KONĚ NEJEN PRO LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

 

{mosimage}

00REP

KONĚ NEJEN PRO LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Ing. Jan Kozel

Jeden z posledních soustředěných chovů chladnokrevných norických koní pro lesní hospodářství v České republice je ve Středisku chovu koní Ostřetín, Lesní společnosti Teplá, a. s. Využívání koní pro práci v lese se v posledním půlstoletí výrazně snížilo, ještě v roce 1955 koně v ČR přibližovali 95 % vytěženého dříví a z 50 % zajišťovali i jeho odvoz. V 80. letech se podíleli již jen na přibližování a to z 30 %. Nyní koně přibližují mezi 5 - 10 % celkově přiblíženého dříví. Představenstvo společnosti se i přes snížený zájem odběratelů snaží zachovat cenný genetický potenciál chovného stáda s využitím prostředků plynoucích ze zisku celé akciové společnosti a dotačních titulů poskytovaných Ministerstvem zemědělství České republiky. Zatím jedinou cestou k udržení chovu je přerozdělování prostředků v rámci všech aktivit společnosti.

LESNÍ SPOLEČNOST TEPLÁ, a. s.

Společnost vznikla transformací Západočeských státních lesů - Lesního závodu Teplá k 1. 9. 1992. Od počátku existence až do dnešní doby poskytuje dodavatelským způsobem služby státnímu podniku Lesy ČR na ploše 10 - 11 tis. hektarů. Menší zakázky získává i u obcí a u některých soukromých majitelů lesů. Objem výroby dříví plynoucí ze zakázek u LČR je 50 - 60 tis. m3 za rok, v pěstební činnosti dosahuje obrat asi 12 mil. Kč. Objem výroby pravděpodobně poklesne až o jednu třetinu vlivem navracení majetku obcím, z nichž ne všechny mají zájem o služby tepelské akciové společnosti.

Dřevařská výroba

Z počátku existence akciové společnosti byla špatná situace v odbytu slabé dřevní hmoty a vedení se rozhodlo problémy vyřešit vlastní přidruženou výrobou. Nejprve to byla výroba kůlů pro vinohrady a sady, nyní společnost nabízí palisády, plotovky apod. V Teplé pracuje manipulační sklad na zpracovávání slabšího dříví (max. 35 cm).

Školkařství

Společnost “zdědila” oblastní velkoškolku v Toužimi určenou dříve k produkci sadebního materiálu pro Krušné hory. Výrobní kapacita spolu s menšími školkami (okolo 1 mil. sazenic) neodpovídá současným potřebám a i odbyt snížené produkce (přes 0,7 mil. sazenic) je problematický. Orientace na jiný sortiment (okrasné dřeviny) není možná, protože konkurence v okolí Karlových Varů a Plzně je velká a pro akciovou společnost je limitující vzdálenost od těchto odbytových center.

Nové těžební technologie

Harvestory se uplatňují zejména ve výchovných zásazích do 40 let v ročním objemu 5 - 8 tis. m3 a v kalamitních těžbách. Používání harvestorů je na počátku a provází jej některé problémy. Pracovníci LČR i akciové společnosti si na novou technologii teprve zvykají a překonávají počáteční nedůvěru. Ztížení přístupu harvestorů způsobuje také CHKO Slavkovský les, která zaujímá asi polovinu uzemí, kde Lesní společnost Teplá pracuje. Nejvážnějším důvodem pro omezené použití harvestorů je konfigurace terénu a nízká únosnost rašelinných půd.

KONĚ U LESNÍ SPOLEČNOSTI TEPLÁ

Zejména terénní zvláštnosti Tepelské vrchoviny hovoří ve prospěch používání koní, kteří se zde uplatňují mnohem více, než je celostátní průměr (30 % celkově přiblížené hmoty proti 5 - 10 % v ČR). Společnost zaměstnává 5 - 6 vlastních pracovníků s koňmi a přibližně stejný počet dodavatelsky pracujících kočích. Pracují především v probírkách při odstraňování lapáků a v roztroušených nahodilých těžbách. Na řadě lokalit je předepsaná kombinovaná technologie soustřeďování dříví - vyklizování koněm a přibližování traktorem. Celkový objem dříví přiblíženého koňmi osciluje okolo 20 tis. m3 za rok.

POČÁTKY OSTŘETÍNSKÉHO CHOVU

Chov koní v Ostřetíně byl založen v roce 1952. Důvody, které k tomu lesníky vedly, pramenily z poválečné situace. Koní byl nedostatek a na trhu se uplatňovaly handlířské praktiky, které snižovaly kvalitu a zkreslovaly cenu nabízených koní. Nejprve zde byli chováni huculští koně, kteří se v lesnické praxi neosvědčili. Postupně, do roku 1960, se ostřetínský chov pře-orientoval na chladnokrevného koně. V chovném stádě matek s belgicko-norickou krví stále více převládal plemenářským úsilím preferovaný norický typ. Výsledkem je dnešní chovné stádo chladnokrevných klisen s převahou norické krve, jejíž podíl se stabilizoval počátkem 80. let.

NORICKÝ KŮŇ

Název norického koně je odvozen od místa jeho vzniku, starořímské provincie Noricum, která ležela v alpské části Německa a Rakouska. S povozy obchodníků se tito koně dostávali do Čech, kde se stali základem např. netolického chovu a v 19. století byli nejpoužívanějším plemenem. Tito koně jsou všestranně využitelní, vhodní do zápřahu i pod sedlo, ale těžiště jejich práce vždy bylo v zemědělství a lesnictví. Pro práci v lese je norik nejvhodnější plemenem, protože svými vlastnostmi - optimálním poměrem tažné síly a pohyblivosti v lesních terénech, skromností, tvrdou konstitucí a dobrými kopyty - předčí svého konkurenta, chladnokrevného koně chovaného na podkladě belgické krve. Nevýhodou norika je pozdější dospívání. Kombinace genetické výbavy a drsnějších klimatických podmínek ostřetínského chovu v Tepelské vrchovině dávají předpoklad dobrých užitkových vlastností a otužilosti koní nejenom pro práci v lesním hospodářství.

V České republice je chována ještě jedna va-rianta norického koně - méně robustní slezský norik ve středisku chovu (uznaná genová rezerva slezského norika) v Klokočově ve Slezsku.

RECESE CHOVU

V době největší poptávky ze strany Západočeských státních lesů v 80. letech dosahoval počet chovaných koní 150 - 180 kusů. Po transformaci lesního hospodářství počátkem 90. let se většina koní používaných v lese dostala do soukromých rukou, což spolu se zvýšenými náklady na soustředěný chov, nástupem nových těžebních technologií, aj., způsobilo krizi většiny specializovaných chovů. Živnostníci pracující s koňmi v lese nejsou ochotni přistoupit na reálné ceny a používají méně kvalitní koně získané často nelegálními způsoby. V současné době je kalkulovaná cena jednoho koně ostřetínského chovu 150 tis. Kč, avšak tržní cena se pohybuje okolo 30 tis. Kč.

SOUČASNÝ STAV

Po převzetí chovu Lesní společností Teplá, a. s., v roce 1992 zde bylo asi 100 koní. Přibližně před pěti lety se začaly výrazně projevovat citelné ekonomické ztráty a vedení akciové společnosti muselo přistoupit k určitým krokům. Po vyhodnocení poptávky, která dlouhodobě dosahuje 25 koní ročně, byl po konzultaci s plemenářskými odborníky stanoven optimální počet klisen v chovném stádě na 20 s jedním plemenným hřebcem a třemi ročníky hříbat. Celkový stav by měl být okolo 50 koní.

Chovné stádo s 20 klisnami může ročně zajistit asi 16 hříbat, což by podle odhadů mohlo zvýšit prodejní cenu, protože by roční nabídka nedosahovala poptávaného množství. Před deseti lety byla prodejní cena tříletého koně na úrovni 60 tis. Kč a dnešní ceny dosahují v nejlepších případech pouze 40 tis. Kč. Méně kvalitní koně se prodávají za 25 - 30 tis. Kč. Mezi odběrateli dominují se 70% podílem živnostníci v lesním hospodářství a jedna třetina celkového počtu prodaných koní se dostává k majitelům se zájmem o rekreační ježdění. Přibližně tři koně ročně se prodají k těmto účelům i do Spolkové republiky Německo.

VÝCHOVA A VÝCVIK KONĚ

Koně si od narození zvykají na přítomnost ošetřovatele, který jim vštěpuje základní návyky spojené s krmením, ošetřováním a získává si jejich důvěru. Přirozený pohyb a styk s ošetřovatelem jsou hlavní výchovné prostředky u hříbat do dvou let věku (přípravný výcvik). Přibližně od této doby se u chladnokrevných koní začíná s výcvikem spojeným s postrojováním, uzděním, zapřaháním a zaučováním v tahu. Vybrané klisničky jsou postupně připravovány na výkonnostní zkoušky, které absolvují ve třech letech a podle jejich výsledků mohou být zařazeny do chovu. Hodnotí se původ, exteriér, užitkové vlastnosti a výkonnost. Komise posoudí jednotlivá kritéria známkami z desetistupňové škály a podle součtu jsou klisny zařazeny do pěti tříd (Super Elita, Elita, I. - III. třída), které určují jejich chovnou hodnotu. Současné chovné stádo v Ostřetíně se skládá z 20 klisen z nichž 13 je zapsáno v Hlavní plemenné knize (Super Elita, Elita) a 7 v Plenenné knize (I. třída). Perspektivní hřebečci jsou vykupováni v době odstavu (5 - 6 měsíců stáří) píseckým hřebčincem, kde procházejí zkouškami a mohou působit v chovu.

Speciální výcvik zaměřený na soustřeďování dříví není přímo ve středisku reálný, kočí preferují vlastní docvičení a zvýšená cena, která by byla důsledkem vyššího stupně výcviku není na trhu uplatnitelná.

PŘIDRUŽENÉ ČINNOSTI A STÁTNÍ PODPORA

Provoz střediska chovu koní v minulosti zajišťovalo i 19 zaměstnanců, nyní zde pracuje pět dělníků a vedoucí střediska. Protože samotný chov koní není ekonomicky soběstačný, pokouší se v rámci střediska chovu koní o chov masného typu skotu (50 - 100 kusů). Základem je český strakatý skot připouštěný býkem plemene Aberdeen Angus, které je vhodné pro extenzivní chov i v náročných podmínkách s nízkými požadavky na ošetřovatelskou péči. Středisko obdělává asi 25 hektarů orné půdy, kde pěstuje obilí pro vlastní spotřebu.

Společnost čerpá dotace na provoz střediska ze zemědělských titulů, nejvíce jich plyne na údržbu travních porostů. Z dotací zaměřených na chov koní převažuje příspěvek na odchov hříbat od plemenných klisen a na mladé klisny zapsané do plemenné knihy. Dotace na podporu šlechtitelské práce nepřipadá u norika ostřetínského chovu v úvahu, protože není původním českým plemenem. Pouze na chov koní dosahují státní dotace asi 100 tis. Kč ročně, v přepočtu na jednoho prodaného koně je to 5 tis. Kč. Dotace celkem ze všech zemědělských titulů jsou ve výši 900 tis. Kč za rok.

PERSPEKTIVY CHOVU

Celková situace akciové společnosti byla v minulých letech příznivá i přes ztrátu chovu koní, která v roce 2000 dosáhla 2 mil. Kč. Letošní rok zatím nevypadá tak dobře, zejména díky poklesům cen pilařské kulatiny i vlákniny. Vedení předpokládá v letošním roce jen mírný zisk. Pokud budou v dalších letech výsledky hospodaření celé firmy v oblasti zisku není důvod k obavám o ostřetínský chov. Pro akciovou společnost hraje významnou roli zachování historické tradice chovu koní a jeho ojedinělost v České republice, protože zůstal jako jeden z posledních dřívějších rozmnožovacích chovů norika. Představenstvo Lesní společnosti Teplá, a. s., vyslovilo podporu chovu koní a počítá s jeho pokračováním. Podmínkou je nulová ztráta střediska.

Z ekonomického hlediska je situace samotného chovu neúnosná, hlavním úkolem je s podporou státu překonat nepříznivé období a nalézt nové způsoby uplatnění chladnokrevných norických koní. Jedna z cest vede přes využívání koní v agroturistice. Ze strany státu by měla vycházet motivace k obnově a rozvoji venkova a s tím spojeného návratu chladnokrevných koní k vesnickému koloritu i v jiných úlohách než jako tažná síla v lesnictví a zemědělství.