ČINNOST VÚLHM JÍLOVIŠTĚ - STRNADY

Ing. Jan Kozel, rozhovor s Ing. Petrem Zahradníkem, CSc., ředitelem VÚLHM Jíloviště - Strnady

Výzkumný ústav je pokračovatelem lesnických výzkumných ústavů vzniklých v Československé republice po roce 1921. Pod současným názvem byl zřízen v roce 1959 jako nástupce Výzkumného ústavu lesnického a mysliveckého, vytvořeného sloučením Mysliveckého lesnického ústavu a Ústavu lesního hospodářství. Je příspěvkovou organizací přímo řízenou Ministerstvem zemědělství ČR v souladu se základními principy státní lesnické politiky a koncepcí rozvoje lesního hospodářství. Posláním ústavu je řešení vědecko-výzkumných úkolů v odvětví lesního hospodářství a myslivosti včetně zavádění výsledků výzkumu do lesnické praxe a výkon expertní, poradenské, zkušební, znalecké a publikační činnosti. Jak Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v současnosti funguje a jaké poskytuje služby jsme se zeptali jeho ředitele, Ing. Petra Zahradníka, CSc.

Jaká je organizační struktura Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚHLM)?

K 1. lednu 2001 došlo k úpravě organizační struktury, a to zejména na úrovni jednotlivých oddělení v rámci výzkumných útvarů. Kromě ústředí ve Strnadech, kde jsou výzkumné a provozní útvary, jsou součástí ústavu i dvě výzkumné stanice se sídlem v Opočně a v Uherském Hradišti. Výzkumné stanice jsou na úrovni výzkumných útvarů. Na ústředí jsou útvary biologie a šlechtění lesních dřevin, ekologie lesa, ochrany lesa a útvar lesnické politiky. Výzkumná stanice v Opočně je v podstatě útvarem pěstování lesa a Výzkumná stanice v Uherském Hradišti je rovnocenná útvaru reprodukčních zdrojů. V rámci ústavu pracují také dva obslužné útvary, tj. útvar zkušebních laboratoří, kde se provádějí analýzy půdních a listových vzorků a vody, a útvar informatiky, kam spadá mimo jiné knihovna a související činnosti. O každodenní chod se starají provozní útvar a hospodářský útvar.

Jaké výzkumné úkoly řeší, případně jakými dalšími činnostmi se nyní zabývají vaše jednotlivá pracoviště?

Hlavní okruh činnosti vyplývá již z jejich názvu. Podrobněji je možné jejich náplň charakterizovat následovně:

Útvar reprodukčních zdrojů - Výzkumná stanice Uherské Hradiště

Útvar se dělí do tří oddělení. Oddělení uznávání a evidence reprodukčních zdrojů, oddělení lesního semenářství a oddělení rychlerostoucích dřevin.

Oddělení uznávání a evidence reprodukčních zdrojů se zabývá přípravou podkladů pro schvalování uznaných porostů, výběrových stromů, vede centrální evidenci, provádí uznávání semenných sadů, genových základen a v podstatě všeho, co má vazbu na reprodukční zdroje. V tomto oddělení se klasický výzkum víceméně neprovádí.

Oddělení lesního semenářství zabezpečuje vedle vlastního výzkumu, který se zabývá především různými zdravotními problémy semen, uskladňováním semen, jejich vlastnostmi atd. i rozsáhlou poradenskou činnost pro vlastníky a uživatele lesa - rozbory semen aj. Je tady zřízena akreditovaná laboratoř s mezinárodní akreditací na srovnatelné úrovni s pracovišti v Evropské unii. Je zapojena do mezinárodní sítě spolupráce a vydává certifikáty o kvalitě osiva. Celý tento systém zapadá do kontrolního systému budovaného v České republice, který by měl být kompatibilní se zeměmi Evropské unie a měl by navazovat i na obchod se zdroji reprodukčního materiálu.

Oddělení rychlerostoucích dřevin se zabývá šlechtěním i vlastním využitím rychlerostoucích dřevin zejména pro energetické účely. Týká se to především různých klonů vrb a topolů. Šlechtitelští specialisté spolupracují i na šlechtění dřevin listnatých a případně i jehličnatých.

Útvar pěstování lesa - Výzkumná stanice Opočno

Má čtyři oddělení. Oddělení lesního školkařství a zalesňování, oddělení obnovy lesa, oddělení výchovy lesa a oddělení lesopěstebních meliorací. Celý útvar v současné době řešil komplexní úkol, který se zabýval obnovou a pěstováním lesa v ekotopech narušených antropogenní činností. Tento úkol koncem minulého roku skončil a v současné době se zde ucházejí o nové projekty. V rámci útvaru pěstování lesa funguje akreditovaná zkušební laboratoř školkařské kontroly, která navazuje na akreditovanou laboratoř v Uherském Hradišti. Třetí složkou komplexu akreditovaných laboratoří bude akreditovaná laboratoř genových markerů, která se buduje v útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin. Ta bude schopna pomocí izoenzymů nebo DNA testů rozlišit jednotlivé subpopulace dřevin a lépe identifikovat, zda jde o vhodný genetický materiál. Tato laboratoř je ve stadiu zrodu a doufáme, že doplní komplexně celý systém.

Útvar biologie a šlechtění lesních dřevin - Jíloviště-Strnady

Útvar sídlí na ústředí a člení se na tři oddělení. Oddělení šlechtění lesních dřevin, oddělení biotechnologií a oddělení molekulární genetiky, přičemž právě z oddělení molekulární genetiky se rekrutuje akreditovaná laboratoř genových markerů. Je nutné si uvědomit, že akreditované laboratoře musí mít specifické postavení, určitou nezávislost, proto nejsou chápány jako oddělení, ale jsou jiným druhem složky v organizační struktuře. Oddělení šlechtění lesních dřevin je zaměřené z jehličnanů především na smrk, borovici a modřín, částečně na jedli, z listnatých dřevin na dub a buk, pozornost je věnována i některým dalším dřevinám, třešni ptačí, jeřábům atd. Oddělení biotechnologií se zabývá zejména množením dřevin in vitro; v podstatě jsou to tkáňové kultury. Oddělení molekulární genetiky, jak už jsem říkal, provádí především analýzy izoenzymů a máme také nově vybudovanou laboratoř na testy DNA.

Úvar ekologie lesa - Jíloviště-Strnady

Dělí se na dvě oddělení: oddělení lesního prostředí a fyziologie a oddělení hydrologie a hydropedologie. Oddělení hydrologie a hydropedologie řeší zejména odtokové poměry, vodní bilanci v lesních porostech a kvalitu vody. Oddělení lesního prostředí a fyziologie zkoumá nejširší aspekty výživy, stresory a poškození stromů různými polutanty atd. V rámci tohoto útvaru se provádí i monitoring ICP Forests, který je celoevropsky organizován podle jednotných pravidel. Je to rozsáhlá činnost a řada pracovníků je do ní zapojena. V rámci tohoto útvaru se podílíme i na expertních panelech, kde se upřesňuje metodika celého projektu. Výstupem je ročenka monitoringu, kde jsou shrnuty výsledky na národní úrovni. Údaje se posílají do centra v Německu, kde se zpracovávají celoevropsky.

Útvar ochrany lesa - Jíloviště-Strnady

Člení se na dvě oddělení - entomologie a vertebratologie a oddělení fytopatologie a herbologie. V oddělení entomologie a vertebratologie je výzkum zaměřen na využití biologických přípravků proti hmyzím škůdcům, na nové metody kontroly a obrany. Velkou část tvoří poradenská činnost pro všechny vlastníky lesů v rámci činnosti Lesní ochranné služby, zřízené v roce 1995. Pomáháme jim určit příčinu poškození, navrhnout další postup, obranná opatření, provádíme školení atd. Oddělení fytopatologie a herbologie má stejné poslání, ale zabývá se houbovými chorobami a pleveli.

V rámci oddělení pracuje referenční zkušební laboratoř na testování pesticidů. Zde jsme ministerstvem pověřeni testováním biologické účinnosti všech přípravků určených pro ochranu lesa, jako jsou insekticidy, fungicidy, herbicidy, rodenticidy a další. Každý přípravek, který bude používán v lese a který bude registrován, by měl projít naší laboratoří, kde se odzkouší jeho biologická účinnost a na základě dosažených výsledků se zažádá o registraci. O vlastní registraci žádá firma, která přípravek vyrábí. To není naše záležitost, my jí pouze předáme podklady o biologické účinnosti.

Útvar lesnické politiky - Jíloviště-Strnady

Je to poměrně malý útvar a není členěn na oddělení. Rádi bychom ho posílili, protože v současné době cítíme stoupající význam této oblasti. Útvar se zabývá jednak oceňováním lesů, což je záležitost velice aktuální. Jeho hlavní činností je příprava pro vstup do Evropské unie. Porovnávají se naše zákony s Evropskou unií, provádí se screening, vytváří se tabulky shody atd. Pracuje se zde na národním lesnickém programu, který je také jednou z podmínek pro vstup do Evropské unie. Činnost útvaru je poměrně rozsáhlá a zabezpečuje ji, podle mého soudu, příliš málo lidí. Byl bych rád, kdyby se nám podařilo tento útvar posílit.

Obslužné útvary - Jíloviště-Strnady

Útvar zkušebních laboratoří provádí pro ostatní útvary chemické analýzy vody, půdy a listových vzorků, zejména pro útvar ekologie, který využívá většinu jeho kapacit. Provádí se zde i analýzy pro vlastníky lesů v součinnosti s útvarem ekologie, na jejichž základě je možné rozhodnout např. o způsobu přihnojování atd.

Útvar informatiky je především knihovna, zpracování knihovnických dat a naše malé nakladatelství, kde vydáváme vlastní časopisy a vlastní sborníky. Navíc ještě stojí za zmínku demonstrační objekt - obora Březka nedaleko od Prahy, kde jsou některé pokusné plochy.

Z názvu výzkumného ústavu vyplývá, že se zabýváte i výzkumem v oblasti myslivosti?

Myslivost v širším pojetí se tady v současné době vůbec neřeší. V útvaru ochrany lesa se oddělení entomologie a vertebratologie zabývá spíše škodami zvěří jako takovými. V rámci referenční zkušební laboratoře testujeme repelenty. Vlastní myslivecký výzkum tady přestal fungovat asi před deseti lety. Domnívám se, že to je věc stále aktuální, a rádi bychom výhledově tuto činnost oživili. Už byly podniknuty první kroky, protože všechno je záležitostí za prvé peněz, za druhé lidí. My jsme se to pokusili otočit a nejprve musíme sehnat alespoň jednoho schopného člověka, který by dokázal peníze získat.

Provádíte v současné době výzkum zaměřený na ekonomické aspekty např. podrostního nebo výběrného hospodářského způsobu? Pokud ano - jaké?

Nyní žádný takový projekt nerealizujeme. Ekonomický výzkum byl u nás zhruba před 10 lety ukončen. V rámci lesnické politiky bychom byli rádi, aby se některé tyto věci obnovily, ale momentálně na to skutečně nemáme kapacity. Jde o specifickou záležitost, protože přece jenom jsme resortní ústav a nejsem si jist, zda by MZe mělo o tuto problematiku zájem. Je to spíše problém některých vlastníků, ale vím, že ve světě tento výzkum probíhá a trošku mě mrzí, že u nás není. Myslím, že bychom dokázali aspoň určitou drobnou část řešit, ale momentálně se tím nezabýváme.

Jakým způsobem prezentujete výsledky vašeho výzkumu?

Tady vidím obecný problém, který se nám však daří, alespoň doufám, řešit. Skončí výzkumný projekt, napíše se závěrečná zpráva, kde jsou obsaženy všechny výsledky dosažené během řešení, ale to je málo. Výsledek se musí dostat k uživateli a zde jsou dvě možnosti, jak věc řešit. Buď dostaneme výsledky do praxe přímo, nebo prostřednictvím našeho zřizovatele - MZe. Snažíme se prosazovat, aby se výstup dostal k uživatelům přímo, protože to je rychlejší. Například útvar ochrany lesa řešil projekt kontrolních a obranných metod v borových porostech, výsledky vyšly v Lesnické práci jako tři přílohy. Řada dalších věcí je prezentována podobnou formou. Není to chápáno jenom jako publikace, ale je to určeno především jako pomůcka pro lesníky.

Samozřejmě, že jsou i výstupy, které není možné předkládat tímto způsobem. Musí projít přes ministerstvo a promítnou se např. do legislativy. Cesta k uživatelům je potom delší, ale většina informací zjištěných výzkumem se dostane tam, kam má. Myslím si, že se výstupy k lidem skutečně dostávají. Řada věcí je využívána přímo v poradenské činnosti, na různých seminářích, které organizujeme. I v průběhu řešení, jakmile se objeví některé výsledky, které mohou mít pro praxi význam, se je snažíme dostat k lidem. Uspořádáme např. lokální seminář v oblasti, které se to týká a na něm jsou vlastníci informováni o výsledcích. Takovým příkladem byl např. nedávno seminář v Opočně, kde se hovořilo o poškození Orlických hor.

Jaké služby poskytujete vlastníkům lesa a lesním hospodářům?

Škála služeb je skutečně poměrně široká od ochrany lesa, přes školkařství, semenářství, o kterém jsem tady již hovořil. Poskytujeme i poradenskou činnost ve smyslu úprav režimu výživy zejména v lesních školkách, případně ve výsadbách, poradenství ve využití dřevin pro energetické účely a zakládání lesa atd. Jsou to vesměs bezplatné poradenské činnosti financované prostřednictvím ministerstva. Podrobnější informace vyšly v roce 1999 v Lesnické práci (LP 4/99 str. 159), kde byly jednotlivé okruhy zpracovány i s kontaktními adresami - na koho se obrátit, telefony, faxy, e-maily, tam je možné všechny informace najít.

VÚLHM je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem zemědělství ČR. Pocházejí vaše finanční zdroje pouze z institucionálního příspěvku nebo máte i jiné příjmy?

Zhruba 80 % prostředků přichází přes Ministerstvo zemědělství ČR, 7 % pochází z grantových agentur (Grantová agentura České republiky, Grantová agentura Ministerstva životního prostředí ČR). Přibližně 10% podíl tvoří ostatní zdroje např. smlouvy s chráněnými krajinnými oblastmi, národními parky, Lesy České republiky, Vojenskými lesy, případně dalšími zájemci.

Prostředky z Ministerstva zemědělství lze dále rozlišit. Jako příspěvková organizace dostáváme část finančních prostředků formou institucionálního příspěvku a o část se ucházíme v soutěži Národní agentury pro zemědělský výzkum s dalšími výzkumnými organizacemi. Zhruba 55 % tvoří institucionální příspěvek od MZe, v rámci kterého provádíme pro ministerstvo trvalé činnosti na úrovni určitých projektů. Do institucionálního příspěvku je nutné zahrnout i výzkumné záměry, které jsou specifickou formou tohoto příspěvku. Dále jsou to výzkumné projekty, které představují asi 15 %, a expertní činnosti pro Ministerstvo zemědělství, což jsou i různé služby pro vlastníky lesa nebo různé krátkodobé projekty, které ministerstvo potřebuje vyřešit. Pak to jsou granty, zmíněných agentur a nemalou měrou se podílí i Národní agentura pro zemědělský výzkum. I to jsou prostředky, které získáváme přes Ministerstvo zemědělství, ale musíme se o ně ucházet formou soutěže. Celkově asi polovina finančních prostředků přichází přímo na instituci bez toho, aniž bychom se o ně museli významným způsobem ucházet, jsou ale vázány na určité činnosti, které musíme udělat. Zbývající část tvoří prostředky, o které se ucházíme na volném trhu.

Zmiňoval jste, že asi 10 % finančních příjmů ústavu pochází z plnění smluv uzavřených s některými subjekty pohybujícími se v lesním hospodářství (CHKO, NP, LČR atd.). Jak vznikají tyto vztahy?

Jsou dvě možnosti. Za prvé nás osloví přímo vlastník s problémem, který by potřeboval řešit. To bylo například odumírání břízy v Krušných horách, na jejímž řešení jsme se dohodli s Lesy České republiky. Druhá alternativa je, že připravíme soupis problémů, které vidíme a jsou třeba i lokálního charakteru. Nejde o úkoly vhodné pro řešení v rámci projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum a snažíme se je proto uplatnit u vlastníka, kterého se daný problém týká. Možné je i řešení jako funkční úkol ministerstva, jde-li o věc širšího dopadu. Tímto způsobem je například dnes řešen projekt na nový druh sypavky, který se u nás objevil. Její bionomie je odlišná a je nutné odzkoušet jiné technologie obrany a kontroly, jiné termíny atd. Někdy je to záležitost spíše vlastníka nebo správce majetku, například LČR, někdy to má větší působnost a týká se to všech vlastníků lesa, pak to může finančně zabezpečit ministerstvo.

Řešíme i určité projekty pro národní parky, pro chráněné krajinné oblasti, ale i pro některé velké soukromé vlastníky. Třeba v souvislosti s přemnožením bekyně mnišky pro Colloredo - Mannsfelda ve Zbirohu.

Daří se vám získávát nové pracovníky se vzděláním odpovídajícím vašim nárokům? Jaká je stávající struktura zaměstnanců ústavu?

Vysokoškolské vzdělání u nás má 41 % zaměstnanců, z toho vědeckou hodnost CSc. (dnes Ph.D.) mají 4 % kmenových pracovníků, to je poměrně málo, zbytek jsou středoškoláci. Podíl zaměstnanců podle věkových kategorií je pro nás méně příznivý. Mladých pracovníků do 30 let máme mírně přes 15 %. Nejvíce jich je v rozpětí 41 až 50 let - asi 25 %, poměrně velký podíl je v kategorii 50 až 60 let - také 25 %. Ve skupině nad 60 let zaměstnáváme 10 % z celkového počtu pracovníků. To znamená, že ústav “stárne”. Získávání nových pracovníků není jednoduché. Sehnat mladé vysokoškoláky zejména tady v Praze je velkým problémem. Máme různé mzdové regulace a nemůžeme nabídnout slušné platové podmínky zejména pro mladé odborníky. Souvisí to i s tím, že v Praze není tak vysoká nezaměstnanost a lidé si práci najdou, byť v jiném oboru. Druhým problémem je bydlení. Pokud není nový uchazeč Pražák, který má kde bydlet, tak je to téměř beznadějné, protože ceny bydlení jsou v kombinaci s nízkým platem neúnosné.

Z věkové struktury zaměstnanců ústavu je zřejmé, že by se během 10 až 15 let měla obměnit asi jedna třetina zaměstnanců.

Mělo by se mnohem více omlazovat, ale bohužel to není jednoduché. Naší nevýhodou je, že jsme před deseti lety přišli o možnost vést sami vědeckou přípravu. Dnes je to možné pouze na fakultách a v akademii věd. Schopnější doktorandi tam zapustí kořeny a k nám se nedostávají. Problémů je víc a zabezpečení obnovy vědeckého kolektivu vidím jako jeden z největších. Motivací pro mladé pracovníky může být z naší strany nabídka zahraničních studijních pobytů nebo stáží.

Spolupracujete s Lesnickou fakultou České zemědělské univerzity (LF ČZU) v Praze. Na jakém poli se spolupráce odehrává?

Tato spolupráce je ve stadiu zrodu, netrvá příliš dlouho, ale je skutečně komplexní. Část našich pracovníků se podílí na specializovaných přednáškách - na výuce. Část studuje distančním způsobem doktorské studijní programy na pražské fakultě. Naši pracovníci se podílejí na některých fakultních grantech a naopak, případně připravujeme společné granty. Spolupráce funguje i po technické stránce, kdy pracovníci LF ČZU využívají plně naši knihovnu, publikují v našich časopisech. Společné aktivity se rozjíždějí slibně a teď už jde jen o další rozvoj a pokračování.

Největší podíl spolupráce by měl být záležitostí výzkumu, protože tam jsme si nejbližší. Důležité je i propojení našeho ústavu s výukou, kde můžeme uplatnit některé nové specifické poznatky získané během výzkumu.

Realizujete některé výzkumné projekty i na základě mezinárodní spolupráce?

Zahraniční spolupráce je poměrně široká. Odráží se v neformální spolupráci, která probíhá s většinou okolních států, se Skandinávskými zeměmi, USA a Kanadou. Formální část je zaměřena na spolupráci v rámci řešení mezinárodních projektů, kterých byla v minulosti celá řada. Měli jsme společný česko-švýcarský projekt, byly německo-rakousko-české projekty, projekty s Kanadou a dalšími státy. V současnosti participujeme na čtyřech mezinárodních projektech. Se Slovenskem jsme uzavřeli společnou dohodu, která umožňuje i předpokládá vznik společných mezinárodních grantů, ale zatím je vše v přípravné fázi. Přebíráme i zkušenosti a výsledky od výzkumníků z jiných zemí na různých seminářích apod. Například nad záležitostmi spojenými s ochranou lesa se pravidelně setkáváme se slovenskými a polskými výzkumníky. Informujeme se o situaci v příhraničních oblastech. Důležitá je i mezinárodní technická spolupráce, která je orientována na výměnu literatury. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že jsme schopni participovat i na zahraničním výzkumu a můžeme být rovnocennými partnery v rámci Evropské unie i dále.