METODA CITAČNÍ ANALÝZY

Ing. Robert Klán, Ing. Jarmila Cikánová, Mgr. Eva Krupičková

Počet vědeckých časopiseckých titulů rok od roku stoupá. Stoupá také, a to zejména u zahraničních časopisů, jejich pořizovací cena. Zorientovat se v nabídce může být pro řadu uživatelů problém. V posledních letech se k tomuto účelu vyhotovují různé analýzy a žebříčky. Jejich základem je metoda citační analýzy.

Tato metoda je založena na sledování citačního řetězce, začíná u autora původního článku a pokračuje k autorům, kteří tento článek ve svých pracích citovali. Uvedená metoda umožňuje vysledovat, zda jednotlivá práce, uveřejněná v určitém periodiku byla dalšími autory použita a odcitovaná, jinými slovy relativní důležitost této práce a také periodika, ve kterém byla uveřejněná, pro daný obor. Při použití této metody jsou autorům přidělovány tzv. citační indexy. Na úrovni časopisů je výsledkem citační analýzy stanovení ukazatele, který je i u nás známý pod názvem Impact Factor (IF).

POUŽITÍ METODY

Průkopníkem využívání této metody je americká společnost ISI - Institute for Scientific Information se sídlem ve Philadelphii. Produkt nazvaný SCI - Science Citation Index - je databáze, pro niž je excerpováno asi 5 500 vědeckých časopisů z oborů přírodních věd. (Obdobnou databází sledující společensko-vědní obory je SSCI - Social Science Citation Index.)

Impact Factor je součástí databáze SCI už od 60. let, ale jeho popularita mimořádně vzrostla v posledních desetiletích. Stanovuje se vždy pro uzavřený ročník časopisu a to tak, že v daném ročníku časopisu se sečtou všechny citace článků z předcházejících dvou ročníků tohoto titulu a vydělí počtem všech článků, publikovaných v těchto dvou předcházejících letech. Od roku 1975 publikuje společnost ISI tzv. Journal Citation Reports (JCR), který vychází jednou ročně jako součást SCI. Je to seznam či spíše žebříček časopisů, zpracovávaných v databázi SCI podle velikosti IF a dalších ukazatelů.

NEDOSTATKY UKAZATELE IMPACT FACTOR

Impact Factor je kvantitativní ukazatel, který neříká nic o kvalitě publikovaných prací. V souvislosti s jeho popularitou jako metody hodnocení důležitosti časopisu pro daný obor vzrůstá také počet kritických ohlasů. K nejčastější námitce patří například skutečnost, že sleduje citovanost pouze v prvních dvou letech po publikování práce a tím zvýhodňuje ty obory, v nichž poznatky zastarávají rychleji než v jiných oborech. Typickým příkladem je medicína nebo elektrotechnika. Naproti tomu v oborech jako je geologie, pedologie, ale také například lesnictví mají poznatky publikované před několika desetiletími často klíčový význam.

Podobně kriticky se mnozí vyjadřují také ke skutečnosti, že jednotliví vydavatelé mohou změnami ve své redakční politice značně ovlivnit velikost IF. Např. multidisciplinární časopisy jsou ve výhodě oproti úzce profilovaným.

“CITAČNÍ BRATRSTVA”

Neméně zásadní je v této souvislosti také problém tzv. sebecitování - tedy citování svých vlastních starších prací za účelem zvýšení citačního indexu, tedy IF. Mluví se i o tzv. “citačních bratrstvech”, kdy skupiny autorů citují své práce navzájem. Může nastat také situace, kdy autor publikuje ve své práci kontroverzní, či dokonce nesprávné výsledky a ostatní autoři ve snaze je vyvrátit zvýší její citovanost. Jedná se o tzv. “negativní citovanost”. Někteří upozorňují naopak na často neopodstatněnou nedůvěru vůči určitým skupinám vědců, například těm, kteří pocházejí z rozvojových zemí, z méně prestižních pracovišť, ale také vůči ženám.

Nejenom kritici, ale i sami tvůrci metody upozorňují na nebezpečí, která hrozí, je-li velikost IF používána jako hlavní či dokonce jediné kritérium pro hodnocení důležitosti časopisu. Kritici i obhájci metody svorně zdůrazňují, že se nejedná o metodu dokonalou a její využití má svá značná úskalí. Jak však jinak a lépe zhodnotit práci vědce v základním výzkumu, kde přímé uplatnění výsledku v praxi nelze očekávat, zatím nikdo nenavrhl.

Podrobně se lze o tomto nepochybně zajímavém tématu dočíst ve Zprávách lesnického výzkumu č. 4/1999 v článku J. Cikánkové: Impact factor - klady a zápory využití citační analýzy.

PUBLIKAČNÍ ČINNOST VÚLHM

V následujících řádcích Vás stručně seznámíme s obsahem článků ve Zprávách lesnického výzkumu, 45, 2000, č. 2:

Slodičák, M. - Novák, J.: Dlouhodobé sledované experimenty s porostní výchovou v imisní oblasti Trutnovska

Článek představuje výsledky pokusu s výchovou smrkových porostů v imisní oblasti Trutnovsko. Pokus probíhal na ploše, vzdálené 1,4 km od zdroje imisí - tepelné elektrárny Poříčí. Cílem výzkumu bylo zjistit vliv podúrovňových zásahů různé intenzity v mladých smrkových porostech, byl hodnocen zdravotní stav a statická stabilita experimentálních porostů. Hodnocení pokusu je zpracováno do 4 tabulek a 7 grafů.

Šindelář, J.: Některé problémy pěstování lesů a zákon o lesích včetně prováděcích vyhlášek

Aktuální článek se zabývá návrhy úprav zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) a navazujících vyhlášek. Na základě zkušeností byly analyzovány některé problémy z oboru pěstování lesů a naznačeny možné úpravy v kapitolách o lesním reprodukčním materiálu, o hospodářských způsobech a formách, v kapitolách týkajících se holých sečí, zakmenění, zalesnění holin a zajištění porostů. Jedna kapitola je věnována melioračním a zpevňujícím dřevinám. V závěru práce autor podává různé náměty ke změnám, které považuje za vhodné uvažovat v souvislosti s úpravami lesního zákona.

Urban, J.: Lípa a její listožravý škůdce

Článek zmiňuje starou tradici pěstování lípy ve volné krajině i v porostním zápoji v lese. Popisuje napadání dvou přirozeně se vyskytující druhů lip u nás, lípy malolisté (Tilia cordata) a lípy velkolisté (Tilia platyphylla) listožravými škůdci. Šetření bylo prováděno v letech 1999 a 2000 na lípách v Brně-Žabovřeskách v týdenních intervalech. Výsledky pozorování jsou shrnuty do 4 tabulek, 2 grafů, na 8 fotografiích je zachycena pilatka lipová a jednotlivá stadia jejího vývoje.

Jura, S.: Teoretický základ pro měření elektrické vodivosti, elektrického odporu a elektrické impedance pletiv živých stromů

Článek představuje zatím nezažitou metodu používání elektronických přístrojů na měření elektrické vodivosti, elektrického odporu a elektrické impedance pletiv rostlin, zejména živých stojících stromů. V návaznosti na úvodní článek ve Zprávách lesnické výzkumu č. 1/2000 autor na příkladech představuje využití metod elektrofyziologie v praxi. Je popisován přístroj na měření elektrické vodivosti pletiv - bioindikační kleště systému MERVIT (KSM-3, MODEL 100), jeho obsluha a údržba, postup při provádění elektrických měření a způsoby vyhodnocování naměřených výsledků. Článek je doplněn 4 tabulkami, 3 obrázky a 2 grafy.

Tutka, J.: Rozdiely v štátnom a neštátnom sektore lesníctva medzi SR a zahraničím

Po stručném úvodu do historie lesnictví na Slovensku do roku 1948 se autor věnuje vývoji soukromého vlastnictví lesů v období centrálního plánování do roku 1989. Hlavním předmětem zájmu je však vývoj vlastnictví lesa v období po roce 1989, zahrnující problematiku restitucí lesních majetků, správy státních lesů, zabezpečování hospodaření v lesích, plánování a podpory subjektů hospodařících v lese. V tabulce jsou vybrány ukazatelé o vlastnictví lesů v některých evropských státech.

Další informace o publikacích v knihovně VÚLHM poskytne Ing. Jarmila Cikánková
(tel. 02/579 216 43, l. 238, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ) a informace o publikační činnosti Mgr. Eva Krupičková (tel. 02/579 216 43,
l. 242, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ).