VÝSKYT LESNÍCH ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ V ROCE 2000 A JEJICH OČEKÁVANÝ STAV
Ing. Jan Liška, Dr. František Soukup, CSc., Ing. Petr Kapitola a kol., Lesní ochranná služba, VÚLHM Jíloviště - Strnady
Tak jako každoročně je přehled škodlivých činitelů za rok 2000 zpracován na základě hlášení lesního provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby. Číselné údaje se vztahují na 3/4 výměry lesů (asi 2 mil. ha) v České republice. Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích, částečně jsou zastoupeny lesy obecní, soukromé a lesní družstva. Výskyt škodlivých činitelů je členěn podle okresů; pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena, přesné hodnoty jsou uvedeny v tabulce.
Průběh počasí v roce 2000 byl v mnoha ohledech mimořádný a pro vývoj zdravotního stavu lesa nepříliš příznivý. Přesto byl rozsah poškození lesních porostů z celkového hlediska, podobně jako v předešlých letech, na poměrně nízké úrovni. Teplotně byl rok 2000 vysoce nadprůměrný, přičemž v jednotlivých obdobích docházelo k výraznému kolísání (velmi teplé jaro, chladnější léto, mimořádně teplý podzim). Podobné byly i srážkové poměry; vlhká a mírná zima přešla v suché a teplé jaro, následované deštivějším a chladnějším létem a naopak suchým a mimořádně teplým podzimem.
Celková výše evidovaných těžeb v důsledku abiotických vlivů činila v roce 2000 přibližně 2 mil. m3 (pro srovnání v roce 1999 - 2,35 mil. m3). Z hlediska jednotlivých faktorů podobně jako v jiných letech zcela převažoval vítr, který způsobil těžby ve výši 1,45 mil. m3. Ostatní vlivy následovaly v pořadí: sucho (0,20 mil. m3), sníh (0,16 mil. m3), nezjištěné příčiny (0,07 mil. m3), exhalace (0, 06 mil. m3) a námraza (0,05 mil. m3). Větrné polomy byly regionálně velmi nerovnoměrně rozptýlené, největší objemy dřevní hmoty padly na území okresů Prachatice (201 tis. m3), Bruntál (116 tis. m3) a Frýdek-Místek (67 tis. m3). Z některých okresů naopak nebyly polomy takřka hlášeny (Litoměřice, Kladno). Suchem bylo nejvíce postiženo území Slezska, samotný okres Opava vykázal 44 tis. m3. Sníh způsobil polomy především v horských oblastech, nejvíce na Bruntálsku a Šumpersku (Jeseníky). V některých oblastech (např. Písecko) vzniklo lokálně silné poškození lesních porostů krupobitím.
Specifickým a v posledních letech narůstajícím problémem je vliv posypových solí, používaných při zimní údržbě komunikací, na okolní, především smrkové porosty. Je možno odhadnout, že poškození posypovými solemi v celorepublikovém měřítku již dnes představuje těžby v řádech tisíců m3 a ohrožení stability desítek a stovek porostů.
HMYZ
Napadení lesních porostů podkorními škůdci mělo úroveň srovnatelnou s předcházejícími roky. Celkově bylo za rok 2000 vykázáno přibližně 300 tis. m3 dřevní hmoty napadené podkorním hmyzem (90 % smrk), z toho lapáků (rovněž převážně smrkových) bylo asi 125 tis. m3. V roce 1999 činil celkový objem napadené hmoty přibližně 270 tis. m3, z toho lapáků bylo 120 tis. m3.
Kůrovci na smrku
Z druhů podkorního hmyzu zaujímal tradičně dominantní postavení lýkožrout smrkový (Ips typographus). Na většině území proběhla dvě rojení tohoto škůdce, přičemž druhé, tedy letní, nebylo v důsledku panujících povětrnostních podmínek a prováděných obranných opatření tak intenzivní (o rozsahu opatření dobře svědčí podíl stromových lapáků na celkovém objemu kůrovcového dříví, který činil přes 40 %).
Je možno konstatovat, že v roce 2000 se na většině území vyskytoval lýkožrout smrkový v základním stavu (včetně ostatních kůrovců na smrku činilo v přepočtu kůrovcové dříví 0,21 m3/ha smrkových porostů). Vážnější situace přetrvává v Čechách v oblasti Šumavy, kde bylo na území okresů Klatovy, Prachatice a Český Krumlov celkem evidováno 93 tis. m3 (asi 30 % veškerého kůrovcového dříví evidovaného v ČR). Většina tohoto množství je vázána na území NP Šumava, kde však došlo k poklesu těžeb; podle evidence bylo vytěženo přibližně 61 tis. m3 smrkového dříví napadeného lýkožroutem. (V předcházejícím roce 1999 se jednalo o objem přibližně 90 tis. m3.) V oblasti Moravy a Slezska je nejvážnější situace v Jeseníkách, kde bylo na území okresů Jeseník, Šumperk, Bruntál a Opava celkem evidováno 71 tis. m3 kůrovcového dříví.
Z dalších smrkových kůrovců je nutno upozornit na narůstající význam tzv. drobných druhů, především pak Pityophthorus pityographus, Polygraphus poligraphus a také Pityogenes chalcographus. Uvedené druhy jsou přemnoženy např. na území Slezska a částečně také severní Moravy, kde se podílejí na rozpadu smrkových porostů oslabených suchem a napadených václavkou. Regionálně je zde situace velmi vážná (Opavsko či Šenovsko) a do budoucna bude v této oblasti zřejmě potřebné přijmout mimořádná ochranářská opatření.
Podkorní hmyz na ostatních dřevinách
Z ostatního podkorního hmyzu na jehličnanech je nutno především zmínit otázku borových škůdců, neboť v nedávné minulosti (v první polovině 90. let) jsme byly svědky masivního přemnožení lýkožrouta vrcholkového (Ips acuminatus) a krasce borového (Phaenops cyanea) na řadě míst republiky. V minulém roce však tato skupina škůdců celkově nezpůsobila výraznější poškození, celkově byly evidovány pouze necelé 3 tis. m3 napadené hmoty.
Výskyt podkorního hmyzu na listnáčích nebyl podle evidence lesního provozu příliš rozšířen; dle poznatků LOS se jednalo hlavně o dubové a jasanové škůdce (Scolytus intricatus, Xiphydria longicollis, Hylesinus crenatus, Leperisinus fraxini).
Škodlivý výskyt listožravého hmyzu byl v roce 2000 vykázán z celkové rozlohy asi 5,6 tis. ha lesních porostů, což je zhruba polovina plochy evidované v roce 1999. Z převážné míry se jednalo o přemnožení pilatky smrkové (Pristiphora abietina), které reprezentovalo kolem 2/3 napadené plochy. K rozsáhlejšímu (leteckému) obrannému zásahu nikde nedošlo.
Listožravý hmyz na smrku
Nejvíce napadené plochy reprezentovalo přemnožení pilatek na smrku (hlavně Pristiphora abietina), které bylo vykázáno na ploše 3,4 tis. ha. V roce 1999 činila evidovaná plocha škodlivého výskytu 4,6 tis. ha. Napadení bylo stejně jako v předcházejících letech soustředěno především do oblasti severní Moravy a Slezska a také východních Čech (Náchodsko).
Ploskohřbetky rodu Cephalcia byly evidovány na celkové ploše přibližně 0,7 tis. ha, což je zhruba o třetinu méně než v roce 1999. Lze konstatovat, že v posledních letech výrazně klesá význam této skupiny škůdců. Také smrková forma obaleče modřínového (Zeiraphera griseana) nepředstavuje již dlouhou dobu pro horské smrkové porosty vážnější nebezpečí; v roce 2000 stejně jako v letech předchozích nebylo přemnožení vůbec zaznamenáno.
Škodlivý výskyt bekyně mnišky (Lymantria monacha) nebyl v roce 2000 nikde očekáván a tento předpoklad se v plné míře potvrdil. Průběh vegetační sezóny byl však pro mnišku velmi příznivý, a tak bylo na řadě míst (např. ve středních Čechách) zaznamenáno zvýšení její populační hustoty. Není proto vyloučeno, že v letošním roce může lokálně dojít u tohoto škůdce ke vzniku zvýšeného stavu.
Listožravý hmyz na ostatních dřevinách
Také škodlivý výskyt obalečů a píďalek na dubech, především pak obaleče dubového (Tortrix viridana), byl v roce 2000 nízký. Celkově byl vykázán z rozlohy pouhých 1,5 tis. ha, což je jedna z nejnižších hodnot za poslední desetiletí (v roce 1999 činila napadená plocha 4,6 tis. ha). Bekyně velkohlavá (Lymantria dispar) se na celém území nacházela v latentním stavu.
Z méně významných druhů listožravého hmyzu je možno zmínit několik lokálních přemnožení pouzdrovníčka modřínového (Coleophora laricella). Na celém území pokračovalo také přemnožení zavlečené klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella). Pozornost v řadě oblastí vzbudilo přemnožení předivky zhoubné (Yponomeuta evonymella) na střemchách kolem vodotečí.
Ostatní hmyz
Z tohoto okruhu je třeba zmínit poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým (Hylobius abietis), které bylo evidováno na celkové rozloze asi 2,1 tis. ha, což je téměř stejný rozsah jako v roce 1999. Proti žíru bylo ošetřeno celkem 6,7 tis. ha jehličnatých výsadeb; opět jde o rozlohu srovnatelnou s předchozím rokem. Z dlouhodobého pohledu zůstává v posledních letech rozsah poškození klikorohem na relativně přijatelné nízké úrovni. Skupina savého hmyzu se v roce 2000 příliš neprojevila, škodlivý výskyt byl zaznamenán celkově na rozloze několika desítek ha. Především se jednalo o výskyt korovnic na modřínu.
OBRATLOVCI
Poškození působené drobnými hlodavci, především hraboši rodu Microtus a norníkem rudým (Clethrionomys glareolus), bylo v roce 2000 evidováno na celkové rozloze cca 1,3 tis. ha (pro srovnání, v roce 1999 se jednalo o plochu 2,1 tis. ha). Je tedy patrné, že pokles napadené plochy byl výrazný. Z regionálního hlediska byly jako již tradičně nejvíce postiženy severní Čechy (Podkrušnohoří, Krušné hory).
Poškození, které působí na lesních porostech spárkatá zvěř, představuje již desetiletí jeden z hlavních problémů ochrany lesa a současně i jeden z nejkontroverznějších fenoménů celého českého lesnictví. V posledním období se celá záležitost opět stává středem pozornosti. Bohužel není možno podat objektivní informace o rozsahu poškození zvěří. K dispozici jsou pouze data o výši kmenových stavů, odstřelů a údaje o výši vypočtených škod u části vlastníků. Jejich prosté srovnání však ukazuje, že mají k objektivitě daleko (zejména pak část týkající se tzv. mysliveckého výkaznictví). Lze proto jen konstatovat, že poškození lesních porostů zvěří je stále vysoké a bylo by velmi žádoucí dosáhnout v této věci nápravy. Uvedené se netýká jen notoricky známých typů poškození, jako je loupání a ohryz spárkatou zvěří (omezených dnes na ohraničené oblasti). Z hlediska stability lesních porostů je velmi škodlivé, že tlak zvěře stále vylučuje na rozsáhlých plochách prakticky po celé republice přirozené zmlazení cennějších jehličnanů a většiny listnáčů.
HOUBOVÉ CHOROBY
Suché a velmi teplé jaro do značné míry zapříčinilo v roce 2000 poměrně časté nezdary výsadeb. Sazenice oslabené přísuškem daleko snadněji podléhaly napadení houbami. Hlavními původci onemocnění sazenic byli zástupci rodu Fusarium, méně často byla prokázána přítomnost hub rodů Cylindrocarpon a Verticillium.
Sypavky
Z hub napadajících asimilační orgány lesních dřevin způsobili nejvíce ztrát původci sypavek jehličnanů. Sypavka borovic působená houbami Lophodermium pinastri a Lophodermium seditiosum se výrazněji prezentovala především v oblastech s tradičně silnějším výskytem, a to v borech severních až severovýchodních Čech, pomístně i jinde. Výskyt karanténních sypavek působených houbami Mycosphaerella pini a Mycosphaerella dearnessii, vázaných především na borovici černou, byl prokázán na několika místech jižní a střední Moravy. Sypavka působená houbou Meloderma desmazieresii na borovici vejmutovce nedoznala oproti roku 1999 výraznějších změn (výskyt byl soustředěn především do oblasti Českého Švýcarska na území okresu Děčín). Mezi houbami napadajícími asimilační orgány listnatých dřevin dominovalo zcela jednoznačně padlí dubové (Microsphaera alphitoides), a to na dubech prakticky všech věkových tříd.
Rzi
Z dalších skupin patogenních hub je třeba zmínit škodlivý výskyt rzí. Rzi rodu Coleosporium se vyskytovaly v borových kulturách i výsadbách roztroušeně prakticky po celé republice, nejčastěji na borovici lesní. Výskyt dalších významnějších rzí na našich jehličnanech (rez sosnokrut - Melampsora pinitorqua na borovici lesní, rez vejmutovková - Cronartium ribicola na vejmutovce, rez vrbková - Pucciniastrum epilobii na jedli) bylo možno označit za stabilizovaný, zhruba odpovídající situaci v roce 1999.
Dřevokazné houby
Významnými, avšak velmi často nedoceňovanými houbovými škůdci, byly také v roce 2000 dřevokazné houby. Z primárních parazitů působil na celém území republiky rozhodně nejvýznamnější poškození porostů jehličnanů kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum). V posledních letech, charakterizovaných opakovanými přísušky, stále stoupá i význam václavek z rodu Armillaria. Nejvýznamnější ztráty způsobila ve smrkových porostech václavka Armillaria ostoyae, především pak na severní Moravě a ve Slezsku (okresy Opava, Karviná, Frýdek-Místek). Z ranových (sekundárních) parazitů působil nejzávažnější poškození pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum), a to především v horských a podhorských smrčinách, primárně poškozených ohryzem a loupáním spárkatou zvěří, případně sněhem, námrazou nebo bořivými větry, ale i těžbou a přibližováním dřeva.
Další fytopatologické problémy
Dále je nutno zmínit silný výskyt houby Ascocalyx abietina na smrcích ve vrcholových partiích našich severních pohraničních hor. Především v Orlických horách, ale i na některých lokalitách v Králickém Sněžníku, Hrubém Jeseníku či východních Krkonoších bylo možno situaci označit za kalamitní. Houba napadá letorosty jehličnanů, které jsou oslabené nepříznivým působením jiných vlivů.
Odumírání dřevin (především dubů, resp. dalších listnáčů) s tzv. tracheomykózními příznaky nebylo ani v roce 2000 příliš rozšířeno. Prosychání starších porostů buku (za spolupůsobení hub z rodu Nectria) se vyskytovalo především na území karpatské oblasti na východní Moravě.
Závěrem je třeba zmínit narůstající míru napadení borových porostů jmelím Viscum album, které lze v posledních letech pozorovat na stále více lokalitách, např. v severních a středních Čechách či na jižní a jihozápadní Moravě. Podobně (i když ne tak výrazně) lze hodnotit stupeň napadení dubů ochmetem Loranthus europaeus v Polabí či na jižní a jihovýchodní Moravě.
ZÁVĚR
Jak je z výše uvedeného patrné, rok 2000 je možno z pohledu ochrany lesa hodnotit jako období vcelku příznivé (zejména se týká hmyzích škůdců a částečně i abiotických vlivů). Může to být doloženo také faktem, že podíl nahodilých těžeb činil v loňském roce necelou pětinu těžeb celkových. Došlo k poklesu výskytu celé řady důležitých škodlivých vlivů a činitelů, u mnoha dalších byl zaznamenán setrvalý stav. Pouze v několika případech, především u houbových chorob (Ascocalyx abietina, Armillaria ostoyae) byl naopak prokázán nárůst jejich výskytu, který v postižených oblastech vedl k výraznému zhoršení stavu lesa.
V roce 2001 není u většiny biotických škodlivých činitelů očekáván nárůst jejich výskytu, avšak lokálně (hlavně Šumava, Orlické hory, Jeseníky, Ostravská plošina) může zhoršený stav přetrvávat. U abiotických vlivů je jakákoliv předpověď krajně obtížná; lze jen doufat, že relativně příznivý trend bude pokračovat.
Poznámka: Předložený přehled je stručnou verzí podrobné zprávy, která jako každoročně vychází ve Zpravodaji ochrany lesa, Supplementum (vydává útvar ochrany lesa VÚLHM). Na samotný závěr děkujeme všem, kdo se podíleli na zpracování obou materiálů.