSTAVENÍ HRAZENÍ BYSTŘIN A STRŽÍ

Aktivity zahrnující činnosti k ochraně půdního fondu v pramenných částech povodí vodních toků před škodlivou erozí, k neškodnému odvádění přívalových vod z povodí bystřin, při zalesňování v horských oblastech a zvláště při zvyšování horní hranice lesa, byly na území České republiky ustaveny formou veřejné služby již v roce 1884, kdy byly české země součástí tehdejšího Rakouska - Uherska. Byla to první veřejná služba k ochraně a tvorbě krajinného prostředí. Již naši předchůdci tak respektovali skutečnost, že bystřina a plocha jejího povodí s převahou lesních pozemků tvoří biosystém, který musí být odborně spravován odvětvím lesního hospodářství a pracovníky se speciálním lesnickým vzděláním.

Po roce 1991 došlo v ČR v důsledku restitucí k rozsáhlým změnám ve struktuře vlastnictví zemědělských i lesních pozemků. Podstatná část zemědělských pozemků a více než 20 % lesních pozemků je nyní ve vlastnictví jednotlivců (fyzických osob). Naprostá většina z nich není a nebude bez aktivní pomoci státu schopna čelit extrémním průtokům nebo povodňovým škodám a odstraňovat jejich následky ani na svém vlastním majetku, ani se podílet na zajištění úprav v povodí bystřin, bez kterých nelze problematiku ochrany území úspěšně řešit. Působení přírodních vlivů se nemění, a proto tyto činnosti musí i nadále připravovat a zajišťovat stát, resp. specializovaná, státem uznaná odborná organizace pro hrazení bystřin a strží.

HISTORIE VZNIKU A VÝVOJ HRAZENÍ BYSTŘIN

Několik rozsáhlých povodní v českých zemích v poslední třetině minulého století přesvědčilo tehdejší státní správu o nezbytnosti protierozní a protipovodňové ochrany pramenných území. Rozšíření těchto preventivních a zabezpečovacích prací na celé území státu přineslo potřebnou ochranu i do těch území, kde byl narušen zpevňující účinek vegetačního krytu zejména na svažitých půdách se sníženou schopností vsakování srážkových vod.

Postupně bylo na území ČR dosaženo uspokojivého stavu úprav bystřinných povodí a hrazení bystřin. Bylo upraveno více než 131 km1300 km bystřin, to je asi 6,5 % délky hydrografické sítě pramenných území. Bylo postaveno asi 2300 přehrážek a asi 6300 stupňů. Zalesněno bylo více než 260 000 ha erozí ohrožených půd. Základem těchto úspěchů byla systematická a plynulá činnost, prováděná až do 50. let 20. stol. Osvědčila se stabilní organizace této preventivní činnosti, vycházející z vlastního právního rámce, ustáleného finančního zajištění a z přesvědčení o veřejně prospěšném přínosu úprav vodních toků. strží a

Po 2. světové válce se sice postupně zvyšovala finanční účast státu na zajišťování preventivních a sanačních opatření v povodích bystřin, ale od konce 70. let se celkové výdaje výrazně omezovaly. Organizační struktura subjektů zajišťujících tyto činnosti se opakovaně přetvářela ve dvou až tříletých cyklech. To se projevilo výrazným omezením rozsahu prováděných úprav a poklesem úrovně ochrany pramenných území. Zvláštní právní předpisy o hrazení bystřin byly v té době zrušeny.

SOUČASNÝ STAV

V ČR je nyní celkem 76 000 km vodních toků, které jsou podle zákona o vodách jmenovitě určeny do odborné správy stanoveným právnickým osobám, z toho státnímu podniku Lesy ČR asi 20 000 km bystřin, Státní meliorační správě asi 34 000 km drobných vodních toků protékajících zemědělsky využívanou krajinou a podnikům Povodí Labe, Vltavy, Ohře, Moravy, Odry celkem asi 15 000 km tzv. významných toků. Zbytek drobných vodních toků spravují Správy národních parků, obce nebo vojenské územní úřady.

Při transformaci českého lesního hospodářství po roce 1989 se jako účelné projevilo přiřadit tuto činnost ke vzniklému podniku Lesy ČR, s. p., který k tomu účelu zřídil šest samostatných provozních jednotek - oblastních správ toků. Tyto správy zajišťují ve vymezeném území odbornou správu drobných vodních toků a odborné činnosti k ochraně pramenných území. Metodické řízení meliorací a hrazení bystřin v lesích provádí odvětví lesního hospodářství Ministerstva zemědělství. Tímto organizačním postupem se podařilo zachovat vysokou odbornou úroveň činnosti, vykonávané vzdělanými a zkušenými pracovníky.

Finanční zajištění vychází ze zkušeností, že hrazení bystřin má vždy omezené možnosti. Jednak nelze a není cílem upravovat postupně všechny bystřiny, není a ani nebude dostatek finančních prostředků. V současné době je možné podporovat ze státních prostředků jen asi polovinu potřebných prací a je nezbytné provádět alespoň opravy a údržby stávajících upravených úseků bystřin a sanace povodňových škod. Na prevenci před škodlivou vodní erozí v horských terénech a opravy i údržby staveb hrazení bystřin a jejich koryt se odhaduje roční potřeba asi 280 mil. Kč (viz tab. 1), lesní hospodářství však uvolňuje v průměru méně (viz tab. 2). V uvedených hodnotách nejsou zahrnuty potřeby na odstraňování povodňových škod z let 1996, 1997 a 1998.

Tabulka 1: Roční potřeba finančních prostředků pro jednotlivé OST

LČR s. p. (v mil. Kč):
Frýdek-Místek	133
Brno	65
Hradec Králové	40
Teplice	25
Plzeň	7
Benešov	10

zdroj: odhad MZe (bez náhlých povodňových škod, podle stavu hmotného majetku a rozsahu odborné správy bystřin u jednotlivých OST).

Tabulka 2: Poskytnuté prostředky (mil. Kč):

1996	170,1
1997	230,3
1998	233,1
1999	230,8
2000	153,0 (odhad)

zdroj: MZe, Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR.

V poslední době se i v ČR potvrdilo, že povodně jsou přírodním fenoménem, kterému nelze zabránit. Povodí bystřin byla v letech 1996 - 1998 a 2000 opakovaně postižena srážkami katastrofálního rozsahu s velkými materiálními škodami a ztrátami na životech. Bylo poškozeno více než 5 000 km koryt bystřin a škody dosahují více než 2 mld. Kč. Předpokládá se, že jejich odstraňování potrvá až do roku 2007. Pozitivní obrat ve vnímání významu prevence při protipovodňové ochraně se v ČR bohužel zatím týká jen významných vodních toků v odborné správě podniků Povodí. Sanace škod na bystřinách a drobných vodních tocích je pro nízký objem finančních prostředků podporována nedostatečně.

KONFLIKT S OCHRANOU PŘÍRODY

Tyto problémy s financemi jsou nyní umocněny konfliktem s radikálními názory některých ekologických hnutí. Zvláště po povodních z roku 1997 ochránci přírody prosazují názory, že povodně nezpůsobují krajině žádné škody. Usilují o to, aby se vodní toky neupravovaly a vodní stavby poškozené extrémními povodněmi neopravovaly. Tento postup nazývají přirozenou revitalizací. Projevy ochránců přírody mají formu protestů a jsou i mediálně přitažlivé, využívají i populistických postojů o velkých úsporách finančních prostředků. Umožňuje to zneužívat legislativu ochrany přírody a krajiny a blokovat stavební řízení hospodářské činnosti správců vodních toků. Kromě odstraňování havarijních situací z rozhodování povodňových komisí se tedy v některých územích opravy a sanace zpožďují. Proč právě jen v některých a co je způsobuje? Jsou to názory, že:

- v podmínkách extrémní povodně se ukázalo, že poškozené technické řešení úpravy je neúčinné,

- vytvoření částí nových tras toku naznačilo optimální způsob vývoje koryta,

- je nutné zajistit plošně vyrovnané odtokové poměry,

- je nutné odstranit riziko opakování povodňových škod.

Tyto názory jsou uváděny jen v územích CHKO Jeseníky a CHKO Beskydy, v jiných částech republiky zatím nejsou prezentovány. Uvádíme, že služba hrazení bystřin se obecně s těmito názory nemůže beze zbytku vyrovnat, předesíláme, že neodmítáme vzájemně hledat kompromisy, protože:

- V extrémních podmínkách katastrofálních srážek a odtoků neodolá technické řešení úpravy, které bylo především z ekonomických důvodů navrženo na nižší kapacitu (většinou na Q20). Extrémnost povodně a jejich následků se dá přirovnat k výskytu ničivých vzdušných vírů nebo účinkům silných zemětřesení, které zničí i speciální stavby.

- Vytvoření částí nových tras toku je v naprosté většině způsobováno nahromaděním spláví a hrubých splavenin před překážkou (propustek, mostní profil na komunikaci) a náhlým uvolněním této překážky. Při další povodni se však situace neopakuje a případná nová trasa se může vytvořit jinak, než byla předchozí.

- V sevřených horských údolích nelze zajistit plošný odtok.

- I lesní půda má své kapacitní možnosti (do 50 - 70 mm srážky) a poté nastává povrchový odtok, který ve spádových poměrech horského povodí se rychle soustřeďuje s účinky zrychlené eroze. Srážky jako ostatně i jiné přírodní děje mají jedinou zákonitost, a to, že jsou nepředvídatelné, v pramenných územích je jejich průběh krátkodobý a většinou v nočních hodinách.

PODPORA STÁTU

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství problematiku krajiny a jejího využívání podporují svými účelovými programy. Jejich cíle jsou blíže popsány v opatřeních, které při realizaci sledují zejména:

- Obnovu původních přirozených koryt vodních toků, vybudování a obnovu prvků snižujících rychlost odtoku

Cílem lesního hospodářství bylo upravovat takové úseky bystřin, které byly opakovaně nebo jednorázově, ale výrazně poškozeny. Řešení úpravy se nikdy kapacitně nenavrhovalo na extrémní odtoky, především z ekonomických důvodů. Při obnově poškozených úseků je prostor ke vzájemně kompromisním technickým řešením příčných objektů, ale ponechat úsek bez opravy vylučují jiné předpisy (stavební zákon, zákon o vodách) a požadavky veřejné správy.

- Obnovu vodních nádrží a zakládání nových

Vlastníci lesních pozemků jsou podporováni v těchto záměrech podle možností finančních prostředků v odvětví lesního hospodářství. Věcně jde zatím o nesoulad, vodní nádrž tvoří migrační předěl na toku, přehrážky na bystřinách jsou kritizovány (navíc je možné je konstruovat jako otevřené). Odbahnění nádrží je podporováno, ale čištění přehrážek od hrubých splavenin je kritizováno.

- Zakládání a obnova břehových porostů

Při úpravách je to konstrukční prvek, který opevňuje břehy, ale ve spádech bystřin je neúčinný bez stabilizace dna. Je to prvek, který vyžaduje častou údržbu.

- Technická a biotechnická opatření ke zvýšení retenční schopnosti půdy

Lesní porosty mají především půdoochrannou funkci a lesní půdy mají jen omezenou retenční schopnost. Po povodni v roce 1890 spadlo v povodí Labe asi 4,4 mld. m3 srážek a odteklo asi 2,3 mld. m3 vody (koeficient odtoku 0,53). Při povodni v roce 1897 spadlo asi 6,1 mld. m3 srážek a odteklo 1,6 mld. m3 vody (koeficient odtoku 0,26). Tento velký rozdíl plyne z předchozí nasycenosti půd v povodí Labe. Podobné hodnocení srážek a odtoků pro rok 1997, respektive rok 1998 nemáme. Ale v časopise Vodař (Zprávy ČVTV společnosti 1998) je uvedeno porovnání roku 1997 s následky mohutného cyklónu (květen 1980) nad Bengálským zálivem se závěrem, že moravské srážky a povodeň byla zcela ojedinělá s pravděpodobností opakování v povodí Moravy menší než 1 %.

ČR je jedním z budoucích členů Evropské unie. V rámci EU se dlohoudobě připravují Zásady nové vodní politiky. V ČR je připraven nový zákon o vodách a připravuje se novela zákona o lesích. Hustě osídlená krajina střední Evropy vyžaduje, aby i tato “drobná” služba hrazení bystřin a ochrany horských terénů po 120 letech svého samostatného trvání přispívala nadále k jejímu využívání a urbanizaci. Návrh věcného záměru novely lesního zákona v hlavě páté, v závěru prvního oddílu předpokládá pouze zpřesnit dosavadní náplň § 35, zejména vztahy vlastníka k veřejným zájmům a dále umožnit vydání prováděcího předpisu. Toto vytyčení záměru novely je však nedostatečné k dosavadnímu využívání platných ustanovení od nabytí účinnosti zákona.

Má-li být řešení na úrovni evropského práva tohoto lesnického oboru a má-li být využíváno jednoduše a jednoznačně, jako tomu bylo v minulosti, musí být znění § 35 “Meliorace a hrazení bystřin v lesích” změněno. Není to sice hlavní podstatná problematika v právních předpisech lesního a vodního hospodářství, ale je rozumné se dohodnout o přiměřeném jejím významu, protože je uvedena ve státní lesnické politice a ve státní politice vodního hospodářství svým charakterem protipovodňové a protierozní ochrany území a půdy jako činnosti zcela ve veřejném zájmu.

CO JE SLOŽITÉ A OBTÍŽNĚ VYUŽITELNÉ

1) Omezení ustanovení lesního zákona jen na bystřiny na lesních pozemcích.

2) Subjektivní vymezování povinností vlastníka a vymezování veřejného zájmu při rozhodování orgánem státní správy lesů nebo míra prospěchu žadatele o opatření.

3) Nevyužití odbornosti správců bystřin při plánování rozvoje území.

4) Rozpor mezi potřebami provedení opatření a možnostmi finančních zdrojů. Tento rozpor se neustále zvětšuje v současném období častých povodňových škod v povodích bystřin a nelze ho setrvale řešit nároky na vlastní zdroje Lesů ČR, s. p., z jeho hospodaření s lesním majetkem bez stanovení a vymezení podrobných podmínek.

5) Administrativní postup od zpracování podnětu na opatření, jeho posouzení orgánem státní správy lesů, požádání o finanční příslib MZe, po kladném příslibu rozhodnutí orgánem státní správy lesů o opatřeních, po rozhodnutí převod finančních prostředků mezi MZe a okresním úřadem až po vlastní financování prováděných opatření.

6) Neprovádění plánů ohrožených území bystřinami, jejich využití (vlastně nevyužití) při prevenci a při územním rozvoji a plánování.

NÁVRH ŘEŠENÍ

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) je v užívání od roku 1996. Doba jeho platnosti je krátká, ale přesto tato doba poskytla zkušenosti vlastníkům, hospodářům i státní správě lesů, že je potřeba ledacos upřesnit. Byla zvolena forma novely a to je forma, kdy je možné předmět úpravy nejen upřesnit, ale i změnit. Tato forma byla přijata a byla předložena lesnické veřejnosti v Lesnické práci č. 11/1999 (příloha) s výzvou zaslání připomínek a námětů. Připomínky Lesů ČR, s. p., k pracovní verzi novely byly předloženy 10. března 2000 a jsou prakticky shodné s připomínkami odboru tvorby lesa ze dne 4. května 2000. Tento postup byl přednesen na jednání subkomise HB-LTM odvětví lesního hospodářství ČAZV dne 6. června 2000.

Hlavní zásady úpravy § 35 Meliorace a hrazení bystřin v lesích

1) Hrazení bystřin v lesích zahrnuje i ta opatření, která se v rámci tohoto lesnického oboru připravují a provádějí v jejich povodích na lesní půdě - opatření ve stržích, svážná území (ČSN 752106). Ustanovení § 35 je ve veřejném zájmu jako celek a o jeho charakteru nemůže dodatečně rozhodovat orgán státní správy lesů, proto ustanovení § 48 odst. 1 písm. o) platného zákona o lesích je navrženo zrušit jako nadbytečné a ryze administrativní. Tři čtvrtiny délky vodních toků v ČR připravuje a bude připravovat nadále jejich odborný správce a projednává a bude projednávat nadále v územním řízení, ve stavebním řízení. Je to plně v souladu s obecnou legislativou stavebního zákona, i zákona o vodách, a naprosto dostatečné a opodstatněné. Působnost vlastního hrazení bystřin se nemůže omezit jen na lesní pozemky, ale platí na celé úseky koryta, kde je vykonávána určená odborná správa, vyjadřující přímou souvislost s lesním hospodářstvím, tedy odborná správa Lesů ČR, s. p. Zde je předpoklad zachování režimu odborné správy drobných vodních toků podle § 49 vládního návrhu zákona o vodách (i § 43).

2) Opatření § 35 podporuje stát podle svých ekonomických možností (viz tab. 3) stanoveným procentickým podílem z úplných nákladů. Je to využití zkušeností v českých zemích do 40. let a obdoba setrvalého zajišťování hrazení bystřin např. v Rakousku. V evropských zemích (členech EU) se podporuje činnost jen z finančních prostředků jednotlivých států. V případě nezajištění podílu zájemce se opatření odloží. Přímý investor by zároveň spravoval určené účelové finanční prostředky. Vložené finanční prostředky státu do ročních věcných opatření by nadále byly součástí státního rozpočtu roku vyčleněného pro MZe - odvětví lesního hospodářství. Náklady na projektovou přípravu (projektový předstih) stát uhradí investorovi až v roce zahájení opatření. Touto zásadou se připojí způsoby financování k věcné náplni do jediného zákonného předpisu.

Tabulka 3: Podpory státu na činnosti v období 1930 - 37 (mil. Kč):

1930	9,3
1931	10,1
1932	9,5
1933	8,8
1934	8,4
1935	7,9
1936	7,2
1937	7,1

zdroj: státní statistika (v roce 1931 byla vydána třetí zákonná úprava č. 49 původního zákona č. 116/1884 ř. z., o zvelebení zemědělství stavbami vodními, která v § 11 stanovila podmínky financování hrazení bystřin, v § 12 menších vodních nádrží.

3) Přímý investor - žadatel podnětu na opatření - by žádal o podporu státu resort MZe - odvětví lesního hospodářství.

4) Úkoly odborné správy na bystřinách jsou, kromě úkolů vymezených v zákoně o vodách, odlišné. Netýkají se jen koryta drobného vodního toku, ale celého povodí bystřiny, podílového financování. Je tím vyjádřena přímá souvislost s lesním hospodářstvím v povodích bystřin, prevence a protipovodňová ochrana v navazujících územích.

5) Zmocnění k prováděcímu předpisu umožní jeho vydání, protože nebude zahrnovat žádné povinnosti.

6) Protože se navrhuje zrušení stávajícího ustanovení lesního zákona v § 48 odst. 1 písm. o), soustředí se agenda na MZe - odvětví lesního hospodářství. Odvětví to umožní přímé vztahy k věcné náplni činností, nezvýší se počet pracovních míst v odvětví MZe. Vyloučí se zatížení pracovníků státní správy lesů okresních úřadů, případně vyšších celků. Je však nezbytné posílit odborný útvar Lesů ČR, s. p., ale vzhledem ke zjednodušení postupů a úsporám činností u nižších stupňů státní správy je i tento předpoklad přínosem.

7) Úprava § 35 lesního zákona bude možná jen tehdy, budou-li uvedené hlavní zásady přijatelné pro zúčastněné odborníky i pracovníky v odvětví lesního hospodářství a budou-li dobře vysvětleny politikům. Tak dlouholeté zkušenosti z činností hrazení bystřin a strží v českých zemích a sousedních alpských zemí by však měly být zhodnoceny a využity. Prostor i čas pro diskusi je otevřen. Budou-li odmítnuty, činnosti se nepřestanou připravovat a realizovat, ale bude je zajišťovat subjekt nemající vztah k tomuto lesnickému oboru a ostatní lesnické činnosti mohou následovat. Odvětví lesního hospodářství postupně bude ztrácet svoje opodstatnění.

Návrh nového znění § 35:

Meliorace a hrazení bystřin v lesích

1) Meliorace a hrazení bystřin v lesích jsou biologická a technická opatření pro ochranu půdy a péči o vodohospodářské poměry s cílem předcházet škodlivým účinkům vody, eroze a odstraňovat jejich následky. Tato opatření jsou prováděna ve veřejném zájmu.

2) Hrazení bystřin v lesích zajišťuje právnická osoba, které je svěřeno právo nakládání s lesy ve vlastnictví státu. Zároveň vykonává odbornou správu bystřin. Ustanovení o bystřinách v lesích se použijí i na pozemky, které nejsou lesem ve smyslu § 3.

3) Meliorace v lesích zajišťuje vlastník lesa.

4) Provádění meliorací a výkon služby hrazení bystřin podporuje stát:

a) na hrazení bystřin v lesích 100 % úplných nákladů,

b) na hrazení bystřin v intravilánech obcí při provádění opatření navržených odborným správcem bystřiny nejvýše 90 % úplných nákladů, převezme-li zbytek nákladů obec nebo vyšší orgán územní samosprávy,

c) u meliorací včetně malých vodních nádrží v lesích, jejichž maximální zatopená plocha nepřevyšuje 2 ha, nejvýše 70 % úplných nákladů, převezme-li zbytek nákladů vlastník lesa.

5) Žádost o podporu státu se předkládá MZe. Náklady na zajištění projektové přípravy lze hradit i v roce zahájení stavby.

6) Odborné správě bystřin v lesích náležejí zejména tyto úkoly:

a) založení a vedení evidence o bystřinách, výkon odborné správy,

b) zajištění a doplňování plánů ohrožených území bystřinami v lesích, zajištění projektové přípravy a dokumentace o dokončených stavbách,

c) zajištění provedení navržených opatření,

d) správa hmotného majetku a biologických opatření, dozor nad nimi,

e) správa účelových finančních prostředků,

f) spolupráce při odborné a znalecké činnosti při havarijních situacích,

g) zastupování veřejného zájmu při ochraně pozemků před erozí.

7) Vlastník, případně nájemce pozemku je povinen strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k přípravě, budování a údržbě zařízení meliorací a hrazení bystřin. Při omezení vlastníka ve výnosu, nebo jiného užitku z dotčeného pozemku má tento nárok na náhradu majetkové újmy. Na náhradu není nárok, pokud opatření byla vyvolána činností vlastníka (nájemce) pozemku.

8) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o melioracích a hrazení bystřin v lesích, podrobnosti o náležitostech žádosti o podporu státu podle odst. 5 a podrobnosti o úkolech odborné správy bystřin v lesích.

Vývoj úpravy znění § 35 v novele lesního zákona

Zásadní úpravy ustanovení o melioracích a hrazení bystřin v lesích byly MZe odvětvím lesního hospodářství kritizovány zejména pro kategorický nárok na finanční prostředky státu, pro specifikování úkolů, které jsou uvedeny v legislativě vodního hospodářství, pro jednoznačné stanovení podílového financování. Subkomise pro hrazení bystřin a lesnickotechnických meliorací ČZAV - OLH při zpřesnění návrhu § 35 návrhu novely lesního zákona maximálně využije ustanovení § 35 současně platného lesního zákona, ale je přesvědčena, že se musí vyřešit:

1) aby se hrazení bystřin nevztahovalo jen na lesní pozemky,

2) že nároky na státní rozpočet mohou být uvolňovány podle ekonomických možností státu (nikoli podle potřeb) a financování musí být podílové a stanovené zákonem (nikoli předpisem nižší právní síly),

3) že mezi úkoly pro odbornou správu bystřin budou zařazeny jen úkoly specifické (neuvedené v právních předpisech vodního hospodářství),

4) že činnosti lesnickotechnických meliorací a hrazení bystřin v lesích jsou již ze své podstaty veřejným zájmem bez dalšího rozhodování o nich,

5) že prováděcí předpis může být jen účelový, bez zařazení ustanovení, které lesní zákon neukládá.