NĚKTERÉ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY VÝBĚRNÝCH LESŮ

Ing. Lubomír Šálek

V současné době probíhá velmi intenzivní diskuse o změnách v přístupu k lesu a lesnímu hospodářství a jedním z diskutovaných témat je možnost hospodaření výběrným způsobem. Z různých příspěvků lze odvodit několik zásad, kterými by se měl výběrný hospodářský způsob řídit. Co se týče dřevinné složky, vyplývá jeho praktická využitelnost pouze pro jedli a částečně pro smrk, chceme-li udržet žádoucí kvalitativní složení sortimentů. Přírodní podmínky omezují využití tohoto způsobu na 5. lesní vegetační stupeň (jedlobukový) s možností sestupu až do 3. lesního vegetačního stupně, pokud se tam jedle vyskytuje. Nakonec se všechno točí okolo jedle, protože je to jediná dřevina, které nejen že tento hospodářský způsob vyhovuje, ale která jej přímo vyžaduje.

VÝBĚRNÝ HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB A LEGISLATIVA

Protože výběrný způsob má své výhody, je nutné jej zakomponovat do praktické hospodářské úpravy a tady se objevují některé problémy. V prvé řadě jsou to nedostatky v legislativě, kdy současná právní úprava sice s výběrným způsobem počítá v zákoně o lesích č. 289/1995 Sb., ale v prováděcí vyhlášce č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování se omezuje pouze na výpočet etátu, který je ve svém vzorci silně podobný rakouské kamerální taxe. Pro výpočet etátu chybí vzorové křivky stromových četností, ze kterých by bylo možné odvodit normální porostní zásobu. Naprosto nejsou upraveny údaje nutné v hospodářské knize pro tento způsob, naopak se počítá s údaji jako je věk, střední výška, střední tloušťka a zakmenění, které se ve výběrném způsobu neuvádějí, protože nemají opodstatnění.

Při tvorbě vyhlášky tedy byly tyto základní atributy výběrného způsobu opomenuty nehledě na fakt, že výběrný způsob nemá oporu ani v mapovém díle, které je striktně vedeno pro systém věkových tříd. V praxi tak dochází k tomu, že je výběrný les popisován jako les víceetážový a rozpětí etáží je dáno na libovůli zařizovatele, který jim přiděluje nějaký, často hypotetický věk. Tato situace je dále neúnosná a je nutné při tvorbě vyhlášek vytvořit zcela nový systém pro zařizování lesů obhospodařovaných výběrným hospodářským způsobem.

INVENTARIZACE POROSTU

Na druhé straně se bohužel náprava tohoto stavu omezuje pouze na návrh inventarizací. Inventarizace je samozřejmě základním způsobem analýzy porostů, ale zůstává pouze jednou stranou mince. Zcela chybí návrh plánovaných opatření nutných k dosažení žádoucího stavu. Modelových porostů je málo a z teorie vývoje přírodních lesů je možné konstatovat, že hospodářský les výběrného způsobu je pouze jednou z fází vývoje přírodního lesa. Vždy se stane, že v některých tloušťkových stupních bude buď nedostatek nebo přebytek a právě na takový stav musí hospodářská úprava reagovat. Jistě, je to částečně řešeno ve vzorci pro výpočet etátu, kdy jsou v úvahu brány zásoby skutečné a normální, ale nejsou řešeny poměry v hlavních skupinách tlouštěk a mýtní tloušťka, tj. tloušťka, od které začíná výběr zralých stromů. Uvádí-li autoři návrhu hospodářské úpravy výběrných lesů, že postačí pouze periodické inventarizace a lesní hospodář na jejich základě provede patřičné zásahy, jedná se o nepochopení základního principu hospodářské úpravy, zdůrazňuji slovo úpravy, která navrhuje na základě analýzy porostů řešení pro dosažení žádoucího stavu. To není podcenění úlohy odborného lesního hospodáře či snad snaha mu něco nařizovat, to je základní úkol, doporučit mu cestu k žádoucímu stavu a nechat na něm, přidrží-li se jí, či nikoliv.

ROZDĚLENÍ TLOUŠTĚK

Co se týče základního rozdělení tlouštěk, je možné pro prvotní orientaci vycházet ze vztahu používaného ve francouzské hospodářské úpravě výběrného lesa a to poměru mezi silným a středním dřívím (doslovný překlad). Rozdělíme-li totiž stromy na tři tloušťkové třídy, dostaneme tři skupiny - slabé, střední a silné dříví. Rozdělení je limitováno mýtní tloušťkou, například při mýtní tloušťce 42 cm jsou hranice mezi těmito skupinami 14 a 28 cm. Vztah mezi objemem silného a středního dříví je 1,67 : 1. Pokud se skutečný vztah od tohoto modelového vzdaluje, porost je nevyvážený a je nutné zásah upravující poměr mezi skupinami tlouštěk. Tento vztah není samospasitelný, ale ukazuje okamžitě, co je pravděpodobně nutné udělat pro dosažení normality. Normalita výběrného lesa je sice dána různými autory odlišně, např. Biolley má za základní vztah mezi objemem dříví ve třech tloušťkových skupinách poměr 2 : 3 : 5 (slabé, střední, silné), ale pro základní úvahu plně postačí vztah mezi středním a silným dřívím, jak je uvedeno.

ZÁVĚR

Pro shrnutí je nutné konstatovat, že výběrný les žádá zcela jiný přístup hospodářské úpravy a že inventarizace je základní zdroj informací o výběrném lese, ale nemůže sama o sobě nahradit hospodářskou úpravu výběrného lesa. Dále i to, že v současné době je hospodářská úprava schopna uchopit tento problém pouze v porostech složených z jedné či dvou dřevin s podobnými růstovými křivkami a kvalitativními předpoklady. Výběrný hospodářský způsob v lesích s pestrou dřevinnou skladbou je z hlediska hospodářské úpravy zaměřené na produkci silně proměnlivý v cílech a pravděpodobně vyžaduje složitější úvahy než jsou nastíněny v tomto příspěvku.