HARVESTORY VYŘEŠILY ZPRACOVÁNÍ VĚTRNÉ KALAMITY
Ing. Jan Sádlík
Na začátku června postihla lesní porosty Lesního družstva Ledeč nad Sázavou silná větrná vichřice. Podle správce lesního majetku spadlo na jejich území okolo 30 tis. m3 dřeva. Zpracovat včas kalamitu takového rozsahu klasickými technologiemi, by bylo možné pouze za pomoci velkého počtu pracovníků a techniky. Nejde jenom o množství kalamitního dříví, ale především o rychlost jeho zpracování, neboť hrozí přemnožení kůrovce a požáry. Nebezpečí znehodnocení již poškozeného borového dřeva hrozí také modráním borovice. Lesní družstvo Ledeč nad Sázavou nedisponuje dostatečným množstvím mechanizace, potřebné ke zvládnutí kalamity takového rozsahu, a proto se obrátila na společnost LESS, a.s., s žádostí o pomoc.
VÝKONNOST HARVESTOROVÉ TECHNOLOGIE
Společnost LESS, a.s., stáhla své tři harvestory a nasadila je na zpracování této přírodní katastrofy. První technologický uzel nastoupil týden po vichřici. V současnosti zde pracují dva harvestory Valmet 921 a jeden Valmet 911. Na ně navazují dvě vyvážecí soupravy Valmet 860 a jedna Valmet 840. Harvestory pracují na největší souvislé holině o výměře 37 ha, na které leží přibližně 14 tis. m3. Jde o osmdesátileté porosty s většinovým zastoupením smrku a příměsí borovice. Většina dřevní hmoty je rozlámána a znehodnocena tak, že surový kmen musí být krácen na krátké sortimenty o délkách 2,5 m nebo 4 a 5 m. S tím souvisí také velká pracnost výroby. Harvestory pracují nepřetržitě 24 hodin denně. Operátoři se střídají po dvanácti hodinách. Jeden technologický uzel, tedy jeden harvestor s dvěma operátory dokáže denně vyrobit až 200 m3. Hodně záleží na zkušenostech operátora. Ti nejlepší dokáží v tomto rozlámaném porostu s průměrnou hmotnatostí do 0,49 m3 zpracovat za směnu (12 hodin) maximálně 120 m3. Všechny tři harvestory zpracují průměrně 500 m3 za den. Jedna vyvážecí souprava dokáže vyvézt za jeden den přibližně 180 m3. Menší výkonnost než u harvestoru je dána velikostí výřezů, které se dají přepravovat pouze v jedné hráni, a vývozní vzdáleností, která se v současnosti pohybuje okolo 400 m, ale postupem prací roste. Protože porosty nebyly nijak rozčleněny, vyváží se po nově zřízených nezpevněných linkách. Skládky dříví jsou na třech místech poblíž odvozní cesty. Přestože se v době naší návštěvy vyvezlo po vyvážecích linkách už 2 500 m3 a většina plochy je podmáčena, nezaznamenali jsme žádné výraznější poškození půdy. Tento fakt přisuzujeme tomu, že LESS, a.s., používá vyvážecí soupravy s nízkotlakými pneumatikami, doplněnými pásy, které účinně rovnoměrně rozdělují tlak stroje na půdní povrch.
VÝHODY HARVESTOROVÉ TECHNOLOGIE
Výkonnost harvestorů není jediným důvodem pro jejich nasazení. Je nutné, zvláště na kalamitních plochách, zdůraznit bezpečnost práce, která je při této technologii maximální. Jediným problémem jsou nezodpovědní návštěvníci, kteří lezou po kalamitním dříví, které ještě pořád padá a praská. Harvestory nejsou ohleduplné jen ke svým operátorům, ale také k přírodě. Přestože používají biologicky odbouratelné oleje, je každý stroj vybaven vakuovou pumpou, která při jakékoliv poruše hydraulického okruhu okamžitě přečerpá všechen olej zpět do olejové nádrže. Další výhodou je tištěná objemová sestava, která nahrazuje klasické pracné číselníky. Usnadňuje a urychluje tak přejímku dříví, která by v případě klasické metody příjmu, nebyla ani možná z důvodu omezených skládkovacích možností a tedy nutností kontinuálního odvozu zpracované hmoty.
POSTUP HARVESTOROVÉ TECHNOLOGIE
Nejdříve je nutné kalamitní plochu zpřístupnit. Harvestor tedy v první fázi zpřístupní rozvrácené porosty a vytvoří vyvážecí linky.
Potom postupuje v pásech jejichž šířka je dána dosahem hydraulického ramene. Při pojezdu ukládá na jednu stranu hotové sortimenty a na druhou klest. Klest je tedy ukládán do řad, neboť při pojezdu strojů, by byl zamačkán do země tak, že by manuální dočištění holiny bylo velmi obtížné. Po harvestoru nastupuje vyvážecí souprava, která hotové sortimenty vyveze na odvozní místo.
ZÁVĚR
Všech 14 tis. m3 bude zpracováno do konce července, tedy měsíc a půl po vzniku kalamity. Problém včasného zpracování této kalamitní holiny je tak díky harvestorové technologii vyřešen.