EVIDENCE DŘÍVÍ ZPRACOVANÉHO HARVESTERY - 13. KWF - Tagung Celle/Niedersachsen

Ing. Jan Valenta - MZLU Brno

V současné době se stále více prosazují hlavně v předmýtních těžbách harvesterové technologie. Často dochází k nesouladu mezi evidencí vyrobeného dříví podle počítače harvesteru a výsledkem klasického příjmu. Rozdíl mezi výsledky obou měření bývá zpravidla do 5 %, ale i to může při vysokém objemu zpracovaného dříví představovat značné fiktivní rozdíly v evidovaném množství dříví. Vysoký výkon technologie omezuje klasické měření každého vyrobeného výřezu a evidence je proto prováděna měřením objemu hrání. V sousedním Německu, ve spolkové zemi Badensko - Würtembersko, je za směrodatný považován údaj zjištěný při ručním měření a údaj počítače harvesteru je uvažován jako kontrolní. Proto vznikla metodika, která stanovuje postup při měření. Nejedná se o žádnou novinku, ale osobně považuji za zajímavé seznámit se s tím, jak lze postupovat. Metodika se nedá patrně zcela aplikovat do našich podmínek, systém evidence je poněkud odlišný, ale je přinejmenším inspirativní. Jedná se o měření dříví uloženého v hráních dvěma různými principy.

Můžeme změřit pouze část výřezů (reprezentativní vzorek) a přes jejich celkový počet zjistit celkový objem, nebo postupujeme klasicky jako při měření rovnaného dříví.

PRVNÍ PRINCIP MĚŘENÍ

Měření části výřezů (reprezentativní vzorek) - se aplikuje u standardních délek v rozpětí od 2,5 do 6 m. Při jeho použití zjistíme:

- objem (m3 b. k.) s rozdělením do tloušťkových tříd,

- střední tloušťku výřezu (cm b. k.),

- střední objem výřezu (m3 b. k.).

Cesta k tomuto cíli vede dvěma postupy:

1) Měřením čel

Na dokončené hráni je klasické měření středové tloušťky nemožné, proto se měří tloušťka čel. Měření čel lze použít u všech jehličnanů, přičemž podíl oddenků v sortimentu nesmí překročit 50 %. Měření se provádí v liniových zkusných plochách (viz obr. 1) na obou stranách hráně, proto musí být k oběma stranám volný přístup, přičemž jejich rozestup (viz tab. 1) se stanoví podle celkového objemu přijímaného dříví. Další podmínkou je, aby tloušťkové rozpětí jednotlivých kusů nepřesahovalo Ī 10 cm od tloušťky středního výřezu.

2) Měřením středové tloušťky výřezu

Je to alternativní postup (pokud např. oddenky tvoří více než 50 % výřezů) použitelný u všech druhů dřevin. Tloušťky zjišťujeme u přibližovací linky před vyvezením, nebo na skládce v průběhu vyvážení, nebo po vyvezení na dokončené hráni. Tady je jasné, že v posledním případě je postup u velkých hrání neproveditelný. Důvodem je ohrožení zdraví a navíc na povrchu hráně nebudeme schopni změřit dostatečné množství výřezů. To neplatí pro měření v průběhu skládkování, kdy můžeme měřit výřezy v každé nově uložené vrstvě. Nejmenší počet měřených výřezů se odvodí z celkového počtu výřezů (tab. 2). Tady může být problém odhadnout konečný počet, proto je lépe v porostu změřit výřezů více. Z tabulky 2 je patrné, že do 50 ks nám nezbývá než změřit všechny kusy a výhodnost použití postupu roste s počtem vyrobených výřezů.

U obou postupů se musí dodržet tyto podmínky:

- sortiment musí mít jednotnou délku,

- maximální výška hráně je 2,5 m,

- dříví se ukládá na podklady a oboustranně - střídavě silnějšími čely na obě strany,

- lpatří-li podklady k sortimentu musí se též zaevidovat.

DRUHÝ PRINCIP MĚŘENÍ

Měření prostorového objemu a převod přes empiricky zjištěné koeficienty - se používá u standardních délek (SD) od 2,5 do 6 m a u rovnaného dříví (RD) v délkách 2 a 3 m. Při jeho použití zjistíme:

- l u SD objem (m3 b. k.) bez rozdělení do tloušťkových tříd, u RD objem (netto prm s k.).

Při dodatečném zjištění počtu kusů u SD zjistíme také:

- střední tloušťku výřezu (cm b. k.),

- střední objem výřezu (m3 b. k.).

Pro názornost popíši postup podle hráně na obr. 2. Za celkovou délku hráně (LAB) je považována délka hráně na bázi s přesností na 10 cm. Hloubkou (T) je délka sortimentu bez nadměrku. Délka jednotlivých sekcí (LS) je odvozena z tab. 3 na základě celkové délky (LAB). Výška hráně (HA) se měří ve středu těchto sekcí (LS/2). Způsob je naznačen na obr. 3. Poslední sekce (B) je zpravidla kratší. Její výška (HB) se měří v jejím přesném středu (LB/2). Tímto způsobem se měří pouze jehličnany.

Postup při výpočtu objemu hráně je podobný našemu:

- Výsledná výška části A je aritmetický průměr všech výšek HA z přední a zadní strany hráně. Totéž platí u části B. Objemy obou částí se počítají samostatně.

- K převodu z prostorových metrů na m3 se používá redukční koeficient. Ten se stanoví podle dřeviny, délky sortimentu a převažující tloušťkové třídy (tab. 4).

- Jestliže se prodávaný sortiment eviduje jen v prostorových metrech (rovnané dříví), provede se pouze přepočet z brutto prm na netto prm (tab. 5).

- Chceme-li zjistit průměrný objem a střední tloušťku kusu, musíme znát počet kusů v hráni. Ten můžeme zjistit buď počítáním, nebo převzít z počítače harvesteru.

- Na základě znalosti objemu kusu můžeme spočítat objem podkladů (pokud patří k sortimentu), který jinak musíme odhadnout.

- Celkový objem hráně je součet objemu části A a B a podkladů (C).

Podmínky použití jsou následující:

- nejmenší velikost hráně je u SD 40 prm a u RD 20 prm,

- volný přístup k oběma stranám hráně,

- tloušťkové rozpětí Ī 10 cm od tloušťky středního kusu,

- sortiment musí mít jednotnou délku,

- maximální výška hráně je 2,5 m,

- dříví se ukládá na odvozní cestě na podklady a oboustranně - střídavě silnějšími čely na obě strany,

- patří-li podklady k sortimentu musí se též zaevidovat,

- dříví musí být důkladně (hustě) uloženo a zbaveno větví, sněhu atd.

Zpracování dat a výpočty jsou prováděny počítačem (PSION), ale i přesto je zvláště první princip velmi pracný. To je hlavní důvod, proč by bylo vhodné respektovat údaje z počítače harvesteru. Měření výše uvedenými postupy, zejména posledním, je vhodné jako kontrola (zda bylo vyvezeno všechno dříví) nebo pro stanovení objemu jednotlivých sortimentů, jestliže jich bylo na jednom pracovišti těženo více, popřípadě bude jeden sortiment dodán různým odběratelům.

Použitá literatura: Merkblätter der forstlichen versuchs- und forschungsanstalt Baden-Württemberg. Nr.49/1997. Freiburg: Gross, Emhardt, Wilwerding. Stichprobenverfahren zur Rundholzvermessung.

Tabulka 1: Rozestup liniových zkusných ploch

Objem měřeného dříví	Rozestup mezi liniemi
(m3)	(m)
60 - 120	0,5
121 - 300	1
301 a více	2

Tabulka 2: Stanovení reprezentativního množství výřezů

Celkový počet kusů v sortimentu	Nejmenší počet změřených kusů
Méně nebo 500	25%, nejméně však 50 ks
501 - 1500	20%, nejméně však 125 ks
1501 a více	15%, nejméně však 300 ks

Tabulka 3: Odvození délky sekcí pro měření výšek

Celková délka hráně (LAB)	Délka sekcí (LS)
Do 10 m	1 m
10 - 20 m	2 m
20 - 40 m	4 m
40 - 60 m	6 m
60 - 80 m	8 m
80 - 100 m	10 m

Tabulka 4: Hodnoty redukčních koeficientů pro standardní délky

Redukční koeficient pro standardní délky
Délka	1 prm s k. = .... m3 b. k.
	SM / JD / DG			BO / MD
	Převažující tloušťková třída
	1b (10 - 19 cm)	2a (20 -24 cm)	2b (25 -29 cm)
Méně nebo 3 m	0,63	0,68	0,73	0,6
3,1 - 4,5 m	0,6	0,65	0,7	0,57
4,5 m a více	0,57	0,62	0,67	-

Tabulka 5: Hodnoty redukčních koeficientů pro rovnané dříví

Redukční koeficient pro rovnané dříví
Délka	1 brutto prm = .... netto prm
	SM / JD / DG	BO / MD
2 m	0,94	0,9
3 m	0,9	0,86