Archiv časopisu Lesnická práce

Mgr. Michal Rezek - Hnutí Duha - Friends of the Earth CZ, Program Lesy

VZNIK A IDEA

V reakci na znepokojení světové veřejnosti, způsobené masovým kácením tropických pralesů, začaly mezinárodní dřevařské společnosti koncem 80. let označovat své zboží různými značkami “ekologické produkce” či “šetrně obhospodařovaných zdrojů”. Většinou ovšem šlo o pouhý marketingový trik. Průzkum Světového fondu pro ochranu přírody (WWF) v roce 1991 zjistil, že z 80 zkoumaných označení se pouze tři opírala o nějaký reálný základ. Výsledkem bylo naprosté zmatení a často zjevné podvádění spotřebitelů. Objevilo se rovněž několik pokusů o nezávislé značení - například Smart Wood ve Spojených státech či britský Woodmark. Tato značení ale neměla žádná jednotná kritéria. Později se ukázalo, že lesní certifikace je stejně potřebná pro oblast mírného pásma i boreálních lesů, ve kterých jsou rovněž devastované původní lesní ekosystémy. Neudržitelné lesnické praktiky se nevyhýbají ani starému kontinentu.

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc., Ing. Ivana Tomášková - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU Brno

Čas od času dochází v různých částech světa k tak rozsáhlým kalamitním těžbám, že dříví z nich vytěžené není možné ani při snížení jeho prodejní ceny umístit na trh okamžitě, protože momentální zpracovatelské kapacity nejsou schopny tak velký objem dříví jednorázově vstřebat. V takových případech tedy nezbývá nic jiného, než vytěžené surové dříví dlouhodobě skladovat takovým způsobem, aby nedošlo k podstatnému snížení jeho kvality. Uložené dříví pak lze uvolňovat na trh postupně, podle okamžitého stavu poptávky.

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU Brno

Kvalita dříví listnatých dřevin (zejména tvrdých) je ohrožována hlubokými výsušnými trhlinami vznikajícími především v předjaří na dříví vytěženém ke konci zimního období. Výsušné trhliny čelní a přecházející zvyšují pracnost při pořezu kulatiny nutností centrovat výřez tak, aby byl směr trhliny rovnoběžný s řezem a snižují výtěžnost řeziva celkem a vyšších jakostních tříd řeziva především. To v konečných důsledcích znamená snížení prodejní ceny rozpraskané kulatiny, případně i její neprodejnost.

Dřevo jako ekologický a kreativní materiál budoucnosti

Od 30. října do 2. listopadu 2001 proběhne v brněnském veletržním areálu 7. mezinárodní veletrh strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl WOOD-TEC. Tato renomovaná akce se stane jedním z vrcholů celé tuzemské veletržní sezóny. Současně s veletrhem WOOD-TEC se uskuteční jubilejní 10. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí ENVIBRNO.

Ing. Lubomír Šálek - Lesprojekt Kroměříž, s. r. o.

Ve dnech 17. - 19. května roku 2001 se v irském městečku Blossington jižně od Dublinu konalo 5. zasedání EUFORGEN, sekce ušlechtilých listnáčů (Noble Hardwood).

Ing. Zdeněk Kadlus, CSc.- Česká lesnická společnost při SLŠ Hranice

Léto s pracemi na polích bývalo pro selské lesy jistým obdobím klidu. Dříví na otop pro příští zimu bylo již dávno nakáceno a rozštípáno, holiny či paseky po zimní těžbě již bývaly zalesněny (podle vzoru sousedních velkostatků nejčastěji smrkem), pokud ovšem nebyla výsadba odložena o rok s ohledem na možné poškození sazenic klikorohem borovým. To ovšem neznamená, že i dnes by mohl majitel nechat svůj les bez povšimnutí. Určitá péče a ochrana je namístě po celý rok.

Ing. Josef Vaněček

O práci v lesích knížete Schwarzenberga z dob kolem I. světové války jsem se dozvěděl z vypravování své babičky. Zaujalo mě zejména přesazování listnáčů vysokých okolo 3 m z nárostů do holin. Tuto metodu jsem chtěl vyzkoušet i v lesích revíru Radonice, patřící k lesní správě Hluboká nad Vltavou, LČR, s. p., kde jsem revírníkem. Se zaváděním mně pomohl především lesník dodavatelské firmy Jaroslav Jilich, později lesníci Bártík, Přibyl a Jedlička. Všem touto cestou za spolupráci děkuji. Začal jsem pokusně s přesazováním v roce 1995 s překvapivě dobrými výsledky. V roce 1996 jsme s panem Jilichem zhotovili časové snímky, stanovili cenu a přesazování zavedli do pěstebních prací v revíru. Původně jsem přesazování chtěl využít na vylepšení kultur, ale vzhledem k příznivé ceně a dostatku sadebního materiálu bylo výhodné i k prvnímu zalesnění. Za období 1996 až 2000 bylo na revíru Radonice obnoveno uměle 22,77 ha, z toho přesazováním 4,61 ha, (14 %). Podíl přesazování se stále zvyšuje, v loňském roce už to bylo 22 % z umělého obnovy.

Ing. Josef Čajka

Dovolím si přispět několika myšlenkami do diskuse okolo drobných lesních majetků. Základem všech úvah by, podle mého názoru, mělo být lesní hospodářské plánování. Lesní hospodářské plány (LHP) by měly mít v prvé řadě za úkol zajistit pro majitele lesa vyrovnanou produkci z lesa, což je teoreticky reálné u majetků o výměře okolo 200 ha. Zároveň je však také uznávanou potřebou zajistit trvalou produkci lesa jako takového, bez ohledu na majitele. Samozřejmě nejde jen o produkci dřeva, ale také ostatních užitečných funkcí.

Ing. Jan Sádlík

Na začátku června postihla lesní porosty Lesního družstva Ledeč nad Sázavou silná větrná vichřice. Podle správce lesního majetku spadlo na jejich území okolo 30 tis. m3 dřeva. Zpracovat včas kalamitu takového rozsahu klasickými technologiemi, by bylo možné pouze za pomoci velkého počtu pracovníků a techniky. Nejde jenom o množství kalamitního dříví, ale především o rychlost jeho zpracování, neboť hrozí přemnožení kůrovce a požáry. Nebezpečí znehodnocení již poškozeného borového dřeva hrozí také modráním borovice. Lesní družstvo Ledeč nad Sázavou nedisponuje dostatečným množstvím mechanizace, potřebné ke zvládnutí kalamity takového rozsahu, a proto se obrátila na společnost LESS, a.s., s žádostí o pomoc.

Ing. Karel Kopecký, DrSc., vědecký pracovník ČSAV
RNDr. Zdeněk Kropáč, CSc., vedoucí věd. pracovníků BÚ ČSAVV

Prof. Ing. František Volf, DrSc. se narodil 17. 7. 1931 v Kladně. Jubilant, emeritní profesor katedry botaniky a fyziologie rostlin České zemědělské university v Praze a řádný profesor Akademie věd a umění v Salcburku po ukončení gymnázia na Kladně, absolvoval na katedře ochrany lesa (u prof. A. Pfeffra). Kandidátskou práci vypracoval pod vedením prof. P. Svobody.