AKTUALITY Z DOMOVA

TERITORIÁLNÍ CHOVÁNÍ SRNCŮ JAKO PODKLAD PRO OBJEKTIVNĚJŠÍ ODHAD POČETNOSTI SRNČÍ ZVĚŘE

Teritoriální chování srnců bylo sledováno od roku 1997 na území 147 ha lesa, z větší části převáděného na les výběrný, u obce Klepačov, na území polesí Habrůvka, ŠLP Křtiny. Šetření spočívala zejména v zaznamenání srnci vytvářených skupin hrabů do porostní mapy a posléze ve velmi podrobném vyšetření etologie teritoriálního značení a výkladu sociálních vztahů mezi srnci. Základním poznatkem je zjištění, že srnci neznačí svá teritoria po jejich obvodu, ale vymezují se pouze vůči sousedícím srncům na stabilních “kontaktních místech” (k. m.) a to dosti dobře zřetelnými “skupinami hrabů”.

Kontaktní místa jsou u srnců, jimž se podařilo teritorium uhájit, velmi stálá a to nejen během roční sezóny, ale i během několika let. Protože jde o vizuální značení jsou v terénu volena tak, aby na sebe srnci viděli a navíc tak, aby byla k. m. oddělena nápadnou hranicí. Nejčastěji to byla cesta, porostní stěna nebo světlina (kotlík), terénní zlom či ostře zaříznutý žlíbek nebo úvoz cesty. Srnci neznačí v neprůhledných mladých porostech (asi do věku 20 /30/ let), kde jsou zřejmě vůči sobě tolerantní. Neznačí také na příkřejších svazích a v místech s narušeným povrchem hrabanky (od divočáků, přibližováním dříví apod.). Aktivita značení a počty hrabů souvisí s endokrinní aktivitou srnců, která vymezuje začátek a konec značení (od 1. poloviny března do poloviny září). Shodně s ní má rovněž intenzita značení dva vrcholy a to první během května, druhé ve 2. polovině července. S tím do značné míry koresponduje také počet vytvářených shluků hrabů a kontaktních míst, zatímco kontaktní vzdálenost mezi srnci se z počátečních 30 - 40 m snižuje na 10 - 15 m během říje, kdy lze zaznamenat i osobní střety a posléze se opět vrací k výchozímu stavu. Na základě sledovaných parametrů byly časově vylišeny 4 fáze teritoriálního chování a sice fáze: 1 - vymezování, 2 - obhajování, 3 - říje, 4 - doznívání.

Pozoruhodným fenoménem je značení srnců (nejčastěji strouháním) na okraji lesa, v místě trvalého ochozu, kdy atypicky nejde o vymezení vůči sousedovi, ale patrně o zvýraznění únikové cesty.

Popsaným způsobem identifikovaná teritoria nebo ochozy na okraji lesa jsou exaktním dokladem přítomnosti konkrétních srnců a skýtají tudíž možnost odhadnout jejich početnost mnohem přesněji než dosavadními postupy. Navíc jde o metodu opakovaně kontrolovatelnou a umožňující sledovat případné změny početnosti během let, protože kontaktní místa a místa, kde jsou vytvářeny shluky hrabů jsou stálá nejen během roku, ale i v průběhu let. V šetřeních se bude dále pokračovat s cílem ověřit dosavadní poznatky, zobecnit postup a konečně formulovat metodu reálnějšího odhadu početnosti srnčí zvěře. Mimo to se naskýtá možnost doplnit poznatky z etologie srnčí zvěře např. o sociálních vztazích mezi srnci, jak jsou ovlivňovány věkem, vitalitou apod.

Klíčová slova: srnec, teritoriální chování, značení teritoria, skupina hrabů, kontaktní místo, odhad denzity.

V souvislosti s tímto výzkumem pořádá Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MZLU v Brně, ČAZV a NLK, ve spolupráci s Českou lesnickou společností seminář s venkovními ukázkami - “Využití teriotirálního značení srnců pro objektivizaci odhadu početnosti srnčí zvěře”. Podrobnější informace a kontakty jsou v rubrice “Kalendář pořádaných akcí”.

Prof. Radomír Mrkva

BILANCE SRÁŽEK ROKU 2000 - NADÁLE POKRAČUJÍ “SUCHÉ” ROKY

Právě skončený rok 2000, stejně jako období od roku 1981, přinesl v části okresu Český Krumlov - vymezené třemi srážkoměrnými stanicemi Českého hydrometeorologického ústavu v Praze (dále ČHMÚ) z Přídolí, Červeného Dvora u Chvalšin a Horní Plané - celkově podnormální srážky. To dokazují naměřené údaje na stanicích a rozbor jejich pravidelné evidence:

Přídolí u Českého Krumlova

Ve stanici Přídolí poblíž Českého Krumlova v nadmořské výšce 670 m n. m. za minulý rok evidovali celkem 635,5 mm srážek - to je sice o 116,3 mm více než v roce 1999, ale jen 98 % normálního ročního průměru srážek (dále jen N) uváděného pro toto místo. V roce 2000 zde bylo 195 dní se srážkami - to je o 3 dny méně než v roce 1999. Měsíční maximum bylo v červenci - 150,5 mm, měsíční minimum pak v dubnu - pouze 7,4 mm (to bylo známé období nepřetržitého sucha a tepla). Podíl dní se srážkami z celkového počtu dní v roce byl 53 % - rok předtím 54 %. Ve vegetačním období - to je zde od dubna do srpna - naměřili 333,6 mm srážek - 101 % z N - rok předtím to bylo jen 87 %. Nejvíce denních srážek spadlo stejně jako na ostatních stanicích dne 24. 7. - 42,4 mm.

Červený Dvůr u Chvalšin

Ve stanici Červený Dvůr u Chvalšin v nadmořské výšce 580 m n. m. (na jižním úpatí CHKO Blanský les) loni evidovali celkem 593,1 mm srážek - to je o 88,0 mm více než v roce 1999, ale stále jen 88 % z N pro toto místo. Zde bylo 184 dní se srážkami - to je o 7 více než v roce 1999, z nich bylo jen 9 celodenních srážek, to je o 3 dny méně než v roce 1999. Měsíční maximum bylo opět v červenci - 119,3 mm, měsíční minimum v dubnu a to pouhých 5,7 mm. Podíl dní se srážkami z celého roku byl 50 % - rok předtím 48 %. Ve vegetačním období zde spadlo 284,9 mm srážek a to je jen 83 % z normálu v období, rok předtím to bylo 89 %. Nejvíce denních srážek naměřili také 24. 7. a to 27,1 mm.

Horní Planá

V této stanici na břehu Lipna v nadmořské výšce 780 m n. m. evidovali celkem 747,6 mm srážek, což je o 156,9 mm více než rok předtím, ale jen 95 % z N pro toto místo. V roce bylo 109 dní se srážkami - to je o 74 dní méně než rok předtím, z nich bylo méně celodenních než jinde, stanice je podrobně neeviduje. Nejvíce srážek spadlo též v červenci - 151,5 mm, nejméně pak také v dubnu - jen 12,4 mm. Panovalo zde nepřetržitých 47 dní sucha zesíleného neobvykle teplým počasím s větrem - prudké ochlazení o 10 °C přišlo 17. 5. Ve vegetačním období zde spadlo celkem 311,3 mm srážek, které představují jen 76 % N období. Nejvíce denních srážek evidují také dne 24. 7. - 43,2 mm. Podíl dní se srážkami v celém roce zde byl pouhých 30 %, což je zcela abnormální.

Průměr všech stanic

V roce 2000 zde spadlo 658,7 mm srážek, to je o 120,4 mm více než v roce 1999, ale jen 93 % z ročního N. Dnů se srážkami bylo 163 - o 23 méně než v roce 1999, z toho bylo 20 deštivých - o 2 méně než předloni. Nejvíce srážek spadlo v červenci - 140,4 mm, dále v březnu a červnu, nejméně v dubnu - 8,5 mm, lednu a únoru. V roce 1999 byl nejdeštivější srpen a nejsušší říjen. Podíl dní se srážkami ze všech dní v roce byl v průměru jen 44 %, rok předtím 51 %. Ve vegetačním období spadlo celkem 309,9 mm srážek a to je o 49,3 mm méně, než je udávaný N pro oblast a období, což je v přepočtu jen 86 % N - to mělo podstatný vliv na vývoj vegetace a známé škody v lesnictví a hlavně v zemědělství. Po propočtu vychází, že chybějící srážky za rok v oblasti představují zhruba minimálně 2 měsíce normálních srážek.

Negativní bilance srážek v letech 1981 - 2000

V Přídolí tak “chybí” celkem 1113 mm srážek v porovnání s N a to jsou zhruba srážky za 22 měsíců. V Červeném Dvoře chybí 1799 mm srážek oproti N a to jsou srážky za 37 měsíců. V Horní Plané chybí 2020 mm srážek, a to jsou srážky za 35 měsíců (vše na N). V oblasti po prostém zprůměrování chybí 1644 mm srážek - spadlo jich tedy jen 88 % N - a to představuje “manko” srážek za plných 32 měsíců, to je za 2 roky a 8 měsíců. Situaci zhoršují četné extrémní výkyvy počasí, kdy např. 21. 6. 2000 padl teplotní rekord tohoto roku - např. v Českých Budějovicích naměřili +33,5 °C, na Churánově +26,6 °C a podobně i v okrese Český Krumlov. Je zřejmé, že naše planeta Země si s námi zahrává podle svých programů a my se jen musíme snažit, abychom jí nenahrávali. Důkaz o mimořádném suchém období je i to, že za posledních 20 let byly roční celkové srážky - jejich úhrn - nad roční normál jen v roce 1981 a 1995, v ostatních letech se pohybovaly od 99 do 61 %.

Ing. Jiří Neumann

CYKLUS INFORMACÍ A PROVOZNÍCH UKÁZEK K POPULARIZACI EKOLOGICKÝCH ZPŮSOBŮ OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ

Odbor ochrany lesa MŽP se systematicky zabývá řešením problémů, souvisejících s uplatněním ekologičtějšího pojetí lesního hospodářství v současných ekonomických podmínkách tržních vztahů a narůstající potřebě mnohostranného funkčního využívání lesů. Lednové číslo Lesnické práce přineslo v článcích Staňka, Černého, Vyskota a Ferkla (bez titulů) informace o některých způsobech řešení těchto úkolů.

Podkladem výzkumných úkolů zadávaných v tomto směru jsou zpravidla konkrétní provozní situace. Dílčí i závěrečné výstupy zmíněných prací jsou již ve stadiu schopném konfrontace s názory a připomínkami odborné lesnické veřejnosti, které mohou nejlépe přispět k plnohodnotnému dokončení řešených úkolů, případně k optimálnímu nasměrování dalšího postupu prací. Zároveň jsme přesvědčeni, že jejich současná úroveň zpracování může být již významným přínosem k prosazování nových, k přírodě bližších a šetrnějších způsobů obhospodařování lesa.

Na základě této skutečnosti připravuje odbor ochrany lesa MŽP v letošním roce uspořádání třídílného semináře pro širší lesnickou veřejnost na téma: “Přírodě blízký způsob obhospodařování lesů v provozních podmínkách intenzivně využívané krajiny”, který bude mít tři, časově oddělené a volně na sebe navazující části:

I. “Zásady přírodě blízkého obhospodařování lesů” - 25. 4. 2001 (odb. garant Ing. V. Ferkl).

II. “Nová metodika hospodářské úpravy pro lesy s bohatou strukturou” - 14. 6. 2001 (odborný garant Ing. M. Černý, CSc.).

III. “Vyjádření deklarovaných a reálných efektů funkcí lesů, jejich objektivizace a provozní uplatnění” - 6. 9. 2001 (odb. garant Doc. Ing. Vyskot, CSc.).

Celý seminář (všechny tři části) se uskuteční v lesích obhospodařovaných LČR, s. p., Hradec Králové, Lesní závod Konopiště, polesí Říčany na příkladu lesů lesnického úseku Klokočná, kde v současné době probíhají provozní ověřovací práce zmíněných úkolů. Pořadatelem akce je Ministerstvo životního prostředí (pod záštitou náměstka ministra Ing. Josefa Běle, CSc.), garantem odbor ochrany lesa za spoluúčasti subkomise pro mimoprodukční funkce lesa při České akademii zemědělských věd a s. p. LČR Hradec Králové.

Pozvánky na celý cyklus (či jednotlivé části) budou organizátory rozesílány po dopracování organizačních záležitostí akce v průběhu měsíce března letošního roku

Ing. Vladislav Ferkl

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.