LESNICKÁ VÝROČÍ - ÚNOR 2001
· 2. února 1796 - byla z iniciativy komorského lesního prefekta Františka Wisnera (1740 - 1808) v Liptovském Hrádku založena lidová škola, na které se v jazyce slovenském, německém, maďarském a latinském vyučovalo též lesnictví. Byla to vůbec první škola toho druhu na Slovensku a druhá v Uhersku. Veřejné právo a souhlas s vyučováním lesnictví na této triviální škole udělila “uherská komora” 21. 8. 1799, když ji současně označuje Schola Forestralis Theoretico-practica. Zařazuje ji tedy mezi školy, které převyšují obyčejný stupeň lidové školy. Dne 16. 9. 1809 byla povýšena na hlavní školu (Schola Capitalis) s názvem Königl. hradeker kameral forst - und hauptnational Schule, slovensky Královská komorská lesná a hlavná národná škola v Liptovském Hrádku. Ředitelem byl Wisner, který současně pro žáky sestavil i lesnický katechismus. Na škole se lesnictví přestalo vyučovat 3. 7. 1815.
· 3. února 1926 - se v Brně narodil Boris Hruška, Dr. Tech., Ing., RNDr., CSc., docent pro obor lesnické a zemědělské geologie a pedologie na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně (1950 - 1986?), odborný publicista a pedagog. Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně úspěšně ukončil LF VŠZ v Brně v roce 1950, v roce 1952 obhájil doktorskou disertační práci a dosáhl hodnosti doktora technických věd, v letech 1959 - 65 dálkově vystudoval Přírodovědeckou fakultu UJEP v Brně a roce 1970 získává hodnost doktora přírodních věd. Už v roce 1962 však obhájil kandidátskou disertační práci (CSc.) a v roce 1968 se habilitoval jako docent pro obor lesnické a zemědělské geologie. Za více než 40 let své pedagogické činnosti přednášel lesnickou a zemědělskou geologii několika tisícům studentů řádného i dálkového studia na Lesnické i Agronomické fakultě VŠZ i na některých jiných vysokých školách. Doplňkem jsou i vícedenní geologicko-pedologická terénní cvičení, střídavě věnovaná Českému masivu nebo Karpatské soustavě. Docent Hruška je autorem řady publikací, skript a 46 závěrečných zpráv a posudků (viz LP 1986, s. 189).
· 14. února 1811 - se narodil v Těšíně Jindřich Caesar Weber, moravský lesní taxátor, redaktor a spisovatel. Po vystudování gymnázia v Těšíně a po dalších studiích v Praze se věnoval vyměřování a taxaci lesů. Významně se zasloužil o rozvoj odborného lesnického tisku, spolkového života a školství na Moravě a ve Slezsku. Od roku 1845 pracoval jako redaktor lesnické rubriky časopisu c. k. moravsko-slezské společnosti v Brně Mittheilungen, ze které vytvořil od roku 1850 samostatný lesnický sborník Verhandlungen der Forstsektion für Mähren und Schlesien, jenž od roku 1852 redigoval. Rozvoj lesnického tisku zcela správně spojoval s rozvojem spolkového lesnického života. Od r. 1843 prosadil skládání odborných lesnických zkoušek. Byl spoluzakladatelem Moravsko-slezského lesnického spolku a lesnické školy v Úsově roku 1852. Vedle četných časopiseckých článků je též spoluautorem a autorem řady knižních publikací v jazyce německém. Cenné jsou i jeho Paměti z roku 1884. Zemřel 8. 3. 1891 v Tuřanech.
· 16. února 1756 - byla vydána patentem reprezentace a komory pro české lesníky - examinátory Instrukce. Ve formě 56 otázek a odpovědí byl shrnut soubor lesnických vědomostí požadovaných tehdy od lesnického personálu. Jde o jednu z prvních lesnických učebnic u nás.
· 18. února 1926 - se narodil Ing. Ivo Vicena, CSc., mj. bývalý ředitel dřevokombinátu Jihočeských dřevařských závodů ve Volarech, odborný publicista a autor a spoluautor publikací. Publikuje od r. 1947 v čs. lesnickém i dřevařském odborném i denním tisku (okolo 100 příspěvků) a je autorem příruček Doprava dřeva (1963), Ochrana proti polomům (1964), Ochrana lesa proti polomům (1979), spoluautor vydání Technické příručky lesnické (1964), Základy optimálního rozhodování v praxi lesního hospodářství, jež vyšla o tři roky později i ve Varšavě. Obsahem jeho odborných publikací byla problematika ochrany proti polomům, výpočetní techniky, řízení a zpracování dřeva. V r. 1965 se stal jedním z prvních organizátorů soutěží zručnosti lesních dělníků (viz LP 1986, s. 142).
· 20. února 1841 - se narodil v Rokycanech Alois Melichar, průkopník české lesnické literatury a lesního družstevnictví, botanik, národopisec a historik. Studoval na české technice v Praze a nejprve se věnoval zeměměřičství. Působil též jako kočující lesnický učitel na Vysokomýtsku a Chrudimsku. Ve službách knížete Romana Sanguszky v Kamieonce na Malorusu se dožil trpkého zklamání, když chtěl dokázat, co dovede český lesník. Po návratu působil v Benešově u Prahy, kde se plně věnoval vědě. Za vynález rostlinného samotisku se mu dostalo čestné vyznamenání i uznání ciziny. Napsal řadu odborných prací do Háje a Spolkového časopisu České lesnické jednoty. Velmi podnětná je jeho studie Družstva lesní (Spolkový časopis 1885), v níž již 20 let před Hufnaglem a Jugowitzem doporučuje tvoření lesních družstev. Významně přispěl též k historickému a etnografickému výzkumu benešovského okresu. Zemřel 22. 1. 1907 v Postupicích na Benešovsku.
· 27. února 1911 - v obci Lazy v okrese Karviná ve Slezsku se narodil Květoň Čermák, profesor lesní těžby a dopravnictví, lesnické ergonomie, základů nauk o práci v lese, průkopník a zakladatel lesnické ergonomie v Československu, lesnický pedagog na LF VŠZ v Brně (1962 - 76, resp. 1978), lesnický výzkumník, ředitel (dnešního) VÚLHM v Jílovišti - Strnadech (1951 - 1958), lesnický spisovatel a publicista, teoretický lesnický odborník, významná osobnost čs. lesnictví, redaktor Lesnické práce. V letech 1921 - 29 vystudoval reálné gymnázium v Orlové, které ukončil maturitou. Ve studiu pokračoval jedním ročníkem stavitelství a dále na lesnickém odboru Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze. Studium lesního inženýrství ukončil druhou státní zkouškou 31. 3. 1936, obor zeměměřičství, inženýrství Vysoké školy speciálních nauk při ČVUT (absolvoval v roce 1945). Dále studoval vybrané předměty na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Příprava na dráhu teoretického lesníka byla tedy velmi důkladná a všestranná. V roce 1950 obhájil doktorát technických věd. V letech 1933 až 1942 působil K. Čermák v Ústavu lesnické zoologie při VŠZLI ČVUT a dále od 1. 10. 1942 v nejrůznějších funkcích ve Státních výzkumných ústavech lesnických v Praze - Dejvicích, za války v zoologickém ústavu Vysoké školy lesnické v Hannoveru - Mündenu (1943 až březen 1945), kde byl totálně nasazen jako pomocný vědecký asistent antifašistického prof. Dr. Fr. Kröninga, přítele J. Komárka. V květnu 1945 bojoval K. Čermák na barikádách v Břevnově. Po osvobození znovu nastoupil do Ústavu ochrany lesů, od r. 1946 vedl Ústav pro lesnickou politiku, pak v letech 1951 - 1959 vykonával funkci ředitele ve Státním výzkumném ústavu lesnickém pro lesní výrobu v Jílovišti - Strnadech. V té době přednášel i na pražské VŠL, působil jako redaktor Lesnické práce a lektor Brázdy. V letech 1959 - 61 působil jako vědecký pracovník býv. ČSAZV v Praze na Královských Vinohradech. Od 1. 1. 1962 pracoval nejprve jako docent, později jako profesor na LF VŠZ v Brně na katedře lesní těžby a zpracování dřeva, kde založil též Ústav lesnické ergonomie. Na katedře pracoval i po odchodu do důchodu (1. 3. 1976) do 28. 2. 1978 na třetinový úvazek. Prof. Ing. Dr. Tech. Květoň Čermák zemřel náhle v Praze dne 30. 6. 1981 nedlouho po svých sedmdesátinách.
K. Čermák byl nesmírně vzdělaný, všestranný, neobyčejně nápaditý a moudrý člověk, který všude zanechal nezapomenutelnou stopu své vyhraněné osobnosti. Byl zakladatelem vlastní školy ekonomů lesnické práce, zakladatelem a průkopníkem lesnické ergonomiky, zasloužil se o založení a vybudování moderního Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve Zbraslavi. Tvrdě vědecky pracoval, překládal, řídil pracovní kolektivy, schůzoval, učil na vysoké škole, řídil časopis Lesnická práce, zúčastnil se např. první mezinárodní dřevařské konference FAO v Mariánských Lázních v roce 1954, 4. světového kongresu FAO v indickém Dehra Dun v roce 1954, kongresu IUFRO v Oxfordu v roce 1954 atd. Vynikl i jako editor, redaktor, např. založil sbírku Lesnický průvodce, časopis Zprávy VÚLH a sborník Communicationes instituti forestalis, z jeho podnětu vznikl Lesnický a myslivecký atlas, spolupracoval s UNESCO a budoval české lesnické muzejnictví a osvětu. Na brněnské LF VŠZ vybudoval jako první vysokoškolské pracoviště pro lesnickou ergonomii u nás a stal se koordinátorem ergonomického výzkumu Lidský faktor v lesním hospodářství a Ergonomie v lesním hospodářství. Od roku 1929 pracoval v četných lesnických spolcích a komisích, to nejen na celostátní, ale i mezinárodní úrovni. Byl členem IUFRO, GIGR, IEA. Založil dále Institut pro tropické lesnictví v Praze, atd. Byl významným odborným lesnickým spisovatelem. Výběrová bibliografie K. Čermáka z r. 1992 v Lesnické práci cituje na 23 samostatných lesnických knižních publikací od r. 1949 do r. 1975 a výběr 66 lesnických článků.
· 29. února 1856 - v myslivně Nové Sedlo u Písku se narodil Josef Nimburský, významný český lesnický taxátor, lesní rada města Písku a odborný spisovatel. Zemřel 28. 10. 1925 v Písku (viz. LP 2000, s. 434).