KONFERENCE O ŠUMAVĚ

Doc. Ing. Vilém Podrázský, CSc. - Katedra pěstování lesů LF ČZU v Praze

Ve dnech 27. - 28. listopadu 2000 se v prostorách černokosteleckého zámku uskutečnil druhý ročník celostátní konference “Monitoring, výzkum a management ekosystémů Národního parku Šumava”. Konferenci uspořádala Lesnická fakulta České zemědělské univerzity v Praze jako součást řešení projektu VaV Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného rozšíření smrku na území NP Šumava, financovaného MŽP ČR. Kromě prezentací výsledků výzkumu v rámci tohoto grantu však byla představena celá řada příspěvků jiných autorů. Celkem se zúčastnilo na 48 pracovníků nejrůznějších specializací, kteří přednesli 25 referátů a 5 posterů. Výstupem je sborník, který byl distribuován přímo na konferenci a který vznikl s účinnou pomocí redakce Lesnické práce.

Základním úkolem tedy měla být prezentace výstupů výzkumného projektu, který trval 4 roky a byl zaměřen do 4 hlavních oblastí: dynamika lesních ekosystémů, vývoj poškození lesa, některé otázky technologické a konečně možná pěstební opatření v managementu lesních porostů NP. Třebaže nebyly vydány oficiální závěry konference a výsledky výzkumu nebyly oficiálně shrnuty a prezentovány na tomto fóru, je možné uvést hlavní poznatky čtyři roky trvajících prací:

1) V první části byla hlavní pozornost věnována spontánní dynamice lesních ekosystémů nejrůznějšího charakteru, včetně vlastní charakteristiky těchto ekosystémů. Výzkum potvrdil předpokládanou skutečnost, že jen mizivá část lesních porostů má charakter porostů přirozených, naprosto převládají antropicky zcela přeměněné lesní komplexy. Nelze očekávat, že se budou vyznačovat vyšší stabilitou a za současných podmínek výraznou schopností spontánní obnovy biodiverzity a ekologické stability. Odumírání lesních porostů v důsledků kůrovcové kalamity s sebou pak nese další rizika.

2) Plochy s rozpadlými porosty ztrácejí do značné míry charakter lesních ploch, překročí-li odumřelé území určitou rozlohu a trvá-li absence ochranných vlivů lesní vegetace po delší dobu. Z hlediska například vodního režimu se odumřelý porost chová spíše jako holina. Dalším původně zcela nečekaným důsledkem odumírání smrkových porostů je značný rozsah a intenzita introskeletové eroze, zcela měnící podstatu stanovišť.

3) V jiných případech, např. u cenóz některých skupin hmyzu a společenstev ptáků, jsou změny prostředí méně výrazné co do důsledků a odumřelé porosty z velké části dosud plní svoje ekologické funkce. Změny jsou spíše kvantitativní než kvalitativní povahy.

4) Změny druhové skladby a struktury lesních porostů jsou mnohem hlubší, než se původně uvažovalo a je nutné zcela přehodnotit naše představy o původním složení a skladbě lesních ekosystémů. Trvání na spontánní dynamice jako výhradním faktoru managementu lesa výrazně problematizuje obnovu přirozeného stavu, jakkoli vágní a nedostatečné jsou naše představy (zejména u tzv. ekologické obce) o něm. Přirozená obnova smrku je přitom na většině jeho přirozených stanovišť zcela dostatečná a ještě výrazněji úspěšná je na stanovištích nepůvodních. Aktivní přístup při reintrodukci jiných dřevin je při vážně míněném managementu NP nezbytností.

5) Hlavním problémem managementu lesů NP byla v minulých letech představa, že lesy NP jsou ve stavu schopném autoregulace, čili že se jedná o přírodě blízké lesy v kulturní krajině. Tento přístup byl prosazován od založení NP a to bez znalostí o skutečném stavu většiny lesních porostů. Poznatky nejen ekologické, ale i lesnické vědy byly z velké části ignorovány.

6) Problémem však ani tak nejsou důsledky chybných opatření (ne-opatření) v minulých obdobích a vývoj na vlastním území NP. Větší problémy a těžkosti hrozí při ovlivnění vývoje krajiny a při přesahu důsledků přes hranice parku.

7) Bylo konstatováno, že současná nepříznivá situace je vyvolána chybným managementem lesů NP v minulém období, který způsobil gradaci kůrovce, současný management v daných podmínkách situaci jen obtížně zvrátí. Možné je zpomalení rozpadu lesních komplexů, to je však věc diskutabilní, diskutovaná a pro zastánce různých přístupů k lesům NP představuje hlavní jablko sváru.

8) Je téměř jisté, že přírodní procesy nemohou zvrátit gradaci kůrovců, a to přes značný tlak parazitů a predátorů. Kůrovec (dnes již bohužel různé druhy) se přestane šířit pravděpodobně až po vyčerpání své potravní základny.

9) Byl učiněn pokus o vyčíslení ztrát na mimoprodukčních funkcích lesů, jež odumřely v důsledky chybného (z pohledu lesního hospodářství, byť v CHÚ) managementu. Vyčíslení bylo provedeno jednorázově v r. 1998.

Roční výše ceny mimoprodukčních funkcí (na nově odumřelé ploše) byla s použitím metodik založených na úředních postupech (použitých např. při vynětí z LPF) vyčíslena na 91,526 mil. Kč, celkově na odumřelém území NP na 4.576,4 mil. Kč.

10) V rámci obnovy lesa jsou používány různé technologie, některé s sebou nesou dosti značné poškození půdy. Na rozdíl od degradace půd po velkoplošném odumírání porostů se však různá narušení po mechanizaci při vhodné asanaci poměrně rychle zacelují. Ekonomická a technologická část výzkumu však byla po připomínkách zadavatele omezena až zastavena.

11) Byl prokázán značný potenciál přirozeného zmlazení smrkových porostů, byť smrk nebyl na většině sledovaných ploch dřevinou původní. Přirozená obnova smrku není na velké většině území NP problémem.

12) Také ostatní dřeviny se dobře zmlazují, a to včetně BK a JD, tam kde jsou tyto druhy přítomny. Odrůstání BK a JD však v minulosti bránil silný tlak zvěře, který přes výrazné omezení v posledním období trvá a na řadě lokalit je dosud limitující, třebaže zvěř se tu zdržuje pouze sezónně a v mnohem menších počtech.

13) Poškození porostů má přes snížení imisní zátěže dosud mírně vzestupnou tendenci, rovněž stav půd se projevuje mimořádně nepříznivým chemizmem. Například půdní reakce se vyznačuje extrémními hodnotami, nedoloženými dosud v jiných regionech, včetně těch s maximální imisní zátěží. Tato složka lesních (i nelesních) ekosystémů vyžaduje v budoucnosti mnohem větší pozornost.

14) Obnova lesních ekosystémů v přirozené podobě bude vyžadovat aktivní přístup tam, kde bylo druhové složení antropogenně změněno, nebo kde je smrk dominantní přirozeně a žádoucí stav porostů má být dosažen v rozmezí příštích dvou staletí. Tyto cíle neumožní dosáhnout spontánní vývoj.

15) Rozbor publikací a mediálních prezentací o dané problematice dává obraz o tendenčně pojatém tématu s osobními prvky. Informace veřejnosti nejsou objektivní.

ZÁVĚR

Oblast Šumavy bude i v budoucnosti vyvolávat značný zájem. Je jen žádoucí, aby bylo k dispozici co největší množství relevantních údajů o stavu ekosystémů této cenné, ojedinělé oblasti. Představovaný projekt poskytl základ výzkumu nejširší problematiky vývoje lesních ekosystémů, na kterém bude možno stavět i v příštích letech. Výzkum pokračuje, třebaže podpora v rámci výše uvedeného grantu končí. Konference v Kostelci n. Č. lesy poskytla fórum pro diskusi o všech tématech sledované oblasti, čehož účastníci různých názorů bohatě využili. Většina z nich se jistě ráda zúčastní podobných akcí, ať již budou pořádány jakýmikoli institucemi.