NORSKE SKOG ŠTĚTÍ a. s.

redakce

Ve dnech 6. a 7. února 2001 proběhla ve Štětí prezentace společnosti Norske Skog Štětí a. s., která si kladla za cíl podrobněji seznámit své dodavatele s vývojem firmy a zároveň s nimi prodiskutovat problematiku kvality dříví.

NORSKE SKOGINDUSTRIER ASA NORWAY

Norske Skog Štětí patří do skupiny Norske Skogindustrier ASA Norway, která byla původně založena vlastníky lesů za účelem zajištění odbytu svého vlákninového dříví. Tito vlastníci, kteří dodnes drží 30 % akcií společnosti, vybudovali postupně z malé norské společnosti nadnárodní koncern, který je v současnosti druhý největší výrobce novinového papíru na světě. Papír vyrábí na pěti kontinentech ve třinácti zemích světa. Obchodní zastoupení však mají po celém světě, jak si žádá dnešní doba, která neúprosně tlačí všechny, kteří chtějí uspět na globálním trhu, do fúzí a velkých nadnárodních koncernů. V současné době zaměstnává tato skupina přibližně 10 300 zaměstnanců. Tržby se v roce 2000 pohybovaly okolo 26,7 mld. norských korun a zisk před zdaněním dosáhl 3,021 mld. norských korun. Výrobní roční kapacita Norske Skogindustrier ASA Norway je 5,8 mil. t novinového papíru a 1 mil tun buničiny. Pro představu: roční spotřeba novinového papíru v celé České republice dosahuje 0,1 mil. t. Strategii firmy dominují programy, které odpovídají dnešní době globalizace. Základem je specializace na dřevité tiskové papíry, přesněji řečeno na novinový papír na bázi recyklovaných vláken a růst společnosti spolu se zvyšováním podílu na trhu. Ten dnes u novinového papíru činí 13 % celosvětové produkce. Cestu k růstu vidí Norske Skog především ve fúzích a akvizicích v jednotlivých zemích světa, což dokazuje také koupení novozélandské společnosti Fletcher Challenge za 2,5 mld. amerických dolarů. Tato obchodní transakce je největší zahraniční obchod v celé norské historii.

HISTORIE NORSKE SKOG ŠTĚTÍ A.S.

Skupina Norske Skog Industrieer ASA Norway vstoupila kapitálově do České republiky v listopadu 1997, kdy koupila společnost ROTO a. s. založenou v roce 1993 za technické a prodejní podpory Sepap - KNP - Leykam. V lednu 1998 byl název ROTO a.s. změněn na stávající Norske Skog Štětí a.s.

Výrobní proces

Základní vstupní surovinou pro výrobu papíru je u Norske Skog dřevovina, recyklovaný papír a celulóza. Recyklovaný papír je získáván ze sběrového papíru na pětifázovém flotačním de-ikingu, jehož denní výkon je 130 t látky (De-inkingu). Dřevovina je vyráběna ze smrkové vlákniny takzvaným rozvlákněním v brusírně, která má denní výkon 400 plm. Tyto dvě základní suroviny se smíchají s chemickými přísadami a buničinou, která se do směsi přidává pro zlepšení pevnostních vlastností budoucího papíru. Poměr složek je pohyblivý a vyvíjí se v závislosti na vývoji technologie. Přibližně však můžeme stanovit následující poměr: dřevovina 46 %, recyklovaný papír 40 % a buničina 14 %. Ačkoliv buničiny se přidává nejméně je rozhodující nákladovou položkou, neboť je ze všech surovin nejdražší. V nejmodernějších papírenských závodech ve skupině Norske Skog se dřevo zpracovává termomechanicky a není třeba buničinu dodávat, což snižuje náklady až o 22 %. Smíchaná směs “vodolátky”, buničiny a chemických přísad jde na papírenský stroj jehož roční kapacita je 120 tis. t papíru. Papírenský stroj Black Clawson 1963 / Voith 1991 produkuje papír o maximální šířce 6,5 m a jeho rychlost je 1000 m/min., což představuje 1440 km/den. Pro lepší představu je toto číslo rovno vzdálenosti Prahy a Osla hlavního města Norska. Hotový papír pak směřuje na balící linku Lamb a expedici. To vše za výrobní asistence 200 zaměstnanců. Celkový počet zaměstnanců je 247.

NORSKE SKOG ŠTĚTÍ A. S. - 3 ROKY PO PŘEVZETÍ

Po převzetí Rota a. s. začala skupina Norske Skog s masivními investicemi, které měly především zmodernizovat a zefektivnit výrobu. Největší investicí v roce 1998 byl za 73 mil. Kč systém “bílé vody” a výmětů, který radikálně snížil spotřebu vody o 46 %. V roce 1999 investovalo vedení nejvíce do nového odkorňování a dřevoskladu. V loňském roce potom do rozšíření de-inkingu a informačních technologií. Celkově se investice v uplynulých třech letech vyšplhaly téměř na 0,5 mld. Kč. Pomocí těchto investic a efektivnějšího způsobu řízení pracovníků se podařilo zvýšit kvalitu výroby o 30 % (snížení reklamací) a produktivitu práce o 35 %. Naopak snížení se vedení dočkalo u spotřeby energií o 15 % a spotřeby vláken o 7 %. Součet všech těchto faktorů přinesl Norske Skog Štětí 60 % podíl na trhu novinového papíru v České republice. Nesmíme zapomenout také na důležité snížení počtu pracovních úrazů z dřívějších 20 až na pouhé 2 v roce loňském a nemocnosti, která klesla na 5,99 %.

KVALITA A ČERSTVOST DŘÍVÍ

Na setkání mezi dodavateli a vedením společnosti zazněla také otázka kvality a čerstvosti dříví. Proč právě tato problematika? Jak jsme už v předešlém krátkém popisu výrobního procesu vysvětlili, vlákninové dříví se nejprve odkorní v bubnovém odkorňovači a potom rozvlákní na kamenných brusech o šířce 1,05 m, proto jsou polena před odkorněním krácena na metrové sekce. Zde se už dostáváme k požadavkům na kvalitu dříví. Začněme s množstvím a velikostí suků. Mají vliv na kvalitu dříví? Jak nám vysvětlil výrobní manažer Ing. Renner nehraje počet a velikost suků tak velkou roli jako kvalita odvětvení. Brus si se suky poradí, avšak špatně odvětvené kusy nejdou dobře odkornit a kůra potom špiní papír. S odkorňováním souvisí další z kvalitativních požadavků a to je minimální průměr na čepu. Minimální průměr 8 cm je požadován proto, že slabší polena nevydrží tlak v bubnovém odkorňovači, lámou se, propadávají ven a ucpávají dopravníky. Výrazně se tak zvyšuje riziko pracovního úrazu. Současně vznikají ztráty na dřevní hmotě. Posledním, avšak nejproblematičtějším kvalitativním znakem je čerstvost dříví. Zatímco čep a kvalita odkornění se dají v realitě alespoň namátkově změřit, u čerstvosti dříví není zatím určen žádný způsob měření, který by byl v praxi realizovatelný a pro všechny zúčastněné strany přijatelný. Proč čerstvost dříví? Dřevovina, jako nejlevnější surovina se mechanickým broušením rozvlákní na jednotlivá vlákna, přičemž zužitkování se pohybuje okolo 100 %. Pokud má dříví vlhkost okolo 45 %, vznikají broušením dlouhá a jemná vlákna, ideální pro výrobu papíru. Naopak při zpracování zaschlého dříví vznikají krátké úlomky a třísky , které jsou k výrobě papíru naprosto nevhodné. K tomuto problému přistupuje ještě špatné odkornění zaschlého dříví, kdy tato polena musí odkorňovacím bubnem projít několikrát, přičemž vznikají ztráty na vláknech až do výše 4 %. Jak omezit ztráty na kvalitě dříví vysycháním? Na setkání zazněl požadavek na zkrácení doby mezi pokácením a expedicí k odběrateli. To je však v našich podmínkách značně problematické. Nemáme tím na mysli ani tak klimatické podmínky, které někdy neumožní včasnou expedici, jako spíše způsob evidence dříví mezi LČR a LAS, která především v letních měsících brání rychlému dodání dřevní hmoty odběrateli. Jednou z možností jak zkrátit expediční dobu je dopravovat dříví po ose, neboť při dopravě vagóny dochází k mnohem větší degradaci čerstvosti, avšak tento druh dopravy je rentabilní pouze do určité vzdálenosti.

ZÁVĚR

Norske Skog Štětí a. s. je prakticky jediným výrobcem novinového papíru u nás. Jeho cílem je svůj podíl na českém trhu zvyšovat a zároveň proniknout do okolních zemí. Prognózy spotřeby papíru v bývalém “východním bloku” ukazují na soustavné zvyšování a Norske Skog Štětí a. s. si hodlá na těchto trzích nadále upevňovat své pozice. S tím samozřejmě souvisí i pozvolné zvyšování výroby. V současnosti kryjí surovinové potřeby dřeva společnosti na 100 % pouze čeští dodavatelé a zaleží jenom na nich, jak se vypořádají s růstem Norske Skog Štětí a. s. a tlakem na kvalitu vstupní suroviny.