LITEVSKÉ LESNICTVÍ A HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESŮ
Ing. František Maršík - ÚHÚL pobočka České Budějovice
První kontakty s litevskými zařizovateli byly navázány v září 1997 na mezinárodní konferenci o hospodářské úpravě lesů v Nižním Novgorodě, které se kromě zemí bývalého Sovětského svazu zúčastnili zástupci Maďarska, Polska a České republiky. Na konferenci o certifikaci, konané v Praze v listopadu 1999 byla dohodnuta bližší spolupráce Ústavů HÚL obou zemí. V rámci této spolupráce navštívili v srpnu 2000 tři pracovníci ÚHÚL v Brandýse a pobočky ÚHÚL v Českých Budějovicích Litvu a v září 2000 navštívili pracovníci Ústavu HÚL v Kaunasu a litevského ministerstva Ústředí ÚHÚL v Brandýse nad Labem. Při této příležitosti byla podepsána dohoda o dlouhodobé spolupráci ředitelem litevského Ústavu HÚL (Valstybinis miškotvarkos institutas) v Kaunasu dr. Andriusem Kuliešisem a tehdejším ředitelem ÚHÚL v Brandýse nad Labem Ing. Zdeňkem Tomešem.
Litevská krajina byla v dávné minulosti zformována ledovcem do roviny, zvrásněné ve třech oblastech hřebeny ledovcových morén. Nejvyšším vrcholem země je Juozapiné na jihovýchodě země s nadmořskou výškou 294 m. Litevská krajina s více než 3000 jezery, které zaujímají okolo 1,5 % území připomíná Třeboňsko. Půdy jsou ze 47 % písčité a štěrkovité, 25 % tvoří půdy jílovité a jílovitohlinité, po 14 % připadá na hlinité půdy a na organozemě. V ploché krajině se nevyskytují skalní ani kamenné útvary. Kameny, které jsou zde zřídka k vidění, sem byly dopraveny ledovcem (obdoba našich bludných kamenů). Největší kámen Litvy tzv. Král kamenů u Barstyčiai je dlouhý 13 m, široký 6,5 m a 4 m vysoký. V Mosedis vzniklo dokonce Muzeum kamenů, které soustředilo všechny druhy kamenů, které lze v Litvě nalézt. Využívaní přírodního bohatství státu se odráží na místní architektuře, která využívá v hojné míře dřeva a cihel.
LITEVSKÉ LESY
Litevské lesy pokrývají 2 150 000 hektarů - 30,3 % plochy státu. V porostní skladbě převládá borovice (37,2 %), která spolu se smrkem (23,4 %) a břízou (19,9 %) tvoří hlavní hospodářské dřeviny. Menší zastoupení tvoří olše, a to lepkavá 5,7 % a šedá 5,9 %, které se při hospodaření výrazně odlišují a za kvalitnější se považuje olše lepkavá. Menší zastoupení má osika (2,8 %), jasan (2,7%) a dub letní (1,8 %). Z ostatních dřevin se zde nachází lípa (4378 ha), kleč (1858 ha), javor (1506 ha), vrba bílá (1264 ha), jilm (881 ha), modřín (794 ha), banksovka (673 ha) a topol (456 ha). Zajímavý je nízký podíl douglasky (16 ha), jedle bělokoré (4 ha) a buku (2 ha). Na hlubokých rašelinách chybí kleč a tyto plochy jsou porostlé zakrslou borovicí.
V zastoupení dřevin je výrazný trend k postupnému nahrazování borovice smrkem, zejména v posledních dvaceti letech. Výrazné zastoupení břízy je spojeno s válečnými a zvláště poválečnými léty, kdy byly vytěženy obrovské plochy o rozloze několika km2. Vzhledem k výrazné partyzánské činnosti po válce (poslední litevský partyzán padl v roce 1965) byly celé oblasti vysídleny na Sibiř a obrovské plochy zarostly měkkými dřevinami. Podle zastoupení porostních směsí je v Litvě 46,2 % převážně jehličnatých porostů, 34,3 % převážně listnatých porostů a 19,5 % smíšených porostů. Hospodářské lesy tvoří 85,2 % rozlohy lesní půdy.
Po osamostatnění Litvy v roce 1991 nastal obdobně jako u nás proces privatizace. V současné době tvoří soukromé lesy 281 600 ha, tj. 14,2 % lesů, přičemž 110 800 ha je v rukou soukromých vlastníků a ostatní ve vlastnictví holdingových společností. Jako rezerva pro privatizaci je vyčleněno 33,2 % lesů. Státní lesy zaujímají 52,6 % lesní půdy. Podle litevského lesního zákona je maximální výměra holé seče 8 ha (dříve 10 ha), ve vodohospodářských lesích 5 ha (dříve 6 ha). Od smolaření, které bylo hojné za sovětské éry, se upustilo. Velké nebezpečí pro litevské lesy představují lesní požáry. Jako součást ochrany lesa je vybudována síť požárních věží o výšce okolo 40 m, ze kterých lesník pravidelně kontroluje případný výskyt požáru. Jeho směr určuje podle zabudované růžice světových stran. Ze zjištění z několika těchto věží se určuje místo požáru.
NÁRODNÍ PARKY
Lesy chráněné z hlediska ochrany přírody se nacházejí na 16,9 % lesní plochy. V Litvě bylo zřízeno 5 národních parků na ploše 1050,48 km2, z toho 939,21 km2 zaujímá lesní půda. Prvním vyhlášeným národním parkem byl NP Aukštaitija (261,28 km2) severně od Vilniusu, který je převážně pokrytý lesem a je zde 200 jezer. Druhým je NP Dzúkija (525,65 km2) při hranici s Polskem a Běloruskem. Park je z 90,8 % tvořen lesem, převážně smrkovým. NP Žemaitija (136,13 km2) na severozápadě země je specifický svou krajinou a odlišným folklórem od ostatních regionů. Centrem tohoto NP je jezero Plateliai, největší (12,1 km2) a nejkrásnější v celém parku.
Historický národní park Trakai (33,59 km2) je jediný svého druhu na světě mimo Kanadu a USA. Jde o jezernatou oblast se dvěma bývalými významnými hrady ze 14. století, které byly centrem formování litevské státnosti. V rámci národního parku je 10 různých chráněných území, regionální park Aukštadvaris a část regionálního parku řeky Nevis. Krajině plné jezer vévodí největší jezero Galvé s 21 ostrovy. V blízkosti obce Aukštadvaris se nachází Čertova jáma (Velmio duobé), útvar vzniklý zřejmě po pádu meteoritu o hloubce 40 m a s rašelinnou vrstvou na dně o mocnosti 8 m. Při povrchu rašeliny má kráter průměr 63 m, při povrchu terénu 210 m.
NP Kurská Kosa
Nejzajímavějším národním parkem je Kuršio Nerija (264,74 km2, z toho 97,74 km2 souše), založený v roce 1991. Rezervace zahrnuje polovinu poloostrova Kurská Kosa, dlouhého 97 km, jehož druhá polovina patří Ruské federaci.
Nejširší místo Kurské Kosy je u mysu Bulvikio - 4 km a nejužší místo je v ruské části - 0,4 km. Místem s nejvyšší nadmořskou výškou polostrova - 68 m n. m. - je duna Sklandytoju, ležící jižně od osady Nida. Kurská Kosa je zalesněna ze 79,1 % a 12 % parku zaujímají písčité duny. Kurská Kosa byla ve středověku z větší části odlesněna a v důsledku větrné eroze bylo pískem pohřbeno 14 vesnic a začal se zanášet klajpedský přístav. Na počátku 19. století byl vypracován plán na její zalesnění. Zalesňování sadbou bylo prováděno ve sponu 1 x 0,5 m a k sazenicím se přidávala půda ze sedimentů. Kromě borovice lesní bylo k zalesnění použito borovice černé a kleče, která byla introdukována z Dánska a severního Německa. Kleč tvoří v současné době nepropustné houštiny, dorůstá výšky až 6 - 7 m a je pomístně poškozována houbovým onemocněním (Rhizina inflata), které způsobuje její odumírání v kruzích. V nejcennější části Kurské Kosy s písečnými dunami byly vyhlášeny dvě rezervace Nagliu a Grobšto a čtyři chráněná území.
V roce 1979 vytvořilo 49 lidových řezbářů v Juokranté na kopci Jono (Raganu) 65 dřevěných skulptur bájeslovných postav, čertů a čarodějnic.
HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESŮ
Počátky hospodářské úpravy lesa sahají do období carského Ruska. V roce 1922 byl založen litevský Ústav HÚL v Kaunasu. Ve válečném období nebyly taxační práce prováděny, aby byly v roce 1947 znovu obnoveny. Lesnická taxace byla až do roce 1990 součástí Centrlesprojektu v Moskvě. Pracovníci litevského Lesprojektu pracovali kromě Litvy i v Irkutské oblasti a na Urale. Litevské LHP byly zpracovávány v litevštině s výjimkou vojenských lesů, kde byly LHP zpracovávány v ruštině.
Po získání samostatnosti pracovali pracovníci Ústavu HÚL v letech 1991 - 1995 na vlastnické reformě a taxační práce byly přerušeny. V současnosti je náplní práce Ústavu HÚL vytváření lesních hospodářských plánů a inventarizace lesů. Při inventarizaci na území lesního podniku se současně zařizují i všechny soukromé lesy a rezervní lesy pro privatizaci ze státního rozpočtu. Podle vlastníků jsou plánována hospodářská opatření. Taxační materiál je předán na lesní závod a lesní správy. Vlastník lesa se obrací na nejbližší lesní správu, kde dostává informace, konzultace a povolení těžby. To vše dostane vlastník bezplatně, ale materiály zařízení nedostává. Platí jen za provádění hospodářských opatření (výběr stromů, těžba, obnova), což mohou vykonávat i soukromé firmy.
Individuální projekty
Každý vlastník si může objednat individuální projekt tam, kde je zastaralá inventarizace nebo došlo k převedení vlastnických práv po zařízení. Tento projekt je potřebný od výměry 3 ha a pouze tam, kde dochází k mýtní těžbě. Cena za projekt závisí na velikosti majetku a vzdálenosti místa. Při průměrné vzdálenosti kolem 100 km je cena při výměře do 5 ha - 530 Lt, 5-10 ha - 580 Lt, 10-30 ha 640 Lt, za každý další hektar - 17 Lt. (1 Lt /Lit/ = 0,25 USD, asi 10 Kč). Se zvětšením nebo zmenšením vzdálenosti se cena mění Ī 20 %. V průběhu roku 2000 bylo zaregistrováno 1900 individuálních projektů, z nichž 50 % provedl Ústav a 50 % soukromé taxační firmy, jejichž cena je zpravidla vyšší. Vlastník žádnou dotaci nedostává, i když existuje možnost podle zákona (nedostatek finančních prostředků), pouze na částech rezervací se projekt provádí bezplatně. Elaborát pro soukromého vlastníka obsahuje kromě barevné porostní a těžební mapy, popisu porostů, plánu hospodářských opatření a části pro hospodářskou evidenci i krátké seznámení s hospodařením v lese, se zjišťováním taxačních veličin, se způsobem měření vytěžené hmoty a je zde uvedeno vysvětlení základních lesnických termínů včetně ilustrací.
Taxační práce se provádějí s využitím ortofotomap v měřítku 1 : 10 000 se zákresem staré porostní situace. Změny oproti leteckým snímkům (těžby, kalamity) jsou přebírány podle zákresů lesního provozu na základě jeho měření. Nálet leteckých snímků provádí švédská firma v rámci hospodářské pomoci podle objednávky Ústavu HÚL a tyto snímky se využívají rovněž pro privatizaci zemědělství. Porostní mapy se vyhotovují barevně. Barvou je vyjádřen druh dřeviny a intenzitou (odstínem) 4 věkové třídy. Platnost LHP je 10 let. Na základě průzkumů a taxačních prací jsou vyhotovovány mapy: stanovištní, porostní dle dřevin, ochranářské (nebezpečí polomů), ochrany území, funkcí lesa, generální, administrativní aj.
Inventarizace lesů
V roce 1996 byla zahájena inventarizace lesů na základě švédského systému. Část pracovníků, provádějících inventarizaci, byla na školení ve Švédsku. Práce se uskutečňují v 5letém cyklu. Jednou ročně se měří každá pátá plocha, což umožňuje shromáždění dílčích výsledků inventarizace již v prvním roce. Údaje se v dalších letech postupně zpřesňují. Zkusné plochy jsou stabilizovány pomocí GIS. Kromě vlastního měření dřevní zásoby, dřevního odpadu, zjištění keřového patra se zjišťuje klasifikace půdy do hloubky 1 m sondýrkou. Měření přírůstu vývrtem se provádí vně plochy u “modelového stromu”.
V současné době se přebudovává u Ústavu HÚL informační systém, propojující údaje lesních hospodářských plánů a lesní hospodářské evidence, získané z podkladů lesních závodů, národních parků a dalších subjektů. Pokud se podaří přesvědčit vlastníky lesa o nutnosti řádně vést lesní hospodářskou evidenci a poskytnout ji zpracovateli LHP, bude reálné prodloužit periodu obnov LHP na 15 let a cenu obnov LHP tak zlevnit. Bližší informace lze získat na internetových stránkách www.lvmi.lt a www.lvmi.ltlmis.
Litevské lesní hospodářství a hospodářská úprava lesů má mnoho styčných bodů s námi a je pro nás tristní zjištění, že se Litva dovedla vypořádat s problémy, spojenými se změnami při privatizaci a změnami společenského systému, mnohem lépe než my. Závidět můžeme i úzkou spolupráci Ústavu HÚL s lesním provozem a pracovníky ministerstva. Doufám, že podepsaná dohoda o spolupráci povede ke vzájemné výměně zkušeností a obohatí v budoucnu i naši práci.
Tabulka 1: Základní údaje o litevských lesích
| Věkový stupeň | Výměra | Zásoba | Zásoba | % | % | % | % |
| ha | tis. m3 | m3/ha | BO | SM | BŘ | DB | |
| 1 | 124 482 | 1 020,5 | 8,2 | 18,0 | 54,4 | 8,9 | 0,3 |
| 2 | 167 437 | 8 540,4 | 51,0 | 21,7 | 32,8 | 13,2 | 0,2 |
| 3 | 193 758 | 20 466,8 | 105,6 | 26,2 | 17,5 | 21,7 | 0,6 |
| 4 | 269 667 | 43 039,8 | 159,6 | 38,1 | 11,4 | 26,7 | 1,1 |
| 5 | 288 954 | 57 143,4 | 197,8 | 36,8 | 12,6 | 33,0 | 1,3 |
| 6 | 253 491 | 59 118,3 | 233,2 | 32,7 | 21,5 | 28,4 | 1,6 |
| 7 | 205 127 | 53 010,1 | 258,4 | 38,9 | 30,6 | 17,1 | 1,7 |
| 8 | 162 350 | 43 847,0 | 270,1 | 45,8 | 33,0 | 11,3 | 1,9 |
| 9 | 109 983 | 28 301,1 | 274,8 | 60,7 | 25,9 | 5,7 | 2,4 |
| 10 | 63 367 | 16 939,6 | 276,0 | 71,2 | 18,9 | 1,3 | 3,1 |
| 11 | 24 639 | 6 893,6 | 279,8 | 69,6 | 20,4 | 0,4 | 5,7 |
| 12 | 12 445 | 3 433,6 | 275,9 | 64,6 | 19,2 | 0,4 | 12,4 |
| 13+ | 21 274 | 5 810,8 | 273,1 | 58,3 | 8,2 | - | 31,8 |
| Celkem | 1 887 974 | 347 565,0 | 184,1 | 37,2 | 23,4 | 30,6 | 1,8 |
Tabulka 2: Průměrná roční těžba.
| milion m3 | |
| 1921-1930 | 6,1 |
| 1931-1940 | 6,7 |
| 1941-1944 | 6,6 |
| 1945-1950 | 5,3 |
| 1951-1960 | 3,8 |
| 1961-1970 | 3,0 |
| 1971-1980 | 3,1 |
| 1981-1990 | 3,2 |
| 1991 | 2,9 |
| 1992 | 3,3 |
| 1993 | 4,7 |
| 1994 | 4,2 |
| 1995 | 6,0 |
| 1996 | 5,5 |
| 1997 | 5,1 |
| 1998 | 4,9 |
Tabulka 3: Průměrné roční zalesnění.
| tisíc ha | |
| 1921-1930 | 1,6 |
| 1934-1940 | 4,6 |
| 1941-1945 | 5,2 |
| 1946-1955 | 15,3 |
| 1956-1970 | 12,8 |
| 1971-1980 | 10,6 |
| 1981-1990 | 10,3 |
| 1991-1995 | 6,4 |
| 1996 | 8,6 |
| 1997 | 11,3 |
| 1998 | 10,9 |
Tabulka 4: Porovnání údajů Pobaltských států.
|
| Litva | Lotyšsko | Estonsko | ||
| Celková výměra země | 1000 ha | 6 530 | 6459 | 4 370 | |
| Lesnatost | % | 30,3 | 44,6 | 46,0 | |
| Lesní půda na 1 obyvatele | ha | 0,53 | 1,19 | 1,26 | |
| Porostní půda | 1000 ha | 1 888 | 2 690 | 1 846 | |
| Zastoupení - | borovice | % | 37,2 | 39,7 | 38,2 |
| smrk | % | 23,4 | 20,6 | 22,5 | |
| bříza | % | 19,9 | 28,4 | 30,6 | |
| olše lepkavá | % | 5,7 | 2,4 | 1,5 | |
| osika | % | 2,8 | 2,5 | 1,6 | |
| olše šedá | % | 5,9 | 5,3 | 4,5 | |
| dub | % | 1,8 | 0,3 | 0,6 | |
| jasan | % | 2,7 | 0,8 | 0,4 | |
| ostatní dřeviny | % | 0,6 | - | 0,1 | |
| Lesy chráněné z hlediska |
|
|
|
| |
| ochrany přírody | % | 16,9 | 16,3 | 14 | |
| Dřevní zásoba | celkem | mil.m3 | 348 | 502 | 330 |
| jehličnaté |
| 211 | 304 | 212 | |
| listnaté |
| 137 | 198 | 118 | |
| Průměrná dřevní zásoba | m3/ha | 184 | 182 | 172 | |
| Celkový roční přírůst |
| 1000 m3 | 11 600 | 16 100 | 9 200 |
|
| m3/ha | 6,2 | 6,2 | 5 | |
| Roční těžba dřeva na prodej |
|
|
|
| |
| (1993-1997) | 1000 m3 | 5 200 | 8 000 | 4 100 | |
| Zalesňování (1993-1997) | ha | 10 690 | 8 020 | 4 670 | |
| Sadba nebo síje |
| 7 760 | 6 050 | 4 062 | |
| Přirozená obnova |
| 2 930 | 1 970 | 508 | |