EKONOMICKÉ HODNOCENÍ ZTRÁT
loupáním vysokou zvěří na základě analýzy na časové růstové řadě smrkových porostů z oblasti Hrubého Jeseníku
Prof. Ing. Jaroslav Simon, CSc., Ing. Cyril Kolář - LDF MZLU Brno
Problematika škod loupáním vysokou zvěří je často velmi diskutována, zejména od změny společensko-ekonomických podmínek v ČR. Tento vývoj je zcela logický, vezmeme-li v úvahu, že podle oficiálních zpráv MZe (1998) bylo v období 1979 - 88 zjištěno poškození porostů loupáním na redukované ploše 6,4 % z celkové plochy lesů v ČR.
VÝVOJ STAVŮ VYSOKÉ ZVĚŘE
Rekonstrukce vývoje stavů zvěře v delším časovém horizontu (přibližně 150 let) v hranicích současných organizačních či správních jednotek je velmi složitá a to zejména z těchto důvodů: V dlouhém období se měnily organizační a současně i evidenční jednotky a úroveň evidence byla také odlišná, pomineme-li fakt, že v posledních 50 letech nebyla informační báze ze zřejmých důvodů zcela objektivní, což bohužel často přetrvává. Z těchto příčin na území ČR (z hlediska předložené práce zejména z oblasti Hrubého Jeseníku) lze hovořit zpravidla pouze o zobecňujících informacích. BÁLEK (1995) udává, že v období 1. světové války dosahovala populace jelení zvěře 5 - 10 ks/1 000 ha. Podle MINXe (1995) je posledních 60 let charakteristických výrazným nárůstem stavů spárkaté zvěře. To potvrzují i BABIČKA, DIVIŠ, ZICHA (1995), kteří píší o zájmovém území v Jeseníkách, že v roce 1978 byl odhad stavu vysoké zvěře 40 ks/1 000 ha. Stavy gradovaly v 80 letech až na odhadovanou výši 50 - 60 ks/1 000 ha.
Tato tvrzení podporují i údaje o úlovcích. Například MLČOUŠEK (1995) udává zvýšení úlovků v Jeseníkách v období 1968 - 1990 o 410 % (přepočteno). Pro podobné podmínky (pokusná plocha ve výši 800 - 1 491 m n. m. v oblasti Hrubého Jeseníku) uvádí KOUBEK, HOMOLKA, HRABĚ (1995) v posledních dvou letech vzestup odstřelu z 12 na 27 ks/1 000 ha. Stejně tak i v oficiální již citované zprávě MZe (1998) se konstatuje zvýšení odstřelu v letech 1980 - 1991 o 140 % (přepočteno), což souvisí s trendem snižování populací spárkaté zvěře.
Nejobtížnější je zjištění stavů zvěře z historicky nejvzdálenějších období v rámci referenčního intervalu (konec minulého století). Údaje pro zájmové území LS Karlovice, která je při diskusích o dané problematice v ČR v popředí zájmu, udávají grafy 1 - 3.
METODIKA A MATERIÁL
Metodika byla využita a ověřena v roce 1999 ve vybrané části revírů Suchá Rudná a Praděd LS Karlovice na časové řadě stejnorodých, stejnověkých smrkových porostů řazených do souboru lesních typů 6 K (hospodářský soubor - HS 53). Shodnost přírodních, produkčních a hospodářských podmínek byla respektována. Plochy pro analýzy (přibližně 1 ha) byly v jednotlivých porostech časové řady (s krokem 10 let) vybrány duplicitně. Výběr byl proveden na základě posouzení vyrovnané řady hodnot střední porostní výšky pro soubor loupaný i neloupaný. Řada hodnot byla vyrovnána Michajlovovou růstovou funkcí ve tvaru:
h = A * ek/t
Následoval test vybočujících hodnot a statistické významnosti jednotlivých dat (pro statistické zpracování dat byla využita banka programů ÚHÚL LDF MZLU v Brně). Porosty byly detailně proměřeny běžnými dendrometrickými metodami (ZACH, DRÁPELA, SIMON 1994, DRÁPELA 2000, ŠMELKO 2000). Výstupem analýzy je sortimentace ve srovnání loupaných a neloupaných porostů (podle dlouhodobého standardu z oblasti) s výpočtem cen a rozdílných cen pro hodnocení ekonomického efektu loupání.
VÝSLEDKY
Hodnotíme-li dendrometrické veličiny loupaných a neloupaných porostů, je nutné si v prvé řadě povšimnout neprokázané odlišnosti mezi oběma soubory v počtu stromů na hektar (viz. graf 1). Soubory jsou však tvořeny stromy odlišných biometrických parametrů, což je pro hodnoty průměrné porostní tloušťky a výšky dokumentováno v grafech 2 a 3.
Vzhledem k tomu, že loupaný soubor je složen z porostů s loupáním minimálně 60 % stromového inventáře (v mnoha případech ale i 100 %) je možné rozdíly hodnot zjistitelné z grafů přičíst produkční ztrátě způsobené tímto razantním zásahem do životních pochodů stromu. Ztráta na tloušťce a výšce se odráží i ve ztrátě na objemu stromu a na celkové zásobě porostu. Srovnání této zásoby je výchozím údajem pro následnou ekonomickou kalkulaci (viz tabulka).
Kalkulace je provedena jako vyjádření zpeněžení dříví na odvozním místě po sortimentací s tím, že nejsou odečítány náklady na těžební činnost, manipulaci atd., které lze vyčíslit, ale které nebudou u obou variant výrazně odlišné. Cílem předložené analýzy nebyla přesná kvantifikace ztrát, ale upozornění na jejich velikost v úrovni řádů.
SKRYTÉ ZTRÁTY
Důležité je uvědomit si moment, že se jedná o tzv. skryté ztráty. Pojem skryté ztráty lze vysvětlit takto: Při zpracování lesního hospodářského plánu jsou stanoveny popisné veličiny a zásoba porostu, který je v době obmýtí smýcen a získaná produkce zhodnocena. Rozdíl ve zhodnocení stejného porostu, pokud by nebyl poškozen, se nikde neobjevuje a lze jej nazvat skrytou ekonomickou ztrátou. Zásadní a zneklidňující je skutečnost, že se nejedná jen o okamžitý stav. Skryté ztráty se budou projevovat stále, dokud do mýtního věku budou dospívat takto poškozené porosty.
POLEMIKA
Z představených rámcových výsledků, platných pouze pro analyzované území, lze odvodit nutnost minimalizace dalšího vzniku škod. To se nám jistě v posledním období daří, pokud jsme lokálně nepřehlédli škody v mladších zapojených porostech, kde se intenzivně lovená zvěř zdržuje. Minimalizace vzniku škod je často přičítána jednorázové redukci stavu. Jsme přesvědčeni, že záležitost je složitější a při jejím řešení je třeba přihlédnout k těmto aspektům:
1. Optimalizace stavu zvěře
Je jisté, že jde o zásadní faktor, který však není zcela dominantní. To vyplývá i z předložené analýzy (škody vznikly i v obdobích, kdy stavy byly srovnatelné s aktuálními).
2. Strategie hospodaření a fytotechnika
Tento prvek se jednoznačně odvíjí od aktuálního požadavku věkové a prostorové diferenciace porostů (textura, struktura, dřevinná skladba atd.) a redukce smrkového hospodářství v návaznosti na přírodní podmínky.
3. Optimalizace managementu zvěře
Lze předpokládat, že jedním z významných hledisek je i struktura přikrmování, např. podle zkušeností z VLS Hořovice.
Vyslovená stanoviska je nutno brát v úvahu a řešit komplexně. S dědictvím minulosti se však v této oblasti ještě budeme muset vyrovnat.
Příspěvek vznikl jako jeden z výstupů řešení výzkumného projektu LDF MZLU v Brně MSM 434100005
Tab.: Základní biometrické charakteristiky, sortimentace a ekonomické srovnání souboru porostů loupaných a neloupaných vysokou zvěří (LS Karlovice)