SETKÁNÍ LESNÍKŮ TŘÍ GENERACÍ

 

{mosimage}

00REP

SETKÁNÍ LESNÍKŮ TŘÍ GENERACÍ

Ing. Vlastislav Jančařík, CSc.

Jubilejní, již pětadvacáté Setkání lesníků tří generací se konalo v zámku v Kostelci nad Černými lesy dne 10. dubna 2001. Setkávání lesníků má již svoji dlouholetou tradici, kterou inicioval a založil v roce 1974 Ing. Jaroslav Mallat, dlouholetý pracovník lesní dohlédací služby, státní péče o lesy. Setkání převzala do svého programu odborných akcí pobočka tehdejší Československé vědeckotechnické společnosti (ČSVTS) při Středisku státní památkové péče a ochrany Středočeského kraje. Od samého začátku plnila Setkání společenskou úlohu umožněním osobních kontaktů lesníků všech věkových kategorií i různého profesního a společenského zařazení a v rámci odborných programů se snažila projednávat a usměrňovat názory na aktuální otázky lesního hospodářství a otázky péče o přírodní prostředí.

HISTORIE

Tehdejší předseda pobočky, Ing. Jaroslav Mallat, má nehynoucí zásluhy na vytvoření tradice i na udržení vysoké odborné úrovně. Snahou pořadatelů Setkání vždy bylo volit aktuální a atraktivní náplň. Odbornými aktivními účastníky Setkání, přednášejícími, byli vždy přední lesničtí odborníci ze všech lesnických organizací a institucí od řídících, pedagogických a výzkumných pracovníků po lesní hospodáře všech stupňů. Z většiny těchto akcí se podařilo vydat sborníky, o které byl vždy velký zájem a jsou všechny beznadějně rozebrány.

První Setkání v roce 1974 bylo zaměřeno na “Stoleté výročí trvání státního dozoru a státní péče o lesy”. Dalších třiadvacet Setkání navazovalo nejrůznějšími tématy ze všech oborů a odvětví lesního hospodářství, jako např. pěstování lesů, ochrana lesů, kalamity v lesích, lesní školkařství a semenářství, ekonomika funkcí lesa, význam lesa pro veřejnost, lesnické plánování, lesní politika, hospodaření se dřevem, těžební činnost, lesní hospodářství a ochrana přírody, ochrana lesa a životní prostředí, lesní zákonodárství, myslivost a ochrana životního prostředí i další aktuální témata. Setkání se uskutečňovalo pravidelně každým rokem s výjimkou let 1991, 1994 a 1999 vzhledem k organizačním potížím.

SOUČASNOST

Programem zatím posledního, pětadvacátého Setkání, které proběhlo v dubnu 2001, bylo téma “Nebezpeční škodliví biotičtí činitelé v lesním hospodářství a zemědělství (se zaměřením na karanténní opatření)”. Jako pořadatelé tohoto Setkání jsme se poněkud obávali, zda toto poměrně úzce zaměřené ochranářské téma bude dostatečně atraktivní pro pracovníky lesního hospodářství, ale zájem a vysoký počet účastníků (přes 170) daleko předčil všechna očekávání. Rytířský sál kosteleckého zámku byl zaplněn do posledního místa. Stejně jako u všech předchozích patří mezi základní cíle těchto akcí setkávání lesníků a pracovníků nejrůznějších odvětví lesního hospodářství od provozních zaměstnanců až po vědecké, výzkumné a pedagogické pracovníky, pracovníky řídících orgánů i pracovníky ochrany přírody i majitele a uživatele lesů. Vysoká účast na tomto jubilejním Setkání potvrzuje, že smysl a cíl pravidelných setkávání nachází plnou odezvu i podporu všech lesníků.

CÍL SETKÁNÍ

Při volbě odborného tématu Setkání bylo úmyslem pořadatelů zaměřit se na nejdůležitější podstatné informace o biotických škodlivých činitelích, a to nejen o jejich rozšíření, biologickém životním cyklu a o reálném i potenciálním nebezpečí, které představují pro lesní dřeviny a lesní porosty České republiky. Za stejně významné pokládáme informace legislativního charakteru, informace o právech a povinnostech majitelů a uživatelů lesů vzhledem k výskytu nebezpečných chorob a škůdců karanténní povahy, zejména povinnosti ohlašování výskytu karanténních škůdců a chorob a také informace, kam je možno se obrátit v případě potřeby s dotazy a žádostmi o určení škůdce, doporučení metod obrany a ochrany a preventivních opatření pro předcházení a tlumení škod.

Ovšem jubilejní Setkání jsme chtěli zaměřit i na obnovení vzájemných vztahů a znovunavázání úzké spolupráce pracovníků lesního hospodářství, především pracovníků v nejrůznějších odvětvích ochrany lesa, s pracovníky Státní rostlinolékařské správy (SRS), rostlinolékařů, fytokaranténních inspektorů i pracovníků zemědělského rostlinolékařského výzkumu. Zájem o navázání těchto vztahů potvrdila nejen aktivní účast předních odborníků rostlinolékařského výzkumu i pracovníků SRS, ale i vysoký počet přítomných zemědělských odborníků a specialistů, účastníků tohoto zasedání.

ÚVODNÍ REFERÁTY

Jednání jubilejního dvacátého pátého Setkání lesníků tří generací zahájil uvítáním všech přítomných účastníků i přednášejících předseda České lesnické společnosti Ing. Štěpán Kalina. Po krátkém úvodu odborného garanta zasedání, Ing. V. Jančaříka, byl zahájen vlastní odborný program základními úvodními přednáškami vedoucích pracovníků Ministerstva zemědělství ČR, odvětví lesního hospodářství. Ředitel odboru státní správy lesů a myslivosti Ing. Jaromír Vašíček, CSc., zhodnotil dopad biotických škodlivých činitelů na lesní hospodářství se zaměřením na management ochrany lesa. Na jeho přednášku navázala ředitelka odboru rozvoje lesního hospodářství Ing. Andrea Pondělíčková pohledem na nebezpečné škodlivé činitele v les-ním hospodářství z mezinárodního hlediska a v souvislosti s přípravou vstupu České republiky do Evropské unie. Třetím referátem úvodního bloku odborného programu Setkání bylo vystoupení Ing. Josefa Balka o významu ochrany lesa v lesním provozu. Tím byl ukončen první blok, ve kterém zaznělo mnoho zásadních, závažných a velmi důležitých informací. Předpokládáme proto, že se k těmto přednáškám ještě vrátíme podrobnějšími informacemi v některém příštím čísle Lesnické práce.

Vzhledem k neodkladným povinnostem některých přednášejících došlo ke změnám v pořadí jednotlivých vystoupení. Avšak celkový program a všechny připravené přednášky na Setkání odezněly s jedinou výjimkou, kdy se pro náhlé onemocnění omluvil Ing. Petr Zahradník, CSc. Text jeho připravovaného vystoupení bude uveřejněn v připravovaném sborníku.

HOUBOVÉ CHOROBY A ŽIVOČIŠNÍ ŠKŮDCI

V bloku, věnovaném houbovým chorobám lesních dřevin, odeznělo šest přednášek: “Nebezpečné houbové choroby lesních dřevin” (Ing. Vlastislav Jančařík, CSc., VÚLHM), “Současný význam houby Ascocalyx abietina a její rozšíření ve vysokohorských smrčinách” (RNDr. František Soukup, CSc., VÚLHM), “Některé méně známé karanténní parazitické houby dřevin, studované v karanténní laboratoři oddělení mykologie ORL VÚRV” (RNDr. Josef Hýsek, CSc., VÚRV Praha Ruzyně), “Výskyt nových sypavek borovice v České republice” (Dr. Ing. Libor Jankovský, LDF MZLU), “Inkoustová nemoc v ČR a její nebezpečí pro lesní dřeviny” (RNDr. Božena Gregorová, CSc., AOPK) a “Nebezpečí hub z rodu Phytophthora pro LH” (Dr. Zdeňka Procházková, CSc., VÚLHM, VS Uherské Hradiště). Na tyto přednášky pak navazovala závažná sdělení o bakteriálních a virových chorobách lesních dřevin, s tématy: “Bakteriální spála růžovitých rostlin, současný stav a nebezpečí pro lesní dřeviny” (Prof. Ing. Václav Kůdela, DrSc., VÚRV) a “Virózy lesních dřevin” (Ing. Věra Mokrá, CSc., VÚOZ Průhonice).

V bloku přednášek, týkajících se nebezpečných živočišných škůdců, přednesli své příspěvky RNDr. Václav Skuhravý, CSc., z EntÚ AVČR “Klíněnka jírovcová a co o ní dnes víme”, Ing. Jan Liška z VÚLHM “Lesnicky významné expanzivní druhy motýlů” a Ing. Tomáš Růžička ze SRS, odboru fytokarantény rostlin “Karanténní škodlivé organismy lesa”.

S velkým zájmem a se značným ohlasem se setkal i blok přednášek, týkajících se legislativních opatření v ochraně lesů s ohledem na současné zákony a předpisy. Svoje příspěvky přednesli Ing. Michal Hnízdil ze SRS, odboru karantény rostlin “Legislativní opatření v ochraně rostlin v ČR” a Ing. Vlasta Vančurová z VÚLHM “Normy v ochraně rostlin - ano či ne?”

SIGNÁLY KLIMATICKÝCH ZMĚN

Program pětadvacátého Setkání lesníků tří generací byl zaměřen na současné základní problémy v ochraně lesa, kdy v poslední době byla na území našeho státu zjištěna přítomnost několika nových houbových chorob lesních dřevin, které mají charakter i statut karanténních škodlivých činitelů. Rozšiřují se i expanzivní druhy živočišných, především hmyzích škůdců, kdy typickým příkladem může být stále diskutovaný problém klíněnky jírovcové a dalších klíněnek, které však zatím nemají takový význam jako klíněnka jírovcová. Přesto organismy pravděpodobně signalizují měnící se ekologické podmínky, které mohou být velmi příznivé pro řadu teplomilných organismů. Výskyt nových houbových chorob na území našeho státu byl také jeden z hlavních důvodů, proč bylo zvoleno pro Setkání ochranářské téma. Ovšem i dalším důvodem, o kterém jsme se už zmínili, bylo navázání resp. obnovení užší spolupráce pracovníků lesnického výzkumu, zejména v oboru ochrany lesa, s pracovníky SRS, odboru karantény rostlin.

SPOLUPRÁCE LESNÍKŮ a SRS

A také se již objevují první výsledky, a to námět na předpokládané setkání za kulatým stolem, kdy by se v rámci a pod záštitou České lesnické společnosti a Společnosti rostlinolékařské setkali přední odborníci v ochraně rostlin z nejrůznějších odvětví i organizaci, a uvažuje se i o setkání se zahraničními rostlinolékařskými experty, kteří přijíždějí do ČR a dosud nebyla navázána spolupráce v rámci ochrany lesa. Vyplynula i potřeba vzájemné informovanosti a pravidelné a systematické kontroly zdravotního stavu lesních dřevin, aby se zabránilo uchycení a rozšíření dalších nebezpečných škodlivých organismů, které se šíří v sousedních a okolních evropských státech a jejichž přítomnost v ČR nebyla dosud zjištěna, i když jsou obavy, že by se tyto škodlivé organismy mohly v naší republice již vyskytovat.

Vzhledem k aktuálnosti i závažnosti probíraného tématu i vzhledem k přáním a požadavkům všech účastníků se připravuje vydání sborníku přednášek v rámci publikační činnosti VÚLHM. Poněvadž vydání sborníku bude vyžadovat určitou dobu příprav, předpokládáme, že se k nejdůležitějším otázkám, které zazněly na Setkání, vrátím v podrobnějších informacích v některých příštích číslech Lesnické práce.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.