AKTUALITY Z DOMOVA

ŠKODLIVÍ ČINITELÉ V LESÍCH ČESKA 2000/2001

22. března 2001 uspořádal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady spolu s Lesnickou fakultou České zemědělské univerzity v Praze celostátní seminář s mezinárodní účastí na téma “Škodliví činitelé v lesích Česka”. Seminář byl určen především pracovníkům lesního provozu zabývajících se ochranou lesa, zaměstnancům státní správy a dalším zainteresovaným pracovníkům. Organizátoři vydali stejnojmenný sborník všech referátů.

Pracovníci Lesní ochranné služby (LOS) útvaru ochrany lesa VÚLHM Jíloviště - Strnady seznámili účastníky semináře s činností LOS v roce 2000, s problematikou výskytu škodlivých činitelů v lesních porostech České republiky v roce 2000 a s předpokladem jejich stavu v roce 2001.

Hlavní ochranářské problémy ve slovenských lesích byly tématem příspěvku předneseného Milanem Zúbrikem (Výskumná stanica - Banská Štiavnica). Dlouhodobým problémem slovenského lesnictví je vysoký podíl nahodilých těžeb. Vliv abiotických činitelů nebyl v roce 2000 tak výrazný jako v minulých letech, kdy byly zaznamenány rozsáhlé větrné kalamity na západním Slovensku, překvapivě v bukových porostech. Naopak teplý a suchý průběh počasí byl příznivý pro vznik škod způsobených suchem. Ty se projevily především při ujímání sazenic a snížení vitality porostů na vysýchavých stanovištích. Charakter počasí byl také příčinou mírného zvýšení populačních hustot většiny druhů podkorního hmyzu. Velké problémy způsobuje hynutí porostů na horní hranici lesa v Nízkých Tatrách.

Hlavní problémy ochrany lesa v Polsku v roce 2000 přednesli A. Kolk a W. Grodzki (Instytut Badawczy Lesnictwa Warszawa). Ve svém příspěvku se zaměřili především na seznámení s polským lesnictvím a na problematiku ochrany lesa v Polsku. Nejrozsáhlejší poškození v minulém roce způsobila můra sosnokaz (Panolis flammela), bekyně mniška (Lymantria monacha) a klikoroh borový (Hylobius abietis). Většina porostů v Polsku je borových (70 %), proto se hlavní pozornost ubírá převážně na škůdce borovice lesní. Smrkové porosty převládají na jihu státu a nejvíce jsou napadány ploskohřbetkami (Cephalcia spp.) a pilatkou smrkovou (Pristiphora abietina). Modříny ve velké míře napadá pouzdrovníček modřínový (Coleophora laricella).

V dalších příspěvcích seznámili přednášející účastníky s přípravky na ochranu lesa v roce 2001, metodami ochrany lesa před listožravými škůdci, ochranou lesních porostů před zvěří a hlodavci. V průběhu dne zazněly také některé nové poznatky z ochrany lesních dřevin proti houbovým chorobám.

Redakce

LIDÉ SE VRACEJÍ KE DŘEVU

Výrobu lepených dřevěných desek rozbíhá v těchto dnech ve svém závodě v Chanovicích na Klatovsku česko-německá společnost Haas Fertigbau Chanovice, která je dlouholetým výrobcem dřevostaveb. Zavedením výroby by se měl obrat firmy, který loni dosáhl 700 mil. Kč, zvýšit až na jednu miliardu Kč. Nyní firma zaměstnává 450 lidí a v nejbližších dnech by měla přijmout asi 50 nových pracovníků. Rozhodnutí rozšířit výrobní sortiment o dřevěné desky vedení zdůvodňuje skutečností, že ve vyspělých zemích lidé ustupují od náhražek typu umakartových desek a vracejí se zpět ke dřevu. Dřevo začali lidé opět preferovat asi před pěti lety například v Německu a v Japonsku. Je pravděpodobné, že tento trend v nejbližší době dospěje také do ČR. Návrat lidí k přírodním materiálům je z poloviny otázka charakteru materiálu a z poloviny módní trend. Příkladem mohou být okna, kdy na počátku 90. let většina lidí nakupovala plastová a po čase zjistila, že tzv. eurookna okna ze dřeva jsou kvalitnější.

Lepené dřevěné desky jsou využitelné především ve stavebnictví a v nábytkářském průmyslu, ale i v dalších oborech. Jejich výroba je pro životní prostředí příznivější proti produkci náhražkových deskových materiálů. V prvním období, než se těmto produktům přizpůsobí místní truhláři, poputuje většina produkce do zahraničí. Export se v loňském roce na obratu firmy podílel 80 %. Německá firma Haas Fertigbau, která drží od roku 1994 v chanovickém podniku majoritní podíl, má obdobné výrobní zaměření a vlastní 23 závodů po celé Evropě.

Podle Hospodářských novin ze dne 12. 4. 2001, redakce

VALNÁ HROMADA LESNICKÉHO SDRUŽENÍ ČR

V Hradci Králové se v úterý 3. 4. 2001 konala valná hromada Lesnického sdružení ČR (LS) za účasti představitelů České lesnické společnosti (ČLS), Sdružení taxačních kanceláří, České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), Sdružení lesních školkařů ČR, Lesů ČR, s. p., a Vojenských lesů a statků, s. p. Jako pozorovatelé byli přítomni zástupci Svazu majitelů a podnikatelů v lesním hospodářství (SMPLH). Jako hosté se zúčastnili: za Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) Ing. Václav Stránský, Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR zastupoval Ing. František Kučera. Valnou hromadu pozdravil a jménem Agrární komory ČR (AK) vystoupil prezident Ing. Václav Hlaváček, CSc. Jednání valné hromady řídil předseda představenstva LS Ing. Vladimír Oplt, který v prosinci roku 2000 nahradil dosavadního předsedu Ing. Václav Šebka.

Hlavními úkoly LS do konce letošního roku jsou: odstranění nedostatků v komunikaci s Ministerstvem životního prostředí a MZe, spolupráce s Lesnickou sekcí AK a hájení zájmů lesníků v rámci AK, stmelení aktivit Lesnického sdružení, podílení se na zlepšování veřejného mínění o lesnících a lesním hospodářství, udržování kontaktu se státní správou a být jejím partnerem v legislativních i jiných otázkách. Zejména je nevyhnutná oboustranná komunikace všech členů Lesnického sdružení a jednotné vystupování směrem k partnerům v jednání, která je hlavním smyslem činnosti Lesnického sdružení. Řada problému LS je podobného rázu jako řeší SVOL, proto je vhodná vzájemná spolupráce obou sdružení. LS by se také mohlo stát žadatelem o regionální certifikaci pro Českou republiku. Ing. Václav Stránský z MZe ocenil roli LS jako zástupce lesnických organizací a jmenoval některé náměty, kterými by se mohlo LS zabývat. jedním z témat bylo lesnické školství. Redakce

AKCIOVKY SE SPOJILY

Akciové společnosti Lesy Český Rudolec a Lesy Jindřichův Hradec se spojily. O fúzi akcionáři obou společností do jediné s názvem Lesy Český Rudolec rozhodli loni v listopadu. Společnost se stala univerzálním právním nástupcem obou předchozích subjektů. Zaměstnává asi 600 zaměstnanců a roční objem tržeb se bude pohybovat kolem 650 mil. Kč.

Hlavním předmětem činnosti jsou i nadále dodávky služeb pro Lesy České republiky, s. p., a ostatní vlastníky lesů. Další aktivitou je zpracování dřeva. V provozu Barbora se vyrábějí sloupy a paletové přířezy, ve Slavonicích řezivo, palubky a palisády, v Českém Rudolci sídlí truhláři, v Nové Vsi u Českého Rudolce se zaměřují na výrobu zařízení pro dětská hřiště a zahrady a ve Lhotě u Číměře je pila. Pod jednou “správou” je nyní i známá bažantnice Obora u Jindřichova Hradce a lesní školky Cikar a Vostezky. Technické zázemí tvoří opravárenské dílny v Jindřichově Hradci a v Českém Rudolci. Záměrem sloučení obou firem je zvýšení ekonomické stability a úspora nákladů v nově vzniklé společnosti.

Podle Listů Jindřichohradecka ze dne 26. 3. 2001, redakce

ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD

Tiskovou konferenci za účasti zástupce Ministerstva zemědělství ČR uspořádal v olomouckém hotelu SIGMA dne 5. dubna 2001 státní podnik Lesy České republiky. Týkala se odstraňování povodňových škod (z let 1997-98) v Olomouckém kraji, stavu financování a budoucích potřeb správy toků, protipovodňových opatření pro další léta a zajištění cílů veřejného zájmu u LČR.

Celková částka vynaložená v letech 1997 - 2000 v Olomouckém kraji na přímé opravy povodněmi zničených vodních toků, lesních cest a staveb činila 414,6 mil. Kč, z toho LČR z vlastních zdrojů vynaložily

255,2 mil. Kč. To představuje 29 % všech prostředků určených na odstraňování povodňových škod prostřednictvím LČR v celé České republice. Za zmínku stojí, že výnos lesů spravovaných LČR na Olomoucku byl za celé zmiňované období 64 mil. Kč. LČR, s. p., tedy investovaly na přímé opravy povodňových čtyřikrát více než jsou v Olomouckém kraji schopni vyprodukovat.

Stabilizace koryt vodních toků

Prvotní zásahy měly za úkol umožnit průtok vodních toků hlavně v obcích a v místech dotyku s komunikacemi. V letech 1998 - 1999 byly aktualizovány odhady výše celkových prostředků potřebných na uvedení vodních toků do žádoucího stavu na téměř 420 mil. Kč. V tom jsou zahrnuty opravy, rekonstrukce a investice do objektů hrazení bystřin. Patří sem i opatření dlouhodobá, vyvolaná celkovým opotřebením staveb a působením zvýšených průtoků na narušených korytech potoků v dalších letech. Pro celkovou stabilizaci horských a podhorských partií v Olomouckém kraji je potřeba ještě realizovat opatření asi za 270 mil. Kč.

Odstraňování škod na lesní dopravní síti

Na lesních správách se sanace povodňových škod týkala především lesní dopravní sítě, svahových sesuvů a erozních rýh tak, aby se stabilizovaly celkové odtokové poměry. Olomoucký kraj byl jednou z oblastí, kde byla veřejná dopravní síť nejvíce zničena. Na některých místech byla po povodni veškerá doprava, z důvodu zničení státních a místních komunikací, vedena nouzově pouze po lesních cestách. Celkové škody na lesní dopravní síti, způsobené i nadměrným dopravním zatížením v období povodní a bezprostředně po nich, se odhadují na 330 mil. Kč.

Příprava zásad nové vodní politiky ČR

Česká republika se uchází o členství v Evropské unii. V rámci EU jsou dlouhodobě zpracovávány Zásady nové vodní politiky. Proto je také v České republice připravován nový zákon o vodách, který je důležitý i z geografického hlediska. Hustě osídlené země střední Evropy vyžadují, aby služba hrazení bystřin, po 120 letech svého samostatného trvání, přispívala i nadále ke stabilizaci drobných vodních toků.

Podle tiskové zprávy, redakce