DEFORMACE KOŘENOVÉHO SYSTÉMU - STABILITA BUDOUCÍCH POROSTŮ

Ing. Stanislav Kolín - ISŠL Vimperk

Dobrý vývoj sazenic po výsadbě je zásadním způsobem ovlivněn kvalitou kořenového systému. Proto je nanejvýš potřebné a nutné již při samotném pěstování sazenic ve školkách zabránit deformacím kořenů. Tento jev způsobuje jednak špatný způsob přesazování (školkování), nedostatečně připravená půda před školkováním, použití nevhodné techniky a nesprávné podřezávání..

NEDOSTATKY SADEBNÍHO MATERIÁLU

Deformace kořenového systému ovlivňují nejen stabilitu budoucích porostů, ale také způsobují nedostatečné využívání půdních živin kořeny k tvorbě a produkci dřevní hmoty. Negativně působí i na celkový zdravotní stav rostlin.

Snaha o snižování ztrát při zalesňování současně s nadbytkem sadebního materiálu zvyšuje tlak na kvalitu jeho produkce. S tím souvisí i potřeba správného a objektivního hodnocení kvalitativních znaků sazenic. Pro školkaře je výhodné docílit vysoké produkce tzv. výsadbyschopného materiálu, ale bohužel mnohdy na úkor kvality. Mezi základní hodnocení sazenic patří posuzování morfologických znaků. Jedná se o sílu kořenového krčku, průběžnost kmínku a samozřejmě množství jemných kořenů, případný výskyt deformací kořenů, či jiné závažné poškození. Především dvěma posledně jmenovaným nedostatkům, zjišťovaným jak u prostokořenných, tak obalovaných sazenic, nebývá věnována dostatečná pozornost, a to především u listnáčů, ale i u jehličnanů s kůlovým kořenem.

POŠKOZENÍ KOŘENŮ VE ŠKOLKÁCH

Závažné deformace se mohou vyvinout např. u listnáčů pěstovaných v pevných obalech. U prostokořených sazenic jsou kořeny deformovány při nesprávném školkování nebo podřezávání. Pokud nejsou kořeny před školkováním kráceny (dřeviny s kůlovým kořenem) či upravovány a stroj není správně seřízen, dochází k ohybu kůlového kořene ve směru brázdy. Takto vzniklé deformace při dalším růstu samozřejmě přetrvávají. ČSN 48 21 15 toleruje maximální ohyb 45o a vzdálenost špice kůlového kořene od osy nadzemní části do 10 cm.

Problémy týkající se stability lesních porostů jsou v popředí zájmu v celé řadě zemí. Ve Skandinávii, Švédsku a dnes již i v Německu se soustřeďuje pozornost na možné ovlivnění stability mladých porostů a kvality dřeva deformacemi kořenových systémů. Další ohrožení se týká samotného růstu a kvality vývoje mladých porostů i rizika houbových infekcí. Posledním negativním jevem je samotné vyvrácení stromu při sebemenší zátěži koruny zapříčiněné neadekvátně vyvinutými kořeny, které nejsou schopny strom dobře ukotvit v půdě.

Tento problém se především projevuje u borovice lesní (Pinus silvestris L.). Borovice postrádá schopnost vytvářet adventivní kořeny jako např. smrk. Proto je u sazenic s kůlovým kořenem vhodné využít možnost úpravy kořenového systému, kterými lze částečně odstranit zmíněné deformace před výsadbou.

ÚPRAVA KOŘENOVÉHO SYSTÉMU

Bylo již zmíněno, že při pěstování sazenic dochází k deformacím kořenového systému, ale je možné do určité míry tento nepříznivý jev eliminovat bezprostředně před výsadbou. Je samozřejmě velice jednoduché takové sazenice či semenáčky vyřadit (vytřídit), ale docházelo by k velkým ztrátám na produkci. Proto se nabízí možnost úpravy kořenů zahradnickými nůžkami před výsadbou, což není v našich podmínkách běžné a praxí zažité. Tímto způsobem lze upravovat jak kůlové kořeny, tak i kořeny jemné (kořenové vlášení). Úpravu kořenů musí provádět odborně zkušený pracovník, aby nedošlo k porušení poměru kořenů k nadzemní části sazenice. V neposlední řadě je potřebné připomenout i správný způsob výsadby. Není-li respektován podílí se rovněž na deformacích kořenového systému se všemi jeho negativními důsledky.

ZÁVĚR

Závěrem lze konstatovat, že si české lesní hospodářství v oblasti technického rozvoje - jak školkařské výroby, tak i při zakládání porostů, udržuje čestné postavení a kontakt s evropským vývojem. Proto je nutné pohlížet jak na kvalitu sazenic, tak na úroveň založených kultur z pohledu budoucí stability lesních porostů, což znamená:

- zkvalitnit úroveň pěstování semenáčků a sazenic ve školkách, zejména podřezávání a školkování,

- používat odpovídající a řádně seřízené stroje,

- při třídění a přejímce semenáčků a sazenic nekompromisně uplatňovat kritéria morfologické kvality podle ČSN 482115, jakož i kriteria podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.,

- před výsadbou, je-li to potřebné, upravovat kořenový systém a eliminovat tak deformace kořenů,

- zkvalitnit vlastní výsadbu řádným rozložením kořenů tak, aby při růstu nedocházelo k deformacím.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.