SKUTEČNÁ MOŽNOST ZMĚN DRUHOVÉ SKLADBY LESŮ

Ing. Miroslav Červený

Jedním z úkolů, které dnes před lesníky stojí, je zvýšit stabilitu lesních ekosystémů. Jeho řešení bude v každém porostu jiné a jistě bude mít na daném stanovišti i řadu variant. Můžeme zvyšovat stabilitu celých porostů i jednotlivých stromů, stabilitu proti abiotickým nebo biotickým vlivům. Někdy je vhodné zvýšit druhovou pestrost porostu. Toho lze v některých případech dosáhnout výchovou, ale v rozlehlejších monokulturách se nevyhneme umělému doplnění stanovištně vhodných dřevin.

Snad právě fakt, že se zde začíná jakoby od nuly a změnu lze relativně nejsnáze zhodnotit, vedl zákonodárce k tomu, že z celé široké problematiky vybrali do zákona o lesích právě zastoupení vyjmenovaných dřevin v obnovovaných porostech. Toto bylo také východiskem pro doc. Ing. Ivo Kupku, CSc., který se v článku “Reálné možnosti změn druhové skladby lesů České republiky” (LP 12/1999) pokusil pomocí matematického modelování obnovních cílů odhadnout potřebu plochy zalesnění podle jednotlivých dřevin v následujících 50 letech, tak aby byl splněn požadavek Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky na zvýšení podílu MZD. Základem pro tento výpočet je jeho tvrzení, že “obnova lesa je jedinou možností ke změně skladby dřevin na příští obmýtí.” Pro zjednodušení dále autor pomíjí vliv výchovy a předpokládá, že zajištěný porost si udrží stejné druhové složení až do mýtného věku. Je tento přístup správný? Mé osobní zkušenosti jsou jiné. Dovolil bych si je demonstrovat na vývoji skladby lesů na Manětínsku (LS Plasy, LČR, s. p.,), jak se mi je podařilo rekonstruovat z archiválií.

VÝVOJ DRUHOVÉHO SLOŽENÍ LESŮ NA MANĚTÍNSKU

Podle historického průzkumu je v roce 1877 na velkostatcích v manětínské oblasti zaznamenána tato dřevinná skladba: SM 65 %, BO 30 %, JD 4 %, BK 1 %. V roce 1891 je vykázána v oblasti dnešního revíru Špankov výsadba MD a to 7 % z ročního zalesnění. V lesním hospodářském plánu pro velkostatek Manětín z roku 1936 je registrován výskyt přimíšených dřevin JD, BŘ, DB a BK dohromady pouze na 0,60 % plochy. Ostatním vtroušeným dřevinám nebyla při popisu porostů pro jejich malý hospodářský význam věnována pozornost. S výsadbou listnatých dřevin se začalo až po II. světové válce. První poválečný hospodářský plán vychází z provedeného stanovištního průzkumu a na nejčastěji se vyskytujících písčitých půdách s ortštejnem předepisuje, kromě borovice, i 20 % lípy, 20 % dubu a 10 % olše. Vysazovalo se tehdy až 20 000 sazenic na hektar. Listnáče se obvykle vysazovaly na holinu ve skupinách do oplocenek, často po přípravě půdy. Vývoj od té doby (podle dostupných materiálů) shrnuje tabulka č. 1.

Můžeme si všimnout, že z výsadby listnáčů v šedesátých letech zůstala po 40 letech přibližně čtvrtina. Příčin je celá řada, některé jsou místním specifikem, jiné mohou mít obecnou platnost. Listnaté dřeviny byly vysazovány s cílem zlepšit půdní poměry. Mnoho stop ještě dnes nalézáme po “olšové mánii”. Půdy v oblasti Manětína jsou však chudé a kyselé. Poslední údaje o půdním chemismu pocházejí z roku 1992, kdy byly v západních Čechách odebrány vzorky k rozborům, jejichž cílem bylo získat objektivní informace o stavu lesních půd a výživy lesních dřevin. Rozbor potvrdil, že půdy jsou zde velmi kyselé (povrchová minerální vrstva má pH jen 3,2 - 3,0) a není vyloučeno toxické působení hliníku na kořeny zejména náročnějších listnáčů. Zpráva zdůrazňuje, že bez přihnojení není naděje na dobrý růst přimíšených listnatých dřevin. Na starých dubech nalézáme závaly po bakteriozách a odumírání dubů ve 40 letých skupinách je zde častým jevem. Na zdejších převážně borových stanovištích (nejčastější soubory lesních typů 0M, 0K, 0Q, 4Q, 5Q, 2M, 2K) tak vnášení dřevin označených ve vyhlášce č. 83/96 MZe jako meliorační a zpevňující (DB, DBČ, BK, HB a LP) spíše zvyšuje druhovou pestrost. Předepsané minimální zastoupení MZD lze dodržet s využitím přirozeného výskytu BŘ, JŘ a OS. Roční srážky se pohybují v rozmezí 500 - 550 mm. Pomalé odrůstání listnáčů pak vede k tomu, že oplocenky je nutno udržovat do jejich fyzického rozpadu, často i 10 let. Jelen sika se zde vyskytuje od války ve volnosti. V centru jeho výskytu neodroste ani bříza mimo oplocenku a samotná oplocenka není vždy pro zvěř překážkou. Tím dochází k tomu, že v oplocenkách jsou MZD přerůstány náletovými dřevinami. Při dříve předepisovaných prořezávkách, pouze 1x za decennium, pak listnáče rychle mizely z úrovně porostu. Problematické je rovněž zachycení zastoupení listnáčů v popisu porostů při obnově LHP. V prvním věkovém stupni se obvykle vychází z toho, že celá plocha oplocenky byla vysázena MZD, případně se v popisu objeví nastupující náletové dřeviny. Později jsou jednotlivé obnovní prvky slučovány a zbytky kotlíku se v rozsáhlejších plochách mlazin přehlédnou. Při popisu porostů je limitem 0,01 ha nebo 1 %. Těžko lze popsat i 40 letou oplocenku DBČ s 5 % jedinců MD, když listnáče sotva dosahují hroubí, ale některé modříny již přes 0,5 m3.

ZKUŠENOSTI LESNÍHO HOSPODÁŘE

Od začátku svého působení na revíru Špankov, tj. od vzniku LČR, se snažím tento nepříznivý vývoj zvrátit. Některé výsledky jsou patrné i z údajů LHP z roku 1990 a 2000 pro srovnatelné porosty.

Podle zastoupení souborů lesních typů by zde cílové zastoupení listnáčů a jedle mělo být 16 %. V prvním věkovém stupni bylo dosaženo 18 % MZD. Na zvětšení plochy dubů v uplynulém decenniu se podílela výchova v porostech starších 20 let 38 %, ztráty v druhém věkovém stupni jsou 25 %. Zvětšení plochy buku výchovou činí 6 %, ztráty v mlazinách činí 84 %.

Nejrizikovější při zavádění MZD po výsadbě do zajištění proti okusu zvěří jsou: rozbitá oplocenka, pomalý růst, špatná viditelnost v buřeni při ožínání, nedostatek vhodných vyspělejších sazenic na vylepšování, doplnění výsadby rychlerostoucími dřevinami z náletu. Při vnášení dubu se osvědčuje sadba v širším sponu na holině do připravené půdy. Doplnění dřevinami z náletu se obvykle dostaví. Perspektivní se zdá i individuální ochrana semenáčků DB ze “sojčí síje”. U buku a jedle bělokoré lze rovněž použít širší spon při podsadbách, které se pak uvolňují při výšce okolo jednoho metru. Clona obnovovaného porostu přitom tlumí růst buřeně. Nelze se vyhnout úhynu jednotlivých sazenic, ale ty jsou včas nahrazeny náletem a zbylý počet je při řádné ochraně a uvolňování dostatečný pro udržení potřebného podílu. V oplocenkách se mezi náletem objevují i další druhy MZD, např. BŘ, OS, JŘ, OL. Problémem je zvýšený počet oplocenek a jejich údržba. Ztráty v porostech, které jsou nyní ve stáří mezi 10 a 20 lety, jsou ovlivněny dřívější výsadbou čistých skupin a jejich změnou na směsi především s MD a BO. Nezdaří-li se obnova napoprvé, je nutno skupiny vylepšit obvykle smrkem nebo borovicí. V kultuře a mlazinách je pro udržení a případně i zvýšení podílu MZD nejdůležitější včasnost zásahu - uvolnění těchto dřevin ještě v době, kdy jsou zastoupeny v úrovni. Při výchovných zásazích je třeba často dát přednost slabší, podúrovňové a netvárné MZD před silnějším rovným jehličnanem. Proto výchovné zásahy ve smíšených porostech vyznačuji osobně již od prořezávek.

ZÁVĚR

Co se týče zastoupení MZD v probírkových a mýtných porostech, to již zákon neřeší. Ne vždy lze udržet MZD v úrovni do mýtného věku. Listnaté dřeviny v jednotlivě smíšených porostech bývají méně tvárné. Prof. Simanov v LP 1/2000 správně konstatuje, že zůstává nezodpovězenou otázkou, jak se LH vyrovná se zvyšujícím se podílem listnaté hmoty na těžbě celkem a z toho plynoucími odbytovými problémy, když princip samofinancování LH tržbami za dříví zůstane nepochybně zachován. Je to totiž věc vlastníka, jakým způsobem zajistí stabilitu porostů a bezpečnost produkce, jak velký podíl listnáčů v mýtných porostech bude považovat za dostatečný. Zde je snad nejdůležitější, aby přimíšené dřeviny byly v dalším obmýtí schopny přirozené reprodukce a tím se snížily náklady pěstební činnosti.

Měli bychom si uvědomit, že v rámci jednoho decennia můžeme výchovou ovlivnit stabilitu a druhové složení na 90 % plochy, ale obnovou pouze na 10 % plochy. Vzhledem k rozdílné dynamice růstu jednotlivých dřevin na daném stanovišti nemusí udržení podílu MZD, uvedených ve vyhlášce MZe č. 83/96 Sb. do stadia zajištěné kultury pro druhovou skladbu budoucího porostu ještě nic znamenat. Není důležité, kolik stromků vysázíme, ale kolik jich dokážeme ochránit proti zvěři a kolik jich dokážeme výchovou udržet v porostu.

Tabulka č. 1: Porovnání údajů LHP 1990 a 2000 pro srovnatelné porosty (LS Plasy, oblast Manětínska)

Dřevina	Umělá obnova	Přirozená obnova	LHP	Založení porostu v roce											Celkem
				1990	1980	1970	1960	1950	1940	1930	1920	1910	1900	před
				1999	1989	1979	1969	1959	1949	1939	1929	1919	1909	1900
	ha	%		ha	ha	ha	ha	ha	ha	ha	ha	ha	ha	ha	ha
SM			1990		47,75	22,29	31,79	8,81	30,39	38,72	51,48	92,91	133,09	167,44	624,67
SM	15,68	58	2000	37,65	42,37	21,38	30,95	5,26	34,00	40,45	48,73	92,43	113,41	128,13	594,76
BO			1990		87,92	73,50	81,81	45,57	68,45	87,23	86,56	77,37	58,01	173,35	839,77
BO	27,18	42	2000	46,95	110,31	51,02	93,65	42,41	63,47	91,96	86,44	79,18	48,88	134,17	848,44
MD			1990		8,91	17,85	24,67	3,75	3,02	3,59	4,68	2,80	1,99	6,94	78,20
MD	0,79	85	2000	5,23	14,02	16,36	26,57	3,49	3,36	3,79	4,78	2,71	1,37	4,35	86,03
JDO			1990		0,52	0,28									0,80
JDO	1,67		2000	0,55	0,78	0,50	0,02								1,85
Duby			1990		5,00	5,38	10,66	2,25	2,54	6,19	1,60	3,29	0,05	1,41	38,37
Duby	5,55	1	2000	6,26	3,75	5,37	12,76	2,82	2,16	6,55	1,72	3,99	0,03	1,28	46,69
BK			1990		1,48	0,89	1,56	0,10				0,16	0,05	0,36	4,60
BK	6,27		2000	6,68	0,24	1,17	1,79	0,17				0,09	0,03	0,21	10,38
BR			1990		3,30	6,88	12,16	1,52	4,42	7,53	5,04	4,58	0,85	1,27	47,55
BR		100	2000	3,03	1,63	4,32	9,65	4,27	1,54	8,23	3,98	2,77			39,42
Ost. dř.			1990		0,21	0,55	3,64	1,85	1,20	0,79	1,69	0,55	0,50	0,41	11,39
Ost. dř.			2000	4,00	0,16	0,43	3,09	2,33	0,66	1,36	1,86	0,35	0,64	0,24	15,12

Poznámka:
Listnáče, které se mohly vysazovat: BK, DB ,DBČ ,LP ,OL, JS, KL, HB, TP, TPC.
Listnáče převážně z přirozené obnovy : BR, JR, TR, OS, AK, JIV, VR.
Jehličnany ostatní: VJ, BOC, BKS, JD, JDO, DGL.

 

Tabulka č. 2.: Vývoj druhové skladby v revíru Špankov LS Plasy

LHP	Dřevina		Založení porostu v roce
			1990		1980	1970		1960	1950	1940	1930	1920	1910	1900
			1999		1989	1979		1969	1959	1949	1939	1929	1919	1909
LHP 1950 8.783 ha			Procento dřeviny z plochy věkového stupně
	SM						Zalesnění	17,2		64,3	50,3	51,0	59,7	63,4
	BO							16,9		25,4	43,3	45,9	37,8	35,4
	MD									0,6	2,1	0,8	0,3	0,4
	J ostatní							15,1		0,2	1,0	0,2	1,0	0,6
	List z UO							41,9		6,5	1,6	0,9	0,7	0,2
	List z PO							8,9		3,0	1,7	1,2	0,5	0,0
LHP 1970 15.083 ha	SM			Zalesnění				30,0	22,5	34,5	43,7	44,7	50,1	52,3
	BO							33,8	58,0	57,2	48,8	48,9	46,9	44,6
	J ostatní							8,1	3,0	1,7	1,2	1,8	1,1	2,1
	List z UO				8,0			25,4	13,6	4,2	3,4	1,8	0,8	0,3
	BR							2,7	2,9	2,4	2,9	2,8	1,1	0,7
LHP 1990 14.573 ha	SM	Zalesnění	31,0		38,4	36,9		27,7	23,5	39,0	41,2	43,0	48,7	44,9
	BO		46,9		50,3	43,4		42,4	53,9	49,3	47,2	49,4	45,4	50,6
	MD		8,1		4,3	8,3		9,9	3,9	2,0	1,4	1,6	1,8	2,4
	J ostatní		2,1		0,7	0,8		0,2	0,1	0,2	0,5	0,5	0,6	0,9
	List z UO		11,9		4,3	5,9		12,1	12,4	3,8	3,2	1,7	1,0	0,4
	List z PO				2,0	4,7		7,7	6,2	5,7	6,5	3,8	2,5	0,8
LHP 2000 8.996 ha	SM	Zalesnění	44,6		49,2	42,0		43,3	51,5	49,5	43,8	47,9	39,6	45,2
	BO		38,0		39,7	40,6		29,4	25,0	41,9	46,2	45,3	56,2	50,4
	MD		4,9		5,8	7,7		9,1	4,3	1,9	1,7	1,5	1,3	2,4
	J ostatní		1,6		0,6	0,6		0,3	0,3	0,3	0,3	0,5	0,8	1,0
	List z UO		9,4		1,9	5,1		11,3	12,6	3,2	3,7	1,7	1,0	0,4
	List z PO		1,5		2,8	4,0		6,6	6,3	3,2	4,3	3,1	1,1	0,6