AKTUALITY ZE SVĚTA
LESNICKÁ POLITIKA V EU
Evropské společenství zatím nemá jednotnou lesnickou politiku, a ani to příliš nepřekvapuje, sledujeme-li zmatky odehrávající se v zemědělství - soudí vedoucí redaktor ÖFZ H. Tiefenbacher v úvodníku 2. čísla. Jako příklad uvádí skutečnost, že novým ředitelem Rakouských spolkových lesů, a. s., byl překvapivě jmenován dosavadní špičkový manažer dřevařského průmyslu Dipl. Ing. Dr. G. Erlacher. Lesníci se obávají, že to znamená nástup nového směru, pro nějž by se hodilo poněkud cize znějící označení “lesní průmysl” se všemi možnými důsledky.
Ve stejné době byl v německé spolkové zemi Porýní-Falc vydán nový lesní zákon, z něhož vyplývají zcela odlišné důsledky. Orgánům státní péče o lesy se v něm doporučuje, aby v soukromých lesích pomáhali uplatňovat vhodné “přírodě blízké” hospodářské postupy. Státním lesům zákon takové postupy prostě ukládá, a to včetně mysliveckého hospodaření.
Rakouské státní lesy tedy zaujaly určitou pozici, ale příklad Porýní ukazuje, že nebyla jediná možná; rozhodně k tomu nedošlo pod tlakem z Bruselu. Zřejmě jde o napínavý experiment s nejistým výsledkem, uzavírá svou úvahu autor.
Österreichische Forstzeitung, 2/2001, Čk
JE LES JÍMKOU CO2?
Fotosyntetickou asimilací oxidu uhličitého odebírají lesy v celosvětovém měřítku nesporně obrovské množství tohoto plynu z ovzduší. Je však také pravda, že se jeho část zase do ovzduší vrací, ať již spalováním dřeva, nebo uvolňováním CO2 při rozkladu humusu. Chybí však spolehlivé vědecké poznatky o tom, jaká je celková bilance. V rozhovoru redaktora ÖFZ se sekčním šéfem rakouského ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a životního prostředí, věnovaném polarizaci národních a mezinárodních zájmů, se zabývá redaktor i touto otázkou, která má jistý politický dosah.
Jde totiž o to, že USA a Japonsko nesouhlasí se závěrem přijatým na známé mezinárodní konferenci v Kjóto, týkajícím se povinného snižování emisí CO2. Odkazují na to, že je možno dosáhnout přibližně téhož výsledku zvyšováním kapacity jímek tohoto plynu. Státy by měly také podle toho usměrnit strategii své lesnické politiky. Rakousko však s tímto stanoviskem nesouhlasí - již se zřetelem na ustálenou tradici svého víceúčelového lesního hospodářství, ale i proto, že nesouhlasí, aby lesy byly předmětem politických handlů v zájmu hospodářských zájmů jiných odvětví. V jiném redakčním článku (s. 13) se uvádí, že Spolkový výzkumný lesnický ústav již má v plánu své činnosti úkol, jehož řešení přispěje k odpovědi na otázku, zda je lesní půda spíše jímkou nebo emitentem CO2. Stejné problematice je věnována i konference o ochraně klimatu, pořádaná 1. března 2001 v Mariabrunnu Rakouským lesnickým spolkem a ministerstvem ZLVHŽP. Informace na tel. 01/71100/7305, Dipl. Ing. I. Gschwandtl.
Österreichische Forstzeitung, 2/2001, Čk
RENTGENEM NA KVALITU DŘEVA?
Na pile firmy Schaffer, Eppenstein, předvedly 21. 1. 2001 firmy Joanneum Research, Štýrský Hradec, a kalifornská InVision Technologies dřevařské a lesnické odborné veřejnosti počítačový tomograf na testování vnitřní jakosti surového dřeva. Zkoušky na vzornících smrku, modřínu jedle, buku a dubu prokázaly, že jde o metodu spolehlivou a rychlou. Jejím smyslem je najít při pořezu optimální umístění prvního příčného řezu a odvodit optimální tloušťku prken. Přístroj - ve své podstatě převzatý z lékařské techniky - by se mohl uplatnit i při přejímce cenné kulatiny.
Österreichische Forstzeitung, 2/2001, Čk
PĚSTOVÁNÍ LESŮ 2001 V TYROLÍCH
Na valné hromadě Tyrolského lesnického spolku byla přednesena řada referátů k pěstební problematice. Prof. Sprk z vídeňské BOKU kritizoval přílišné snahy o úsporu nákladů, pokud by vedla k extenzivnímu hospodaření v lese. Pro horské lesy v Tyrolích má mimořádný význam prostorová úprava, ale stále v ní musí převažovat maloplošné těžebně-pěstební zásahy, pro jejichž úspěch je rozhodující osobní péče místního hospodáře. Cíle pěstování lesů jsou dnes mnohem širší než v minulosti: vedle tradičních výnosových cílů a snahy o přirozenou obnovu jde mnohem víc o stabilitu lesa, zachování úrodnosti půdy, o druhovou diverzitu a optimální využití jednotlivých stanovišť z hlediska plnění všech funkcí lesa.
Nově zvolený předseda spolku Dipl. Ing. E. Sprenger vyzvedl tradiční dobré kontakty s polskými a českými lesníky. Program vzájemných výměn bude vzdor sníženým finančním možnostem pokračovat. Připomněl úspěšnou akci “Klenoty našeho lesa”, při níž bylo v Tyrolsku vysazeno v minulém roce 33 000 ks vzácných dřevin (stromů i keřů). V únoru spolek uspořádal konferenci na téma ochrany lesa proti nadměrným zimním škodám způsobených zvěří, v červnu bude tématem “Přírodě blízké lesní hospodářství v lanovkovém terénu”, v dalších akcích půjde hlavně o seznamování pracovníků praxe s aktuálními výsledky výzkumníků.
Österreichische Forstzeitung, 2/2001, Čk
PROMĚNIT VODU VE ZLATO ...
(Komentátor ÖFZ zn. “Saufeder”)
Starý sen alchymistů by chtěl uskutečnit ministr ZLVHŽP, a to formou ekonomického zhodnocení domácích zdrojů pitné vody. A protože přírodní zdroje pitné vody vznikají v lesích, bylo by zřejmě spravedlivé, aby tento přírodní zdroj mohli realizovat na trhu především majitelé lesů. To by pravděpodobně prospělo i zdokonalování vodohospodářské funkce lesů, zvlášť lesů pramenných oblastí (včetně okolí Vídně). Vyhlášením chráněných a ochranných lesů přináší jejich majiteli určité ztráty a způsobuje dokonce zvýšené náklady, naproti tomu zisky to přináší veřejným a soukromým dodavatelům vody. Pokud vůbec lesní hospodářství za vodu dostane nějakou náhradu, je většinou velmi nízká. Tato situace proto vyžaduje dokonalejší právní úpravu, jinak budou peníze z lesa nadále jen odtékat. Nová úprava by přinesla nakonec užitek všem zúčastněným: spotřebitelům, dodavatelům i lesnímu hospodářství, které by bylo nuceno intenzivněji pečovat o nasycení a kvalitu pramenů. Aby nedošlo ke zbytečným sporům, bylo by asi vhodné svěřit dodávku pitné vody v lahvích na trh přímo majitelům lesů. To by ovšem vyžadovalo nemalé investice, přijatelné možná jen pro velké lesní majetky, především pro státní lesy. Proto asi ještě odteče mnoho vody do Dunaje, než se tento sen splní.
Österreichische Forstzeitung, 2/2001, Čk
VYSOKÁ TEPLOTA MÍSTO CHEMIE PŘI OŠETŘENÍ DŘEVA
Finský dřevařský koncern Finnforest bude vyrábět teplem ošetřené dřevo jako alternativu k chemické impregnaci. Ročně má dát na trh až 60 tis. m3. Dřevo bude při této technologii vystaveno teplotě 200 °C při vyloučení kyslíku a tím se změní jeho vlastnosti. Sníží se schopnost jímat vodu a zvýší se stabilita. Větší odolnost proti vlhkosti zajišťuje vyšší trvanlivost. Vedle hlavního trhu, který představuje Skandinávie a Velká Británie, bude koncern v německy mluvícím prostoru zastoupen dceřinými podniky - v Německu Finnforest Deutschland, Bremen, ve Švýcarsku Finnforest Schweiz, Zürich a v Rakousku Bailou, Wiener Neudorf. Obchodní název výrobku bude Thermwood.
Holzkurier 2/01, Proch
NOVÁ ORGANIZACE V DROBNÝCH LESÍCH
Neustálým dělením drobných lesů (např. děděním) a měnícími se vlastnickými poměry vzniká v Rakousku stále více lesních podniků, které nemají žádnou vlastní personální infrastrukturu a majitelům nezbývá nic jiného, než se obrátit na externí pracovníky a jejich know how. Příspěvek v 2. čísle rakouského lesnicko-dřevařského odborného časopisu Holzkurier uvádí příklad dvou lesních inženýrů, kteří nabízejí své služby v tomto směru (jeden jako civilní inženýr a druhý lesnickou technickou kancelář), oba mají dlouholeté zkušenosti v oboru.
V zásadě jde o poradenskou (konzultační) službu, nebo o kompletní řízení podniku, a to podle přání majitele. V současné době poskytují poradenskou službu 7 podnikům o celkové rozloze 8 tis. ha a 4 majitelům s velikostí majetku 1000 - 2000 ha dělají hospodářské vedení. V další části popisuje autor postup těchto pracovníků při seznámení s podnikem a zpracováním projektu řízení. Především je to důkladná analýza současného stavu, poznání výnosového potenciálu všech úseků podnikání - les, lov, rybářství, vodní hospodářství, nájem a pronájem, nákladové poměry a posouzení účelnosti a efektivnosti a posléze stanovení podnikových cílů a vypracování koncepce, která směřuje k tomu, aby podnik přinášel trvalý výsledek a optimálně využíval svůj potenciál. Článek se zmiňuje i o řízení podniku kontrolním systémem a o nutnosti souhlasu majitele s koncepcí, aby byl s to zainteresovat pracovníky. Jedním z úseků činnosti poradců je také problematika odškodnění majitelů lesů za újmy způsobené na lesích (např. při stavbě dálnic, liniových staveb, železnicemi).
Celkově je třeba konstatovat, že časopis věnuje v prvních číslech letošního ročníku této problematice zvláštní pozornost. Je zřejmá snaha o zvýšení úrovně hospodaření a efektivnosti drobných lesů (např. se upozorňuje na to, že se v těchto lesích těží jen 42 % etátu a zásobování z nich není plynulé). Ve 4. čísle je dlouhý příspěvek s názvem Poradenská show (Beratungs-Show), v níž se popisuje, jak poradci nabízejí přitažlivým způsobem, s využitím multimediálních prostředků, své služby lesozemědělcům a vysvětlují ve 4 přehledných tematických blocích, kam by chtěli se svými chráněnci směřovat.
Holzkurier 2 a 4/2001, Proch
GIGANT VE VÝROBĚ LEPENÉHO DŘEVA
Kooperací k špičkovému postavení na trhu
Několik dalších informací o budovaném dřevozpracujícím závodě firmy Holzwerke Wimmer ve Ždírci nad Doubravou. 11. prosince 2000. uzavřela firma Holzindustrie Schweighofer AG, Brand, (100 % dceřiná společnost STORA ENSO TIMBER) s bavorským podnikem Holzwerke Wimmer GmbH, Pfarrkirchen, dohodu o kooperaci. Fa Schweighofer koupila 49% podíl tohoto velkého dřevařského podniku. Rozhodujících 51 % vlastní firma Wimmer. Oba podniky spolupracují již po několik let, a to při dodávkách lepeného dřeva do Japonska. Pila ve Ždírci je v současné době hlavním dodavatelem řeziva pro Pfarrkirchen. Je zřejmé, že jednání obou partnerů o výstavbě nového závodu ve Ždírci probíhala před uzavřením dohody o kooperaci, a proto jsou včas k dispozici všechna potřebná povolení ke stavbě. Závod v hodnotě 20 mil. DEM by měl začít pracovat v srpnu letošního roku. Je koncipován na standardní výrobky v celkové roční produkci 120 tis. m3 (80 tis. m3 konstrukční stavební dřevo a 40 tis. m3 dvouvrstevné a třívrstevné trámy). H. - P. Wimmer počítá s použitím osvědčených strojů, které by měly pracovat ve třech směnách při nejvyšším výkonu. Nový závod těsně naváže na ždíreckou pilu sušicími komorami, skladem sušeného řeziva, výrobní halou a skladem hotového zboží. Hlavní sídlo podniku Wimmer bude i nadále v Pfarrkirchenu a bude vystupovat pod dosavadním jménem. Zatímco ve Ždírci se počítá s vysokou produkcí, v Bavorsku se bude vyrábět náročnější a rozmanitější zboží (různé délky). Podnik si chce podle slov H. - P. Wimmera zachovat kontakt s tradičními severskými partnery. Předpokládá, že roční spotřeba sortimentů, které vyrábí, stoupne v Evropě během pěti let ze 700 tis. na 3,7 mil. m3 a polovina z toho připadne na Německo. Tyto sortimenty nahradí tradiční stavební dříví. Důležité bude balení materiálu, neboť “dnes nemá nikdo čas, aby čekal na vyschnutí dřeva”. Jsou tak dobré výhledy vývozu do Itálie, ale i do Japonska a jiných zemí Dálného východu.
Několik údajů o firmě Wimmer: Podnik existuje 61 let, obrat: 75 mil. DEM (2000), 150 mil. DEM (2002), pracovníků: 110, výroba: 160 tis. m3 různých dřevěných stavebních materiálů, 7 tis. tun pelet.
Holzkurier 2/01, Proch
VATIKÁNSKÉ LESY
V Lesnické práci č. 2/2000 na straně 70 je pod názvem “Les, v němž se zvěř neloví odstřelem” uvedena informace o hospodaření v obvodu Lesní správy Tarvisio v Julských Alpách. Čirou náhodou jsem vyslechl vyprávění německého lesníka, který byl na exkurzi nedaleko od místa, kde se stýkají státní hranice Itálie, Rakouska a Slovinska, čili v oblasti Tarvisia. Mohl to být tentýž objekt, o němž je informace v Lesnické práci, mohl to být objekt jiný. Jedná se ale o jednu menší oblast, podmínky tam mohou být podobné. Informace, které jsem získal, by tedy mohly být určitým doplněním.
V uvedené oblasti vlastní církevní stát Vatikán 55 000 ha půdy. Z toho je 25 000 ha lesa. Na les výnosový připadá 23 000 ha, na přírodní rezervace 2 000 ha. Ročně se těží jen 30 000 m3.
Rozhodně zajímavé je, že na území tohoto majetku se již 60 let vůbec nestřílí zvěř. Současný stav je asi 1 000 ks zvěře jelení a asi stejný počet kusů srnčí zvěře. Počet kamzíků kolísá vlivem nemocí mezi 100 až 300 ks. Dále tam je asi 80 ks kozorohů a proměnlivý počet kusů černé zvěře. Z šelem tam mají být 3 medvědi a neznámý počet rysů. Šelmy nejsou schopny regulovat početní stavy zvěře, kterou nikdo nestřílí. O to se stará příroda. Během zimy, kdy tam jsou tvrdší podmínky, padne hodně zvěře.
Z informace, kterou jsem získal, bohužel také (jako ve výše zmiňovaném článku) není možno určit počet jednotlivých kusů zvěře na 1 000 ha. Z toho důvodu, že jsou velké místní rozdíly. Zvěř se zdržuje především na nelesních plochách a ve světlejších lesních partiích. Hodně jí je v okrajových částech lesa. Větším lesním komplexům, kde se delší dobu dříví netěžilo, se zvěř vyhýbá. Je tam hustší zápoj, zvěř tam nachází méně potravy a proto tam není. V takových místech se může nerušeně zmlazovat buk a zvláště jedle.
Stavy zvěře jsou vysoké, odstřelem se vůbec neregulují, šelem je málo a les přesto roste a dokonce se přirozenou cestou zmlazuje. Vzor pro hospodaření blízké přírodě? Těžko. Velmi nízké těžby dříví dokazují, že les se více podobá přírodní rezervaci než výnosovému lesu.
Ing. Ilja Andrš
PRACOVNÍ ÚRAZY V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ SRN
V roce 1999 bylo ve SRN nahlášeno 2114 pracovních úrazů pracovníků ve státních lesích. Pracovních úrazů bylo 2022 (z toho dva smrtelné) a 92 úrazů při cestě do zaměstnání. Na jeden milion produktivních hodin připadá průměrně 108 úrazů při amplitudě od 64 po 190. Zajímavým zjištěním je fakt, že úrazovost v tzv. nových zemích (bývalá NDR) je výrazně nižší oproti “starým zemím”, kde průměrná hodnota dosahuje 134, bývalé socialistické Německo se může “chlubit” pouze 76 pracovními úrazy, a tento rozdíl se i nadále prohlubuje. Vysvětlení je hned několik. Podstatné je především to, že v nejrizikovější činnosti, kterou je těžba dříví, je množství produktivních hodin ve “východním” Německu relativně nižší. Další vysvětlení spočívá především v historii obou částí Německa. V NDR byla úrazovost při práci jednou z nejsledovanějších statistických hodnot, měsíční školení o bezpečnosti práce byla obligatorní pro všechny pracovníky v lesním hospodářství, a osobní ochranné pomůcky nedosahovaly standardu dnešních produktů, což vedlo k větší opatrnosti. Z toho se vyvinulo jednání, které lze označit jako bezpečnostní mentalitu.
Vztáhneme-li pracovní úrazy k počtu pracovníků, dostaneme tyto hodnoty: Na 1000 lesních dělníků připadá průměrně 147 úrazů, při amplitudě od přijatelných 93 až po odstrašujících 228. Průměr ve “starých zemích” je 163 pracovních úrazů na 1000 pracovníků, v “nových zemích” jen 108.
Rizikovost činností
Pořadí činností, při kterých dochází k pracovním úrazům nejčastěji, je těžba dříví - 62 %, obnova lesa - 9 %, výchova porostů 7 % a zbývající 22 % je zařazeno v kolonce “různé”. Při těžbě dochází nejčastěji ke zraněním při odvětvování - 25%, při usměrňování stromů do směru pádu 16 %, stejný podíl úrazů se stává při vlastním kácení, zbytek je spjat s přeřezáváním, přibližováním, obracením kmene a jinými činnostmi.
Nejčastěji zranění způsobuje strom a jeho části, pád nebo klopýtnutí, nářadí se podílí 20 % a motorové pily 7 %. Nejčastěji bývají zraněny dolní končetiny a chodidla - 30 %, následují paže a ruce - 28 %, oči a hlava - 20 % a trup - 18 %. Při výčtu druhu poranění jsou na předním místě zhmožděniny se 40 %, 20 % úrazů jsou řezné a tržné rány, následuje natržení vaziv - 12 %, zlomeniny ve 12 % případů, klíšťata a hmyz obecně způsobují komplikace 3 % pracovníků. Zbývajících 8 % připadá na jiná poranění. Lehké pracovní úrazy s délkou pracovní neschopnosti 4 - 20 dnů představovaly 71 % pracovních úrazů, 19 % byly středně těžké úrazy s 21 - 45 dny pracovní neschopnosti a 6 % úrazů bylo těžkých, s pracovní neschopností 46 - 90 dnů. Velmi těžké úrazy, vyžadující dobu léčení delší než čtvrt roku představovaly 4 %.
Z uvedeného vyplývá především jeden zajímavý fakt. Bezpečnostní vybavení motorových pil pokročilo díky tlaku bezpečnostních předpisů natolik, že poranění způsobené pilou se na celkovém počtu úrazů podílí pouhými 7 %. Naopak podstatnou část zranění způsobují stromy a nářadí, což svědčí především o podceňování nebezpečných situací a snížené schopnosti předpokládat další vývoj situace.
Ing. Ivana Tomášková, Ústav lesnické a dřevařské techniky na LDF MZLU Brno, Zdroj: KWF Forsttechnische Informationen,
Unfallstatistik für den Staatswald - vorläufige Ergebnissse einer Analyse des Jahres 1999, Joachim Morat