AKTUALITY ZE SVĚTA

“ ... PAK RADĚJI PŮJDU OD TOHO!”
(Norbert Weigl)

Pod tímto provokujícím nadpisem autor rozebírá společný problém nízké až záporné ekonomické efektivnosti určitých částí zemědělského a lesního půdního fondu, zejména se zřetelem na ohrožení realizace programu Natura 2000. Pro lesní hospodářství tento program zvlášť naléhavě zdůrazňuje odklon od tradičního pojetí lesa jako prostředku výroby dřeva ve prospěch celospolečenského významu jeho existence. Při tom se již všude nemůžeme opírat o tzv. teorii závěsu, podle níž hospodářský les automaticky plní ostatní užitečné funkce.

Novodobé ekosystémové pojetí víceúčelového lesa naopak vede k takovým hospodářským zásahům, které v některých oblastech významně snižují výnosy (např. omezením výše těžeb) a zvyšují náklady (např. zákazem holosečí, zaváděním určitých dřevin, zvyšováním pěstební a ochranné intenzity). V jiné podobě, ale se stejným společným problémem, se projevuje ztrátovost hospodaření na některých zemědělských půdách. Tímto problémem je způsob a výše náhrady těchto ekonomických ztrát (ať již soukromému nebo veřejnému vlastníkovi). Všeobecně se uznává, že je tato náhrada nezbytná, jinak - alespoň u zemědělců a drobných vlastníků lesa - můžeme očekávat reakci ve smyslu nadpisu této úvahy. Její autor proto právem poukazuje na to, že by tato náhrada z veřejných prostředků neměla být chápána jako součást sociálního programu (který podléhá politickým vlivům). Nejde totiž o ekonomickou podporu majitelů nevýnosných pozemků, ale o dlouhodobý program zachování příznivého nebo zlepšení nepříznivého stavu krajiny v takovém území ve prospěch místního obyvatelstva i celé společnosti. Diferencované rozdělování a optimální využívání této podpory je ovšem nutno zabezpečit vhodnou motivací.

Österreichische Forstzeitung, 3/2001, Čk

PARALELA MEZI BSE A OHROŽENÍM LESŮ
(Otto Moser)

Mezi BSE - nemocí šílených krav a ohrožením lesů samozřejmě není přímá spojitost. Jistou paralelu lze však spatřovat v tom, jakou úlohu v obou případech ohrožení společenských zájmů sehrávají nebo mohou sehrát sdělovací prostředky.

Zákeřnost Creutzfeld-Jakobovy nemoci je již dávno známa. Ale teprve bubnová palba médií po zprávách o šíření BSE vystrašila obyvatelstvo západoevropských států víc než kterákoli jiná událost posledních let. Politici projevují hluboké znepokojení, odborníci nestačí vysvětlovat stupeň hrozícího nebezpečí a vznikající hospodářské škody. Informace o těchto problémech mají v médiích dokonce často prioritu před problémy nezaměstnanosti nebo starobního pojištění!

Podobný zájem médií přispěl před časem i k řešení závažného problému odumírání lesů pod vlivem škodlivých emisí. Podobně i k nápravě výrazných nedostatků v oblasti vodního hospodářství, které s lesem velmi souvisí. Bohužel se podobná témata udrží v pozornosti médií (a tím i politiků) jen přechodně, každá taková kampaň časem zanikne. Ale zájem široké veřejnosti na uspokojování elementárních potřeb je objektivně trvalý a její tlak na politiky by měli novináři stále povzbuzovat. Stále totiž budeme všichni potřebovat nezávadné potraviny, čistý vzduch, vodu i úrodnou půdu. V současné době, charakterizované celosvětovou certifikací lesů, by měly sdělovací prostředky věnovat zvýšenou pozornost jejímu průběhu, problémům a výsledkům. Jde zejména o to, vysvětlit způsobem přijatelným pro nejširší veřejnost, že současný stav přírody a lidské společnosti kategoricky vyžaduje, aby byl dávno uznaný a uplatňovaný princip trvalé reprodukce lesa jako výrobního prostředku doplněn principem trvalé reprodukce lesa jako významné složky životního prostředí. Teoreticky byly jak naléhavost takového úkolu, tak i způsob jeho plnění dostatečně prokázány. Zdá se, že je příznivá doba k tomu, aby se za pomoci médií přešlo na nejširší frontě k realizaci.

Österreichische Forstzeitung, 3/2001, Čk

MEZINÁRODNÍ DOHODA O LESÍCH

Rezolucí Hospodářské a sociální rady Spojených národů vstoupila v platnost mezinárodní dohoda o lesích, jejímž cílem je podporovat v celosvětovém měřítku správné obhospodařování, ochranu, trvalý rozvoj lesů všeho druhu a zesílit za tím účelem dlouhodobou politickou angažovanost všech států. Potřeba rezoluce je odůvodněna globálním významem lesů a lesního hospodářství a nerovnoměrným rozdělením lesního bohatství: 60 % rozlohy lesů je na území pouze 6 států, 85 % je v 25 státech, naproti tomu v celé stovce států je rozloha lesů nepřiměřeně malá (jde většinou o rozvojové země, které nejsou s to tuto rozlohu vlastními silami zvětšit a vybudovat na ní řádné lesní hospodářství. Schválená rezoluce má splnit 6 základních funkcí:

1) Podporovat opatření doporučená dvěma prozatím zřízenými organizacemi (IPF a IFF).

2) Vytvořit fórum pro utváření lesnické politiky a pro dialog mezi vládami, mezinárodními organizacemi a nejdůležitějšími skupinami, zabývajícími problematikou lesů.

3) Zintensivnit a lépe koordinovat mezinárodní a regionální instituce příslušných oborů.

4) Podporovat kooperaci ve veřejném a soukromém sektoru a spolupráci mezi státy Severu a Jihu Země.

5) Sledovat a hodnotit dosažené úspěchy podle zpráv vlád a organizací.

6) Posílit politickou angažovanost všech příslušným ministrů a vhodné vztahy mezinárodních i regionálních organizací a institucí.

Österreichische Forstzeitung, 3/2001, Čk

LESNICKÝ BIOMONITORING V RAKOUSKU

V roce 1983 byla v Rakousku založena celostátní lesnická bioindikační síť, opírající se převážně o listové analýzy smrku, který je tu hlavní dřevinou. Jen ve východním Rakousku bylo nutno přibrat borovici a buk. Dosažené výsledky vedly k tomu, že byl později podobný monitoring zaveden v celé Evropské unii. Pro ČR je jistě zajímavé, že archivované a analyzované vzorky umožňují také sledovat vývoj znečištění ovzduší za delší časová období. Mimo jiné se sleduje zatížení vzorků cesiem 137 a stronciem 90 z Horního Rakouska a jiných oblastí, jimiž bude možno doložit nejen účinky černobylské tragédie, ale s odstupem času také vliv Temelínské jaderné elektrárny. Příslušná data jsou k dispozici na internetu (http://fbva.forvie.ac.at/forstchemie/bin_online.auswahl).

Österreichische Forstzeitung, 3/2001, Čk

EVROPSKÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ DO ROKU 2050

Podle studie “EFISCEN” - European Forest Information SCENnario model - Evropského lesnického institutu EFI, Joensuu Finsko, se těžby dřeva budou v Evropě v tomto období pohybovat mezi 400 - 647 mil. m3. Ve studii jsou analyzovány a extrapolovány národní údaje o lesích. Tak se např. odhaduje, že porostní zásoby na hektar do roku 2050 v průměru přesáhnou 200 m3. Rozloha chráněných území se silně omezenými těžbami se má zvýšit ze 4 mil. ha v roce 1990 na 12,3 mil. ha v roce 2050. V souvislosti s tím se považuje za věrohodný odhad růstu těžeb ročně o 0,3 %. Předpokládá se rovněž, že se vyšší důraz bude klást na ekologicky orientované lesní a dřevařské produkty. Scénář pro Německo počítá v budoucnu s omezením potenciálu druhotných smrkových porostů v důsledku toho, že na 40 % jejich plochy budou založeny bukové porosty. V Rakousku se vzhledem k pěstební a vlastnické struktuře lesů přemění na lesy smíšené méně než 5 % druhotných smrkových porostů (podle dr. K. Schadauera - Spolkový výzkumný lesnický ústav Vídeň). Druhotné smrkové porosty jsou totiž v Rakousku na 7,5 % plochy, a z toho je 80 % mladších než 60 let. V prognóze EFI se očekávají změny toku zboží a sortimentů a silnější vlivy z východu.

Holzkurier 3/01, Proch

PRODUKUJE LES DŘEVO, KTERÉ POTŘEBUJE PRŮMYSL?

“Potřebuje průmysl jiné dřevo, než lesníci nabízejí?” Pod tímto motem se v lednu 2001 uskutečnilo ve Freiburgu (D) kolokvium, které přivábilo 260 účastníků. Rakouský lesnicko-dřevařský časopis Holzkurier uveřejnil (v čísle 6) informaci, z níž vybíráme několik myšlenek a údajů.

Podle výsledků výzkumu Bádensko-Württemberského lesnického výzkumného ústavu (K. Frhr. v. Teuffel) se zastoupení buku ve státních lesích zvětšilo za posledních 12 let o 8 %, zatímco u smrku pokleslo. Průměrná porostní zásoba dřeva je 354 m3/ha, což je ve srovnání s Evropou velmi vysoké číslo. Přírůst je u buku 13 m3 a u smrku 15 m3 na hektar za rok. Těžba probíhá většinou ve středně tlustých a tenkých porostech. Důsledkem je vzestup zásob tlusté hmoty. Výše těžby smrku se má snížit asi o 15 %, kdežto množství nabízeného bukového dříví se má proti uplynulým 12 letům zvýšit více než o polovinu na 180 %.

Prof.Dr. P. Glos (Univerzita Mnichov) je toho názoru, že řezivo bude v rostoucí míře vytlačováno novými typy desek a trámovitými lepenými materiály. Zvyšující se stavebně-technické požadavky, právě tak jako jednoduchá a rychlá montáž, mluví pro dřevěné materiály s garantovanými vlastnostmi. U řeziva vidí autor v budoucnosti šanci pouze u vysoce hodnotného materiálu se spolehlivě zaručenými vlastnostmi. Jen to umožňuje další automatizované zpracování bez intenzivní lidské kontroly. Zvláštní pozornost je proto třeba věnovat tuzemskému tlustému jehličnatému dříví. Z něj lze ve srovnání se skandinávským dřívím vyrábět pevné a vysoce hodnotné řezivo. Zejména nelze opomíjet lepší vlastnosti postranního materiálu.

O výsledcích výzkumu rozdílů kvality dřeva z nestejnověkých smíšených víceetážových porostů se dřevem ze stejnověkých smrkových porostů informovala dr. U. Seelig (Univerzita Freiburg). Výzkum ukázal, že kulatina z těchto podmínek se vyznačuje větší sbíhavostí (je méně plnodřevná) a má tlustší větve. Navíc má často excentrický růst letokruhů, letokruhy širší a má vyšší podíl reakčního dřeva.

Další diskusní příspěvky pojednaly o ideální kvalitě buku pro výrobu dýh a o výhodách mimořádně kvalitního dřeva jedle z oblasti Schwarzwaldu. Mnoha svými vlastnostmi předčí dřevo smrku. Nový viceprezident fy Stora Enso Forest W. Genfors referoval o cílech firmy a v souvislosti s tím také o jejich nových reprezentantech v Německu. Podle jeho názoru je kolébka lesnictví v Německu, rozvoje lesnictví ve Skandinávii a Benchmarketingu na jihu USA.

Holzkurier 6/01, Proch

CENY KULATINY JSOU STABILNÍ

Problémem jsou ale méně kvalitní tlusté sortimenty z větrné kalamity. K tomuto závěru došla konference vedoucích hospodářských pracovníků v Horním Rakousku. Smrková pilařská kulatina (u sortimentů A/C) je stále na ceně 1000 ATS/ m3. Z Německa ale přetrvává velký tlak, neboť v Bádensku-Württembersku leží na skladech několik milionů m3 z větrné kalamity. Při suchém jaru tam hrozí nebezpečí přemnožení kůrovce na nezpracovaných zbytcích. Méně kvalitní dříví drží také v šachu čerstvou hmotu. V německých soukromých lesích se uvažuje o tom, zda se vůbec má těžit čerstvá hmota, když poptávka je pouze po modřínu a douglasce (1000 ATS u sortimentů 2b/3a). Borovice je v Bádensku-Württembersku u kvality 2ab za 570 ATS a u kvality 3a za 700 ATS/ m3. O kvalitní tlustší sortimenty borovice je zájem především pro truhlářské účely (900 - 1200 ATS/ m3). Jinak je ale situace borového dříví napjatá. Špatně se uplatňují borové výřezy v délce 3 m, kdežto o délce 4 - 5 m jsou vhodné k výrobě lepeného dřeva pro Japonsko (2a 650 - 700 ATS/ m3, 1b 500 ATS/ m3). Buk nemá v jižním Německu odbyt a jeho ceny jsou o 10 - 15 % nižší než v listopadu minulého roku, což je vlivem sníženého odběru z východní Asie. V jiných oblastech však o něj zájem je, zejména o kvalitní hmotu vhodnou k loupání a o buky s jádrem. Zájem o dub je stabilní především v Itálii. Vysokou cenovou úroveň si drží třešeň a javor klen.

Rakouské spolkové lesy (Öbf AG) poprvé vyzkoušely prodej cenného dříví dražbou. Celkově prodaly 500 m3 buku s lepším výsledkem než v obvyklém prodeji, ale nedosáhlo se očekávaných špičkových cen. Dokonce snad u současně nabízené kvality C byly ceny stlačeny dolů. Obdobný způsob prodeje se uskutečnil v únoru ve Štýrsku, a to 550 m3 (60 % buk, 20 % dub, zbytek smíšené listnáče). Většinou šlo o dýhovou kulatinu a jen část byla kvality A. 2/3 z celkového množství byly ze společenstevních lesů a 1/3 z dolnorakouských velkých celků. Jednotlivé kusy ležely odděleně, aby se mohly dobře posoudit. Nápadný byl rozdíl v barvě dřeva štýrských a dolnorakouských dubů. V článku se dále uvádí, že nabízené dříví pochází většinou z jednotlivých těžeb, kdežto větší množství putují běžnými způsoby.

Zajímavá je také informace o novém dřevěném produktu, který přichází na trh pod ochrannou značkou “Kamnové dřevo” (Ofenholz) a “dřevěné řízky” (Holzschnitzel). Prodává se v 15 kg množství v kartónových obalech a je určeno příležitostným spotřebitelům. Větším spotřebitelům se dodává v paletách o objemu 0,65 prostorového metru (cena prm je 850 - 950 ATS). První novou cílovou skupinou je ve Štýrsku 2 tis. majitelů kachlových kamen a jejich počet stále roste.

Účastníci konference upozorňovali také na důsledky rušení nádraží, na nichž se nakládalo dříví (600 bylo zrušeno). Tato centralizace nakládání povede k přesunu dopravy dříví na kamiony.

Holzkurier 5/01, Proch

HANNOVERSKÝ VELETRH LIGNA PLUS (21. 5. - 25. 5. 2001) - VYSOKÁ OČEKÁVÁNÍ

Lesnicko dřevařský veletrh světových rozměrů přinese množství novinek ze všech oborů týkajících se využití dřeva jako cenného a obnovitelného materiálu od lesnictví přes pilařskou techniku, výrobu dýh, zpracování masivního dřeva a dřevozpracující řemesla (stroje, nářadí, příslušenství) k dřevěným stavbám a tesařství až po nábytkářský průmysl. Speciální prezentace mají názvy: Kariéra s dřevem, Věda a výzkum, Dřevo v rukou umělce.

LIGNA plus se poprvé představí v novém uspořádání výstaviště. Bude umístěna v jeho jižní části. Lesní hospodářství najdeme přímo v centru - pod dřevěnou EXPO střechou. Tato stavba vzbudila při Světové výstavě v roce 2000 mimořádně velkou pozornost. Celá výstava bude mít plochu 150 tis. m3 a bude umístěna v 16 pavilonech.

Pořadatelé očekávají účast 1800 vystavovatelů, z toho asi 50 % bude ze zahraničí. V roce 1999 zhlédlo veletrh 108 tis. návštěvníků (96 % z toho mělo odborné zájmy), 41 tis. bylo ze zahraničí. LIGNA plus je v celém světě uznávána jako fórum inovací. Přes 40 % vystavovatelů představí své novinky, 60 % další vývoj již osvědčených technologií. Veletrh představí celou řadu nových brusných prostředků a lepidel. Oblíbenost dřeva jako přírodní suroviny je stále vysoká a jeho zpracování se v celém světě vyvíjí vysokým tempem k špičkové úrovni (Hightech-Branche).

Podle odhadu Odborného svazu dosáhl v Německu objem výroby 3,38 mld. EUR. V 245 podnicích na zpracování dřeva je v Německu zaměstnáno 24,5 tis. pracovníků a 60 % produkce (1,94 mld. EUR) se exportuje. Německo investuje do výzkumu a vývoje 5 % a 30 % patentů je z oblasti strojů. Vnitroevropský vývoz stoupl o 2,1 % na 1,1 mld. EUR. Největší část - 70 % z toho probíhá uvnitř EU, 20 % směřuje do východní Evropy a 10 % do ostatních evropských zemí. Rakousko se 115 mil. EUR je na druhém místě. Německý vývoz do Jižní Ameriky se zvýšil o 200 %.

Holzkurier 2/2001, Proch

BUDOUCNOST POTŘEBUJE VZDĚLANOST

Součástí 13. konference KWF (Celle, září 2000) byla pódiová diskuse na téma “Odpovídá vzdělávací systém v LH požadavkům budoucnosti?” Pracovní skupina KWF si klade za cíl analyzovat současný vzdělávací systém LH od lesnických učilišť přes střední odborné školy až po vysoké školy v souvislosti s očekávaným vývojem. Globalizace, racionalizace a organizační změny ve státních i privátních lesích a u jejich partnerů vytváří v LH zcela novou situaci. Z diskuse vyplynuly následující teze:

Pro vzdělávací instituce:

• Spektrum odborně pracovních a profesních možností se rozšířilo, což si vyžádá jiný obsah vzdělávání.
• Zaměstnání ve veřejné správě už není považováno za “non plus ultra”.
• Učitelé již nejsou “představenými úřadu”; žáci a učitelé jsou dnes mnohem více v rovnoprávném vztahu.
• Učební metody se mění od čistých přednášek více ke vzájemné komunikaci.
• Jiný obsah a cíle vzdělávání žádají nové pojetí zkoušení, zkoušky musí být akceptovatelné v rámci Evropy.

Pro zaměstnavatele:

• Dobře vzdělaný, samostatně myslící spolupracovník bude pro budoucnost stále více žádaný.
• Odborná, metodická a sociální kompetence (tzv. klíčová kvalifikace) budou při volbě a umístění pracovníků hodnoceny téměř stejně.
• Odklon od taylorizmu, v němž jsou pracovní kroky do detailu předepsány, k více či méně samostatným pracovním týmům.
• Odpovědnost musí být skutečně delegována, pracovníci jsou více svázáni s rozhodovacím procesem.
• Závody musí pracovníků umožnit získání klíčových kvalifikací a podporovat celoživotní vzdělávání.
• Specializace a funkcionalizace pracovníků bude sílit a bude dále rozvíjena.

Pro pracovníky:

• Po celý produktivní věk se očekává připravenost k dalšímu vzdělávání.
• Moderní komunikační a informační technika je nezbytnou výzbrojí.
• Znalost cizích řečí a obchodně orientované myšlení jsou základními předpoklady.
• Flexibilita v pracovním čase, místě a podmínkách bude stále významnější.

Podle Forst & Technik 1/2001, Šve

STÁTNÍ PODPORA TOPENÍ DŘEVEM V NĚMECKU

Časopis Forstmaschinen-Profi zavedl rubriku, v níž na telefonické dotazy k tématu “Topení dřevem” odpovídá specialista Zemské zemědělské komory (Hannover). Některé odpovědi mohou být zajímavé také pro čtenáře LP.

Nejvíce dotazů se týká státní finanční podpory těm, kdo přecházejí na topení dřevem. Existuje více možností, státní podpora ve formě nevratné dotace na pořízení kotle nebo ve formě zvýhodněných půjček. Nejzajímavější je program spolkové vlády na pobídku trhu. Existují také možnosti na zemské úrovni, které mohou být za stanovených podmínek kombinovány s programem spolkové vlády. Spolková vláda v rámci zmíněného programu poskytuje při nasazení techniky pro energetické využití dřeva dotace a zvýhodněné půjčky. Pořízení kotle s ručním plněním topeniště palivem (obdoba u nás známých “zplynovacích” kotlů na dřevo) se dotuje částkou 80 DM/kW výkonu. Vyžaduje se ovšem současná instalace vodního akumulátoru tepla o obsahu nejméně 50 l/kW. Kotle, které využívají přirozený tah komína (bez tahového ventilátoru), jsou z dotací vyloučeny. Pro kotle s automatickým plněním topeniště palivem lze získat dotaci ve výši 120 DM/kW. Na kotle přes 100 kW bude na půjčky poskytnuta sleva ve výši 120 DM/kW. Zařízení pro výrobu tepla a elektrické energie od 3 kW el. výkonu mohou získat dotaci 360 DM/kW. Podmínkou pro všechna zařízení je to, aby dodržela stanovené emisní hranice. Nepodporuje se instalace již použitých zařízení, vlastních výrobků a prototypů, kotlů pro spalování odpadních látek, lokálních topidel, krbů a krbových kamen.

Mnoho dotazů bylo směrováno k účelnosti podmínky kombinace kotle s vodním akumulátorem tepla. Zejména u ručně obsluhovaných kotlů nelze jejich výkon regulovat tak dobře jako u olejových a plynových kotlů, nebo u těch kotlů na dřevní štěpky, které mohou palivo dávkovat do topeniště. Ručně obsluhované kotle lze regulovat jen prostřednictvím přiváděného vzduchu, přičemž každé škrcení přívodu vzduchu způsobuje špatnou kvalitu spalování. Proto mají být kotle doplněny tepelným akumulátorem nejméně 50 l/kW, což např. pro rodinný domek (20 kW) představuje minimálně 1000 litrů vody. Tím je zaručeno, že kotel bude často pracovat na plný výkon s dobrou tepelnou účinností a ekologickou kvalitou kouřových zplodin. Teplo je tak akumulováno v zásobníku a předáváno podle potřeby do vytápěcího systému. To má význam zejména tam, kde je kotel jediným zdrojem tepla, v přechodových obdobích (jaro, podzim) a v létě pro výrobu teplé užitkové vody. Zákon na ochranu proti emisí stanoví povinnost vybavit akumulátorem kotle nad 15 kW výkonu.

Podle Forstmaschinen-Profi 1/2001, Šve

NOVÝ ČESKO-NĚMECKÝ LESNICKÝ SLOVNÍK

Nakladatelství Lesnická práce dokončuje práce na vydání česko-německého a německo-českého lesnického a dřevařského slovníku s CD-ROMem. Slovník vychází z úspěšného anglicko-českého slovníku Dr- Horáka. Předpokládaný měsíc vydání je červen 2001.